Reakcia na: m@rtin #66635:
Nebýt to bratislavské fórum, vyjádřil bych podiv jak je možné, aby linka (141) měla stejnou trasu a přitom do roku 1998 jezdila klasicky z jedné konečné na druhou a dnes je okružní. A podobně bychom se mohli bavit donekonečna- to co račte považovat za "kosmetické změny" jsou pro mě změny dost podstatné, protože mě ta linka dnes zaveze někam jinam než před těmi x lety. Ale tohle nemá cenu- prostě je faktem, že pražský systém číslování MHD je v dnešní podobě z roku 1974 a od té doby je stabilní, jen s tím, že prochází určitým vývojem. Ovšem to samé nastalo v 90. letech v Bratislavě (mimochodem- dost by mě zajímalo kdy přesně- na mapě z roku 1989 jsou zcela jiná čísla linek než dnes a v roce 2000 už byl oblastní systém) a nebudeme si nalhávat, že to byla radikálnější změna než ta naše v 70. letech. Ale tady jde o něco jiného- na Dlhých Dieloch se investovalo do MHD, měnila se trakce a stejně jako předloni na Barrandově nikoho nenapadlo označit tramvaj autobusovým číslem jen proto, že linka jezdí skoro stejně (128 resp. 13), tak nevidím absolutně nic divného na tom, když v analogickém bratislavském případě nebudou cpát trolejbusu autobusové číslování! Zvlášť když přiřazení jedné číslice (2) před původní číslo je změna více-méně kosmetická, takže stálí cestující si toho nejspíš ani nevšimou a těm svátečním to může trochu pomoct (a navíc bude v MHD pořádek...).
m@rtin
Já jsem 117 za stabilní nepovažoval. Jen jsem psal, že ctí už léta Modřany.
Linka 256 se zkrátila od Motorletu k metru a naopak 149 se protáhla do Butovic. Pokud obě linky mají trasu dlouhou přes půl hodiny a změnil se jen koncový úsek a ještě v důsledku metra, nejedná se o žádnou markantní změnu! Jestli máte pocit, že 149 a 256 prodělalaly za svou existenci úplnou změnu, tak asi nemáte dostatek informací. A pokud tedy budeme slovíčkařit, tak 149 a 256 mají nezměněnou trasu od roku 1988 - tedy 18 let. A to považuji za stabilní.
Btw. v čem tak podstatném se dotkly cestujících změny na linkách 149 a 256?
ČM:
1) 141 stále obsluhuje sídliště ČM ve stejné traso jako tehdy. Jen se její trasa zkrátila k metru. 141 nikdy neplnila funkci obsluhy Hloubětína či Vysočan. Vždy jen obsluhovala sídliště Ocelkovou ulicí a to plní dodnes.
2) 250 byla zavedená pro obsluhu městské části Újezd nad Lesy a Běchovice. I po protažení metra na ČM tak činila a činí dodnes. Jen s tím, že nejede přes Počernice a Hrdlořezy, do kterých nebyla nikdy primárně zavedena. Počernice a Hrdlořezy se "svezly" až na připojení Újezda a Běchovic ku Praze. Přesto dodnes pokud se podívám do mapy, plní 250 obsluhu dvou daných částí, do kterých byla kdysi zavedena.
3) Pokud prodloužím někam metro a linky a v dotčeném úseku zkrátím původní linky na novou konečnou, v žádném případě nedostáváme zcela nový systém. Jen optimalizovaný k nové trase metra. Zcela nový systém by byl, kdybychom všechny původní linky (141,221,222,223,273,250,261) zrušili a nahradili je úplně jinými nebo proházeli třeba čísla tak, že 221 pojede do Klánovic a 261 do Čertous. Toto by byl zcela nový systém. To co tu popisujete je v 80% pouhopouhé zkrácení původních linek k nové konečné metra bez většího zásahu do trasy v oblasti, kam byla původně cíleně zavedena.
Pokud na západě prodloužili a postavili nové linky metra bez jakýchkoliv zásahů do povrchové MHD, tak proč proboha stavěli to metro? V Praze se většina linek jen v inkriminované trase zkrátila k novým stanicím metra a to metro je nahradilo v původních trasách (Hloubětín-Vysočany, Kobylisy-Holešovice)
Já se jen snažil zase naznačit, že původní kostra linkového vedení zůstala jakžtakž zachována a k převratným změnám nedošlo a pokud se člověk podívá do mapy před 20 a více roky, zjistí, že k převratným změnám nedošlo a že oblastem nebo pražským čtvrtím, které byly tak typické pro určité linky, zůstaly aspoň původní čísla byť v částečně pozměněných trasách.