Turbo: to mozem rovnako sa vyviezt tyrolejbusom az na hlavnu stanicu a ist odtial cez marcheg do viedne... ty proste nevies/nechces pochopit ze prepojeny system by bol pre cestujuceho zaujimavejsi. a hlavova zeleznicna stanica na trnavskom pre vlaky smerom do rakuska je co sa logiky tyka dost nahlavu postavena a myslim ze elektricka (pri dobrej preferencii) by na trati cez mesto usetrila peknych par minut.. a trnavske myto som uviedol len ako priklad... Po technickej stranke to riesitelne je (a neboli by sme prve mesto kde by take fungovalo) a kedze by ani obnova vozoveho parku neuskodila, mozes si predstavit ze take T6ky by behali len vnutri mesta a dualnost by sa ich netykala a na zeleznicne trate by behali novsie vozidla...
(a dalsiu odpoved ak aj nieco napises tak tak skoro odo mna neuvidis, idem totiz na zapis...)
(a dalsiu odpoved ak aj nieco napises tak tak skoro odo mna neuvidis, idem totiz na zapis...)
Martyk
Nejdůležitější je boční zrychlení (odstředivá síla) a případně i další podobné síly. Tyto síly jsou závislé pouze na geometrické poloze koleje (GPK) a s rozchodem nemají společného vůbec nic. V praxi jednoznačně platí, že obloukem o poloměru 30 m pojedeš s monorailem stejně rychle, jako s vozidlem na rozchodu 2300 mm. Tedy asi do 25 km/h, protože při vyšší rychlosti by ti cestující padali ze sedaček. To je jednoduchá fyzika, se kterou neudělá nic žádný rozchod. Proti tomu se můžeš bránit v zásadě dvěma věcmi:
1) přechodnicemi - ty zajistí plynulý náběh bočního zrychlení. Lidské tělo naprosto podvědomě přenese těžiště (nakloní se) a tudíž můžeš obloukem projet rychleji, než kdyby ta síla vznikla skokem.
2) převýšením - v oblouku s převýšením se vozidlo nakloní a boční zrychlení tím pádem netlačí lidi ke straně, ale šikmo k podlaze.
Různé pískání a drncání v obloucích má jiné příčiny, než je rozchod kolejí a brněnský debilismus by se projevoval naprosto stejně na rozchodu 500 mm, jako se dnes projevuje na 1435 mm. Znovu opakuju, že f Prase(ti) tyhle jevy skoro nejsou a dobře víš, že u vás je pár dost drsně hvízdajících a drncajících oblouků. Tyhle problémy prostě s rozchodem nemají nic společného.
Ty sám jsi tady jako jedinou měřitelnou výhodu metrového rozchodu uvedl, že jakési (snad podélné) síly, které působí na svršek. Takové výhody se týkají pouze stavby a údržby tratí. Těžko však mohou ovlivnit jízdní vlastnosti a chování vozidla na trati. A podle mě jistá menší údržbová náročnost tratě v obloucíh nedokáže vyvážit vyšší nároky na niveletu koleje (aby se zabránilo kývání). To je vidět na TEŽ. Tratě DP Blava jaksi vzhledem k existenci trabustů nejsou vhodné pro jakékoli srovnávání.
Optimální šířka tramvaje je 2,6 m, je to kompromis mezi kapacitou (požaduje se maximální šířka) a využitím plochy ulice (požaduje se co nejužší těleso). 2,5 m, které máte v Bratislavě se tomu pěkně blíží a zúžení vozidel není nejvhodnějším řešením. I TEŽ se rozhodly pro širší vozidla. To je ale námět na dlouhou studii, pro kterou tady není dost místa a já ani zdaleka nejsem dostatečně odborně navýši, abych ji dokázal zpracovat.