Turbo: hlavnou nevyhodou 1000ky je to ze sa neda za ziadnych podmienok prepojit s existujucimi tratami v regione. A aj ked ty regionalnu dopravu zatracujes, verim tomu ze aspon ostatni ludia tuna pochopia ze naroky na regionalnu dopravu (ale dobru regionalnu dopravu) budu rast a napriklad o spojenie centier Bratislavy a Wiedne elektrickou trakciou (musis urcite uznat ze dnesne spojenie je na a napriklad do viedne by som sa aj zasiel pozriet, ale urcite skor v pripade ze mi niekde na trnavskom dolezie elektricka ktora ma tam odvezie ako ked sa mam trepat na stanicu...).
Okrem toho si moj predchadzajuci prispevok dobre necital, pretoze som povedal ze vacsina zeleznicnych trati (nie vsetky) su 1435... a ak sa pozries smerom na vychod tam najdes zas nieco ine ako standard (a toho kolajiska tam je vyrazne viacej ako 1000ky v celej europe a aj tak im to pri medzinarodnej preprave robi zbytocne starosti...)
Okrem toho si moj predchadzajuci prispevok dobre necital, pretoze som povedal ze vacsina zeleznicnych trati (nie vsetky) su 1435... a ak sa pozries smerom na vychod tam najdes zas nieco ine ako standard (a toho kolajiska tam je vyrazne viacej ako 1000ky v celej europe a aj tak im to pri medzinarodnej preprave robi zbytocne starosti...)
Martyk
Nejdůležitější je boční zrychlení (odstředivá síla) a případně i další podobné síly. Tyto síly jsou závislé pouze na geometrické poloze koleje (GPK) a s rozchodem nemají společného vůbec nic. V praxi jednoznačně platí, že obloukem o poloměru 30 m pojedeš s monorailem stejně rychle, jako s vozidlem na rozchodu 2300 mm. Tedy asi do 25 km/h, protože při vyšší rychlosti by ti cestující padali ze sedaček. To je jednoduchá fyzika, se kterou neudělá nic žádný rozchod. Proti tomu se můžeš bránit v zásadě dvěma věcmi:
1) přechodnicemi - ty zajistí plynulý náběh bočního zrychlení. Lidské tělo naprosto podvědomě přenese těžiště (nakloní se) a tudíž můžeš obloukem projet rychleji, než kdyby ta síla vznikla skokem.
2) převýšením - v oblouku s převýšením se vozidlo nakloní a boční zrychlení tím pádem netlačí lidi ke straně, ale šikmo k podlaze.
Různé pískání a drncání v obloucích má jiné příčiny, než je rozchod kolejí a brněnský debilismus by se projevoval naprosto stejně na rozchodu 500 mm, jako se dnes projevuje na 1435 mm. Znovu opakuju, že f Prase(ti) tyhle jevy skoro nejsou a dobře víš, že u vás je pár dost drsně hvízdajících a drncajících oblouků. Tyhle problémy prostě s rozchodem nemají nic společného.
Ty sám jsi tady jako jedinou měřitelnou výhodu metrového rozchodu uvedl, že jakési (snad podélné) síly, které působí na svršek. Takové výhody se týkají pouze stavby a údržby tratí. Těžko však mohou ovlivnit jízdní vlastnosti a chování vozidla na trati. A podle mě jistá menší údržbová náročnost tratě v obloucíh nedokáže vyvážit vyšší nároky na niveletu koleje (aby se zabránilo kývání). To je vidět na TEŽ. Tratě DP Blava jaksi vzhledem k existenci trabustů nejsou vhodné pro jakékoli srovnávání.
Optimální šířka tramvaje je 2,6 m, je to kompromis mezi kapacitou (požaduje se maximální šířka) a využitím plochy ulice (požaduje se co nejužší těleso). 2,5 m, které máte v Bratislavě se tomu pěkně blíží a zúžení vozidel není nejvhodnějším řešením. I TEŽ se rozhodly pro širší vozidla. To je ale námět na dlouhou studii, pro kterou tady není dost místa a já ani zdaleka nejsem dostatečně odborně navýši, abych ji dokázal zpracovat.