Diskusné fórum › Všeobecná diskusia

Igorko #12263: S tym Zizkovom to nie je ako s Vltavskou (ci ako sa ta zastavka vola)? Totiz ze je to krizovatka trati a eliny stoja pred aj za nou?
xXx #12267: Niektori su za, niektori proti. Ale nechapem, ako im to moze narusat statiku, ved ta ulica je dost velka?? Ze by zasa nejaka kvalitna praca, tentokrat "statikov"?
frenky #12294: Mas na to predpis... ak by sa niekoho napadlo stazovat, este ti strhnu premie. Inak ja sa vzdy, ked vidim bus, ktory nie je pre mna a stojim na znamenie, aspon otocim chrbtom alebo kusok poodidem zo zastavky, aby sa nemusel zdrzovat brzdenim a lustenim, co mu tym mavanim xcem povedat.
Este som dostal jeden zlepsovak: Zastavka na znamenie, pokial na nej stoji iny autobus (trolik, tramvaj), sa meni na stalu. Lebo v case, ked som este robil na FTVS, mi tak parkrat zdhrla 504, ked som omylom zastavil 503, ktorej som nevidel na cislo...
Si #12316: Ale podla mna je to netrivialne
Vladimir #12324: A nesmykaju sa? Napriklad za mokra? Lebo to som uz v Prahe videl. I ked sa nakoniec rozbehol, ale uz len tak-tak. (Voz nejaka T3.)
Igorko #12334: Aj na Slovensku? (Musim sa priznat, ze nesledujem novely toho zakona, takze neviem...)
Turbo #12369: Mozno mal na mysli nezrekonstruovane 45xx, tie na 92ke jazdili (neviem, ci este jazdia), boli to stare sunky a prefukovalo v nich (aspon sa mi tak zda).
KLF #12401: Platy prepocitas asi tak, ze 1 EUR == 12 SKK... (Pre NL, ine krajiny to mozno maju inak.) Takze mi to pride nie az take lacne.

riko: pluhy chodia - je ich po meste okolo 100. Sam ich tu kazdu chvilu vidim, ale nie je to vela platne. Naspodku radlice je guma a ta sa ohyba - nema to dobry pritlak. teraz ostala visiet 39 pri strojarine - nemoze sa vyhrabat zo zastavky, ostatne busy tam prestali stat. Podla mna by sa mali pouzivat retaze. Kua, sak naco sa vyrabaju ? ja som po meste jazdil v TAKOMTO snehu z retazami a siel som ako v lete !!!

Stary most - kokos sak jak ja, tak aj dalsi tu uz nejaky cas piseme o tom, ze elektricky cez Stary most by bolo to NAJLEPSIE riesenie - lepsie ako cez most Kosicka ! Kosicka je pasé, treba s ateraz zamerat na Stary most. Prestavba - ano - dokonca by bolo fajn keby vyzerala ako pisal Riko, cize povodny tvar s oblukom. POtesili by sa nostalgici a stary prespuraci (co som aj ja) a potesili by sa DVOJNASOBNE, keby cez ten most sla aj elektricka. Myslim, ze modernych mostov budeme mat v BA uz teraz pomerne dost, patrilo by sa mat aj nejaky historicky a tym by ROZHODNE mal byt Stary most. O vyhodnosti elinoveho napojenia nan som uz pisal a niet o tom asi pochyb.
Btw. posobim na Stavebnej fakutle a tak ci chcete, ci nie mam informacie o moznostiach priamo od odbornikov. Ak sa teda spytam. No a na niektore veci sa zvyknem pytat - na Stary most som sa pytal asi pred rokom aj daco a mozem skusit znova, ale vela sa asi nazorovo nezmenilo. Katedra dopravnych stavieb ma celkom dobre kapacity...

sorry, to malo ist do dispecera

No po 1600 som pocul, ze nie MHD, ale primestska SAD doprava!

#12454> Ja som pako, samozrejme, že som mal na mysli vozovňu. Ďakujem za opravu.

Já to nechápu. Při poslední opravdové sněhové kalamitě v Prase(ti), tuším, že v roce 1993, byly v novinách titulky jako: "V Praze jezdí jenom tramvaje" nebo: "Praha zcela ochromena, po povrchu jezdí jen tramvaje". Jak je možné, že v Bratislavě vždycky tramvaje dopadnou tak blbě? 20 nebo i 30 cm sněhu není pro tramvaje v Praze nic. Při takovém množství sněhu se jezdí podle jízdního řádu, pokud se nestane nic dalšího (ve sněhu uvázne auto v průjezdním průřezu apod.).
Sníh a mráz (do cca -20 °C) železniční dopravě nevadí. Vadí jenom ve výhybkách a ty jsou přece ve 21. století už všechny vyhřívané. Nebo v Bratislavě nejsou? V Praze jsou vyhřívané skoro všechny a snad všechny pojížděné v pravidelném provozu. Při mrazech pod -20 °C už začínají křehnout kolejnice a to je problém, který asi nijak řešit nelze. Ale po prasklé kolejnici se dá pomalou jízdou jezdit a opravit ji lze v noci.
Jak se zdá, tak poměry v DP Bratislava jsou stále katastrofální. O těch nejlépe vypovídá to, že v Praze, Brně nebo třeba v ostravě jezdí T3 z roku 1965. Proč v Bratislavě vozidla nevydrží tak dlouho? Odpovězte si sami na tuto otázku, Mě napadají jenom Igorkova slova, která, jakožto cizinec zde nebudu opakovat.

Martin Fundárek: nie meniaren ale vozovnu (aj s meniarnou)... toto bolo planovane ze bude vybudovane v priestore pod UNS, potom bohuzial padli komunisti a tak ani z vystavby nic nebolo... Chybajucu meniaren je dost citit v useku od ruzinovskeho cintorina smerom do mesta (aj ked vykonovo dolnohonska meniaren staci, problemom je dlzka vedeni a ubytok napatia na kabloch na tej dlzke vedenia. Napajanie tohto useku bolo riesene len ako docasne, kym sa nevybuduje meniaren ktora mala byt sucastou novej vozovne...)

#12435> Novú meniareň by bolo treba postaviť v Prievoze. Tá by potom vypravovala 201, 202, väčšinu 208, niečo na 207, 209. Tým by na Hroboňovej vzniklo dosť miesta na dlhodielske linky.
Vlastne, prečo "by bolo". Treba ju postaviť aj tak, aby sa neplytvalo jalovými kilometrami.

#12409> Malé upresnenie: čas jazdy vrátane státia na zastávkach sa nazýva cestovná rýchlosť.

riko: ti so zdvihnutou radlicou asi solia :-)) ale u nas po ulici ten traktor odhrnal a pritom upaloval dost rychlo (rychlo vobec na to ze to bol traktor:-) ) a odhrnul tu cestu celkom dobre, vidno aj asfalt...

Martyk: na zvysenie vykonov by bolo celkom uzitocne aj zvysenie trakcneho napatia (mensie straty v trakcnych vedeniach, pri rovnakom prude vyssi vykon), len prob je, ze niekto niekde do neakeho predpisu dal maximalne trakcne napatie... osobne by som preferoval pouzitie 1.5 kV (to sa pouziva napriklad v systeme TEZky) alebo 3 kV, pricom mozno by nebolo od veci uvazovat so striedavym napatim (vyhodou je to, ze to mozem rovno napchat do trafaku a zmenit na nizsie a nasledne za to dat usmernovac, co sa da relativne v pohode napratat na strechu dnesnych elektriciek ak by sme ich chceli nechat jazdit aj pri novom trakcnom napati) Detto aj na privode mi staci len vhodny trafak, t.j. konstrukcne jednoduchsie meniarne...
Zmena sirky skrine vozna na 2.8 metra by bola urcite zaujimava a na vacsine radial mimo centra by to nerobilo vacsie problemy, nie som si vsak isty ako by sa postavilo mesto k takymto zmenam v centre (hlavne by boli asi problematicke prejazdove profily oblukov)

Martyk:
Dakujem za uprasnenie. Bohuzial uz nemam cas tu s tebou kecat a zaoberat a tymi vecami, uz mam fajront. Ale niekedy (v podnelokdopoludnia) si mozeme na tu temu pokect. Prajem prijemny vikend!

Turbo, T3 i T6A5 mají konstrukční rychlost 75 km/h. 65 km/h je maximální provozní rychlost udávaná výrobcem. V praxi by vozidlo mělo vydržet jezdit konstrukční rychlostí neomezenou dobu. Jízda vyšší rychlostí velmi pravděpodobně skončí poškozením vozidla. Jako velmi ohrožené tipuji rotory trakčních motorů (bandáže vinutí), kardanky a trakční obvody elektrické výzbroje při elektrodynamickám brzdění z vysokých rychlostí (při rychlosti 80 km/h odhaduji napětí na motorech 1,8 - 2 kV). Ale jedno je jisté. Bez rekonstrukce nejspíš ani na Slovensku DÚ nepovolí vyšší rychlost, než 65 km/h.
Nejjednodušší takovou rekonstrukcí je změna převodového poměru. V praxi ale narazíme na nízký výkom motorů u T3 nebo i T6 (vozidla budou líná a do kopce vyloženě zdechlá). Jedná se de facto o fyzikální omezení. Do podvozků koncepce PCC (s podélně uloženými motory) se výkonnější stejnosměrné sériové motory prostě nevejdou. Výkon lze zvýšit rekonstrukcí na asynchronní pohon.
Výška podlahy 90 cm není žádným standardem. Jedná se opět o koncepci PCC, která ve 30. letech minulého století sice znamenala značný pokrok v konstrukci tramvají, ale dnes je již opravdu překonána. Např. RT6S z produkce ČKD měla ve vysokopopodlažních částech výšku jen asi 75 cm (přesné číslo si už nepamatuju) díky tomu, že na voze byly podvozky Düwag.
Pokud by se mělo v Bratislavě realizovat to, co mají va Stuttgartu, pak by zcela určitě ale stálo za zvážení zda by nebylo vhodnější použít vozidla, jež by svými parametry plně vyhovovala provozu na železnici. Tzn. vozidla široká 2,8 m a s výškou podlahy v úrovni železničních nástupišť (nevím, jak mají být vysoko nástupiště na ŽSR).
Taková vozidla by ve městě, jako je Bratislava, mohla v klidu jezdit. Zahrabávání tramvají pod zem je taky v Bratislavě trošku zbytečné. Možná by bylo lepší zahrabat pod zem auta a po povrchu nechat jezdit jen lokální obsluhu s dynamickou preferencí tramvají před ostatní dopravou a co nejdůslednějším oddělením drážní dopravy od silniční na všech komunikacích, tedy i v centru města )podélnými prahy apod.).

#12365 Samozrejme som mal na mysli rok 1987. dik za upozornenie.

guma musi byt uchytena na niecom kovovom a to nieco kovove musi mat plavajuce uchytenie, inav by si tu gumu po dvoch kolach mohol vymenit. Ver mi, na technologii sme sa uciti o materialoch, plavajuce uchytenie potrebujes!

Turbo: ved preto som menoval aj gumu, ktora je pruzna (ak nie je prestarnuta) a na prekazkach sa proste ohne.... :-))

Turbo: trochu viac ? keby od rana nasnezilo meter, tak nic nepoviem, ale toto tu je fakt iba trocha snehu.... ale to je uz chronicky zname, ze v BA aj pol centimetra snehu sposobi kalamitu....

si:
Tak tramvaje taky "pluh" maju. Staci na nom spravit variabilnu vysku a moznost plavajuceho uchytenia, aby si ho na prvom trcajucom paneli nezlomil.

Turbo: ja ale nemam na mysli take pluhy co su s vlastnym podvozkom, iba kus plechu (ale mohla by byt aj tvrdsia guma, cerstvy sneh ometies aj s takym) upevnena sikmo na cele vozidla. A konflikt s cestarmi ? cestari by mohli byt len radi, ze im niekto pomoze s odpratavanim snehu, sak to nezvladaju.. (aj ked musim uznat, ze pod oknami sa tu uz parkrat prebehol traktor a tato zapadnuta dolnohonska ulica na tom nie je az tak zle:-))

Vonku sa to uz zacina podobat na kalamitu. Kazdy rok jacia vsade ze kalamita, kalamita, ale KALMITA je ked napadne meter snehu. Mozno aj napadne...:p