Reakcia na: Nodes #36371:
Príbeh Šotouša ? o, tohle je cizí příspěvek. Ale zajímavý. Proto jeho jednu kopii sem dávám. A taky je docela smutný.
Ve věku do 18 let se šotouš neliší od svých vrstevníků. Zatímco jeho spolužáci investují všechny peníze do fotbalu, diskoték, alkoholu, hulení, čundru, komponentů do PC, stovek CD a DVD na filmy sosnuté z netu a podobně, šotouš všechny finance od rodičů sype do fotoaparátu, paměťových karet, tonerů do barevné inkoustovky, lepšího skeneru a podobně. Šotouš tak příliš nevyčnívá z řady a naopak je povzbuzován okolím k další činnosti, neboť své peníze sice utrácí beze zbytku, ale (na např. rozdíl od příznivců nočních klubů) za ušlechtilý koníček. Fakt, že se šotouš v této době nezajímá o dívky, je vysvětlován jako pomalejší puberta.
Na vysoké škole dochází k první diferenciaci. Šotouš patří spíš mezi lepší studenty, obzlášť vybral-li si školu se zaměřením na svého koníčka. Na cvičeních a seminářích leckdy udivuje výjimečnými znalostmi z některých separátních oblastí oboru a je mezi některými pedagogy oblíben, neboť se aktivně zajímá o studijní literaturu. Mezi šotoušem a vrstevníky dochází k prvním viditelným rozdílům. Šotouš si stejně jako ostatní kolegové rád ve své fantazii představuje intimní vztah mezi sebou a vyvolenými (nejlépe postupně téměř všemi) dívkami z ročníků, koleje či fakulty. Záhy se ovšem ukazuje, že dotyčné mnohem více přitahují jeho spolužáci, kteří namísto desítek strávených s foťákem u trati tráví desítky hodin v posilovně, kteří namísto baget v ranním rychlíku při cestě na šotoakci dlabou kreatin po desítkách gramů denně a kteří namísto upíjení minerálky při vypalování nového úlovku fotografií na CD jsou schopni se večer v hospodě zřídit jako animálové a přitom úspěšně opít a následně i přefiknout spolužačky, které pozvali na jeden long drink. I šotoušům se příležitostně podaří navázat užší kontakt s osobou opačného pohlaví, avšak sami sobě musí tiše přiznat, že zatímco jejich spolužáci končí sexuální vztahy se zdůvodněním, že přece nejsou tak blbí, aby se ve dvaceti ženili, šotouší vztahy se spíše rozpadají impulsem ze strany dívky, která nechce být tak blbá, aby chodila s člověkem, který narve všechny prachy do focení vláčků a nakupování pamětních publikací nějakých zrušených železnic. Na konci školy šotouš s překvapením zjišťuje, že převážná většina jeho spolužáků má trvalý vztah a po svatbě nebo blízko před ní, zatímco on zůstává sám, neboť zbylé dívčiny nemají zájem o užší kontakt, a to ani za úplatu. Jen slabou útěchou je v těch dobách šotoušovi skutečnost, že kromě něho jsou bez ženy rovněž fakultní alkoholik, který se ovšem během studia propil k impotenci, a enfant terrible ročníku, který ještě nechce končit se zaběhlým střídáním partnerek každý sudý týden..
Po škole přichází šotouš do praxe a žasne. Protože v oboru většinou není k nalezení volné místo, přijímá šotouš práci v administrativě, obvykle zařízenou maminkou nebo tatínkem, kteří by přece kluka nenechali napospas Úřadu práce. Teprve reálná praxe náhle šotoušovi ukazuje, že spolužáci na škole zřejmě nebyli tak výjimeční debilové jako si myslel, protože ani kolegové a především kolegyně ve firmě nejeví žádné nadšení ze šotosbírky fotek, jízdních řádů a podobných artefaktů. Firemní vtipálek naopak šotouše pravidelně popichuje dotazy, zda by šotouš neřekl, kdy jede osobák do Horní dolní, následkem čehož získává šotouš u tvrdého jádra firmy záhy přezdívku Jízdní řád, Pantograf, Výpravčí a podobně. Tvrdé jádro tvořené obvykle mladší částí osazenstva firmy je vůbec šotoušovou noční můrou, protože jádro nedokáže pochopit, proč s nimi šotouš nejde do ani do hospody, ani na fotbal či hokej ani nikam jinam. Šotouš pro změnu nechápe, proč by měl tak neužitečně ztrácet čas, který může doma věnovat stahování nově objevených webů s fotografiemi vlaků a MHD.
Uplyne pár let a šotouš dospívá do zralého věku. Třicetiny klepou na dveře a šotouš si připadá jako král domácí šotoscény. Na o deset a více let mladší šotokolegy se dívá přezíravě, neboť on, na rozdíl od nich, fotil na dnešních šotoflecích už před 10 lety. Pyšně o tom mladším šotoušům vypráví a jeho ego se nafukuje do velikosti stegosaura ve chvílích, kdy může nekompromisně odmítnout úpěnlivé prosby mladších šotoušů, zda by jim nějaké fotky nedal nebo nepůjčil na naskenování. Oproti starším šotoušům je přitom sám ve výhodě, neboť zdraví ještě relativně slouží a mohou proto přebíhat z jednoho šotofleku na druhý mnohem rychleji než jeho starší kolegové. Jedinou vadou na kráse tohoto zralého období jsou stárnoucí rodiče, u kterých šotouš i nadále bydlí a nechává se tiše podporovat stravou, neboť svůj plat investuje do šotoušení. Rodiče si již plně uvědomují, že jejich syn je schopen investovat do svého koníčka všechny peníze a namísto vnoučat tak pod vánoční stromkem opět najdou pouze vkusně vyvedený kalendář, který jejich syn vlastnoručně nafotil, vytiskl a svázal. Šotouš je pak při rozbalování dárků překvapen, že jeho rodiče neocení vtipný kousek, kdy na fotkách od ledna do prosince jsou vozy řady 810 srovnané podle čísel, a naopak rodiče se diví, proč je všech snímcích stejný motorák. Má-li šotouš štěstí, má rovněž další sourozence, kteří, nejsa podobně postiženi, plodí děti, takže rodiče jsou ukojeni ve své prarodičovské funkci a šotouše naopak chválí, že s nimi jako jediný zůstává na vánoce doma, tedy pravda až na ty 3 hodiny, kdy si šotouš odběhl fotit štědrovčerení provoz MHD.
Keby vtedy boli vedeli... bla bla
vazne to zvlada za 24min podla CP 
trolej