Turbo,
díky za info o buznách. Podle toho jsem já HLOBUST a MOBUST, protože jsem jezdil s T3M (TV1) a KT8D5 z Hloubětína a T6 z Motola. Od roku 1992 do roku 1997 jsem měl T3 se zrychlovačem tak max. 5x. Pochopitelně jsem využíval možnosti, který výzbroj dává a oblouky a kolejový konstrukce jsem přejížděl s malým jízdním proudem místo nášlapový cukatůry. V Hloubětíně se zrychlovačovým srágorám říká žudro.
Nevím, kdo je Bigmac, ale meziměstská trať z Liberce do Jablonce by šla do kytek, i kdyby byla na rozchodu 1621 mm. Je to vo tom, že se k ní nikdo nehlási a nechce ji zaplatit. A ona nám nějak už dosluhuje.
To je dost divný, že u vás mají tramvaje tvar kol podle typu. Každopádně, průjezdy vozidel v obloucích jsou u vás dost nechutnej zážitek. Jinak kola, na který sem si šáhnul (ano, úchylácky jsem si osahával tramvaje) mi připadaly dost válcovitě. I kolejnice nebyly sjeté nijak moc do profilu.
Schválně jsem jel o víkendu párkrát tramvají v Prase a zdá se mi, že průjezdy obloukem jsou lepší, než dřív. Pražský tramvaje mají kola s jakýmsi vlastním profilem, který byl pro DP Praha vyvinut na zakázku. Kdo ho vyvíjel ale už nevím.
díky za info o buznách. Podle toho jsem já HLOBUST a MOBUST, protože jsem jezdil s T3M (TV1) a KT8D5 z Hloubětína a T6 z Motola. Od roku 1992 do roku 1997 jsem měl T3 se zrychlovačem tak max. 5x. Pochopitelně jsem využíval možnosti, který výzbroj dává a oblouky a kolejový konstrukce jsem přejížděl s malým jízdním proudem místo nášlapový cukatůry. V Hloubětíně se zrychlovačovým srágorám říká žudro.
Nevím, kdo je Bigmac, ale meziměstská trať z Liberce do Jablonce by šla do kytek, i kdyby byla na rozchodu 1621 mm. Je to vo tom, že se k ní nikdo nehlási a nechce ji zaplatit. A ona nám nějak už dosluhuje.
To je dost divný, že u vás mají tramvaje tvar kol podle typu. Každopádně, průjezdy vozidel v obloucích jsou u vás dost nechutnej zážitek. Jinak kola, na který sem si šáhnul (ano, úchylácky jsem si osahával tramvaje) mi připadaly dost válcovitě. I kolejnice nebyly sjeté nijak moc do profilu.
Schválně jsem jel o víkendu párkrát tramvají v Prase a zdá se mi, že průjezdy obloukem jsou lepší, než dřív. Pražský tramvaje mají kola s jakýmsi vlastním profilem, který byl pro DP Praha vyvinut na zakázku. Kdo ho vyvíjel ale už nevím.
Okrem toho mame aj slovicka VRBUST - vrcharsky .... a menibust - meniarensky ****.
.
Martyk
Stahováky.
Staré malé půlkulaté vyrábí Škoda Ostrov nad Ohří (dále jen Ostrov socialismu). Je to přes 65 let osvědčený model ČKD, jaký se používal již na prvních pražských trolejbusech. Osobně se domnívám, že pochází z USA neb v té době měla ČKD s Westinghouse smlouvu o výměně patentů.
Ostrov socialismu dlouho tvrdil, že do 21 Tr nejdou nacpat stahováky Railtech. Poté co jeden český DP (naprosto bez záruky myslím, že Pardubice) kvůli problémům s tímto poněkud netradičním ukrytím stahováků a vedení provazů začal vyhrožovat vrácením trolejbusů jako nezpůsobilých provozu a najednou v Ostrově socialismu zjistili, že se tam stahováky Railtech vejdou a dokonce je tam namontovali. Pro neznalé - řada 21/22 Tr nemá stahováky majestátně odhalené na zádi, ale cudně je skrývá ve skříni pod zadním oknem. Provazy jsou vedeny přes plastové rolny, které jsou na ocelových osách. Ty rolny se po prvním dešti odmítnou točit, neboť osy jim zrezaví a nastávají dost pochopitelné problémy.
Fafejta:
I když ti osobně nepřeju nic zlýho, myslím, že se i v Prase dočkáme jiných NP busů, než jsou ony příšerné šityhnisy. Tudíž se bohužel asi dočkáme i tvého infarktu. Fakt mi tě bude líto.
SDF:
Na tý 6-8 pruhový dálnici, kudy kilo jezdí sem zácpu eště nezažil a myslim, že tam běžným jevem nebude eště pěknejch pár let.
Tramvaje v Bratislavě.
Překvapilo mě, že tramvajový tratě (dále jen TT) sou v Bratislavě docela v dobrým stavu, i když je tam spousta výjimek, kerý todle pravidlo dokazujou. Jenom škoda, že máte všechny výhybky a kolejový konstrukce z DT Prostějov. V Praze se používaj z Pražský strojírny. Ty sou podle všeho (vč. ceny) lepší. Btw. výměny pro větvení Jurajov dvor - žst. Nové Mesto od Polusu vypadaj dost jako z Pražský strojírny, nedokážete někdo zjistit, co jsou opravdu zač? Oblouky a srdckovky sou už jednoznačně prostějovský.
Docela mě pobavila metoda, jakou se v Blavě opravují koleje. Doslouživší výměna na konečné v Rači (poslední sjezdová výhybka před nástupní zastávkou) byla nahrazena novou. To je zajisté chvályhodný počin, ale to, že se kolejnice po kterých se ještě má jezdit místo řezání prostě přepálí autogenem je už na pováženou. Ale to, že se chybějí cca 4 cm kolejnice prostě doplní od paty až po hlavu svarem, je už docela běsná metoda. To, že svářečovi v pátek padla, když měl dovařenou patu a malý díl stojny a on prostě odešel domů a nechal to tak je opravdu podivné.
A teď k největšímu průseru Bratislavskejch tramvají. Tím je jednoznačně rozchod. Jinými slovy, ať si je působení vozidla na trať jaké chce, působení úzkého rozchodu na jízdu vozidla je naprosto katastrofální. Snad se mnou všichni budete souhlasit, že v Košicích mají daleko horší tratě, než v Bratislavě. I přesto nelze nikde v celých Košicích zažít tak hnusné výkyvy a boční rázy jako v napohled dobře udržovaném úseku od tunelu k PKO v Blavě. Mimochodem i velmi dobře odpružené GTW 8 v Tatrách se hnusně kývají. A poukazovat na výhody úzkého rozchodu v obloucích mi zrovna v Bratislavě připadá jako nehorázný výsměch. Vždyť tam ve srovnání s jinými městy skoro oblouky nemáte.
Naštěstí všechno vypadá na to, že Bratislavský DP nezastává tento názor a téměř všechny tratě jsou dost dobře připravené na změnu rozchodu.
Celá bratislavská MHD na mě jinak působila dojmem, že postrádá jakýkoli systém. Zejména linkové vedení autobusů vypadá vyloženě chaoticky, vůbec neexistují napaječové linky a mnoho linek zajíždí zbytečně do centra města, přestože by přestup na tramvaj nebo i na trolejbus v mnoha případech byl žádoucí a vhodný. To by ovšem ty tramvaje ale musely jezdit poněkud častěji.
Metro v Bratislavě je nehorázná blbost. Už dneska jsou tramvaje v Blavě hodně rychlý a relativně (ve vztahu k ceně metra) levně by se stávající systém dal pěestavět na čistě rychlodrážní. Podzemní úseky, kromě mimoúrovňovýho křížení s ostatní dopravou bych nedoporučil. To je v Blavě zbytečný.
Nadzemní tratě (na mostních konstrukcích) nejsou vhodný z hlediska hluku a a totální devastace na sídlišti už i tak dost nechutnýho výhledu z okolní zástavby.