Diskusné fórum › Všeobecná diskusia

Ahojte. Zhruba pred pol rokom som sa tu od niekoho dozvedel, ze vraj sa ma vymienat ta vlnovkovita katastrofa medzi zastavkami ZST Vinohrady a Pekna cesta, ktoru niektori este stale nazyvaju elektrickovou tratou. Len volaako stale nic z toho. Takze to bol blud?!

Samozrejme ze im to navrhnem lepsie. Ved si ani nevidel ten moj navrh. ? Originalne umiestnenie klbu, minimalizovanie previsov traktcneho modulu prakticky na nulu, okrem krajnych samozrejme, vysoka kapacita. Bohuzial drahe, totiz nosne casti z ocele, komplikovana vyzbroj a najma hodne tvarovany ram, ktory treba este preratat ci by stacil. ?

Počúvaj, nevieš náhodou, prečo také firmy ako Škoda, Inekon, Siemens či Bombardier vôbec zamestnávajú nejakých konštruktérov, teczhnológov a podobné zbytočnosti? Však fobust im to cez voľný víkend navrhne a určite lepšie.

Podívej, musíš se definitivně rozhodnout. Buď se naučíš logicky přemýšlet (povšimni si, že nežádám po Tobě žádné znalosti techniky), nebo si musíš navždycky odpustit kafrání do věcí, o kterých prd víš. Čím se dobře provedená trať na BKV panelech liší od tratě na klasickém svršku s asfaltovým zákrytem? Neřeším tady hlučnost a podobné věci ale průjezdnost nějakého vozidla po tom.
Jo a jen tak mimocohdem - myslí, že Dúbravka je o moc kratší než Ružinov? Nebo tam ses v pauze mezi dvěma knížecím IC vlaky Zločineckej Spoločnosti nestih podívat?

Nemám, ale už sa na tom pracuje. Aj keď mohli by ste aj vy, bo ja musím aj pracovať.

Tak to je hovadina, lebo ta skodovka ma 6 pevnych naprav pri dlzke cca 31 metrov. Moja konstrukcia je plne NP a ma 8 hnacich naprav pri dzlke 33,8 metra. Ale asi ju trosku predlzim, aby bol pohodlnejsi interier - viac miesta na nohy. Ratam tak 34,5 metra, cca. Dalej je na tej mojej konstrukcii podvozok ciastocne otocny, v uhle 5 stupnov (2,5 na kazdu stranu), primarne odpruzenie pomocou vinutych prizin, sekundarne vzduchove vankuse. Tlmice na zachytavanie otocnych razov su dostatocne dimenzovane. Aj ked nie je na otocnom cape, je to kapanek odlisna konstrukcia ako bezna tram. Treba vidiet. Problemom vsak ostava brzda, neviem kam ju umiestnit aby bol k nej dobry pristup a dalej ostava doriesit trakcnu vyzbroj. Momentalne je tam miesto na trakcak o dlzke 550 mm a priemere 300 mm. A kazde kolo ma svoj vlastny, co brutalne komplikuje vyzbroj a predrazuje vozidlo. Momentalne sa snazim upravit to tak aby bol vzdy jeden trakcak na jednu stranu, ale nedari sa....

V Prase sa uz zainkorporovava do vyberoveho konania drobna nenapadna veticka, ze tramvaj, ktora vyberove konanie vyhra, nesmie sposobovat "znacne opotrebovanie tramvajovej trate", cim sa pravdepodobne müsli "nie horsie, ako maju T3/T6/KT8". Takze ktovie, ako to este bude s tymi Skodovkami.

Tiez nad tym uz peknych par tyzdnov rozmyslam, a kedze tam na prvy pohlad z kabiny nic vidno nie je a spomeniem si na to, az ked to buchne, vzdy to zabudnem blizsie preskumat, ked sa tam vyskytujem. Ale chystam sa to obzriet, som zvedavy, co zistim (ak nieco) Asi zajtra v noci, ak zasa nezabudnem

Ale já v tomto případě myslel opravdu ty BKV panely na Ružinově. A tentokrát taky netvrdím nic o kvalitě/nekvalitě svršku v Bratislavě, ale jde mi jednoduše a prostě o to, že je to jeden z mála dlouhých úseků na BKV panelech v Bratislavě. Jestli je to v lepším nebo horším stavu než většina pražských tratí nedovedu posoudit, každopádně jsem se doslechl, že tramvaje odpovídající evropským trendům (tedy Combino nebo ULF) nemáme proto, že neumí jezdit po BKV panelech, pročež se musíme spoléhat na nevalné síly domácího průmyslu.
Ale absolutně tomu nerozumím a byl bych vděčný, kdyby mi nějaký znalec vysvětlil, co je na tom pravdy, proč to tak je a jestli tomu mám věřit- k informacím agentury JPP trpím hlubokou nedůvěrou, ale když lepší nejsou, tak čo robiť...

Mam taku mensiu otazku:
Co je to za modifikacie na kolajniciach v zastavke Kamenne namestie na Spitalskej ulici? Na prvy pohlad to vyzera ako nepodarene zvary, ale na druhy to zvary nie su. Je to cca 5 metrov za sebou, take dve "jamy". Vozy tam pekne buchocu...

samozrejme ze maximalna vzdialenost... Nestiham a potom pisem blbosti
?

Hehe, "vzdialenost trakcnych stlpov" - to som peknu blbost napisal, ale hadam laminaka pochopila. ?

Len tak na margo toho vedenie, mas nejake normy? Totiz zaujimala by ma minimalna povolena vzdialenost trakcnych stlpov, resp. nosnych lan pri klasickom vedeni s delta zavesom a detto pre retazove vedenie. Totiz dnes tam pantografy pekne precuju hore-dolu-hore-dolu....

Však dovtedy tam žiadna reťazovka nebude, lebo sa tam diletant Para realizuje...

Nec haj Dromológa Dromológom. On trpí fixnou ideou, že je Ružinov v nejakom zúfalom stave. Teraz samozrejme vyloví argument, že on Ružinovom myslel práve tú Miletičku.
Dromológ: Ružinov je v rádovo lepšom stave než väčšina pražských tratí, chlapče.

Hovadina nie väčšia ale úplne tak isto obrovská ako tá KV. Kto bude stále natrolejovať a vytrolejovať? A ak bude natrolejovacie korytá montovať diletant Pertinax Para, tak poloautomatické natrolejovanie fungovať nebude a ak niekto v rámci úspor nekúpil poloautomatické zberače, tak to fungovať ani nemôže...

Myslíš? Mě v našem DPP už dost lidí řeklo, že Combino do Prahy nemůže, protože BKV panely. A někteří řidiči pochybují i o schopnostech dokonalých tramvají ze Škodovky, ale to se mi už zdá přehnané, protože v Plzni mají BKV taky a Astry jim jezdí celkem dobře.
Ale nerozumím tomu, takže si rád nechám poradit, akorát nemám pocit, že by byl Ružinov v lepším stavu, než BKV úseky v Praze.

No jo, ale není náhodou čirou Düsseldorf součástí aglomerace v Porýní? Tam je to ale o něčem jiném, než v soliterní Bratislavě!
Pokud jde o Frankfurt, tak přiznávám, že jsem myslel, že je řádově větší, ale mám obavu, jestli to není stejný případ jako Paříž- v aglomeraci cca. 8 miliónů, v administrativních hranicích ale není o moc větší než Praha. Ovšem před tím, než bych se začal bít v prsa, že když má Paříž 14 linek metra, tak proč ne Praha, je třeba si uvědomit, že v případě Paříže je to de facto pouze centrum města. A Frankfurt bude asi něco podobného- přiznávám, že nemám u sebe schéma MHD toho města, ale nepřekvapilo by mě to! A kromě toho metro ve Frankfurtu vzniklo organicky z tramvaje, jezdí tam skoro stejné vozy a okrajové nadzemní úseky metra jsou od tramvaje k nerozeznání. A něco podobného by se v Bratislavě nakonec v průběhu desetiletí vyvinout mohlo, proč ne?

A tie trate na rdiálach sú spoločné pre električku aj metro?? Lebo v Bratislave by to boli dva oddelené koľajové systémy...