Dnes sa chystam do Prahy a aha, co sa stalo 
Krátce po půlnoci se na vozovku dálnice D1 sneslo malé dopravní letadlo. Problémy s motorem totiž donutily pilota využít rychlostní komunikaci k nouzovému přistání. "Krátce po přistání letadla se srazil osobní vůz s autobusem," sdělila Novinkám mluvčí benešovské policie Zuzana Stránská. V osobním autě uhořely dvě osoby.
26.6. 08:09 - 08:17 Aktualizováno
PRAHA - "Nehodu na 34. kilometru D1 ve směru na Brno nám oznámili hasiči krátce po půlnoci," doplnila mluvčí. "Případ je v šetření a předali jsem ho benešovským kolegům," sdělil Novinkám v zástupce vedoucího dálniční policie úseku Mirošovice.
Vyšetřovatel hasičů Josef Mlíkovský pro ČTK uvedl, že posádka osobního vozu Škoda se na letadlo chtěla pravděpodobně podívat, proto zastavila. V zájezdovém autobuse nebyl nikdo zraněn.
Příčinu nouzového přistání nyní šetří Ústav pro odborně technické zjišťování příčin leteckých nehod (UZPLNV) v pražských Letňanech, který tuto povinnost převzal od 1. ledna letošního roku po Úřadu pro civilní letectví. Inspektor UZPLNV nicméně Novinkám odmítl poskytnout jakkékoliv informace s tím, že mají špatné zkušenosti s novináři.

Krátce po půlnoci se na vozovku dálnice D1 sneslo malé dopravní letadlo. Problémy s motorem totiž donutily pilota využít rychlostní komunikaci k nouzovému přistání. "Krátce po přistání letadla se srazil osobní vůz s autobusem," sdělila Novinkám mluvčí benešovské policie Zuzana Stránská. V osobním autě uhořely dvě osoby.
26.6. 08:09 - 08:17 Aktualizováno
PRAHA - "Nehodu na 34. kilometru D1 ve směru na Brno nám oznámili hasiči krátce po půlnoci," doplnila mluvčí. "Případ je v šetření a předali jsem ho benešovským kolegům," sdělil Novinkám v zástupce vedoucího dálniční policie úseku Mirošovice.
Vyšetřovatel hasičů Josef Mlíkovský pro ČTK uvedl, že posádka osobního vozu Škoda se na letadlo chtěla pravděpodobně podívat, proto zastavila. V zájezdovém autobuse nebyl nikdo zraněn.
Příčinu nouzového přistání nyní šetří Ústav pro odborně technické zjišťování příčin leteckých nehod (UZPLNV) v pražských Letňanech, který tuto povinnost převzal od 1. ledna letošního roku po Úřadu pro civilní letectví. Inspektor UZPLNV nicméně Novinkám odmítl poskytnout jakkékoliv informace s tím, že mají špatné zkušenosti s novináři.
Ano vyplazoval jazyk v podobe pasu cest. listkov na MHD. Nevim ako sa to tomu automatu podarilo alebo ci mu niekto pomohol
Tak ma napadlo ze by sa to dalo aj znuzit. Stacilo by vziat ten pasik a nastrihat si listky a ist ich vymenit na DP s tym , ze pozrite co mi dal automat ked som si kupoval listky:-) Nevraviac o tom ako by sa dal osalit revizor na doslova cistom listku , ktory by bol este aj originalny
P.S. Kto byva pri trati isto pozna zvuk poslednej serie T6 aj bez teho aby sa pozrel von
m@rtin
Trochu tě zkusím dostat do obrazu.
Koridor je trať, která je buď rekonstruována nebo optimalizována. Optimalizace a rekonstrukce obnáší úplný nový spodek tratě, nové pražce, koleje, trolejové vedení, stanice, zastávky a zabezpečovací řízení. Ve výsledku se jedná de facto o novou trať. Na koridoru je realizováno také spousty přeložek, které obnášejí nové mosty nebo tunely. V ČR jsou v současné době 4 koridory.
1-Berlín-Ústí nad Labem-Praha-Pardubice-Brno-Vídeň
2-Ostrava-Přerov-Otrokovice (Zlín)-Vídeň
3-Ostrava-Olomouc-Pardubice-Praha-Plzeň-Frankfurt
4-Berlín-Ústí nad Labem-Praha-České Budějovice-Slazburg
1. koridor je asi z 95% hotov, 2.. koridor asi z 60% a na čtvrtém se začne kopat příští rok, 3. koridor je dnes díky souběhu s koridory 1 a 2 hotov asi z 50%.
Na českých koridorech se realizují mimoúrovňová křížení jen na větších cestách. Stále je tu spousty závor s komunikacemi 2. a 3. třídy. Tudíž na všech českých koridorech bude povolena max. rychlost 160 km/h jak pro standardní vlaky tak pro Pendolina.
Vláda uvažovala nebo možná ještě zvažuje, že zkušebně postaví vysokorchlostní úsek Praha-Benešov, kde by se mohlo jezdit zmíněných 230 km/h, ale částka je tak horentní, že na ni prostě nemáme. Takže zůstane asi pouze u snu. Vysokorychlostní trať musí splňovat různá bezpečnostní opatření mezi než patří např. oplocení tratě. První koridor stál zatím 40 miliard Kč a to do něj není započtena koridorizace pražského a brněnského uzlu. Jen pražský uzel bude stát vč. přestavby hlavního nádraží 10 miliard Kč. Pro představu 1. koridor po úplném dokončení může stát až 55 mld. Kč. Při úvaze postavit ho vysokorychlostní by se částka pohybovala někde za hranicí 100 miliard. A to uznejte, na to ČD opravdu nemají.
Už teď je úspěch, že se jízdní doby např. do Ostravy nebo Budějovic zkrátí o více jak hodinu a do Brna o více jak půl hodiny. Už teď se jezdí po nových koridorech parádně. Cestující vůbec necítí chod vlaku, žádné vibrace, jen šum vzduchu, všude jsou zrekonstruovány nádraží a zastávky.