Po hlavnom meste ešte stále premáva autobus vyrobený v roku 1988.
BRATISLAVA - Šopa na kolesách! Inak sa ani nedá nazvať tento starý autobus Karosa, ktorý drží pokope už len silou svojej hrdzavejúcej vôle. Aj napriek tomu, že je dvanásť rokov po životnosti, ešte stále vozí ľudí.
Smutný autobusový rekordman najazdil po bratislavských uliciach neuveriteľných 1 354 000 kilometrov. Jeho karoséria je prežratá hrdzou. Zub času sa zahryzol aj do jeho umakartovej strechy. Pri pohľade naň máte pocit, že ste v rozvojovej krajine a nie na Slovensku. Jazdí od roku 1988 a doteraz nebol na generálnej oprave (bol, pozn. ja) . Už čoskoro ho vyradíme z vozového parku," sľubuje šéf prevádzky autobusov Jozef Tomek. Tento jazdiaci vrak si ešte nejaký čas užijú cestujúci okrajových liniek 20, 22 a 57, a potom ho konečne nahradí nový.
Karosy sa k nám dovážali od začiatku 80. rokov. Stali sa symbolom ulíc bývalého Československa. Po roku 1990 ich začali vytláčať kĺbové autobusy. Na začiatku 21. storočia si pre svoju zastaranosť vyslúžili nelichotivú prezývku Vrakosa. http://www.bratislava.sk/vismo5/dokumenty2.asp?u=700000&id_org=700000&id=78313&p1=51337#mesg20
V dnešnom Novom čase je článok o 1093, o tom, že je 12 rokov po životnosti, je tam fotka na porovnanie so Solarisom.
Tiež sa tam píše o prezývke "Vrakosa" ?
Mě na tom celém přakvapuje jedna věc- v Praze ti sociální inženýrství vadí (což chápu), zato v Bratislavě vymýšlíš něco podobného (což nechápu). Já k tomu mám "zvenku" 2 připomínky:
1) systém MHD se v Bratislavě vyvíjel kontinuálně celé století na bázi radiálního systému, lidé jsou na to tím pádem zvyklí a nikdo nemá právo měnit zakořeněné dopravní zvyklosti. Podle mi mapy mi prostě přijde, že např. Petžalka se od doby postavení toho sídliště vozila převážně těmi dvěma mosty do centra, takže vidím jako logické, že kapacitnější kolejový systém bude ty zažité přepravní vztahy respektovat. Tím netvrdím, že není žádoucí rozvíjet současně i další (dosud opomíjené vztahy), ale zatím bych považoval za nejprioritnější odstranit ty konvoje autobusů v nejužším centru.
2) Bratislava má půdorys připomínající písmeno Y a centrum je z obou stran ohraničené přírodní bariérou- z jedné strany centra Dunaj (a srovnej třeba s Budapeští, jestli tam nutí lidi jezdit přes řeku tam a zpátky jen aby nezneuctili centrum- totéž např. Hamburg, Riga...) a z druhé dost výrazný kopec. Takže kdo chce jet z východu na západ (což je třeba ta relace Ružino nebo Rača- Dúbravka) musí prostě překonat centrum v dost úzkém koridoru mezi dunajským nábřežím a oblastí Račianske Mýto/hl.st (což jsou podle mě oblasti širšího centra asi jako je v Praze Smichov- pletu se?). Takže nevidím moc prostoru jak ty východo-západní vztahy přirozenou cestou "zokružnit".
A ještě jedna věc- v centre je tratí a tratí asi jako u nás na Starém Městě, takže lidé musí chodit hlavně pěšky ? . A řekl bych, že vaše historické centrum je dost velké na to, aby po jeho obvodu nějaká MHD jezdila- nějak se tam ti lidé totiž dostat musí. A navíc mi přijde trochu farizejské za stavu, kdy máte v samém centru pod Hradem odpudivý autobusový terminál Nový Most, se snažit vymístit z této oblasti tramvaj, která tam má domovské právo už 111 let a při troše snahy může být výrazný městotvorný prvek.
Jak známo, Praha je dost velká a někde návaznosti jsou a jinde ne- nedá se generalizovat. Já jen poukazoval, že nejsou návaznosti všude, kde by být mohly a halvně se v tomto případě jedná o návaznosti na metro (pokud tedy přijmeme, že přestup 1 minuta je návaznost- dost často mi to totiž i přes veškerou snahu ujede).
A Bratislavu nehodnotím a nenálepkuju- jen vyjadřuju svůj názor k různým nápadům, co tu zaznívají. Jsem totiž přesvěčen, že jsou věci, které platí všude- např. není příliš "user-friendly" nutit lidi jezdit úplně jinak než byli po léta zvyklí, systém by měl být maximálně stabilní a vyvíjet se plynule a kontinuálně v souladu se svým dosavadním vývojem (člověk je tvor konzervativní a většina cestujících jakoukoliv radikální změnu odsoudí- viz např. toto DF loni v září). Dále by ten vývoj měl být co nejlevnější (drahé stavby dělat jen tehdy, když stávající stav a) nevyhovuje kapacitně nebo b) neumožňuje spolehlivý a přesný provoz a zároveň následky stavby by se v žádném případě neměly projevit nikde jinde, než právě jen v úzké relaci vedení této stavby= např. rušit/omezovat jen evidentně duplicitní spojení) a systém by měl umožňovat kvalitativně srovnatelné spojení mezi kterýmikoliv dvěma zastávkami sítě (= srovnatelná průměrná cestovní rychlost, stejný informační servis, v rámci možností srovnatelné pohodlí pro cestující v celém systému apod.). To jsou moje "dogmata", podle toho taky hodnotím kvalitu jakékoliv MHD a naprosto se nabráním korekci hodnocení, když mi někdo místní napíše, že jsem se v odhadu výše popsaných parametrů zmýlil- naopak budu za takovou korekci vděčný.
Ja som čítal rozhovor s J.Zacharom v najnovšom čísle časopisu Transport (venuje sa všetkým druhom dopravy napr. z hľadiska logistiky a pod.), že tá linka je naopak veľmi využívaná, ale neviem nakoľko sa dá jeho rečiam veriť.
Hľadá sa v texte príspevku aj v mene používateľa. Súčasne je možné hľadať viac výrazov oddelených medzerou. Návod pre pokročilé vyhľadávanie nájdete tu.
Andy