Diskusné fórum › Všeobecná diskusia

piesok - ked mas znizenu adheziu medzi kolesom podvozku a kolajnicou (teda sa ti koleso presmykuje) je moznost sypat si piesok pod kolesa - teda medzi kolajnicu a koleso) a potom sa uz zvacsa kolesa nepresmykuju

Vysvetlenie pojmu piesok a pieskovanie.

Pieskovanie sa pouziva nielen pri brzdeni, ale aj pri rozjazde vozidla pri zlych adheznych podmienkach. Kazde vozidlo ma zasobniky piesku, ktore su umiestnene pred podvozkom v smere jazdy. V praxi hovorime o tych sedych bednach, na ktorych su umiestnene sedadla. Nachadzaju sa nad prvym podvozkom. U vozidiel T6A5 sa pieskuje aj pod druhy podvozok, ale iba lava strana. Piesocnik sa uvadza v cinnost bud mechanicky (tiahlo z kabiny vodica) alebo elektromechanicky, tlacitkom, pripadne pedalom (T6A5). Moderne piesocniky davkuju presne mnozstvo piesku pod koleso, starsi system iba sype pieskok na kolajnicu.

Este vysvetlim pojem zhorsene adhezne podmienky.
Pod pojmom zhorsene adhezne podmienky rozumieme vsetky nasledovne situacie:
1. Polomokra kolajnica (tesne po zacati dazda)
2. Listie na kolajniciach (na jesen).
3. Prasne prostredie (komunikacie v meste so zatvorenym zvrskom a pod).

Pri dazdi, ked sa vytvori suvisle mokra kolajnica, pieskovat netreba. Ono to vela vodicov nevie, ale suvisle mokra kolajnica ma lepsiu adheziu ako sucha. Preto by sa malo pieskovat iba vo vynimocnych pripadoch - spomenutych vyssie. Pieskovanie sluzi tak na brzdenie, ako aj na rozjazd zo zastavky.

Turbo> dik moc, nic proti tebe, ale je tu niekto kto by mi to vysvetlil tak aby som tomu pochopil ? (a ako do toho zapada ten piesok (vid disp. forum: "Uz na 2. zastavke mu nemohol ostat ziaden piesok" a pod.)

jo mas pravdu zhruba - ale nezabudaj, ze elektricky su kolajove vozidla a tie maju kludne zivotnost aj 30 rokov - okrem toho - eliny v BA su jedny z najmladsich v celom byvalom ceskoslovensku - ale, samo, ze ten stav o o tom nesvedci :(((. Takze chyba bude inde.

Elektricka ma 3 neazvisle brzdne systemy:
1. Elektrodynamicka brzda.
2. Mechanicka prevadzkova a parkovacia brzda.
3. Elektromagneticka nudzova brzda (tzv. klat).

Popis:

1. Elektrodynamicka brzda (EDB).
Uvadza sa v cinnost ako prva. Pracuje odlisne pri roznych elektrickych vyzbrojach (Tr37, UA12, TV1, TV2, TV8, TV12, TV13, TV14, TV Progress, ...). Spolocne je vsak jedno: Motory v trakcnych podvozkoch pracuju ako generatory a vyrobeny prud sa mari v odporniku alebo rekuperuje spat do siete. Najcastejsie sa vsak mari v odporniku, tzv. zrychlovaci (Tr37, UA12), pripadne v specialnom brzdnom odporniku (polovodice), ktory je umiestneny v bedni na streche vozidla, vynimocne v podlahe vozidla (vyzbroj TV8 a TV12).

EDB pracuje od beznych prevadzkovych rychlosti az priblizne do 3 kn/h, kedy prestava ucinkovat. EDB je nezavisla, uvadza sa v cinnost aj ked je vypadok napatia v sieti. Potrebny budiaci prud je bud udrzovany v tzv. priprave, vtedy hovorime o prude pripraby alebo sa motory nabudia z kondenzatoru.

2. Mechanicka brzda.
Sluzi ako nahradna brzda v pripade ze by EDB z akehokolvek dovodu vynechala a ako parkovacia brzda. Je to mechanicka brzda a na Bratislavskych elektrickach sa vyskytuje v dvoch variantoch: Ako celustova brzda (T3 a vsetky jej variacie) a ako kotucova brzda (T6A5). Vozidla K2 tvoria zvlastnu skupinu vozidiel, pri ktorych maju krajne trakcne podvozku celustove brzdy a stredny jalovy ma kotucove. Plati to aj o K2S s vynimkou 7112 a 7113, ktore maju vsekty brzdy kotucove.

Mechanicka brzda sa uvadza v cinnost automaticky po vynechani EDB a dobrzdi vozidlo az do zastavenia a sluzi aj ako parkovacia brzda. Uvolni sa az po naslapnuti jazdneho pedal, pripade pri zadani jazdy na rucnom radici. Da sa aj mechanicky odbrzidt v pripade poruchy vozidla (zvonku na podvozku).

Vozdila K2 a K2S tovira vynimku aj v tom, ze pri brzdeni z vysokych rychlosti sa uvadza v cinnost aj kotucova brzda na strednom jalovom podvozku a pomah akrajnym podvozkom ubrzdit vozidlo. Vynimku tvoria K2S 7112 a 7113, pri ktorych sa tato brzda uvadza az vtedy, ked EDB dosiahne plny vykon.

3. Nudzova elektromagneticka brzda.
Jedna sa o nudzovu brzdu napajanu z baterii vozidla (24 Voltov). Tato brzda by sa v premavke nemala pouzivat, samozrejme, casto sa pouziva pri znizenych adheznych podmienkach. Pri zoslapnuti pedalu brzdy (resp. pri zadavani brzdy na rucnom radici) sa pri spodnej polohe postupne aktivuje nudzova elektromagneticka brzda. Najprv padnu zadne klaty, pri dalsom brzdeni aj predne.


Toto je zjednodusene vsetko.

viem, ze uz sa tu na tuto temu asi debatovalo 1OO OOO krat, ale vysvetli mi niekto konecne ako je to s brzdenim elektriciek (piesok, klieste, zuby, kua to co fsetko znamena?)

m@rtin: Inak suhlas do BA by som bral Solaris 12 a 18m.

Len v krátkosti, kedže viem, že je tu kopec ludí so záujmom o starú Bratislavu, tak chcem upozorniť na stránku http://www.bapodhradie.sk kde sa rodí projekt na záchranu Podhradia, proti výstavbe "tatrabánk z Mierka" v Podhradí (od Nového mostu po tunel).

Kua dam za nieco 13 mil. Sk - je to moje a pokial to nemam nejak zmluvne osetrene, tak si v tom Mercedesi mozem vozit aj hnoj. Tym neobhajujem bordel v DPB, len sa mi to nezda ,a by sa mi niekto montoval do toho , ze mu robim zlu reklamu. Ze ten Mercedes nezacne nahanat cele Albansko - ved to je plne Mercedesov v uzasnej kvalite.

osobne si myslím, že je absolútny prepych aby sa do BA kupovali Mercedesy. To by boli úplne vyhodené peniaze. Bola by to totiž liečba šokom jednak pre niektorých vodičov (presadnutím do lepšieho busu sa človek nezmení ak to nie je v ňom) jednak pre niektorých cestujúcich ktorí by nevedeli ako sa majú správať. Takže to chce postupný vývoj a Solaris by bol asi najvhodnejší z hladiska ceny, konštrukcie (nerezová kostra a plastovámi dielmi - čo nezhrdzavie) a jednoduchosti údržby.
Myslím že MB je stavaný na normálne cesty a aj ked je zosilený podvozok tak tento bratislavský cestný humus by ho hneď pochoval. Sem treba fakt tanky alebo aspoň autobusy s tankovými parametrami konštrukcie (Solaris)
A Solaris myslím dáva "za málo peňazí dosť muziky".

Papyr: Ved to mi vieme, len DPB ten Mercedes nasadil na 21, kde jazdia klbaky. Podobne tak cinil aj s 15m Solarisom, ked tu bol na skuske.

Londýnski motoristi už platia v centre mýto päť libier


Prvých 30-tisíc ľudí zaplatilo včera nové londýnske mýto - päť libier za právo ísť do stredu mesta autom. Radnica chce poplatkom obmedziť premávku v strede mesta asi o 15 percent a zarobiť 150 miliónov libier ročne pre hromadnú dopravu. V prípade úspechu londýnskeho systému je takmer isté, že ho zavedú mestá na celom svete.

Autor projektu starosta Ken Livingstone sa priznal, že už dnes môže naraziť nový systém na ťažkosti. Mýto sa totiž začalo vyberať v prvý deň prázdnin, takže dopravný ruch je menší než v bežné dni. Operátori počítačových systémov i motoristi tak majú priestor, aby vychytali nedostatky. Odporcovia systému tvrdia, že sa doprava zo stredu len presúva do iných častí Londýna. Navyše mýto predraží náklady a zníži konkurencieschopnosť firiem v strede mesta.

Starosta poukazuje najmä na to, že stredom Londýna sa jazdí veľmi pomaly a ak sa ulice aspoň trochu neuvoľnia, nemá veľký zmysel do nich posielať nové autobusy.

Pravidlá pre vjazd do stredu Londýna od pondelňajšieho rána sú celkom jednoduché. Platí sa za vjazd vo všedné dni medzi siedmou ráno a 18.30 h večer. Zaplatiť je nutné najneskôr v ten istý deň. Platiť možno v stánkoch, prostredníctvom internetu alebo textovej správy SMS. Zľavu alebo výnimku majú ľudia, ktorí v pásme mýta bývajú, ekologické autá a vozidlá pre deväť a viac cestujúcich. Ak motorista nezaplatí, naskočia pokuty, ktorých základná výška je 80 libier. Najvyššia sankcia môže byť konfiškácia auta.

Značenie pásma, ktoré má rozlohu 21 štvorcových kilometrov, je zreteľné. Kto prejde veľké biele C v červenom kruhu na vozovke, prešiel hranicu mýta a ocitne sa v databáze. Všade sú nainštalované kamery (je ich 700), ktoré snímajú poznávacie značky vozidiel. Každú polnoc sa nasnímané čísla porovnajú so záznamami o zaplatenom mýte. Tie, ktoré zvýšia, a ich majitelia teda zrejme nezaplatili, sa porovnajú s databázou registrovaných vozidiel.

Jiří Majstr, čtk, Londýn

No neviem, mne sa tie 15m busy dajako nepacia. Nahrada za klbak to nie je, a preplnene sola by sa mali radsej riesit zhustenim intervalov - ono taky 15m bus ma podla mna dost nevhodne manevrovacie schopnosti v BA uliciach.

d3ko : Ani ja v zasade nemam nic proti 15m busom, ale proti ich nasadeniu v BA. Ak by boli urcene len ako pises, tak by sa aj tak museli kupit nove 18m busy. Rozumnejsie by mozno bolo vytypovat linky kde by sa uplatnili napr. 88. Ale po skusenostiach s 1701 a 1702 kupenych na 82, uz DPB neverim a preto sa mi zda rozumnejsie kupovat standardne 9,5m(tu by som mozno pouvazoval), 12m a 18m.
Nic proti nizkopodlaznosti, ale BA potrebuje busy, takze ja osobne by som kupil aj nieco ako I435. .

m@rtine: Ne ne naopak! Jedine toto je riesnie, ako donuti DP, aby dbal na udrzbu aspon niekde - keby, to co pises o tej udrzbe bola pravda (teda nemyslim, ze nie je, ale oficialne to nie je), tak mozno by to bol prvy krok - k niecomu. Bo u nas treba, aby niekto zvonku asi zatlacil na DP. Mozno potom by im svitlo.

15-metrovy bus, a to nech si vsetci zainteresovani laskavo uvedomia, nie je nahradou za klbak, ale za preplnene solo.

Když jsem napsal, že na imhd.sk nenapíšu ani řádku, jednal jsem neuváženě. Proto se pouze pokusím odpovědět na pár dotazů ohledně Citara.

Osobně já považuji autobus Mercedes-Benz Citaro za nejlepší autobus v celé Evropě. Design je každého subjektivní názor. Podle mě svými jednoduchými liniemi bez futuristických výkřiků alá Solaris, vůz perfektně zapadá do městského prostředí. Co na voze obdivuji je dokonalost v každém detailu. Kdo neuvidí, neuvěří-madla, sedadla, strop, přístojovka řidiče........

A teď k faktům. Vůz Mercedes se v Praze zkoušel v loni na lince 135. Proč právě na lince 135? Je to linka jezdící v kopcích, v úzkých uličkách Vinohrad, jezdí po dlažbě, asfaltu nebo tramvajových kolejích. Spotřeba činila 48 l/100 km, pro porovnání se Citybusem 55 l/100 km. Autobus může být vybaven dvěma podvozky (tvrdým pro dobré silnice, měkým pro horší východoevropské silnice). Vůz se na pražské dlažbě choval daleko lépe než Citybus a v garáži s ním byli naprosto spokojeni. Z pohledu cestujícího se mi jevil vůz velice prostorný, prosvětlený a velice pohodlný. Základní cena se pohybuje v českých korunách na 5,5 milionu bez DPH. S DPH je cena základního modelu srovnatelná s Citybusem plné výbavy, tedy 7 600 000 Kč. To znamená, že vůz je o dost dražší. V případě pražské výbavy-plošiny pro vozíčkáře, informační systém BUSE v ceně 700 000 Kč, bezpečnostní kabiny řidiče, klimatizace atd. atd. by se cena pohybovala okolo 9-ti milionů korun českých. Kloubové okolo 14-ti milionů Kč. Při přepočtu na Sk mi vychází číso za 12-ti metrový vůz něco přes 13 milionů a za kloubový 18-20 milionů Sk.

Zůstává však otázkou, zda při nižších provozních nákladech než je u Citybusu, by celková cena nebyla nakonec nižší.

V ČR jezdí Mercedesy Citara:
3-Kolín (uzavřená smlouva do roku 2005 na šest vozidel)
2-Písek
1-Žďár nad Sázavou

Osobně si myslím, že do Bratislavy by byly nejlepší vozy Solaris. Jedná se o moderní autobusy západoevropské koncepce na východní trhy. V současné době předsatvuje pro provozovatele bývalého východního bloku asi to nejlepší. Je to takový německý tank na ultrabrutální polské silnice. Údržba není náročná. Např. na frnacouzské Citybusy musí být zaškolen personál, který ovládá počítač za 300 000 Kč, v každé garáži, který umí pouze francouzsky. Vozy Citybus se defacto opravují pouze laptopy a na nějaké kladivo nebo hasák je vozidlo příliš zhýčkané.

Ovšem takovou údržbu potřebuje i Mercedes Citaro. Narozdíl Solaris ne zas až takovou. To je prostě obrněné vozidlo s nerezovou karosérií.

Co závěrem? Vozy Mercedes Citaro jsou v ČR přísně hlídané a do Kolína, Písku nebo Žďáru jsou prováděny namátkové kontroly jak je s vozy zacházeno. Sám řidič, který jezdí v Kolíně na MHD, se kterým se znám mi říkal, že už několikrát dostalo vedení i on vyhubováno za to, že reprezentují firmu Mercedes a že neexistuje aby vozidlo vyjelo do ulic mezi lidi špinavé. A je to vidět, ve městech kde vozy jezdí, jsou Mercedesy nablýskané a z podlahy by se dalo jíst.

Proč to píšu. Protože dokud DPB nebude mít kryté garáže, moderní myčky, zázemí v podobě diagnostických center vybavených počítači, dokud se řidiči nezačnou chovat k vozidlům šetrně, tak se s takovými vozidly rozlučte. Pakliže shlédnu fotogalerii zde na imhd.sk a vidím totálně na rozpadnutí vypadající autobusy, pokud se dívám na fotky z garáže, kde se válí haldy bordelu, kde do vozů prší, kde některým autobusům chybí motory, dělníci chodí v zašpiněných montérkách do vozů, tak jasně říkám, že Mercedesy do Bratislavy ne, do té doby než bude úplně změněn přístup vedení a zaměstnanců DPB k vozidlům a cestujícím. Pokud se tak nestane, tak bude asi njelepší řešení nakoupit Solarisy anebo Tanky T-72.

No keby nakupili 15-metrove busy a kazdy by jazdil ako vlozene poradie do nejakej linky, nebol by som proti :)) Ale inak som zasadne proti 15-metrovym busom - pomalsie nastupovanie a vystupovanie cestujucich je len jednym z dovodov, preco nie... 18m busy su aj krajsie, aj kapacitnejsie, aj drahsie, ale aj lepsie

Toto je sila ^^^^^^^^^^