Já to nechápu. Při poslední opravdové sněhové kalamitě v Prase(ti), tuším, že v roce 1993, byly v novinách titulky jako: "V Praze jezdí jenom tramvaje" nebo: "Praha zcela ochromena, po povrchu jezdí jen tramvaje". Jak je možné, že v Bratislavě vždycky tramvaje dopadnou tak blbě? 20 nebo i 30 cm sněhu není pro tramvaje v Praze nic. Při takovém množství sněhu se jezdí podle jízdního řádu, pokud se nestane nic dalšího (ve sněhu uvázne auto v průjezdním průřezu apod.).
Sníh a mráz (do cca -20 °C) železniční dopravě nevadí. Vadí jenom ve výhybkách a ty jsou přece ve 21. století už všechny vyhřívané. Nebo v Bratislavě nejsou? V Praze jsou vyhřívané skoro všechny a snad všechny pojížděné v pravidelném provozu. Při mrazech pod -20 °C už začínají křehnout kolejnice a to je problém, který asi nijak řešit nelze. Ale po prasklé kolejnici se dá pomalou jízdou jezdit a opravit ji lze v noci.
Jak se zdá, tak poměry v DP Bratislava jsou stále katastrofální. O těch nejlépe vypovídá to, že v Praze, Brně nebo třeba v ostravě jezdí T3 z roku 1965. Proč v Bratislavě vozidla nevydrží tak dlouho? Odpovězte si sami na tuto otázku, Mě napadají jenom Igorkova slova, která, jakožto cizinec zde nebudu opakovat.
Sníh a mráz (do cca -20 °C) železniční dopravě nevadí. Vadí jenom ve výhybkách a ty jsou přece ve 21. století už všechny vyhřívané. Nebo v Bratislavě nejsou? V Praze jsou vyhřívané skoro všechny a snad všechny pojížděné v pravidelném provozu. Při mrazech pod -20 °C už začínají křehnout kolejnice a to je problém, který asi nijak řešit nelze. Ale po prasklé kolejnici se dá pomalou jízdou jezdit a opravit ji lze v noci.
Jak se zdá, tak poměry v DP Bratislava jsou stále katastrofální. O těch nejlépe vypovídá to, že v Praze, Brně nebo třeba v ostravě jezdí T3 z roku 1965. Proč v Bratislavě vozidla nevydrží tak dlouho? Odpovězte si sami na tuto otázku, Mě napadají jenom Igorkova slova, která, jakožto cizinec zde nebudu opakovat.
.
Martyk
Nejjednodušší takovou rekonstrukcí je změna převodového poměru. V praxi ale narazíme na nízký výkom motorů u T3 nebo i T6 (vozidla budou líná a do kopce vyloženě zdechlá). Jedná se de facto o fyzikální omezení. Do podvozků koncepce PCC (s podélně uloženými motory) se výkonnější stejnosměrné sériové motory prostě nevejdou. Výkon lze zvýšit rekonstrukcí na asynchronní pohon.
Výška podlahy 90 cm není žádným standardem. Jedná se opět o koncepci PCC, která ve 30. letech minulého století sice znamenala značný pokrok v konstrukci tramvají, ale dnes je již opravdu překonána. Např. RT6S z produkce ČKD měla ve vysokopopodlažních částech výšku jen asi 75 cm (přesné číslo si už nepamatuju) díky tomu, že na voze byly podvozky Düwag.
Pokud by se mělo v Bratislavě realizovat to, co mají va Stuttgartu, pak by zcela určitě ale stálo za zvážení zda by nebylo vhodnější použít vozidla, jež by svými parametry plně vyhovovala provozu na železnici. Tzn. vozidla široká 2,8 m a s výškou podlahy v úrovni železničních nástupišť (nevím, jak mají být vysoko nástupiště na ŽSR).
Taková vozidla by ve městě, jako je Bratislava, mohla v klidu jezdit. Zahrabávání tramvají pod zem je taky v Bratislavě trošku zbytečné. Možná by bylo lepší zahrabat pod zem auta a po povrchu nechat jezdit jen lokální obsluhu s dynamickou preferencí tramvají před ostatní dopravou a co nejdůslednějším oddělením drážní dopravy od silniční na všech komunikacích, tedy i v centru města )podélnými prahy apod.).