Diskusné fórum › Všeobecná diskusia

autobusový systém sa prekopával 2 x - nie kôli oblastnému číslovaniu - ale v súvislosti so zavedením prestupnej tarify (a zmenu takto rozsiahleho charakteru si nová tarifa žiadala) a druhý krát po audite a výskume najmä Petržalských dopravných vzťahov.

len krátko. Na jednu stranu (ako ste poznamenali) sa jedná o zásadné zmeny v prepravných vzťahoch - avšak z tohto pohľadu je viac ako zrejmé, že linky (pokiaľ) boli plánované na potreby rokov minulých, (avšak) dnes zostávajú v nezmenej podobe (intervaly vynímajúc), je viac ako jasné, že pokiaľ nedochádza k vhodnej revízii systému (na porovnanie - audit v DPB) linky jazdia nerovnomerne vyťažené (čo som si na Prahe všimol - a len minimálne úpravy systému za posledné roky to len nepriamo potvrdzujú).

Nie je to kritika (aj s Vami čiastočne zdieľam názor, že je to vhodné - a nakoniec A CO ?!), ale spôsob, ako ušetriť (kde sa dá) to tiež nie je.

Sorry, ale označovat 117 za stabilní, když nejbližší body původní a nové podoby jsou od sebe daleko cca. 1 km a trasování je navíc zcela jinudy- to je dost drsné! U ostatních linek jsou to sice zdánlivé detaily (256 např. jezdila v Jinonicích až k Motorletu, cca. 10 minut dál než dnes, 149 končila od Dejvic taky u Motorletu...), ale z hlediska těch cestujícíh, jichž se to přímo dotklo se jedná o změny dost podstatné! A v celkovém součtu těch změn bylo víc než dost.
Ad Černý Most- např. jezdí zcela jinak linka 141, 250 má s původním trasováním shodných několik málo stanic u vnější konečné a tak. Problém je v tom, že když máme oblast s deseti autobusovými linkami a každou trochu pozměníme, dostaneme zcela nový systém- a k tomu přesně na tom Černém Mostě došlo!
Problém je právě v tom, že radikální změny povrchové MHD při otevření metra jsou hlavně pražská specialita- na západě se povrchová doprava moc zpravidla moc nemění, i když Stockholm není moc dobrý příklad: tam totiž rozkvět metra skončil v 70. letech a to ještě byla MHD i tam považovaná za "socku" s tím, že substrát se přizpůsobí. Takže těžko říct, jaká změna byla způsobená metrem a jaká likvidací tramvajové a trolejbusové dopravy v 60. letech, ale přesto tam najdeme linky, které jezdí v neměném dvacetiminutovém taktu již od roku 1952 (ostrovní tramvaj 12 Alvik- Nockeby, trasa je taky beze změny), stejně jako autobusové linky, které na mapě ze 40. let mají IDENTICKÉ trasování jako dnes.
Ovšem při porovnání Prahy s Bratislavou je jasné, že jsme stabilnější už jen proto, že jsme nepřekopávali autobusový systém v rámci oblastního číslování, takže u nás kontinuita určitě je (na rozdíl od nich). Já chci jen taktně naznačit, že základ diskuze je pouhá změna čísla jedné linky a drobná změna trasy, což je zcela v intencích pražských poměrů- takové změny u nás máme 3x ročně a nikomu to nevadí...
A co se týče změn v PIDu, tak musím říct, že jsem celkem spokojen- 230 a 240 se mi líbí, 124 taky neublíží (ale tam bych řekl, že je to není podstatná změna), jen by to chtělo aby ty linky jezdily i o víkendu (aspoň v hodinovém taktu), stejně jako by měla 146 a 197 jezdit celodenně a celotýdenně (třeba na úkor té 124- mohla dál končit ve Vršovicích).

Plat vždy hovorím v brutto.

Brutto?

aha, beriem späť, tých 24 sa týka autobusov, tak ok.

To bude asi tym, ze nedavno prijali dost vela novych elektrickarov

By ma zaujímalo ako v DPB počítajú ten priemerný zárobok, lebo bežný plat vodiča podľa slov niektorých vodičov je okolo 16-20...

igi151:mne sa to pači,takto ma byt ked nechcú platit

SZKV:
Mohu se vás zeptat jak překotné změny nastaly po prodloužení jednotlivých tras metra?
Černý Most: Skoro všechny linky, které dříve zajížděly na Českomoravskou resp. Palmovku začaly zajíždět na Černý Most. Přesto oblast "za metrem" zůstala neměnná. 221,222,223,250 atp. Jistě namítnete 186 nebo 273. Už čekám.
Ládví: Všechny linky zůstaly ve stejných trasách, jen ze zkrátily k metru. 102,144,152,200,175,187,156,103 a další. Ke kterým překotným změnám došlo tady? Začaly se snad nesmyslně přečíslovávat linky a prohazovat čísla? Ne, jen defacto došlo ke zkrácení k metru a původní trať nenahrazená metrem zůstala nachlup stejná.

Jižní Město se stavělo až od druhé poloviny sedmdesátých let. Je asi jisté, že pokud postavím namísto dvou vesnic sídliště se 100 000 obyvateli, že asi změna nastat musela.

Sypu si popel na hlavu. Ano, školní linky měly až do roku 2000 čísla 400 výš.
Jinak, co říkáte na změny od 2.9? Převážně linky 230 nebo 124?

Ke všem změnám, které v síti MHD Praha byly provedeny za posledních 20 let se dá spíše říci, že jsou více-méně stabilní. Pokud se člověk podívá do map ze 70., 80. a 90. let, bude mít pocit, že stará kostra linek se změnila jen málo a pokud ano, jedná se o vyjímky nebo o oblasti, kam se dotáhlo metro nebo tramvaje. Je pravda, že mám mapy Bratislavy za polsedních 15 let asi 3 a každá je výrazně jiná. Oproti tomuto stavu se dá pražská mhd označit za držák asi jako Fidelův kořínek.

tento clanok je sila: http://dennik.pravda.sk/sk_dennik.asp?r=Abratislavao&c=bratislavao_2_1 ? ? ?

SZKV:
Čekal jsem na detaily, které mi tu samozřejmě omlátíte o hlavu - stalo se.
O 117 jsem napsal to, že ctí tradici - Modřany.
Ovšem, že taková 130 a 256 nezměnila trasu skoro vůbec je lopět lež jak věž. Každopádně si dodnes drží Radotín-Butovice resp. Anděl-Jinonice. Jestli považujete změnu jejich tras při prodloužení o pár stanic přičemž 90% úseku je nezměněno, tak v celém výčtu ostatních linek to stálice jsou.
149 v žádném případě trasu dost podstatně nezměnila. Už přes 20 let jezdí trasu Kulaťák-Strahov-Klamovka-Jinonice. A 179? Proboha, kde jste vzal, že zmněnila trasu dost podstatně? Myslíte to, že v roce 1988 zajíždí místo na Kotlářku do Butovic a že v roce 2000 začala jezdit přes Dědinu namísto po Evropské, což je od sebe vzdáleno asi půl kilometru? Přesto na mě děláte dojem, že rok 85 za stálici považujete a rok 88 (Butovice) již ne. Chytáte za slovo?
148 byla sice prodloužená, ale trať Podolí-Kavčí Hory je dodnes neměnná.
"tak bychom mohli pokračovat dlouho"
Právě, že ne. Těch změn už moc nevyjmenujete a jestli ano, budou stejně tak nepatrné asi jako ty vaše 130, 149, 179 či 256.

Pro bratislavské zase doplním, že je zcela přirozené, že se po prodloužení metra překope linkové vedení v oblasti kam bylo metro prodlouženo. Jistě tomu tak bylo a je i nejen ve Stockholmu. Málo, kde totiž při rozvoji jedné trakce zůstane kámen na kamnei u trakce druhé. Přesto doplním, že opravdu nechápu, kde SZKV vzal, že šotouš má problém s orientací. Jelikož při jakémkoliv prodloužení metra či tramvaje jsou cestující masírováni informacemi v rozhlase v metru, letákama, které leží na každém rohu a vývěskama na zastávkách. Opět mistifikace jak hrom.

No vidíš, teraz budem pokojne súhlasiť aj s tebou.

Nie. Treba sa pozrieť na obsah príspevku. Ja nemám problém súhlasiť s rozumným názorom. A nech kutám v pamäti, ako kutám, nemôžem si spomenúť, že by tu práve galiyosha a Martin Fundárek prejavovali názory nerozumné.

Nehoda s miešačkou ??? Som sa pobavil ? ? ?
http://www.imhd.sk/ba/index.php?w=213621323033ef393621323033ef1f&id=3791

Znovu- proč bychom si měli něco přečíslovávat, když systém máme a to od císaře pána? Tedy ze stejné doby jako v té Vídni... Ale člověka, který by chtěl třeba posilovou tramvajovou linku 13 ze Smíchova na Barrandov označit číslem 128 (což byla souběžně jedoucí autobusová linka před otevřením té trati), bych hnal vidlemi!! A to je analogie těch Dlhých Dielov- jedná se tu přece akorát o zařazení JEDNÉ nové linky do tradičního systému podle aktuálního vývoje. Absolutně nechápu, co je na tom divného!

Pěkné informace a v pražských měřítkách to i celkem odpovídá- i když asi by se mnozí z Bratislavy )a menších měst) divili, jak mohou vypadat některé "nepatrné změny trasy"- namátkou taková 117 jezdí dnes zcela někde jinde než do roku 1995 (tenkrát trasa Braník- Komořany, dnes Modřany- kačerov), společná není jediná zastávka a nejblíž jsou trasy od sebe v těch Modřanech, což obnáší 2 stanice tramvaje. Takže stabilita jak víno! A co se týká linek, jež údajně od roku 1985 neměnily trasu, tak bych si taky dovolil oponovat- minimálně 130, 149, 179 a 256 měnily trasu (a dost podstatně) v roce 1988 když se otevřelo prodloužení metra B na Nové Butovice, 255 je čerstvě zrušená (nahradily to spoje linky 314), 148 byla (taky před pár lety) prodloužená na dvojnásobek trasy od Kavčích Hor na Budějovickou a tak bychom mohli pokračovat dlouho. Je mi jasné, že z celopražské globální perspektivy to jsou změny nepatrné, ale klienti co se s nimi setkají "na vlastní kůži" to mohou vnímat dost odlišně. A pro bratislavské ještě doplním, že náš autobusový systém je sice velmi stabilní, ale jen do okamžiku než se postaví další úsek metra- pak má v postižené oblasti potíže s orientací i zasloužilý šotouš ?
Jinak Jižní Město na mapě ze 70. let být může, já sám mám doma mapu z roku 1979 a Jižní Město I je tam už v dnešní podobě. Akorát měl fobust docela štěstí, že se trefil do jediného úseku jedné z několika málo linek co jezdí stejně- v podstatě v okolí Hájů od té doby neměnila trasu jen linka 154 a 165.
A co se týče školních linek, tak původně měly číselnou řadu 400, což se nedávno zvedlo o 150, aby se řada uvolnila pro příměstské linky nejedoucí do Prahy. Ale s nočními linkami se to neplete, protože jedny mají čísla na zastávkách bílé na modrém poli a druhé zelené na bílém poli, což je tradiční (celý svůj život nepamatuju nic jiného) a většina lidí je na to zvyklá- asi stejně jako by si v Bratislavě zvykli na přečíslování 33 na 233...

Áno, tie nové CP platia len do konca prázdnin. No myslím, že pre "montovačov terčíkov" a vylepovačov CP má leto roku 2006 prívlastok električkové. ?

Zdá sa mi to, alebo je naozaj zredukovaný intreval električiek na 15 minút cez týždeň ? nebol 12 minút? či tieto nové cetovné poriadky platia len cez prázdniny, asi nie, že ?