Crossfire
treba skratka pochopit ze dopravny podnik si je vedomy situacie ktora momentalne vladne, je zodpovedny za vynechane spoje, pretoze nie su vodici.. avsak ziadna staznost to momentalne nevyriesi kym sa nevyriesia veci ohladom platov vodicov.. ked to pojde takto daalej tak vodicov bude cim dalej tym menej a bude na kazdej linke chodit spoj kazdu hodinu ?
Ale tou pisomnou sa zaoberat musia.. toto tu mozu mat uplne oficialne na haku.
Myslis, ze sem chodi aj vedenie DPMK? 
Apeer
Blížící se čtyřicítka zastihuje šotouše v prekérní situaci. Domek rodičů již dávno změnil vnitřní uspořádání a rodiče bydlí v jedné místnosti, zatímco ostatní prostory domu šotouš zaplnil artefakty všeho druhu. Ani stovky tabulek z lokomotiv a vozů a desetitisíce fotografií, o pamětních publikacích, jízdních řádech a jízdenkách na všechno možné nemluvě, však postupně nejsou schopny přehlušit šotoušovo uvědomování si, že zatímco jeho bývalí spolužáci dnes vodí své děti do školy, on zůstává nadále sám a v lepším případě už není panic. Mimořádné deprese mu pak způsobuje bývalý enfant terrible z fakulty, který se dosud chová značně abnormálně (sice již nestřídá známosti jako ponožky, ale jeho spotřeba cigaret a alkoholu přesto budí úctu a zděšení), avšak přesto, na rozdíl šotouše, má doma hezkou manželku a děti, je majitelem vlastního auta, bytu či domku a malé, leč prosperující firmy. Šotouš si uvědomuje, že on sám nevlastní ani rodinu ani děti, pouze domek naštěstí jednou zdědí po rodičích. Toto zjištění u šotouše vyvolá intenzivní snahu najít si partnerku, nejlépe pomocí inzerátu. První šok šotoušovi způsobí skutečnost, že sice odpovědělo povícero zájemkyň, ale nejmladší je 35 let, což se značně liší od šotoušovy vyfantazírované prsaté osmnáctky. Druhý šok pak způsobí vybraná kandidátka, u které šotouš sice velkoryse přehlíží věk, téměř dospělé děti a dvě předchozí manželství, avšak kandidátka si těchto šotoušových ústupků neváží, velmi ostře kritizuje způsob, jakým šotouš investuje celý svůj plat do šotoušení, a není vůbec nadšená, že musí se šotoušem jezdit desítky let starým spartakem, i když jí šotouš vysvětluje, jak historicky cenné vozidlo to je a že porovnávat spartaka se sousedovou Octavií 1,9 je pitomost, jelikož Octavia nemá vůbec žádnou historickou hodnotu. Výsledkem těchto názorových třenic je brzký rozchod a po několika marných pokusech šotouš své snahy zanechává. V této době se rovněž šotouš názorově rozchází s řadou svých liberálnějších kolegů, kteří razí názor svobodného přístupu k informacím a k šotoušově zděšení zdarma(!!!) publikují své staré fotografie. Šotouš dokáže pochopit, že je možno na web umístit několik méně povedených aktuálních snímků, ale publikaci desítky let starých fotek v high resolution považuje za svatokrádež a potajmu i veřejně publikující pomlouvá, že zřejmě spadli z višně. Následně se k němu donese odpověď dotyčných, že nechtějí být jako ten, kdo doma onanuje nad plnými skříněmi nepublikovaných snímků. Šotouš se pod tímto úderem zatvrzuje, opouští šotokroužky a šotokluby a stává se individuálně ranařícím šotoušem.
Jak se šotouš blíží k padesátce, vplouvá zvolna do kategorie Skalní fanda. Mladší šotouši k němu vzhlížejí s nábožnou úctou, neb on přece na dnešním šotofleku fotil už před čtvrtstoletím a tehdy přece ještě jezdily vozy, které jsou dnes leda v muzeu, pakliže nebyly sešrotovány všechny. Šotouš sám již pochopil, že manželku požadovaných vlastností nikdy nenalezne a zůstane doživotně sám. Aby zamezil nejapným žertům ze strany liberálních šotoušů (tj. těch, kteří byli ochotni omezit šotočinnost na míru, která byla jejich přítelkyněmi a ženami uznáná za "přiměřeného koníčka", díky čemuž se oženili, zplodili děti a od normálních občanů se liší pouze tím, že několikrát do roka popadnou fotoaparát, děti a v některých případech i ženu a vyrazí na šotoakci), prohlašuje šotouš svůj partnerský kolaps za úspěch, neboť si přece nenechá ve své unikátní sbírce řádit děti. Sbírka v té době nabývá nevídaného rozsahu, neboť rodiče jsou již po smrti a osiřelý šotouš tak mohl zaneřádit i jejich bývalý pokojík. Vznik dalšího nemalého místa pro šotomateriály pak má na svědomí definitivní ztráta šotoušovy ranní erekce, díky čemuž bylo možno vyhodit rozsáhlou tajnou šotoušovu pornokolekci.
Věku nad 60 let se šotouši dožívají spíše výjimečně. Jejich mnohaletá zapšklost a nenávist k širému okolí vykonají obvykle své a šotouš umírá ještě před důchodem na infarkt či mrtvici. Přežije-li šotouš do vyššího věku, propadá depresím, neboť jednak není schopen účasti na šotoakcích kvůli slábnoucí fyzické kondici, jednak nechápe moderní techniku a nerozumí, proč se nedají sehnat černobílé filmy 6x9 do jeho stále skvělé funkčního flexaretu a místo toho mu personál fotoprodejny nabízí paměťovku do digitálu.
Úmrtím šotouše jeho životní dráha ještě nekončí. Poslední tečkou za šotouším životem je až krátké intermezzo, které učiní dědici, tj. sourozenci nebo jejich děti. Tito, jakožto nešotouši, propadnou depresi, když zjistí, že jejich bratr či strýc po sobě zanechal mírně zpustlý domek plný krámů a starých fotografií. Při krátké návštěvě v místním antikvariátu jsou pozůstalí ubezpečeni, že šotoušovy fotky jsou nejspíš zcela neprodejné a deprimovaní příbuzní si proto ze šotoušova domu odvážejí toliko televizor a pracně nalezené fotoalbum z dětství. O zbytek se postará firma zabývající se likvidací pozůstalostí, která fotky nacpe do krabic a odveze do sběrny starého papíru, kovové štítky pro jistotu rozláme (co kdyby to šotouš někde ukradl a na šrotišti z toho pak byl průšvih) a následně prodá jako kovový odpad a zbytek nasype do kontejneru a odveze na skládku. Dědicové domku pak dlouhá léta s povzdechem říkávají: "Domek jsme zdědili v dobrém stavu, ale strýček byl už starý a nejspíš sbíral, na co kde přišel. Odvezli odsud osm kontejnerů odpadků..."
Úplnou tečkou za šotoušem je pak zděšení ostatních šotoušů, kteří až se zpožděním zjistili, že je šotouš po smrti a jeho sbírka neznámo kde. Konečným důsledkem úmrtí šotouše je proto fáma, že kdesi žije neznámý mimořádně vlivný šotouš, který odkupuje celé sbírky, jako třeba v případě našeho šotouše...
Tolik životní příběh šotouše. Zda je pravdivý či ně, na to se podívejte do zrcadla... Mimochodem - zcela chápu, že podle IP by mohli admini K-Reportu lehce odhalit a zveřejnit moji primární identitu. Nicméně bych byl rád, aby tak nečinili, neb bych byl nerad sežrán šotouši z mého blízkého okolí. Díky. Když jsem našel tento článek tak jsem se vněm téměř poznal a bojím se osamělosti která mě čeká a něják nejsem schopen něco naté samotě změnit. Zatím by se mé snažení dalo přirovnat jako když hledáte něco v zásuvkách a každá zásuvka kterou by jste otevřeli byla prázdná.