Diskusné fórum › Všeobecná diskusia

Díky moc, to je pro mě novinka. Ale zase na druhou stranu si radši počkám, co z toho nakonec bude- v plánech u nás všechno vypadá nádherně, propagandu taky v ex-ČS umíme dobře, ale výsledná realita bývá mnohdy odlišná. Fakt je, že už hl.st. nějakou změnu potřebuje jako sůl- podobně jako v Praze je ústřední nádraží státu velmi nereprezentativní...

Pozri, ty žobráčik beusácky. Ja ti nebudem vysvetĺovať náplň práce produktového managera. Ty by si to jednak nepochopil, jednak na to nemáš. Preto si pletieš produktového managera s akýmsi veĺkoskladom. A na hodinu by si ma možno vyhodil, ale ty v živote so svojou pseudovysokou školou neb udeš mať na to, aby si mi šéfoval. Keby som mal taký komplex, ako ty, tak sa nazvem nejako ináč. Ale ja to nepotrebujem. Ja robím prácu, ktorá ma baví a ktorú som robiť chcel. A nie ja som sa tu oháňal tým, že rozumiem miliardovým investíciám. Na to, čo je reálne a čo nie, stačí elementárny zdravý rozum. Ahoj, žobráčik, Yamahu ti predám, pre mňa je zákazník nadovšetko.

Abych vám to přiblížil- máte v Bratislavě cosi velmi podobného: postavili jste si nádhernou žst. Petržalka, jejíž význam je ale marginální, zatímco vaše hl.st. je dost umolousaná a vykazuje četné balkánské rysy. Takže na jedné straně nejhezčí S-Bahnhof vídeňské sítě a opodál "centralna gara"? Opravdu nic moc...

Tento rok by sa to malo uz konecne zmenit.Ma sa postavit nova stanica takze sa nechame prekvapit,ze ako to cele spiskaju.Sorry,ze nemozem davat otkaz ale dam ti to aspon takto: http://www.iprslovakia.sk/slovak/projekty/pdf/stanica.pdf

Jsi si opravdu zcela jist, že ty invektivy jsou na tomto DF vhodně?! Já beru, že každý čas od času napíše blbost, jsme lidé omylní (taky jsem jich tu už pěknou řádku utrousil), ale tahat sem osobní věci je velmi přízemní a nevkusné!
Mě sice poměrně často S499.1023 napíše něco peprného, to však ještě neznamená, že bych se měl po vzoru pavlačové drbny zajímat kde pracuje, co tam přesně dělá a zda je schopný či neschopný! Anonymita DF je dobrá právě k tomu, aby se dalo od osobních věcí abstrahovat a diskutovat o skutečných odborných problémech, já osobně bych příspěvky, jejichž základ tkví v osobních útocích a urážkách mazal!
Demokracie je o tom, že každý má na různé věci odlišné názory, každý má taky právo je prezentovat veřejně, ale to ještě neznamená, že můžeme na toho druhého s odlišnými názory kydat hnůj! A kromě toho už v Bibli stojí cosi o nastavení druhé tváře...

Pravdu máš, pravda je někde uprostřed. A on ten člověk nechápe, že mi jde o něco jiného. Zastávám totiž dogma, že KAŽDÝ KLIENT SYSTÉMU MHD MÁ ZA STEJNÉ PENÍZE NÁROK NA STEJNÝ STANDARD PŘEPRAVY JAKO OSTATNÍ.
Jen pro příklad- já nevidím nic divného, když v MHD jezdí autobusy 17 let staré (po GO)- jezdí to všude v ČR/SR, i když ty GO z hlediska kvality cestování nejsou nic moc (ba dokonce musím říct, že takhle "odbyté" generálky, jako mají nejstarší pražské busy se hned tak nevidí), ale pořád platí, že to nejhorší v Praze je srovnatelné s tím nejlepším v Bratislavě. Co mě ale v tomto případě nadzvedává ze židle je tvrzení, že není třeba obnovovat vozový park a můžeme si dovolit roční výpadek v dodávkách! NEMŮŽEME!! A kromě toho on tady psal vysloveně o tom, že nemáme Karosy starší deseti let, což je LEŽ, o generálkách původně ani slovo!
Dále- architektonické pojetí metra je samozřejmě samo o sobě pěkné, totéž platí o tramvaji na Barrandov. Ovšem nelíbí se mi, že zatímco se zdobí jedna unikátní tramvajová trať, jinde se množí pomalé jízdy jak houby po dešti, některé úseky si mohou podat ruce s Bratislavou, obnova vozového parku tramvají vázne (i kdyby těch škodováckých věcí za 5 let opravdu bylo 60, pořád se s tím většina cestujících pravidelně setkávat nebude) a DPP není schopen udělat ani takové triviální věci jako vypolstrovat látkou laminátové sedáky (jako jediný v ČR). Je to sice detail, ale cestovat třeba 40-60 minut v tramvaji, kde cestujícím topí pod pr.... (a třeba linkou 19 to z Hloubětína do Strašnic hodinu trvá a v dané relaci neexistuje adekvátní náhrada metrem), tak to není úplně ono. Totéž metro- nic proti jeho architektuře nemám, ba právě naopak, ovšem za jednoho předpokladu- pokud máme na to, abychom nemuseli šetřit na cestujících- tedy že např. nebudeme rušit záložní tramvaje (čekat na tramvaj zvečera 40 minut není to pravé- stalo se mi v úterý ve 21.10 na zastávce VN, čekaje na linku 3), nabídneme co možná nejčetnější a nejrychlejší spojení povrchovou dopravou v relacích, které přímo nekopírují metro a podobně. Pokud na toto nemáme, je třeba šetřit tam, kde to cestující bezprostředně nepocítí- a výzdoba stanic metra je jedna z možností.
Abych vám to přiblížil- máte v Bratislavě cosi velmi podobného: postavili jste si nádhernou žst. Petržalka, jejíž význam je ale marginální, zatímco vaše hl.st. je dost umolousaná a vykazuje četné balkánské rysy. Takže na jedné straně nejhezčí S-Bahnhof vídeňské sítě a opodál "centralna gara"? Opravdu nic moc...
Abych celou tu divnou diskuzi uzavřel- mě prostě vadí, když někteří cestující v Praze mají standard že by Curych záviděl a jiní se vozí jak v Sofii (a platí všichni stejně), o nic jiného mi nejde! To je taky důvod, proč miluju Prešov- samo o sobě vlastně nic moc (resp. nic jiného, než mají jinde), ale každý cestující může počítat s tím, že se mu dostane vždy stejného standardu, který je navíc v daných podmínkách maximálně možný.

Cože?! My na něčem usilovně pracujeme ? ?

Jasně, hlavně když to v celé trase na povrchu kopíruje tramvaj 1/2 po Ringu! Ono vůbec trasování metra ve Vídni je dost osobité- U1 zřejmě nemohla jet o pár set metrů východněji přes Südbahnhof a podobně.

A čo sa týka tých súprav, áno môže byť aj systém 1 vlak sa rovná 3 vagóny. Ale kvoli tomu staviame tie tunely??
A ty to chces nechat tak tebe sa dnes nezda ze by centrum bolo prepchate?Pozri sa okolo seba a urcite si si vsimol kolko sa stavia vyskovych budou ako keby sa pretrhlo vrece.Si musis uvedomit,ze nikto z magistratu nemysli aj na to ze ked da povolenie na vystavbu ze to skomplikuje aj ine veci.Napr.velke mnozstvo ludi na jednej kope.Takze neviem ked nie tie tunely tak potom uz asi nic.A este nieco nevrav mi,ze napriklad po dobudovani zony Pribinova by zvladala elektricka taky napor aky tam bude(beriem do uvahy,ze by tadial chodila ele.)a mozem ti napisat dalsie taketo stvrte napr.oproti zony Pribinova na petrzalskej strane ma byt stvrt kde by malo pracovat a byvat okolo 25000 ludi neviem sice v akom pomere ale nachadzat sa tam budu to si tiez neviem predstavit ako sa to bude riesit v doprave.No ale nato asi nas drahy madistrat nemyslel.

A co sa tyka tych voznov.Preco mas urcenu nejaku kôtu?Ved existuju rozne kombinacie napriklad metro nemusi zachadzat az na konecnu takze vyriesime aj intervali.dalsia vec keby bolo aj 3 vgonove a co je natom?To keby mam porovnat metro v Parizi tak by som povedal ze naco sa stavalo metro v Prahe.Neviem ci si bol niekedy v Parizi ale tam maju trochu dlhsie vlaky v Prahe a o dost.Taktiez Londyn neporovnatelne dlhsie vagony.Ja si myslim ze vlaky je to najmensie nastelovat na obsluhu.Najhlavnejsie je aby im nic nevadilo v ceste a aby rychlo a pohodlne prepravili obyvatelov Bratislavy.


?

Sorry,ze vstupujem do toho ale ja by som to az tak nevidel zle co sa tyka obyvatelov.Ked si zoberies kolko je v BA.bytov tak zistis ze tu je dost markantny rozdiel v uvedenom pocte obyv.a skutocnych obyv.My sa nemozme pozerat nato,ze mame iba 450000 tis.obyv.To mi chces nahovorit,ze ako ti co sa odstahuju prec z ba,ze ich byt ostal prazdny?asi tazko pochybujem lebo tych bytov je stale malo takze si to este raz prerataj a zistis uplne ine cislo a nespoliehaj sa na papier.Dalej si uvedom aj to ze ako tu uz bolo spomenute ti co odisli tak odisli iba pri BA ale pracovne tu stale ostali ved napokom co by v tych dedinach aj robili ludia z dedin cestuju do Ba. za pracou a skolou.No a potom este studakou,turistou,a pracujucich.A este nemozem zabudnut ze aj vybavovania roznych veci.Sidli tu vela firiem,banka takze ludia s celeho Slovenska navsevuju denne Ba.Nezabudajme je to HL.M. republiky.Len tolko.Majte sa. ?

1. Ludia nikam nemiznu, iba sa stahuju na predmestia a do
obci naokolo. Ti ludia ale v meste defakto zostavaju a su tu denne pritomni, iba administrativne patria k obci 1km od BA. Treba sa na to kukat ako na aglomeraciu.

2. Aj Praha potom vymiera podla tvojich pravidiel...i ked realne sa ti ludia stahuju iba na okraj, administrativna zalezitost s tymi poctami...

3.Prazdne byty asi sotva, inak by tu nebol taky stavebny boom, ktorý inde na Slovensku neba obdobu!!! Najvacsi stavebny boom od socializmu, od roku 1989 !!! Tolko bytov by sa nestavalo, ak by nebol dopyt, ktory by nebol, ak by boli prazdne byty. A upozornujem, nestavaju sa len luxusne byty...

4.Kukni si navrh metra a navrh elektricky ako NDS pre Bratislavu a porovnaj si stupen segregacie oboch projektov vo finalnej podobe!!!

5.Brno vs Bratislava - niekde ta hranica musi byt a 100-150 000 ludi denne pritomnych v meste je rozdiel. Okrem toho Brno ma realne o 60-70 000 menej obyvatelov a navyse Bratislava je Hl. mesto SR, co je tiez trocha ine postavenie a BA je o dost vyznamnejsi dopravny uzol + region BA-Vieden ma ohromny potencial...Hl.mmesto je vzdy trosku inak postavene v kazdom ohlade

dosli ti argumeny? Toto moc s NDS nesuvisi... ?

urcite neplakali. ak porovnavas rybnicne namestie s umelkou, tak nemam slov. vsak to by len pozdvihlo priestor ak by sa ten trojuholnik zbural

v BA sa toho este burat a zastavavat

Prosim uz nikdy ziadne buranie v meste Bratislava. Vzdy ked budes chciet nieco zburat, postav sa na rybne nam. zober stare fotky a plac a potom sa zamysli ci by po tebou navrhovanej asanacii raz neplakali iny. Elektricka moze ist zo stareho mosta aj doprava tak ako kedysi chodili vlaky. Dokonca by sa dalo aby jazdili aj tam, aj tam.

Re #55950 81-71.Ziadne hlasy nesilneju. Az ked budu v mediach potom sa da hovorit o silnejusich hlasoch. (A clanocek v BN to nespravi) Ak sa aj niekto pre metro rozhodne skonci tam kde zatial vsetci. Lebo penazi nie je dost ani na elektricku a nie to este na metro.

ZSR resp projekt filialka sa kryje s metrom zhruba od bosakovej po trnavske myto, ale to je zapricinene tym, ze zeleznica chce ist len po svojom starom koridore ktory jej vytrhali

skor sa mi zda rozumny nazor od zeleznice nech sa Acko netaha na trnavske myto ale nech je prestupna stanica kde su mlynske nivy => napojenie na busy aj primestke vlaky.

ale problem je, ze mesto prezentuje, ze oni budu stavat tunel, tak do kelu ked ho chcu stavat, nech ho stavaju hned, alebo nech to nechaju plavat...

Sorry, robim dve veci naraz, pisem pracu na regionalne dejiny a takto to dopadlo. Sem malo ist toto:

Re #55940 81-71: A predsalen.
V com je preboha metro mestotvornejsie? V tom ze popiera akukolvek ulicnu zastavbu a v podstate agresivne neguje linie a cele mesto pretina?
Elektricka dokaze jazdit rovnako rychlo ako metro. Vies o tom, ze maximalka je na Ruzinovskej trati nejaky 110 km/hod. Neexistuje rozdiel v tom ako rychlo vozidlo prejde nejaku trasu ak - jazdi po plne segregovanej trati a maximalna rychlost je zhodna. Ci je to vlak metra alebo elektricka ak budu na segregovanej trati s maximalkou 80km/hod prejdu za ten isty cas. Alebo chces tvrdit, ze ak pôjde lamborginy na dialnici 130 tak bude rychlejsia ako Skoda 120 ktora pojde 130?
Tie miesta sa nevzmohli kvoli existencii trasy metra ale kvoli existencii rychleho dopravneho systemu. Ak to bude elektricka a ludia pre jej rychlost, spolahlivost,.. sa nou budu vozit, tak bude mat rovnaky efekt. Investora nazaujima nazov metro.
A s Brnom sa sialene mylis. Od kolegov s Brna viem, ze okrem obyvatelov je v Brne pritomynch 60 tis studentov. Som si isty, ze v Brne sa denne pohybuje minimalne 150. tis. mimobrnenskych. To mi skutocne chces nakecat, ze 100.000 obyvatelov je ta hranica pre ktoru Brnu staci elektricka a Bratislava potrebuje metro? To by ti nezhltlo ani male dieta.
Sucasny potencial mesta Bratislava je taky, ze rocne jej ubudne 5 tis. stalych obyvatelov. Preco? Odchadzaju byvat na vidiek, respektive rozhodli sa natrvalo usadit v zahranici. Prazdne byty po nich, tak nestihaju zaplnat ani vychodniari. Ano, som si isty ze sa to otoci, ale aj tie najoptimistickejsie odhady sociologov hovoria o Bratislave v roku 2030 ako o meste, ktore oslavuje svojich prvych 500.000 obyvatelov. A to su tie optimisticke, lebo v skutocnosti vymierame. Statistiky drzia cigani, no oni rodia 500 km odtialto.

Re #55930 aquila:
"keby nebolo mesto hlupe, tak si dajme tomu urobi mostovy variant a tlaci na ZSR ze im vyda povolenie ale pod podmienkou zastavok nivy a petrzalka centrum" S tym sa da suhlasit. Nie je dovod na to brzdit tuto snahu ZSR ak sa oni nesnazia blokovat mesto, respektive koridor v centre (myslim ten podzemny)

ehm, a toto je o com ? ak naraz na nabozensku otazku, ja som s nou vysporiadany

myslim, ze v bratislave je daleko daleko viac skaredych miest

inak ohladne zapustania by som zapustal elektricku. neviem presne ake sklony eliny zvladnu, ako rychlo by muselo rameno s elektrickou klesat, ale skor by som to videl v zapustani elektricky do sturovej a miernom nadvihnuti cesty.

ale celkovo safko je hrozne hrozne problematicky bod a tam by sa to najlepsie vyriesilo zburanie umelky branim elektricky tym smerom...

zapustit aj elektricku smer na radialy smerom na zapad, proste to by chcelo _hodne_ komplexne riesenie

inak ja to skor vidim tak, ze ked sa dokonci elektricka niekde v roku 2012-2015 tak nejaka prestavba minimalne do 2025-2030 padne. to sa mozeme stavit.

Dóm svätého Martina: vznikol na mieste staršieho románskeho kostola s tromi oltármi zo začiatku 13. storočia zasvätený pravdepodobne sv. Martinovi. Sem bol prenesený kostol Najsvätejšieho spasiteľa z hradu, preto mal kostol istý čas dvojake patrocinium. Dóm začali budovať v poslednej štvrtine 13. storočia a to tak, že kolo starého kostola vystavali múry nového. Najprv postavili presbytérium a východnú časť trojlodia. Do konca 14. stor. severný múr a časť južného obvodového múru. Na strednom pilieri je vytesaný rok 1401 zrejme na znamenie toho, že vtedy dokončili obvodové múry trojlodia korunovou rímsou. Vystavali sa dve kaplnky – južná, dnes sv. Jozefa a oratórium pre českú kráľovnú Žofiu, dnes kaplnka českej kráľovnej. V 20. rokoch 15. stor. sa prace v dôsledku ohrozenia Bratislavy hustmi zastavili, bolo treba opevňovať hrad. Starý kostol preto začali búrať až roku 1432. Na jeho mieste postavili piliere pre klenbu nového, halového trojlodia. Roku 1451 bol dóm pokrytý strechou a o rok neskôr konsekrovaný. Za vlády Mateja Korvína sa rozvinula akcia na získanie prostriedkov na dokončenie úpravy domu a vybudovanie monumentálneho presbytéria. To ma dnes štyri polia zaklenuté sieťovou rebrovou klenbou. Poslednou stredovekou prístavbou je južná predsieň z roku okolo 1510, vybudovanú ako závetrie pre vchodový portál zo 14. storočia.

Františkánsky kostol: je zasvätený Zvestovaniu Panne Márii, dokončili ho na prelome 13. a 14. storočia. V rokoch 1410 – 1420 pristavali k južnej strane lode šesťbokú gotickú vežičku, ktorej originál je dnes v Sade Janka Kráľa v Petržalke. Súčasťou kostola je aj Kaplnka svätého Jána pri severnom múre vybudovaná v druhej polovici 14. stor. Je to dvojpodlažná pohrebná kaplnka, ktorú začal stavať syn richtára Jakuba I. a roku 1361, ešte nedostavanú ju prepustil svojmu bratrancovi richtárovi Jakubovi II. Ten kaplnku dostaval podľa vzoru pohrebnej kaplnky francúzskych kráľov Sainte Chapelle. Táto kaplnky patrí k najvzácnejším dielam gotickej architektúry na Slovensku. V kostole je ešte jedna kaplnka zo stredoveku a to kaplnka svätej Rozálie. Pôvodne však bola zasvätená svätému Šebastiánovi.

Kostol klarisiek: zasvätený povýšeniu svätého kríža a vybudovaný v prvej polovici 14. storočia. V druhej polovici toho istého storočia predĺžili chrámovú loď a postavili nové presbytérium, interiér zaklenuli krížovými rebrovými klenbami. Okolo roku 1400 nasadili na mohutnú konzolu na juhozápadnom nároží chrámovej lode gotickú vežičku v tvare päťbokého hranola. Svojou architektúrou a bohatou sochárskou výzdobou sa tiež radí medzi vrcholné diela gotiky na Slovensku. Kostol bol značne poškodený požiarom, ktorý v meste zúril v roku 1515.

Kaplnka svätej Kataríny: sa nachádza na Michalskej ulici a takisto pochádza zo 14. storočia. O jej postavenie sa zaslúžil cistercita František de Columba, kaplán pápežského legáta Gentilisa. Kaplnku spolu s hospodárskym dvorom cisterciti najskôr prenajali neskôr v 16. storočí prenajali mestu. Kaplnka má pomerne jednoduchú architektúru, obdĺžníkový priestor s polygonálnym uzáverom a krížové erbové klenby. Dnešná fasáda nie je pôvodná, ale klasicistická. V súčasnosti v kaplnke prebieha rekonštrukcia.

Kostol svätého Mikuláša: O tomto kostola veľa nevieme, len že bol súčasťou a centrom podhradskej osady svätého Mikuláša, v roku 1530 bol zbúraný, ale čoskoro ho znovu postavili. Archeologický výskum v 80. rokoch minulého storočia spresnil, že pôvodne tesne pri dnešnom kostole bola od 11. stor. rotunda, ktorá po deštruovaní asi v 13. storočí slúžila ako karner (kostnica) pre cintorín okolo nej.

Kostol svätého Vavrinca: stál pred Laurinskou bránou stál pravdepodobne už pred udelení mestských výsad. Spomína sa v roku 1311, začiatkom 15. storočia ho prestavovali a rozširovali. Podchytená je aj jeho dĺžka, ktorá spolu so sanktuáriom mala byť 158 siah, (čo je pri strednej siahe 1,8 metra by bolo 284 metrov) a výška pilierov a oblúkov klenby bola spolu údajne 80 siah, čiže 144 metrov. Hoci v dobovom prameni sa výslovne spomína Klafter (= siaha) zrejme sa tým myslí dajaká menšia siaha, lebo je vylúčené aby mal kostol v tej dobe také rozmery. Kostol mal 10 oltárov a vežu s tromi veľkými zvonmi. Zdá sa teda, že bol väčší ako dóm. Mal aj spevácky zbor, najskôr 12-, neskôr 24-členný. Okolo kostola bol cintorín s kaplnkou svätého Jakuba. Po Moháči zo strachu aby sa z kostola nestal oporný bod pri útoku Turkov, dali ho zbúrať. Začali v septembri 1528 a dokončili v apríli 1529. Materiál použili na spevnenie hradieb.

Kostol svätého Michala: 1. zmienka o ňom je z roku 1325. V 15. stor. ho opravili, ale roku 1515 bol značne poškodený požiarom. Podľa údajov, bol len o niečo menší od kostola sv. Vavrinca. Mal mať 152 siah, čo by bolo 273 metrov. Vo veži mal dva zvony a vnútri 10 oltárov. Okolo kostola bol cintorín a kaplnka svätého Blažeja Kostol začali búrať v auguste 1529 a na Veľkú noc 1530 ešte nebola demolácia dokončená. Pod Župným palácom boli počas rekonštrukcie nájdené základne múry tohto kostola, nevyšla však informácia o potvrdení alebo vyvrátení jeho rozmerov.

najlepsie je elektrickove metro - v prahe na tom usilovne pracuju a efekt je krasny ?