Zopár zaujímavosti:
Díky moderní konstrukci měla tramvaj T3 při délce 14 metru a šířce 2,5 metru hmotnost pouze 16,2 tuny. S ohledem na vyskoý výkon (všechny nápravy hnací) skutečne světova špička. Výriobně byla T3 celmi jednoduchá a rozjela sa tedy výroba až na několik stovek vozu ročně a to je bezpochyby rekord kolejového vozidla . stejně jako celkový počet téměř 14 000 vyrobených kusu. Na snadnost výroby se vzpomínalo ješte v dílnach ČKD Dopravní systémy na Zličíně, při výrobě nahradních vozových skříni T3 v letech 1995-1997.
Dnes to vypada jednoduše, ale při vývoji bylo nutno vyřešit tisíce problemu, překonávat stovky překážek a najít desítky vlastních řešení. Tehdy nebylo možné využit výtobky a technológie prumyslu západni Evropy.
Bylo by možné uvést celou řadu zábavných a méně radostných střípku z vývoje. Snad jen jeden na závěr. V roze 1997 jsem jako hlavní projektant nových vlaku M1 pro pražské metro nevštívil jednu švýcarskou renomovanou firmu, kde se pochlubili, že udělali celé čelo pro kolejové vozidlo z laminátu. Kdýž jsem se pochlubil, že my jsme podobných čel vyrobili přes 30 000, tak si myseli, že si z nich dělám legraci. Naštěstí to potvrdil přítomný Švýcar, který znal naši výrobu.
Zo spomienok ING. Antonína Honzíka , projektanta a autora tramvaje Tatra T3
https://fbcdn-sphotos-b-a.akamaihd.net/hphotos-ak-xpa1/v/t1.0-9/10672415_894480193937080_5680127270687819445_n.jpg?oh=bcf30f7059e694d37444d92bdfd894a1&oe=54FF80E1&__gda__=1426571353_d668b74bd2146f1ce6ec9daf6e46da3a
https://scontent-b-vie.xx.fbcdn.net/hphotos-xap1/v/t1.0-9/10676330_894483790603387_3166452176264080188_n.jpg?oh=50b1e256ffc4e327bffdd257f6d03bb8&oe=55169D23
Díky moderní konstrukci měla tramvaj T3 při délce 14 metru a šířce 2,5 metru hmotnost pouze 16,2 tuny. S ohledem na vyskoý výkon (všechny nápravy hnací) skutečne světova špička. Výriobně byla T3 celmi jednoduchá a rozjela sa tedy výroba až na několik stovek vozu ročně a to je bezpochyby rekord kolejového vozidla . stejně jako celkový počet téměř 14 000 vyrobených kusu. Na snadnost výroby se vzpomínalo ješte v dílnach ČKD Dopravní systémy na Zličíně, při výrobě nahradních vozových skříni T3 v letech 1995-1997.
Dnes to vypada jednoduše, ale při vývoji bylo nutno vyřešit tisíce problemu, překonávat stovky překážek a najít desítky vlastních řešení. Tehdy nebylo možné využit výtobky a technológie prumyslu západni Evropy.
Bylo by možné uvést celou řadu zábavných a méně radostných střípku z vývoje. Snad jen jeden na závěr. V roze 1997 jsem jako hlavní projektant nových vlaku M1 pro pražské metro nevštívil jednu švýcarskou renomovanou firmu, kde se pochlubili, že udělali celé čelo pro kolejové vozidlo z laminátu. Kdýž jsem se pochlubil, že my jsme podobných čel vyrobili přes 30 000, tak si myseli, že si z nich dělám legraci. Naštěstí to potvrdil přítomný Švýcar, který znal naši výrobu.
Zo spomienok ING. Antonína Honzíka , projektanta a autora tramvaje Tatra T3
https://fbcdn-sphotos-b-a.akamaihd.net/hphotos-ak-xpa1/v/t1.0-9/10672415_894480193937080_5680127270687819445_n.jpg?oh=bcf30f7059e694d37444d92bdfd894a1&oe=54FF80E1&__gda__=1426571353_d668b74bd2146f1ce6ec9daf6e46da3a
https://scontent-b-vie.xx.fbcdn.net/hphotos-xap1/v/t1.0-9/10676330_894483790603387_3166452176264080188_n.jpg?oh=50b1e256ffc4e327bffdd257f6d03bb8&oe=55169D23
veteran
Stručne... K 31.3.1961 mal mať DPMK delimitovaných 18 autobusov a 15 vlekov, no v texte je to rukou preškrtnuté a prepísané na 10+5. Aký bol skutočne obdržaný počet, těžce říci, lebo oficiálne uznesenie Vsl. KNV nakoniec hovorí o počte 7+5 ?
Od 1.4.1961 bol plánovaný počet delimitovaných vozov (aj s tými predošlými) 16+5, od 1.7.1961 22+10 (opäť prepísané rukou, pôvodne plánované 28+18) a od 4.12.1961 27+12.