Diskusné fórum › Všeobecná diskusia

Turbo: to mozem rovnako sa vyviezt tyrolejbusom az na hlavnu stanicu a ist odtial cez marcheg do viedne... ty proste nevies/nechces pochopit ze prepojeny system by bol pre cestujuceho zaujimavejsi. a hlavova zeleznicna stanica na trnavskom pre vlaky smerom do rakuska je co sa logiky tyka dost nahlavu postavena a myslim ze elektricka (pri dobrej preferencii) by na trati cez mesto usetrila peknych par minut.. a trnavske myto som uviedol len ako priklad... Po technickej stranke to riesitelne je (a neboli by sme prve mesto kde by take fungovalo) a kedze by ani obnova vozoveho parku neuskodila, mozes si predstavit ze take T6ky by behali len vnutri mesta a dualnost by sa ich netykala a na zeleznicne trate by behali novsie vozidla...
(a dalsiu odpoved ak aj nieco napises tak tak skoro odo mna neuvidis, idem totiz na zapis...)

Si:
O akom prepojeni na ZSR vravis? Aj keby sme mali rozchod 1435 mm, tak by to nebolo lahke. Zeleznicne trate su zatazne, ZSR by ti tam nepustili elektricky. Okrem toho mas podobne sny ako niektory ludia z DPB, ktori tvrdili, ze na T6A5 dame na strechu transformator aj s usmernovacom a bude to jazdit po regione. Ale zabudli na take veci ako hmotnost, pretoze ta mala meniaren akosi vazi 7 ton, problemy s nastupom cestujucich na zeleznicnych nastupistiach a pod. A Tvoj priklad, ze do Viedne by si radsej cestoval z Trnavskeho Myta vyriesim velmi jednoducho: Staci postavit Hlavovu zeleznicku ztanicu Filialka. Cas, za ktory by vlak presiel z Filialky, cez Predmestie a pristavny most do Petrzalky a nasledne do Viedne je urcite kratsi, ako cas, za ktory by ti presla tramvaj z Trnavskeho myta cez mesto do Petrzalky a odtial cez region (a vsetky dediny co su v nom) do Viedne. A velmi pochybujem ze by sa vo Viedni a regione do toho pustili, nakolko tam maju uz S-Bahn. Skor si viem predstavit ten Vlak z Trnka do Viedne. Klasicky vlak. Masiny na systemy 25000 V/50 Hz a 15000 V/16,2/3 Hz existuju (snad, ale urcite viem ze by sa vyrobit dali). Okrem toho Zeleznicna stanica Filialak vyriesi aj prepravu ludi z Regionu do mesta (Smery od Trnavy, Pezinka, Galanty...). Okrem toho, si mi stale neodpovedal na tu otazku, ktoru som zdoraznil.

Turbo: hlavnou nevyhodou 1000ky je to ze sa neda za ziadnych podmienok prepojit s existujucimi tratami v regione. A aj ked ty regionalnu dopravu zatracujes, verim tomu ze aspon ostatni ludia tuna pochopia ze naroky na regionalnu dopravu (ale dobru regionalnu dopravu) budu rast a napriklad o spojenie centier Bratislavy a Wiedne elektrickou trakciou (musis urcite uznat ze dnesne spojenie je na a napriklad do viedne by som sa aj zasiel pozriet, ale urcite skor v pripade ze mi niekde na trnavskom dolezie elektricka ktora ma tam odvezie ako ked sa mam trepat na stanicu...).
Okrem toho si moj predchadzajuci prispevok dobre necital, pretoze som povedal ze vacsina zeleznicnych trati (nie vsetky) su 1435... a ak sa pozries smerom na vychod tam najdes zas nieco ine ako standard (a toho kolajiska tam je vyrazne viacej ako 1000ky v celej europe a aj tak im to pri medzinarodnej preprave robi zbytocne starosti...)

Chcete sa pobavit???
Precitajte si WWW.SME.SK - Na články o tendri na most Košická reagujú aj naši čitatelia na internete. Z ich reakcií vyberáme:

Si:
Prosim ta co si napisal? Elektricka je zeleznica??? To snad nemyslis vazne. Elektricka a zeleznica su dva uplne odlisne systemy a rozchod 1435 mm vobec nie je standard, to mozno plati iba v Cesku. Kludne sa mrkni za hranice a potom mi tvrd ze nejaky rozchod je standard pre elektricky. Ano, rozchod 1435 mm je standard, ale iba na zeleznici (a to tiez nie na celom svete a ani Europe, pozri TEZ, Svajciarsky "Belinea express" a pod.). Tramvaje su uplne ine predadzky, jedine v com maju spolocne crty so zeleznicou je, ze su to kolajove drahove vozidla, ale nie su ziadne vlaky. V tom je rozdiel. Staci si pozriet predpisy pre pramavku elin a potom predpisy zeleznicne, napajacie systemy, profily kol (teda s vynimkou Ostravy ) vseobecnu konstrukciu zel. vozidiel a tramvaji, etc...

Vyhovorky na unifikaciu su absolutne neopodstatnene, lebo na tisicku existuje mnoho elektriciek, modernych, tichych, komfortnych (ale nie od CKD!!!). Nepovedal by som nic, keby sme mali rozchod 1052,39 mm, ale 1000 je nieco, co najdeme aj inde. Ale stale su taky ludia, ktori maju zdeformovany nazor na tisicku. Pozri si, aky Martykov citat som pouzil. A odpovedz mi prosim ta aj ty na tu otazku ktoru som mu polozil, pokial mas argumenty.

Uz ma nebavi sa tu hadat o takych banalitach, ale keby bola ta tisicka naozaj taka nevyhoda, ako ju tu stale opisujete, tak by sa asi vsade vo svete rusuila. Ale mne sa nezda ze by tomu tak bolo.

Turbo: 1435 mm je standardizovany a unifikovany rozchod v ramci vacsiny Europy a na tomto rozchode je postavena vacsina zeleznic (a dufam ze mi tu niekto nezacne tvrdit ze elektricka nie je zeleznica). A pouzivanie unifikovanych veci prinasa vyhody v lahsej dostupnosti vsetkeho prislusenstva a z dovodu jeho seriovej vyroby je toto aj lacnejsie. Okrem toho ako si iste vsimnes, tak aj na Slovensku su nosne systemy zeleznic postavene na rozchode 1435 mm a nech sa tvaris ako kolvek, je potrebne vozit aj vidiecanov do mesta (proste trend je taky ze byvas niekde v prilahlej obci a do mesta chodis za pracou, nakupmi, zabavou) a na to by bolo velmi vhodne vyuzivat prepojeneho systemu mestskej zeleznice (elektricky) a ZSR. (a myslim ze ZSR na zmenu rozchodu na 1000 mm neukecas a s jej vyhodami by ta poslali vies kam aj v pripade ze by ich ta zmena nic nestala)

Martyk (ale kludne si to precitajte vsetci):
Dekuji pekne za Vas nazor. Som rad, ze ste mi odpisali bez urazok a nadavok (vcera na talkeri to vyzeralo s Vasimi argumentami trochu inak) . Co sa tyka max. rychlosti v obloucich, tak mate pravdu vo Vasej eseji "Zvysovanie rychlosti vs. komfort". Ale aj keby som bol uplny laik a debil, zaiste by som si vsimol, ze v Bratislave sa do oblukov jazdi rychlejsie ako v Brne. O Prase som pocul (brat tam byva), potvrdil mi, ze pod jeho oknami sa dennodenne rutia KT8D5 do ostych oblukov a ze su tiche. Tolko k tejto teme. Snad sa dohodneme, ze kvalita a komfort prejazdu oblukom su zavisle najma na "koko". Aj ked som sa v literature docital ze zo zuzovanim rozchodu sa to este zlepsuje. Ale dobre, to iba na okraj.

Bohuzial ste akosi pozabudli odpisat na moje slova, v ktorych som uviedol dovody, preco som proti zmene rozchodu v BA (uistujem Vas a vsetkych, to uz vonkoncom nie su ziadne blaboly) a bol by som rad, ak by som aj na tom mieste dostal patricnu odpoved.

Na zaevr este raz polozim jednu zakernu otazku: Co rozchodu 1000 mm chyba? Co tomu rozchodu fakt chyba? Ja Vam poviem: Chyba mu to, ze stale na svete existuju ludia ako Vy, ktori tvrdia, ze metrovy rozchod je "hnusny, zastaraly, nperspektivny a skadery" - Vas citat. Pred tym, nez mi odpisete, dovolte mi este jednu malu poznamku na koniec: Prosim Vas, co si myslite, ako by vyzerali elektricky v Zeneve, Bazileji a inych mestach (kde ich uspesne prevadzkuju na 1000 mm rozchode), keby tam boli taky ludia ako Vy a presazovali by stale zmeu rozchodu. Povedzme ze by to preslo a vyhodili by sa na to peniaze. Myslite si ze by to v nejakom bode viditelne zlepsilo pre cestujuceho komfort? Nehovoriac o tom, ze co by sa s tymi peniazmi dalo urobit, keby sa neminuli na zmenu rozchodu (trate, podvozky, vyhybky, depa, posuvanie vrchneho vedenia, etc...).

Neberte prosim tento prispevok ako urazku, nebol tak mysleny.
Dakujem.

Busmechanik> Spomíname na bratislavskú ex 3181. To bol ŠROT

hmm...a mozno uz standardne dodavaju tym plynakom velke vetraky, aby sa mohli lepsie chladit vnutri

d3k0> jedine co je z 3166 je nova SPZ iste je, ze 3166 urcite nemal okna s velkymi vetrakmi a v Starku nezvyknu robit kadejake hybridy co tak napriklad 3146?

Sice to trochu lagovalo, takze je po dnesku jasne, ze DPB asi nebude mat vyhladavanie CP podla zastavok, nakolko je prave toto dost narocne na cas procesora...

d3k0: hmm ale load v spici takmer 240 bola sranda :-)) (pre neznalych ked load = 1 je 100%na zataz procesora, pod 1 je ze procesor sa nudi a nad 1 ze procesy cakaju na procesor:-)) este ze som minuly tyzden vymenil ten procesor :-))

Si: Klobuk dole, Pieskovisko dnesok zvlada celkom dobre - zatial tu dnes bolo 35964 pristupov...

TBC: Podla mojich papierov ano

mocky pochybujem

3166

A z coho je ta 3622 ???

Turbo, To je řádná snůška blábolů, co tady povídáš. Rychlost jízdy tramvají v oblouku je závislá na úplně jiných věcech, než je rozchod a potažmo i síly působící na svršek (pokud majitel dráhy neomezí rychlost jízdy v daném oblouku právě z těchto důvodů). Rychlost jízdy je jednoznačně omezena silami, které působí na cestující ve vozidle.
Nejdůležitější je boční zrychlení (odstředivá síla) a případně i další podobné síly. Tyto síly jsou závislé pouze na geometrické poloze koleje (GPK) a s rozchodem nemají společného vůbec nic. V praxi jednoznačně platí, že obloukem o poloměru 30 m pojedeš s monorailem stejně rychle, jako s vozidlem na rozchodu 2300 mm. Tedy asi do 25 km/h, protože při vyšší rychlosti by ti cestující padali ze sedaček. To je jednoduchá fyzika, se kterou neudělá nic žádný rozchod. Proti tomu se můžeš bránit v zásadě dvěma věcmi:
1) přechodnicemi - ty zajistí plynulý náběh bočního zrychlení. Lidské tělo naprosto podvědomě přenese těžiště (nakloní se) a tudíž můžeš obloukem projet rychleji, než kdyby ta síla vznikla skokem.
2) převýšením - v oblouku s převýšením se vozidlo nakloní a boční zrychlení tím pádem netlačí lidi ke straně, ale šikmo k podlaze.

Různé pískání a drncání v obloucích má jiné příčiny, než je rozchod kolejí a brněnský debilismus by se projevoval naprosto stejně na rozchodu 500 mm, jako se dnes projevuje na 1435 mm. Znovu opakuju, že f Prase(ti) tyhle jevy skoro nejsou a dobře víš, že u vás je pár dost drsně hvízdajících a drncajících oblouků. Tyhle problémy prostě s rozchodem nemají nic společného.

Ty sám jsi tady jako jedinou měřitelnou výhodu metrového rozchodu uvedl, že jakési (snad podélné) síly, které působí na svršek. Takové výhody se týkají pouze stavby a údržby tratí. Těžko však mohou ovlivnit jízdní vlastnosti a chování vozidla na trati. A podle mě jistá menší údržbová náročnost tratě v obloucíh nedokáže vyvážit vyšší nároky na niveletu koleje (aby se zabránilo kývání). To je vidět na TEŽ. Tratě DP Blava jaksi vzhledem k existenci trabustů nejsou vhodné pro jakékoli srovnávání.

Optimální šířka tramvaje je 2,6 m, je to kompromis mezi kapacitou (požaduje se maximální šířka) a využitím plochy ulice (požaduje se co nejužší těleso). 2,5 m, které máte v Bratislavě se tomu pěkně blíží a zúžení vozidel není nejvhodnějším řešením. I TEŽ se rozhodly pro širší vozidla. To je ale námět na dlouhou studii, pro kterou tady není dost místa a já ani zdaleka nejsem dostatečně odborně navýši, abych ji dokázal zpracovat.

Most Kosicka: pred 2 dnami som pozeral MS v kanoistike v Seville. Skoro ma drblo. Maju tam rovno nad riekou na ktorej sa veslovalo PRESNE (kua, teraz neprehanam, neskreslujem, som kua stavbar, viem o com hovorim!) rovnaky most, ako je posledna varianta mostu Kosicka, ktoru som videl v Staromestskych novinach !!! Fasa praca pani architekti a projektanti ! Vsetka ucta za tuto KRADEZ designu !