Diskusné fórum › Všeobecná diskusia

Videl som prave na ceste do prace novu dlhu naprdenu (plynovu ) Karosu.Pekna

Martyk:
V Blawe mame kola profilove, teda kuzelove. Kolajnice su kadejake (by si sa divil...), mame po meste dost vela typov a urcite najdes zvisle aj sklonene. Ale myslim ze viacej je sklonenych. Ak sa teraz nieco rekonstruuje, tak vacsinou na kolajnice S49, alebo na zliabkove NT4. Kedze som teraz v robote, tak si nemozem v literature overit presny rozdiel medzi pojmom zvisle a sklonene. Ale su tam aj preirezy jednotlivych typov a tam to je popisane.

K prechodu elin na vlaky. Vime co je v Karlsruhe a je to suepr vec. Nasi pracovnici v DP konecne presvedcili nasich radnych papalasov aby sa tam bol pozriet. Videli to. Potom isty pan zo spolocnosti Metro. a. s. toto zobral ako model a zacal s tym robit. Boli sme na prezentacii projektu "Metro a region". Tam nam najprv pol hodinu vysvetlovali ako to funguje v Karlssruhe, ake je to genialne, ze by to bolo to vhodne pre Bratislavu atd atd... Potom zacali ukazovat mapky a odbobne blobost, uz akoze BA. Nuz, pani z Metra a. s. si to cele prekrutili a to co prezentovali vobec nebol system Karlsruhe, aj ked to tak nazyvali. Oni totiz tlacili vlaky do mesta a nie elektricku do regionu. Este na to aj upozornili, ze sucasna elektricka ma na seba prebrat iba doplnkovu dopravu. (?????) Pri diskusii nikto, opakujem nikto z pritomnych nepovedal ze je to dobry napad, ze s tym suhlasi a pod. Vsetci co tam boli to kritizovali, poukazovali na nezmysly, zbytocnost a v neposlednom rade na nerealizovatelnost toho ich napadu. Potom aj vysiel clanok v novinach s nazvom "Plany na metro nepresvedcili"... No a viete co sa stalo potom? Nic, aj tak to chcu stavat.... To o niecom svedci.... Oni velmi dobre vedia co su, takze to nebudem pisat.

Inac, ak sa chcu dostat eliny do regionu, tak sa zmene rozchodu nevyhneme. Ja osobne podporujem to, ze vozidla su nove, typu hybryd tramvaj / vlak. So sirkou skrine aspon 2,8 metra. Behal by po zeleznici v regione, ale vyzbroj by mu zhltla aj 600 V js. Ak by taketo kockopsi checli ist po tramvajovyhc tratiach, tak nevidim problem. Stacilo by prestavat niektore trate, vsak taketo hybrydne vlaky by nemuseli chodit az do uplneho centra, na Hviezdoslavovo nam. Myslim si ze prestavba napriklad Ruzinovskej radialy, az po Trnavske myto na trat s dvoma rozchodmi o vacsej osovej vzdialenosti (aby vyhovovala aj sirke skrine 2,8 metra) by stacila. Pred Trnavskym mytom by sa normalnorozchodna cast trate oddelila a zisla by pod zem. Potom by mohla ist ako metro na hlavnu staicu alebo aj krizom cez mesto, co nam prezentoval aj pan Kovalcik. Uzkorozchoden eliny so sirkou 2,5 metra by som nechal v meste a na povrchu nie pod zem. Tam by som tlacil nieco kapacitnejsie (vylucne pod zem), aby to mohlo ist jednak rychlejsie a druhak aby to nebrzdili zbytocne huste zastavky. Cize nieco na systeme: Po regione na tratiach ZSR, na radialach spolocne s elinami a v meste samostatne pod zemou. Inac sponemuty priklad Ruzinovsekj radialy nie je zrovna najlpesi, skor by sa holidla radiala Racianska. Niekde pri Mladej Garde by sa Normalnorozchodna cast odclenila, napojila by sa na vlecku do Filialky a sme o5 na Trnavskom myte. A podobne. Nemusime mat celu siet na 1435 mm, podla mna stcia useky, po ktorych budu behat spominane vozidla "kockopes". Trate sa vopred urcia, nemusi ich byt vela, stacia dve - tri po meste a mozu byt aj pod zemou. Uzkorozchodnu elektricku prebudovavat na rozchod 1435 mm je prilis drahe a aj tak sa mi zda byt lepsie, ak bude po regione behat nieco kapacitnejsie, so sirkou aspon 2,8 metra. Lebo 2,5 metra je malo, malo na vlak, ale dost pre elinu. Elektricka by ale nestracala svoj vyznam ako nosny system na niektorych usekoch a zarovej by sa aj opravili trate. Chcem naznacit, ze elektricka a vlak, aj napriek tomu ze su na rozdielnych rozchodch sa stale nevylucuju. Aspon pre mna nie.

Martyk:
V Blawe mame kola profilove, teda kuzelove. Kolajnice su kadejake (by si sa divil...), mame po meste dost vela typov a urcite najdes zvisle aj sklonene. Ale myslim ze viacej je sklonenych. Ak sa teraz nieco rekonstruuje, tak vacsinou na kolajnice S49, alebo na zliabkove NT4. Kedze som teraz v robote, tak si nemozem v literature overit presny rozdiel medzi pojmom zvisle a sklonene. Ale su tam aj preirezy jednotlivych typov a tam to je popisane.

K prechodu elin na vlaky. Vime co je v Karlsruhe a je to suepr vec. Nasi pracovnici v DP konecne presvedcili nasich radnych papalasov aby sa tam bol pozriet. Videli to. Potom isty pan zo spolocnosti Metro. a. s. toto zobral ako model a zacal s tym robit. Boli sme na prezentacii projektu "Metro a region". Tam nam najprv pol hodinu vysvetlovali ako to funguje v Karlssruhe, ake je to genialne, ze by to bolo to vhodne pre Bratislavu atd atd... Potom zacali ukazovat mapky a odbobne blobost, uz akoze BA. Nuz, pani z Metra a. s. si to cele prekrutili a to co prezentovali vobec nebol system Karlsruhe, aj ked to tak nazyvali. Oni totiz tlacili vlaky do mesta a nie elektricku do regionu. Este na to aj upozornili, ze sucasna elektricka ma na seba prebrat iba doplnkovu dopravu. (?????) Pri diskusii nikto, opakujem nikto z pritomnych nepovedal ze je to dobry napad, ze s tym suhlasi a pod. Vsetci co tam boli to kritizovali, poukazovali na nezmysly, zbytocnost a v neposlednom rade na nerealizovatelnost toho ich napadu. Potom aj vysiel clanok v novinach s nazvom "Plany na metro nepresvedcili"... No a viete co sa stalo potom? Nic, aj tak to chcu stavat.... To o niecom svedci.... Oni velmi dobre vedia co su, takze to nebudem pisat.

Inac, ak sa chcu dostat eliny do regionu, tak sa zmene rozchodu nevyhneme. Ja osobne podporujem to, ze vozidla su nove, typu hybryd tramvaj / vlak. So sirkou skrine aspon 2,8 metra. Behal by po zeleznici v regione, ale vyzbroj by mu zhltla aj 600 V js. Ak by taketo kockopsi checli ist po tramvajovyhc tratiach, tak nevidim problem. Stacilo by prestavat niektore trate, vsak taketo hybrydne vlaky by nemuseli chodit az do uplneho centra, na Hviezdoslavovo nam. Myslim si ze prestavba napriklad Ruzinovskej radialy, az po Trnavske myto na trat s dvoma rozchodmi o vacsej osovej vzdialenosti (aby vyhovovala aj sirke skrine 2,8 metra) by stacila. Pred Trnavskym mytom by sa normalnorozchodna cast trate oddelila a zisla by pod zem. Potom by mohla ist ako metro na hlavnu staicu alebo aj krizom cez mesto, co nam prezentoval aj pan Kovalcik. Uzkorozchoden eliny so sirkou 2,5 metra by som nechal v meste a na povrchu nie pod zem. Tam by som tlacil nieco kapacitnejsie (vylucne pod zem), aby to mohlo ist jednak rychlejsie a druhak aby to nebrzdili zbytocne huste zastavky. Cize nieco na systeme: Po regione na tratiach ZSR, na radialach spolocne s elinami a v meste samostatne pod zemou. Inac sponemuty priklad Ruzinovsekj radialy nie je zrovna najlpesi, skor by sa holidla radiala Racianska. Niekde pri Mladej Garde by sa Normalnorozchodna cast odclenila, napojila by sa na vlecku do Filialky a sme o5 na Trnavskom myte. A podobne. Nemusime mat celu siet na 1435 mm, podla mna stcia useky, po ktorych budu behat spominane vozidla "kockopes". Trate sa vopred urcia, nemusi ich byt vela, stacia dve - tri po meste a mozu byt aj pod zemou. Uzkorozchodnu elektricku prebudovavat na rozchod 1435 mm je prilis drahe a aj tak sa mi zda byt lepsie, ak bude po regione behat nieco kapacitnejsie, so sirkou aspon 2,8 metra. Lebo 2,5 metra je malo, malo na vlak, ale dost pre elinu. Elektricka by ale nestracala svoj vyznam ako nosny system na niektorych usekoch a zarovej by sa aj opravili trate. Chcem naznacit, ze elektricka a vlak, aj napriek tomu ze su na rozdielnych rozchodch sa stale nevylucuju. Aspon pre mna nie.

piotrus: Neda sa to presne urcit, kazdy den je ( bude ) vypravovany iny pocet Ik. 280. Samozrejme, ze cez prazdnniny to bude o nieco menej ako pocas skolskeho roku. Ale ak sa chystas nieco nafotit, myslim, ze najdes este slusny pocet.

Martin z Ph-y: jasné, sme kamoši a teším sa na vás niekedy opäť v Blave, resp. ja idem v lete do Prahy, tak sa Ti snáď ozvem.

J> nie, nedalo by sa to...viac riadkov to nema...kde by potom vypisovali tie blbosti co doteraz? jo, minule som tam videl casovy udaj...po 12.00 tam svietilo ze Dobre rano...

Martyk: ULF je pekná ale mne sa viac lúbia tie starinky čo im tam jazdia E, E-1, E-2. Ja by som bol rád keby v BA jazdili T3, a K2. Ešte aj T6 by mohli, ale žiadne nové. Troxu spiatočnícke čo?

Keď hovorite otom programovaní. Nedala by sa infotabula pod mostom naprogramovať aj s časom. Bolo by to ohodne lepšie. Aj teraz je to perfektne ale s časom - dokonalé.

#8153 Martyk, ak som si dobre všimol, tak kolesá sú valcové bez profilu, a kolajnice sú I-čko, a smerom dole sa rozširujú, takže asi sú sklonené. Ak sa mýlim, tak ma opravte.

Turbo nebo kdokoli,
Jaký maj v Blavě tramvaje kola? Válcový nebo profilový ? A kolejnice sou svislý sebo skloněný?

Kolik Ik280 jsou vipravovany v odobi 1.07-31.08 a kolik v odobi 1.09-30.06?

Si,
ŽSR maj v Bratislave 25 kV, 50 Hz. To by ve městě bylo fakt drsně nebezpečný. Viděl sem, jednou nákladní auto, krý si kovovym něčim, co vezlo, štrejchlo vo trolej s 25 kV. Měl z toho díry v pneumatikách.

Martyk: ten moj napad s menenim trakcneho napatie nevyplyva z toho ze by to bolo treba upravit z dovodov aby to mohlo ist na zeleznicu (v takom priapde by som urcite volil napajacie napatie identicke ako pouziva ZSR a pre pripad prechodu na rakuske drahy by som mal proste dvojnapatovu sustavu (co by nebola ziadna novinka) (z bezpecnostnych dovodov ale tak vysoke napatie na trakciu do mesta nepatri), ale 3 systemy, to uz zaberie aj neake miesto tie zariadenicka na to (hmm a pan Kovalcik chcel taketo masinky narvat do tunela:-)). Moj ciel pri takychto spekulaciach bol skor ten aby som mohol bez potreby davat hrubsie trolejove vodice dostat na trat viacej a pripadne aj silnejsich suprav, moje uvahy sa tykali 40 metrovych voznov, pripadne 2 40 metrovych spriahnutych do 80 metroveho vlaku...

Pro ty, kdo to neznaj. ULF je správně vídeňská tramvaj typ A a B. Je to tramvaj s nejnižší podlahou na světě (18 cm, nástupní hrana 12 cm). A jedno z nejšílenějších vozidel na kolejích (elektronický osy atd.).
Pár vobrázků ULFů
http://mercurio.iet.unipi.it/pix/at/trams/Wien/ULF/pix.html

Muhehe. Sem si představil, jak po Obchodní jede třísystémovej ULF.
Změna napájecího napětí tramvají je docela divnej nápad, hlavně proto, že souběh neni možnej. Je taky zbytečná, protože voba systémy na železnici sou strídavý a tim pádem se to dá transformovat. Frekvence je irelevantní a když chceš rekuperovat, tak se to elektronicky konvertuje (v novejch lokomotivách lokomotivách je to běžný). Měniče pro trakční motory vždycky dostávaj stejnosměrnej proud, kerej měněj na střídavej, protože pro napájení trakčního asynchronního motoru musíš měnit při rozjezdu frekvenci. Elektrický vozidlo schopný dojet z Obchodní k prátru se postavit dá a je v podstatě vyřešený.

Martyk: cena za zmenu rozchodu: ano, vymenit rozchod je velmi drahe, ale v BA je situacia asi taka, ze je len malo trati ktore by nepytali udrzbu (chvalabohu toto leto sa jeden havarijnu usek uz podarilo opravit a druhy je planovany na mesiace jul a august), takze zisk z toho by bol zaroven ten zeby sa spravila rekonstrukcia trati.
Ja by som tiez celkom rad vidiet v BA hybrid medzi elektrickou a zeleznicou, urcite by to slo dosiahnut, aj ked asi stalo by to vela namahy vtesnat prislusne mestske vlaky (elektricky) do premavky na zeleznici, pretoze tratove useky ktore by boli pre takuto dopravu najzaujimavejsie su zarovan aj navacsmi dopravne zatazene (jeden je smer na Brno, druhy na Zilinu), o nieco menej zatazena trat je smerom na Galantu a asi najmenej zatazene su trate na wieden (tato by mohla byt dost zaujimava, ale znamenalo by to vyuzivat az 3 rozne napajacie sustavy), na Hegyeshalom (Madarsko) a na Komarno (tato nie je ani elektrifikovana). Posledne 3 su jednokajky.
Jednoznacne velky prinos by mali trate smerom na Malacky (Brno), Trnavu (Zilina) a Galantu, z tychto smerov dochadza denne dost velke mnozstvo ludi prevazne spojmi SAD
PS: ja osobne som uz napriklad spekuloval aj o zmene trakcneho napajania na 1.5 alebo 3 kV, co by sice po technickej stranke bolo este narocnejsie na realizaciu ako zmena rozchodu, ale malo by to vyhodu moznosti prenasat vyssie vykony cez tie iste prierezy vodicov (TEZ ma trakcne napatie 1.5 kV)

Já nevim. Tak se v česku řiká, dyž dáš do kupy dvě různý věci. Většinou to má i troku hanlivej význam.

Martyk: A z coho vzniklo oznacenie "kočkopes" (ci lepsie po slovensky "mačkopes":-)?

To Turbo:
Víš, že to byla moje první diskuze vo rozchodu? Mezi lidma, kerý se dopravou zabejvaj a kerý znám, je názor, že jinej rozchod, než 1435 je nesmysl. Asi to bude tim, že v česku i ten poslední metrovej provoz mizí před vočima. Nikdy mi nenapadlo, že metrovej rozchod má ňáký technický výhody, je to pro mě prostě jenom těžká exotika.
Úplně vynechám technický aspekty věci. Myslím si, že jak metrovej, tak i klasickej rozchod maj svoje výhody i nevýhody, vo kerejch by se dalo dlouze diskutovat a hádat se. Taky si myslim, že bych dokázal najít prameny, kerý budou dokazovat, že 1435 je lepší. Myslim, že sem na něco takovýho narazil v souvislosti s tou změnou v LIberci. Tam to začalo eště za rudocha a stav ČKD v tom rozhodování hrál taky nezanedbatelnou roli.
Muj zájem o veřejnou dopravu je ale míň technickej, takže se technickejma aspektama rozchodů zabejvat nechci. Jestli mě ale k tomu někdo donutí, tak ať se těší, protože já sem fanatickej zastánce přechodnosti tramvají na železnici.
A teď k tomu, co sem chtěl probírat, když sem psal ten první kratičkej příspěvek, kerej vyvolal takový vášně.
Podle mě je těžká dráha ve městě velikosti Bratislavy blbost. V Evropě je jediný srovnatelný město, který ji má a to je Norimberk. Můj názor je, že by se všechny peníze plánovaný na metro měly vrazit do přeměny stávajícího tramvajovýho sytému na systém rychlý tramvaje, striktně bez kolizních míst s ostatní dopravou a jeho rozšíření, aby obsluhoval celý město. Ten systém by měl bejt maximálně nosnej. Jiný druhy dopravy by ho měly jenom doplňovat a to převážně napaječovým způsobem. Do centra bych kromě tramvají pustil jenom trolejbusy. Autobusy patří jenom na linky se špičkovým intervalem delším, než 20 minut a to jen jako doplněk, tzn napaječ k závislé trakci, která jede do centra. Celej systém by měl bejt takovej, aby se z každýho místa dalo dojet do centra města s max jednim přestupem. Je-li tramvaj bezkolizní, stává se, stejně jako metro, nejspolehlivějším druhem dopravy a potom je možný bez problémů v JŘ garantovat spoje s přestupem na napaječ. Taky je dost dobrý provozovat na napaječích nízkokapacitní vozidla, tak aby i napaječe jezdily co nejčastějc.
Na tom se tady myslim shodneme. Já k tomu přidávám, že v Karlsruhe je neuvěřitelně úspěšnej kočkopes (tramvaje po železnici) a že by stálo za to zvážit, esi by nebyl vhodnej pro Bratislavu. Neznám místní poměry, mám jenom malou představu o železnich tratích v okolí Bratislavy a o přepravních proudech směrem do města a z něj. Chtěl sem vod vás slyšet váš názor na todle. Pochopitelně, že v Bratislavě by taková věc znamenala změnu rozchodu nebo částečně dvourozchodnej systém. Změna rozchodu je záležitost náročná jako blázen snad ze všech hledisek. Přechodnost vozidel na železnici je podle mě jedinej důvod, proč ji realizovat, protože dopravní přínos takovýho systému je obrovskej. Teď jde o to, jestli v Bratislavskejch podmínkách lze očekávat přínos kočkopsa takovej, aby ospravedlnil šílený náklady na změnu rozchodu. Znovu vopakuju, že to neni o technickejch výhodách metrovýho rozchodu, ale o dopravním přínosu případnýho kočkopsa. Jde o to, kolik lidí do Blavy jezdí a odkud převážně, jak sou oblasti odkud se dojíždí dostupný po železnici, je v okolí jedno nebo víc sídel, ze kerejch se do Blavy často jezdí a kam by se vyplatilo natáhnout z železnice krátkej kousek ttramvajový tratě pro zlepšení dopravní obslužnosti a spousta dalších votázek v tomdle stylu.

Turbo, prosimtěčti to pomalu, pozorně a celý, než se začneš vztekat. Vztekání neni příjemný. Hulení je lepčí.