Reakcia na: Ámos #55949:
Pravdu máš, pravda je někde uprostřed. A on ten člověk nechápe, že mi jde o něco jiného. Zastávám totiž dogma, že KAŽDÝ KLIENT SYSTÉMU MHD MÁ ZA STEJNÉ PENÍZE NÁROK NA STEJNÝ STANDARD PŘEPRAVY JAKO OSTATNÍ. Jen pro příklad- já nevidím nic divného, když v MHD jezdí autobusy 17 let staré (po GO)- jezdí to všude v ČR/SR, i když ty GO z hlediska kvality cestování nejsou nic moc (ba dokonce musím říct, že takhle "odbyté" generálky, jako mají nejstarší pražské busy se hned tak nevidí), ale pořád platí, že to nejhorší v Praze je srovnatelné s tím nejlepším v Bratislavě. Co mě ale v tomto případě nadzvedává ze židle je tvrzení, že není třeba obnovovat vozový park a můžeme si dovolit roční výpadek v dodávkách! NEMŮŽEME!! A kromě toho on tady psal vysloveně o tom, že nemáme Karosy starší deseti let, což je LEŽ, o generálkách původně ani slovo!
Dále- architektonické pojetí metra je samozřejmě samo o sobě pěkné, totéž platí o tramvaji na Barrandov. Ovšem nelíbí se mi, že zatímco se zdobí jedna unikátní tramvajová trať, jinde se množí pomalé jízdy jak houby po dešti, některé úseky si mohou podat ruce s Bratislavou, obnova vozového parku tramvají vázne (i kdyby těch škodováckých věcí za 5 let opravdu bylo 60, pořád se s tím většina cestujících pravidelně setkávat nebude) a DPP není schopen udělat ani takové triviální věci jako vypolstrovat látkou laminátové sedáky (jako jediný v ČR). Je to sice detail, ale cestovat třeba 40-60 minut v tramvaji, kde cestujícím topí pod pr.... (a třeba linkou 19 to z Hloubětína do Strašnic hodinu trvá a v dané relaci neexistuje adekvátní náhrada metrem), tak to není úplně ono. Totéž metro- nic proti jeho architektuře nemám, ba právě naopak, ovšem za jednoho předpokladu- pokud máme na to, abychom nemuseli šetřit na cestujících- tedy že např. nebudeme rušit záložní tramvaje (čekat na tramvaj zvečera 40 minut není to pravé- stalo se mi v úterý ve 21.10 na zastávce VN, čekaje na linku 3), nabídneme co možná nejčetnější a nejrychlejší spojení povrchovou dopravou v relacích, které přímo nekopírují metro a podobně. Pokud na toto nemáme, je třeba šetřit tam, kde to cestující bezprostředně nepocítí- a výzdoba stanic metra je jedna z možností.
Abych vám to přiblížil- máte v Bratislavě cosi velmi podobného: postavili jste si nádhernou žst. Petržalka, jejíž význam je ale marginální, zatímco vaše hl.st. je dost umolousaná a vykazuje četné balkánské rysy. Takže na jedné straně nejhezčí S-Bahnhof vídeňské sítě a opodál "centralna gara"? Opravdu nic moc...
Abych celou tu divnou diskuzi uzavřel- mě prostě vadí, když někteří cestující v Praze mají standard že by Curych záviděl a jiní se vozí jak v Sofii (a platí všichni stejně), o nic jiného mi nejde! To je taky důvod, proč miluju Prešov- samo o sobě vlastně nic moc (resp. nic jiného, než mají jinde), ale každý cestující může počítat s tím, že se mu dostane vždy stejného standardu, který je navíc v daných podmínkách maximálně možný.
Ámos
Františkánsky kostol: je zasvätený Zvestovaniu Panne Márii, dokončili ho na prelome 13. a 14. storočia. V rokoch 1410 – 1420 pristavali k južnej strane lode šesťbokú gotickú vežičku, ktorej originál je dnes v Sade Janka Kráľa v Petržalke. Súčasťou kostola je aj Kaplnka svätého Jána pri severnom múre vybudovaná v druhej polovici 14. stor. Je to dvojpodlažná pohrebná kaplnka, ktorú začal stavať syn richtára Jakuba I. a roku 1361, ešte nedostavanú ju prepustil svojmu bratrancovi richtárovi Jakubovi II. Ten kaplnku dostaval podľa vzoru pohrebnej kaplnky francúzskych kráľov Sainte Chapelle. Táto kaplnky patrí k najvzácnejším dielam gotickej architektúry na Slovensku. V kostole je ešte jedna kaplnka zo stredoveku a to kaplnka svätej Rozálie. Pôvodne však bola zasvätená svätému Šebastiánovi.
Kostol klarisiek: zasvätený povýšeniu svätého kríža a vybudovaný v prvej polovici 14. storočia. V druhej polovici toho istého storočia predĺžili chrámovú loď a postavili nové presbytérium, interiér zaklenuli krížovými rebrovými klenbami. Okolo roku 1400 nasadili na mohutnú konzolu na juhozápadnom nároží chrámovej lode gotickú vežičku v tvare päťbokého hranola. Svojou architektúrou a bohatou sochárskou výzdobou sa tiež radí medzi vrcholné diela gotiky na Slovensku. Kostol bol značne poškodený požiarom, ktorý v meste zúril v roku 1515.
Kaplnka svätej Kataríny: sa nachádza na Michalskej ulici a takisto pochádza zo 14. storočia. O jej postavenie sa zaslúžil cistercita František de Columba, kaplán pápežského legáta Gentilisa. Kaplnku spolu s hospodárskym dvorom cisterciti najskôr prenajali neskôr v 16. storočí prenajali mestu. Kaplnka má pomerne jednoduchú architektúru, obdĺžníkový priestor s polygonálnym uzáverom a krížové erbové klenby. Dnešná fasáda nie je pôvodná, ale klasicistická. V súčasnosti v kaplnke prebieha rekonštrukcia.
Kostol svätého Mikuláša: O tomto kostola veľa nevieme, len že bol súčasťou a centrom podhradskej osady svätého Mikuláša, v roku 1530 bol zbúraný, ale čoskoro ho znovu postavili. Archeologický výskum v 80. rokoch minulého storočia spresnil, že pôvodne tesne pri dnešnom kostole bola od 11. stor. rotunda, ktorá po deštruovaní asi v 13. storočí slúžila ako karner (kostnica) pre cintorín okolo nej.
Kostol svätého Vavrinca: stál pred Laurinskou bránou stál pravdepodobne už pred udelení mestských výsad. Spomína sa v roku 1311, začiatkom 15. storočia ho prestavovali a rozširovali. Podchytená je aj jeho dĺžka, ktorá spolu so sanktuáriom mala byť 158 siah, (čo je pri strednej siahe 1,8 metra by bolo 284 metrov) a výška pilierov a oblúkov klenby bola spolu údajne 80 siah, čiže 144 metrov. Hoci v dobovom prameni sa výslovne spomína Klafter (= siaha) zrejme sa tým myslí dajaká menšia siaha, lebo je vylúčené aby mal kostol v tej dobe také rozmery. Kostol mal 10 oltárov a vežu s tromi veľkými zvonmi. Zdá sa teda, že bol väčší ako dóm. Mal aj spevácky zbor, najskôr 12-, neskôr 24-členný. Okolo kostola bol cintorín s kaplnkou svätého Jakuba. Po Moháči zo strachu aby sa z kostola nestal oporný bod pri útoku Turkov, dali ho zbúrať. Začali v septembri 1528 a dokončili v apríli 1529. Materiál použili na spevnenie hradieb.
Kostol svätého Michala: 1. zmienka o ňom je z roku 1325. V 15. stor. ho opravili, ale roku 1515 bol značne poškodený požiarom. Podľa údajov, bol len o niečo menší od kostola sv. Vavrinca. Mal mať 152 siah, čo by bolo 273 metrov. Vo veži mal dva zvony a vnútri 10 oltárov. Okolo kostola bol cintorín a kaplnka svätého Blažeja Kostol začali búrať v auguste 1529 a na Veľkú noc 1530 ešte nebola demolácia dokončená. Pod Župným palácom boli počas rekonštrukcie nájdené základne múry tohto kostola, nevyšla však informácia o potvrdení alebo vyvrátení jeho rozmerov.