Diskusné fórum › Všeobecná diskusia

Asi si si neprecital moj prispevok, ked takto pises. Mozem zobrat meter, pasmo alebo policajne kolecko a dokazem ti, ze tvoje "pojmenovani lestist" je "na vode". Pokial nenapises "podla parametru poctu prepravenych osob". Lebo som ti vysvetlil, ze tych parametrov je viac, tak pri porovnavani VZDY musis uviest, podla ktoreho parametru uvadzas poradie ty, co si neurobil. Podla mna najvacsie letisko je v Californii /uvadzam parameter - dlzka drahy cca 15 km/, kde pristavaju raketoplany a ktore podla parametru poctu prepravenych osob je jedno z najmensich na svete! Uvadzanie toho parametra je fakt dolezite, vidis ako to skresluje.

Mza:
Praha v roce 1991 odbavovala 1,6 mil. pasažérů. Poprvé hranici deseti milionů překročila v roce 2005. Nikdo z ní nedělá něco extra. Mé přirovnání sloužilo k tomu, aby se tu pár lidí dokázalo orientovat.
Rozhodně už, ale nemohu souhlasit, že Vídeň či Praha jsou regionální letiště. Regionální letiště mají kapacitu do jednoho milionu cestujících a tuto hranici překročila dnes už i Bratislava. Pojmenování letišť zní asi takto:
velká interkontinentální - nad 25 mil.
velká - 10-25 mil.
středně velká - 1-10 mil.
malá regionální - 100 tis.-1 mil.
malá - do 100 tis.

"Vieden aj Praha su obe male regionalne letiska s par linkami mimo kontinetu,nic extra."
Vídeň je 25. největší letiště v Evropě a Praha 30. Netroufl bych si o letištích s provozem 600 letadel denně, 50 000 odbavenými cestujícími za den, 5-15% růstem za rok a s běžným provozem velkých letadel (nad 200 cest.) tvrdit, že se jedná o malá regionální letiště.

Zavolaj 5643 741 a dohodni termin.

precital si si spravne moj prispevok?ja prave tvrdim,ze na linku soul-zilina je nase miniletisko absolutne nevybavene(okrem ineho),takze nam tu nepises nic nove.praha prekonava hranicu 10mil cestujucich az v poslednych rokoch(myslim,ze prvy krat min. rok),tak tu z nej nerob nieco extra(nad 10mil.).Vieden aj Praha su obe male regionalne letiska s par linkami mimo kontinetu,nic extra.

Juraj: Dobry den, idem za Vami s takym problemom, ze mam pracovat na jednej semestralke (ide o tvorbu lubovolneho modelu a jeho odsimulovanie) a potrebujem ziskat lubovolne data, a tak ma napadlo, ci by sa nejako nedalo ich od Vas ziskat. Napriklad vytazenie jedneho vozidla pocas celeho dna a pod, pretoze este neviem ake data mate a co je mozne poskytnut. Ak by sme sa nejako mohli dohodnut kontaktujte ma prosim na moj e-mail zoza81@azet.sk

Predpokladám, že do tej frekvencie rátaš aj premávku aeroklubu a ŽU ?

Mne iluzie neberies, v podstate si napisal inymi slovami co ja. Akurat ja som to napisal z pohladu technickeho a ty personalneho.

Mas dobre informacie.

Ked bude dostatocna kapacita vozidiel, uvazuje sa na tom. Uz je pripravena ja tarifa. Ale v sucasnosti sa tam ledva zmestia zamestnanci a situacia sa este pritvrdi, tak to este chvilu nepojde. Ale neskor ano.

Treba napisat, preco by sa mala pritvrdit. Povodne sa uvazovalo so zvazanim z vacsich dialok specialnymi autobusmi, ako je to u VW. Vedenie firmy vsak pred kratkym casom rozhodlo, ze namiesto organizovania specialnej dopravy bude radsej preplacat pracovnikom cestovne. Ma to 2 dosledky:
1/ Cast pracovnikov sa nedovezie specialnymi autobusmi pred firmu, ale na aut.st. a zel.st ZA, ktori zvysili naroky na dopravu L 25 a 35.
2/ Aj tym mnohym pracovnikom, ktori sa planovali vozit osob.autami /a percentualne sa s touto skupinou planovalo pri vypoctoch dopravy/, sa dnes viac opati vozit MHD a tiez navysuju pocty na L 25 a 35.

Od marca-aprila sa zacne 2. zmena a ocakava sa, ze sa to trocha rozptyli.

Nekaz nám eufóriu predvolebných sľubov ? .
"Medzinárodné" letisko Žilina-Hričov je neuskutočniteľná chiméra, ktorú si vysnívali hlavne niektorí politici, a to aj v súvislosti s považským variantom diaľničnej siete a križovatkou D1+D3 pri ňom. Letisko vzniklo v sedemdesiatych rokoch ako náhrada za zrušené letisko Brezovský Majer (dnes sídlisko Vlčince). Slúžilo prevažne VŠDS a aeroklubu. Leží v stiesnených pomeroch, ktoré znemožňujú efektívnu prestavbu a využitie. Už v 60.-rokoch bolo pre budúcu aglomeráciu Žilina-Martin a celú spádovú oblasť severozápadného Slovenska naprojektované veľké letisko v oblasti Turca pri Martine, kde sú najlepšie podmienky na leteckú dopravu na Slovensku (Arch.Juraj Turzo, Možnosti komplexného rozvoja osídlenia v podmienkach stredoslovenského kraja atď.).

Odpoviem ti ja. #111 je odstavená z premávky a čaká na vyradenie. Potom bude pravdepodobne zošrotovaná. Má sa vyradiť kvôli nejakej važnej technickej poruche. Myslím, že to je zlomený rám. Bus má 14 rokov a je značne zanedbaný. Namiesto neho prídu dva nové kĺbové autobusy.

Mza, Juraj:
Pánové, nechci vám brát iluze ohledně leteckých linek do/z Žiliny. Letecká doprava je mým zájmem a proto bych vás rád dostal do reálu.

1) Je třeba si uvědomit, že letecká doprava na tom po celém světě není úplně nejlépe.

2) Dálkové linky z Evropy jsou zatím ve fázi, kdy létají především do několika málo hubů (přestupních velkých letišť) - Londýn, Frankfurt, Paříž, Amsterodam, Madrid, Mnichov, Řím, Kodaň. Tyto letiště odbavují přes 25 milionů pasažérů ročně a dálkových linek mají několik desítek. Druhou skupinou jsou letiště odbavující přes 10 milionu pasažérů za rok, kterých je po celé Evropě tak 20-30. Abych byl přesnější, ve střední Evropě se nacházejí dvě - Praha a Vídeň. Budapešť a Varšava hranici 10 milionu ještě zdaleka ani neatakují. Z Prahy létají dálkové linky do New Yorku, Toronta, Montrealu, Atlanty (2007), Fortaleza, Bangkog, celý Blízký východ, Srí Lanka, Soul, Tchajvan (cargo) a Tokyo (pouze v létě). Podobný rozsah dálkových linek má i Vídeň. Jen bych chtěl upozornit, že počty dálkových destinací se na těchto letištích dají spočítat na prstech dvou rukou. Velká letiště jako Londýn mají např. spojení do 100-200 destinací mimo Evropu!!! Ostatní letiště s počtem cestujících od 1 do 10 milionů mají většinou charakter s provozem napaječů do velkých hubů a dálkové linky se na těchto letištích skoro nevyskytují. Dalším typem letišť jsou od 100 000 do 1 milionu. Jedná se o regionální letiště s velmi malým provozem převážně linek charterových nebo do okolních hlavních měst (Brno, Ostrava). Všechna menší letiště DO 100 tis. mají jen velmi malý provoz a mezi ně se řadí Žilina, Sliač či Zlín-Kunovice.

3) O dálkové linky je obrovský boj a to na letištích s provozem nad deset milionů cest. Taková Praha se léta snaží o získávání dálkových linek a jestli některé opravdu nakonec získá, jedná se o obrovský úspěch. A to je Praha ohromě expandující letiště s moderním zázemím, novými terminály, moderním dráhovým systémem a zasazené ve městě, kam ročně přicestuje na 5 milionu turistů. Podobný boj o dálkové linky svádí Vídeň a pokud i ona získá nakonec nějaký ten "Soul", slaví to šampaňským.

Z toho všeho plyne, že jakékoliv myšlenky na zavedení dálkových linek v Žilině jsou pouhou utopií, která se nebude konat nikdy. A jestli někdy ano, budeme mít všichni dlouhé šedivé vousy a jednou nohou budeme stát nad hrobem. V Žilině může akorát nastat větší rozvoj linky do Prahy, kam létá pravidelná linka ze Soulu. Bohužel i na lince Praha-Žilina dnes létá jedno letadlo denně s kapacitou 42 míst a je v průměru vytíženo sotva z 50%. Větší rozvoj letadel tu nečekejte. I ta linka do Prahy je pro Žilinu obrovský úspěch. Žilina by mohal mít potenciál v nákladní letecké dopravě, ale i tady je možná pozdě - v Ostravě se plánuje usídlit nákladní letecká společnost, která hodlá u Ostravy vybudovat velký nákladní terminál. Ale buďte rádi. Z nákladní letecké dopravy mnoho pozitivního neplyne. Pouze hluk z letadel, následných kamionů a jen pramalá zaměstnanost.

Ke vší úctě k Žilině, v Evropě čeká na podobné linky z Koreji x dalších letišť umístěných v daleko větších a významnějších městech s milionovými čísly cestujících. Jestli páni z radnice Žiliny hlásají do světa, jak se bude létat z Hričova do Soulu, vůbec netuší o čem mluví a jen zesměšňují sami sebe. I provoz B737 jednou za den z Prahy by bylo dnes pro Žilinu velké soustu.
S pozdravem
m@rtin

Juraj: Napadla mě taková věc. Co třeba povolit jízdu v linkách 25 a 35 i normálním cestujícím v po zastávku Košická, TESCO hypermarket. To by snad neměl být problém. Uvažuje se nad tím? Např. v Ostravě můžou využívat linky přes Novou huť všichni cestující, i když si dopravu platí NH. Cestující nepracující v Nové huti však nesmí vystupovat na zastávkách v areálu.

Vizualizácia novej autobusovej stanice:
"http://www.zilina.sk/index.php?page=ukazspravu&id=3521&komentare=1&nadpis=Spravodajstvo#fotogal"

Re #9859 Valec: 111-ka dojazdila? Ale vyradená ešte nebola. Je už nepojazdná?

ok, sorry.

Pre poučenie (aj pre ostaných), nepíš prosím mailové adresy v originál tvare priamo do fóra, nemôžeme vedieť aký spamer to tu sleduje. ? ?

poslal som maila na valec@imhd.sk. mas taky mail?

Doprava zamestnancov do KIE a MOBISu je realizovana len narazovo na jednu zmenu? neplanuju pracovat aj na dve?

nechodil v minulosti neverejny spoj do KIE kazdu hodinu? alebo sa mi to len zda? ak ano, chodi este? a ak nie, preco uz nie?

marek: Keby som ti poslal tabuľku so zoznamom vozidiel, vedel by si ju aktualizovať? Lebo mám taký pocit, že už sa toho pomenilo viac. Ak hej ozvi sa mi na mail.
Čo sa týka kĺbakov, vraj majú jazdiť najmä do KIE kam už vraj súčasná kapacita nepostačuje. Navyše #111 už dojazdila. To však nevylučuje že počas sedla alebo cez víkend sa nemôžu objaviť na trolejbusových linkách.

Juraj a spol.: Je dosť málo pravdepodobné, že v Žiline bude robiť toľko kórejcov aby zaplnili celú 737čku príp. Airbus. Tí budú skôr lietať nejakými menšími súkromnými letmi. Avšak je aj možnosť priameho letu, avšak s medzipristátím. Všetko bude závisieť najmä od dopytu.

Troska informacii o vzletovych a pristavacich drahach:

1/ Najdolezitejsie udaje su DLZKA a PRISTAVACIA HMOTNOST lietadiel. /Moze byt draha aj dost dlha, ale jej konstrukcia nemusi byt sposobila na pristavanie "tazkych" lietadiel./

2/ Najcastejsie "stredne velke" lietadla sa oznacuju kategoriami 4C a 4D. Do 4C patria lietadla / nazov, pocet cestujucich uzitocne zatazenie/:
Boening 737, 100-120, 15 860 kg
Do 4D:
Airbus A310 320, 210-265, 35000 kg
Boening 767-200, 216-290, 20000 kg
Boening 757-200, 178-220, 19000 kg
TU154, 154-180, 18000 kg
IL-76, 45000 kg

Vo vseobecnosti ide o kontinentalne lietadla, napr. Praha-Moskva, Vieden-Pariz, Helsinky-Ateny apod. Tymto lietadlam postacuje dlzka drahy do 2700m /napr Brno 2650m, Pardubice 2500m/.

Na medzikontinentalne lety sa pouzivaju ine /vacsie/ typy lietadiel s dlhsou vzletovou a pristavacou drahou, 3200m a viac. Napriklad Bratislava ma tu dlhsiu drahu 3190m, kde mozu pristavat aj Ruslany, Vieden 3600 a 3500m atd.

Z toho vidiet, ze zo Ziliny s vysokou pravdepodobnostou priamo do Soulu lietadla lietat nebudu, aj ked sa neda vylucit, ze mensie typy s dlhym doletom mozno ano. Ktovie...