Diskusné fórum › Všeobecná diskusia

Martyk: keby nam nevytunelovali vsetky kapitalove dotacie a neodvadzali si ich na vlastne ucty, (este je vela sposobov...), tak by sme si v pohode mohli postavit medenu pozlatenu trat, na ktorej by nam chodili elektricky so vsetkymi moznymi debilinkami... Kurnik, raz som rozmyslal, co keby vytuneloval nieco DPB a pouzil by to na rekonstrukciu trati, atd. ale to su len sny....

este si pozri toto, aby si videl o com to je.

Martyk:
Mas myslenie presne ako ti debli v CKD. Ze nie je mozne vyrobitz plen nizkopodlaznu elinu na rozchode 1000 mm??? Hovadina! Existuje masa vozidiel na 1000 ke, ktore su plne nizkopodlazne. Napriklad Cityrunner od Bombardieru (ten je dokonca aj s rozchodom 900 mm v Linzi!!!) alebo Siemens Combino. Este aj Duewag daco ma. Chces vediet ak je podiel elektriciek Siemens Combino pri deleni na rozhcod? Tu to mas:

Amsterdam - 1435
Augsburg - 1000
Basel - 1000 tu je fotka!!!, ak neveris
Bern - 1000
Dusseldorf - 1435
Erfurt - 1000
Freiburg - 1000
Hiroshima - 1435
Melbourne - 1435
Nordhausen - 1000
Postdam - 1435

Cize 6 je na 1000ke, 5 je na 1435, z toho su dve mimoeuropske! Teraz mi nieco hovor o tom ze sa to neda vyrobit....

Úzkorozchodná trať

Údržba električkových tratí nestojí vôbec viac ako je únosné. Problém v Bratislave je všeobecné šetrenie financiami aj tam, kde sa to už nedá. To sa odrazí aj v údržbe a následne kvalite tratí. Veľké množstvo vykoľajení ale nie je spôsobené rozchodom 1000 mm, naopak, práve vďaka nemu ich je menej. Na priamej trati nie sú medzi rozchodom 1435 a 1000 mm výrazné rozdiely, tie nastanú keď vozidlo vojde do oblúku. Tu vám každý koľajový odborník potvrdí, že rozchod 1000 mm je bezpečnejší proti vykoľajeniu. Má aj nižšie jazdné odpory, nižšiu hlučnosť, menšie opotrebovanie koľajníc a okolkov vozidiel. Je to z jednoduchého dôvodu: Električkové dvojkolie nemá diferenciál, následkom čoho pri jazde oblúkom jedno koleso preklzáva. So zužujúcim sa rozchodom klesá rozdiel obvodovej rýchlosti a koleso menej "frézuje" koľajnicu. Tieto rozdiely mali vplyv aj pri výstavbe horských železníc. Stavali sa často úzkorozchodné s rozchodom 760 alebo 1000 mm, lebo pri prekonávaní stúpaní majú veľké množstvo oblúkov. Z toho istého dôvodu sa aj električkové trate stavali s rozchodom 1000 mm. Na území bývalého Československa bola zavedená električková doprava v 17 mestách, s toho v jedenástich na rozchode 1000 mm. Pri električkách na rozchode 1435 mm išlo väčšinou o bývalé konské mestské dráhy (Brno, Košice). Rakúsko-Uhorské schvaľovacie orgány totiž trvali pri konských dráhach na rozchode 1435 mm, iba nové električkové prevádzky mohli byť úzkorozchodné. Sľubný rozvoj mladších úzkorozchodných prevádzok zastavila 2 SV. Po vojne neboli prostriedky na obnovu tratí a vo väčšine miest bola električka nahradená trolejbusmi, s využitím technickej základne električiek (meniarne a depá). Úzkorozchodná prevádzka sa zachovala iba v Bratislave, ostatné zanikli vplyvom 2 SV alebo sa prestavávajú na rozchod 1435 mm (Liberec). Úzky rozchod má aj svoje nevýhody, ale prevyšujú jeho kladné vlastnosti. Najväčšou nevýhodou úzkeho rozchodu bola neochota ČKD ako jediného bývalého výrobcu vyvíjať úzkorozchodné električky. Ďalšou nevýhodou úzkeho rozchodu sú väčšie priečne sily na lôžko trate. Ale vzhľadom na nízku osovú záťaž električkových vozidiel 4 tony na nápravu je to únosné. Vozidlá rýchlodráh a metra dosahujú aj dvojnásobok osového zaťaženia, vlaky ešte viac, aj 25 ton.

Ak este stale nechces verit, tak si precitaj knihu MESTSKA HROMADNA DOPRAVA od HABARDU, v nej najdes potvrdenie, ze rozchod 1000 mm je stabilnejsi.


METROVY ROZCHOD JE POVAZOVANY ZA NEVYHODU IBA PRETO, LEBO LUDIA AKO TY MAJU V HLAVE CHORE PREDSTAVY O NOM. PRETO TO V BLAWE VYEZERA TAK AKO TO VYZERA A KEBY SME MALI 1435KU NEMYSLYM SI ZE BY TO BOLO LEPSIE. VOBEC!

- O F F -

Elektrickovu dopravu podla mna brzdia aj nezmyselne semafory pre chodcov. Napriklad v Dubravke po stlaceni tlacidla zasvieti chodcom zelena na vsetkych 3 usekoch, teda cestajedensmer-elektrickovatrat-cestadruhysmer. Niektori chodci predsa nepotrebuju krizovat vsetky 3 prudy, napriklad ak idu len na ostrovcek!?. A vlastne preco je semafor a "zebra" aj na el.trati? Elektricka by mala mat prednost pred chodcami vtedy, ak je oddelena od aut. Ved nechodi tak casto ako auta, ide pomalsie (v priemere) a je dobre viditelna (samozrejem ak to nie je v zakrute), takze pre chodcov by to nemal byt problem aj bez semaforu alebo prednosti.

1000 mm je atypycky rozchod? Ani by som netrvdil, len si pozrite toto:

Trosku som sa vrtal v nete a tu mate suhrn Nemeckych elektrickovych prevadzok a ich rozchody:

elektricky s rozchodom 1435 mm:
1. Berlin
2. Bonn
3. Bremen
4. Chemnitz
5. Dessau
6. Dortmund
7. Dessen
8. Düsseldorf
9. Duisburg
10. Frnakfurt/Main
11. Hannover
12. Heilbronn
13. Karlsruhe
14. Kassel
15. Köln
16. Magdeburg
17. München
18. Nurnberg
19. Rostock
20. Schwerin
21. Strausberg
22. Wehmingen
23. Woltersdorf

elektricky s rozchodom 1000 mm:
1. Augsburg
2. Bad Schandau
3. Bielefeld
4. Brandenburg
5. Braunschweig
6. Cottbus
7. Darmstadt
8. Erfurt
9. Frankfurt/Oder
10. Freiburg
11. Garmisch-Partenkirchen
12. Gera
13. Görlitz
14. Gotha
15. Halberstadt
16. Heidelberg
17. Jena
18. Krefeld
19. Ludwigshafen
20. Mainz
21. Mannheim
22. Naumburg
23. Nordhausen
24. Oberhausen
25. Plauen
26. Schöneiche
27. Spiekeroog
28. Ulm
29. Würzburg

elekrtricky na dvoch rozchodoch 1000/1435:
1. Bochum-Gelsenkirchen
2. Essen
3. Halle
4. Leipzig
5. Mülheim
6. Schwerte
7. Stuttgart
8. Zwickau

ostatne rozchody (alebo kombinacie):
1. Leipzig 1458/1435
2. Schönberger Strand 1100/1435


zhrnutie:
29 prevadzok na 1000 mm rozchode
23 prevadzok na 1435 mm rozchode
8 prevadzok na kombinoivanom rozchode 1000/1435 mm
2 prevadzky s atypickymi rozchodmi (1100 a 1458/1435 mm)


Cize atypycky je preto a iba preto, lebo CKD neboli schopny ani ochotny vyrobit elinu na 1000 mm rozchod! do roku 1989 vyrabali stare T3 koncepcne z roku 1964!!! Lebo neboli schopny vyrobit KT8D5 na 1000 ku. Keby sme ich nedonutili spravit T6A5, tak by skrachovali este skor. Na zapade je 1000 ka bezna a existuje na nu mnoho vozidiel.


Nemam cas, este sa k tejto teme vyjadrim.

Jasně, že změna rozchodu z úzkýho na klasickej má svoje velký výhody.
Je levnější - atypický věci sou dražší.
Na úzkej rozchod se prakticky nedaj vyrobit celonízkopodlažní vozidla.
Je míň náročnej na údržbu - vždycky sem v Bratislavě a v Liberci byl hotovej z toho, jak tam tratě vypadaj na pohled dobře a jak se ty tramvaje děsivě kejvaj. V Liberci to potvrzujou i řidiči, kerý maj děsnou srandu z toho, když zapomenou, že sou v úzkorozchodný tramvaji a vymetou nějakej propad jako s normálněrozchodnou a cestující jim tam lítaj jako nudle v bandě.
A ten nejlepší důvod je tady http://www.dpml.cz/regiotram.htm K tomu není potřeba nic dodávat, jenom je třeba doufat, že se to povede.

Znovu opakuju. Systém rychlý tramvaje na klasickým rozchodu, se striktně odděleným provozem od ostatních druhů dopravy, v centru i s tunelovýni úseky, kdy tramvaje budou po železničních tratích obsluhovat i příměstský relace, je ideální pro Bratislavu. Separovaná těžká dráha (metro) je nehorázný vyhazování peněz.

si a tbc: dakujem vam za odpoved, pani... napisal by som aj viac, ale idem po dnesnej praci zomriet. dakujem za pozornost a lucim sa: uz ma obkluciliiiii, smrtelne stony zahrobia uuuuzkosti...

Tak vidite - uz aj v Liberci idu na siroky rozchod ! ASI TO MA SVOJ VYZNAM ! Tak to tu uz prestanme slepo obhajovat.

Co tady furt melete vo Praze? Nejlepčí svršek, nejlíp udržovanej vozozovej park f Ťežku? Bezkonkurenčně a dlouhodobě DP Ostrava. Tam sou i 14Tr tichý vozidla. Motorgenerátor není skoro slyšet ani, když tramvaj stojí. Protože tam maj skloněný kolejnice a profilový kola (klasicekj železniční profil), tak tam tramvaje nevibrujou ani při rychlostech přes 70 km/h.
Když už sme u těch českejch nej, tak asi nejlepší trolejbusový vedení je v Pardubicích. Tam maj výhybky a křížení, přes kerý se dá jezdit 70 km/h (rychlejc 17 Tr nechtěl ject).
A v Liberci přecházej z metrovýho rozchodu na klasickej.
Spoustu zajímavostí (nejen vo český MHD) najdete na http://tramvaje.webpark.cz/ Odkazy sou dole. Za zkouknutí stojí projekt Regiotram Nisa (odkaz je ze sekce o Liberci)

Z:zacvik by mi mal skoncit v utorok.Cize ak pojde vsetko normalne,tak od stredy jazdim sam.Ako delenkar sotva,to sa tam hlasia vodici,ktori uz cosi odjazdili,a ja o to zatial nestojim.Oni nerobia nic okrem svojej delenej linky pocas pracovneho tyzdna,teda ziadne vikendy.A maju svoj voz,ktory sa nevypravuje ,len vtedy ak s nim ide 'majitel'-teda delenkar.Takze pojdem zrejme do cisla od stredy a docela sa na to tesim;-0

Hmm, akurat som sa dozvedel, ze v piatok bol niekto v skode ostrov z bratislavy - na VW Golf 4.

Neviete - nemohol to byt niekto z DP? - bohuzial viac info neviem.

Vodic Ik412 1701 ma poprosil, ci by sme mu niekto nemohli priniest zopar (2-3) fotiek jeho voza. Chce si ich vylepit na roletku. Mozno si tam vylepi aj nalepku imhd.sk, ak ju prinesiete . Zastihnut ho mozete v utorok a stredu na 91/191.

si:
hee - no a polovica vodicov metra, ktorí robili pred tym eliny, tak budu brzdit len tak zo zvyku... :DDD

pokial to bude gummibahn, tak ani nie....

KLF: ono je to tak o peniazox ako aj o tom ako to je spravene a myslim ze je to realne aj pri elektrickax... a pre zastancov metra tvrdiacix ze naklady na udrzbu budu nizsie.. nex sa idu pozriet do prahy, ako tam maju udrziavane zeleznicne zvrsky tak v podzemi ako aj na povrxu... V takej BA mozme akurat cakat ze aj metro bude brzdit a prechadzat cez vyhybky ryxlostou 10 km/h :-))

Si: Moja rec ! Moja rec ! Ale ono asi zeleznicne trate su v INOM stave ako tie elektrickove....

Protože existují různé rodinné odpornosti, kterým se nelze vyhnout, odkládám svoji cestu do blavy nejmíň o týden. Termín upřesním.

proti danym rychlostnym obmedzeniam by bolo vhodne pouzivat iny typ vyhybiek (dvojity zamok, a pripadne s mensim uhlom), dufam ze casom sa o tom bude uvazovat, su totiz miesta, kde by minimalne trasa v rovnom smere nemusela byt rychlostne obmedzena... a ked mozu rychliky na zeleznici behat cez vyhybky vyse 100 km/h rychlostami....

Obmedzenia maju svoj vyznam, pokial si pamatam, tak takto (opravte ma ak sa mylym):

proti hrotu priamo - 15 km/h
proti hrotu do odbocky - 10 km/h
po hrote priamo - 20 km/h
po hrote z odbocky - 15 km/h
cez kriz - 15 km/h (alebo 20?)

Dovody:

Pri jazde proti hrotu do odbocky je mozne, ze vyhybka podhodi, cize sa (z akejkolvej priciny) sama prehodi. Pri jazde do odbocky je tato moznost vacsia ako pri jazde priamo, lebo predne koleso podvozku tlaci na ohnuty jazyk a tym dochadza k posobeniu sily, ktora otaca celym jazykom proti smeru odbocenia, co moze sposobit presunutie (aj ked male) jazyka prave vtedy, kde na neho vchadza duha os podvozku. Toto je nebezpecne najma u startych vylagrovanych vyhybkach s uvolnenymi jazykmi. Druhy dovod obmedzenia je komfort cestovania. Ak by si isiel rychlo do odbocky, tak by to pekne hodilo. Ako treti dovod mozem uveist ze ked budes pluhovat vyhybkami rychlostou 30 km/h proti hrotu, tak ich aj dost rychlo znicis, teda skratis zivotnost. To iste plati o podvozku, a uz som videl, ze pri brutalnych jazdach moze odpadunt torzna vzpera...

Pri jazde proti hrou priamo je tiez mozne, ze vyhyblka podhodi, je to menej pravdepodobne, ale stava sa to. V tom pripade je obmedzenie cisto z bezpecnostneho dovodu. Aby si nesiel moc rychlo v pripade ze by ti podhodila. To by si sa vykolajil a je lepsie vykolajit sa v 15 km/h ako v 50 km/h.

Jazda po hrote z odbocky: Podhodenie nie je problem, ale ide tu o komfort jazdy a o zivotnost vyhybky, najma jazakov.

Jazda po hrote, priamo: Ziaden problem. Obmedzeie je iba kvoli komfortu jazdy a niezsieho opotrebovania srdcovky.

Jazda cez kriz: Obmedzenie kvoli opotrebovaniu srdcoviek (jeden kriz = 4 srdcovky) a podvozkov.

Vsetky tieto veci su relativne. Mame vyhybky, cez ktore by sa malo ist aj 3 km/h (Vozovna Jurajov dvor, stojanka prva, kolaj 2/3) a aj take, cez ktore mozes ist proti hrotu priamo 50 km/h (Krizna # Vazovova smer Krizna -> Trnavske myto).