Diskusné fórum › Všeobecná diskusia

No teda VarCB3 s novym typom cela vyzera podla mna skutocne odporne. To uz Kotasa skor prezijem. Dufam, ze ak sa do BA budu nove skrine kupovat, tak jedine v "tradicnom" dizajne...
http://mhdcr.biz/tram/ostrava/1301.htm

Dnes som videl taku krasnu T3Mod-ku no na...

Kvalita cestovania sa v Bratislave zlepsi asi az padom bomby na budovu DPB a magistrat. Kvalita cestovania sa zdrazenim zhorsi, pretoze MHD bude vyuzivat menej ludi a tym padom nebude musiet premavat tolko spojov.

Drzim palce!

Re #28875 ufo: Oni by sa mozno aj pokusili, keby vedeli, ze budu mat zaruceny odbyt. Navyse, ak ta elektricka bude mat skutocne otocne podvozky a stale bude lacnejsia, nez konkurencne 100% NP vyrobky s pevnymi, tak tu 100% NP rad obetujem.

Na druhej strane si zober do úvahy fakt, že NP to bude v strede a so schodami vpredu a vzadu. A pri výmene cestujúcich na zastávke vždy hlavný prúd smeruje cez stredné dvere vozidla. Dá sa teda povedať, že silnejšie prúdy budú mať bezbariérový vstup, tie slabšie jeden schod. Aspoň tak to vidím ja.

Re #28876 Ja: Ceny cestovných lístkov sú uvedené na hlavnej stránke www.imhd.sk/ba. V poradí 10/30/60 min. budú ceny základného cestovného 14/18/22 Sk.
Mesačný predplatný lístok na celú sieť bude stáť 720, štvrťročný 1900 a ročný 7200 Sk. Ostatné ceny pochopiteľne vypisovať nebudem. Žiaci, študenti a dôchodcovia majú 50% zľavu.
Či sa zmení kvalita k lepšiemu, to na tomto fóre samozrejme nikto nemôže vedieť a teda ani nevie.

Mohol by mi niekto ozrejmit ako to bude s novymi listkami? Kolko budu stat a ci sa zvysenie cien prejavi aj na kvalite cestovania.

myslim, ze kupime nakoniec nieco ceske. Skoda, ze sa v Cechach nepokusia vyrobit 100%nizkopodlaznu elektricku. Ja mam totizto rad ked je nieco stopercentne. Ked to ma niekde schody a niekde nie, neprinesie to ten efekt,ako 100%nizkopod. Tam kde budu schody sa bude nastupovat pomalsie a kde nie , rychlejsie.(Ja neberiem ani tak ohlad teraz na invalidov atd. ale na plynulost nastupu a vystupu a ked uz budu niekde schody,budu istotne spomalovacim bodom na tej elektricke) Preto radsej by som dal viac penazi.
Stav Bratislavy a v DPB mi je jasny.

Tešíme sa

Nabídka pro Blavu už se chystá, nechte se překvapit... zatím je to naprosto otevřené. Původní zákulisní info hovořilo pro Siemens, ale ten se vyfauloval sám. Bombardier by rád, ale je drahý až běda. Škodovka momentálně nemá konstrukční kapacity; co má ruce & hlavu maluje Cagliari, Prahu a mašinky. Takže šance pro DPO Inekon - projekt je v hodně pokročilém stádiu, nejkritičtější bude 1000mm podvozek, resp. jeho úprava, ať se dá lehce přehazovat za 1435...

http://app.uhisoft.hu/album/pict.php?album=&page=984&pict=64279
cool ? dosť dobrý nápad.

Nuz tak to nejako COLOR vybavil Ale o EU bude skor scifi za 12 minut na webe

Neľakáme sa. Čiže heslo znie: do EU vstupuje iMHD.sk s NotaBene ?

Prosim nelakajte sa, ta reklama je len docasny jav, ktory potrva mesiac. Na oplatku v majovom a junovom cisle NotaBene najdete reklamu na iMHD.sk

Dakujem za dalsi kamienok do mojej chaotickej mozaiky. Domnievam sa teda spravne, ze na fotografii http://www.imhd.sk/ba/fotky/_00001/trol002.jpg je vyhybka dizajnu Ohio Brass a na fotografii http://www.imhd.sk/ba/fotky/_00001/trol006.jpg Kummler + Matter, pricom obidve su pravdepodobne vyrobene v Kremnice?

Skúsim to teda rozobrať, práve nám spadol systém a zdá sa, že chvíľku potrvá, kým ho preberú.
Takže:
1) Ohio Brass je pôvodný výrobca ťahových aramtúr v USA. Od neho to okopíroval prof. ing. František Kopírenko Jansa a vyrábalo sda to v ČKD, odkiaľ sa to previedlo do Kremnice.
2) Podvesné armatúry sú dielom švajčiarskej fy. Kummler-Matter. U nás boli prvýkrát použité v Plzni (originál, montáž Plzeň), v Zlíne (originál, montáž Kummler-Matter, Zlín mal celý socializmus výnimku na nákup originál Kummlera, tam sa Kremnica nikdy nevyskytla), v Brne (len začiatok, potom sa prešlo na kremnické armatúry). Kummler s tým prišiel v r. 1936 a len čo vypršala patentová ochrana, tak Kremnica to promptne začala vyrábať, v asi tak o 90% horšej kvalite (1986). Kvalita bola tak otrasná, že niektoré DP (Jihlava, Mariánské Lázně) tieto armatúry odmietla a pokračovala ďalej na OB.
Okrem toho tu boli rôzne ďalšie firmy s vlastnými zostavami TV, ako napr. Westinghouse, BBC, ktoré u nás neboli zastúpené. Všetko to boli ťahové systémy s pevným závesom troleje.
3) Dnes sa používajú moderné ťahové armatúry, ktoré vymyslele firma Furrer+Frey. ktorá je majiteľom know-how pôvodného systému Brown-Boveri (BBC). Od nej to okopírovali všetci. U nás najčastejšie používané ťahové rýchloprejazdné výhybky sú pôvodom od fy. Fahrleitungsbau Essen - FA-BA (Elektroline) a Kummler-Matter (ESKO).
Rozjazdová výhybkla je vždy elektrická (nejaké mechanické, ovládané ťahaním za špagát, sú vo vozovni Hroboňova ale nikdy nefungovali), ovládaná buď elektromagneticky alebo elektromotoricky (v BA nie je). Mechanické výhybky sú zjazdové, sú prestavované priamo hlavami zberačov. Kríže výhybiek môžu byť:
1) pevné - len pomocou röznych líšt navádzané hlavy do správneho smeru jazdy.
2) mechanické - prestavované hlavami zberačov.
3) elektrické - prestavované spolu s jazykmi výhybky.

Cena jednej rozjazdovej výhybky sa pohybuje od 180.000,- CZK do pol milióna - pdľa výrobcu, použitého kríža atď.
I.

Vdaka za informacie. V tych vyhybkach som mal hokej -- "mechanicke" vyhybky som povazoval za stavitelne elektromotorom a "elektricke" za stavitelne elektromagnetom. Vdaka teda za objasnenie.

Zrejme aj spolahlivejsi... ?

Je to o dost víc nízkopodlažní, než RTšmejd. ?

Ohio - Brass je systém tahových armatur a zavěšení troleje na pevné svorky. Dodnes je používán v USA. V bývalém Československu obdobné armatury vyráběl Elektrovod Kremnica až do druhé poloviny 80. let. Víc o tom nevím a spekulovat nechci.
Švýcarská firma Kummler - Matter snad vyvinula systém kyvných závěsů. Ty vyráběl Elektrovod také. Jestli na základě licence nebo je prostě napodobil, to nevím.
Tatáž firma vyvinula systém podvěsných kontrukcí. Ten si ovšem dala patentovat. V bývalém Československu měla licenci na podvěsné kontrukce města Zlín a Plzeň, která zahajovala provoz za 2. světové války. Tato města si směla licencované prvky vyrábět jen pro vlastní potřebu a nesměla je prodávat jinam.
Koncem 80. let, když vypršela patentová práva fy Kummler - Matter na podvěsné kontrukce, začal je okamžitě vyrábět i Elektrovod.
Mezitím ale konkurence nespala a německá firma Faba vyvinula rychloprůjezdné tahové konstrukce vhodné zejména pro provoz s lehkými pružnými sběrači. Jsou k vidění v Ostravě. Faba předala svůj výrobní program v tomto oboru firmě Elektroline Praha.
Mechanická výhybka je výhybka, kterou lze přestavět pouze nástrojem nebo rukou (zpravidla pomocí nějakého mechanismu). Ale tobě asi půjde o kříž trolejbusové výhybky. Ten může být buď pevný - nemá stavěcí části, mechanický - staví se průjezdem sběrače pomocí vedení sběrače ze strany a natáčecího mechanismu, který nastaví "trolej" do správného směru a elektrický - ten je stavěm elektromagnetem nebo elektromotorem (dle konstrukce výhybky) stejně jako výměna.