Reakcia na: m@rtin #9865:
precital si si spravne moj prispevok?ja prave tvrdim,ze na linku soul-zilina je nase miniletisko absolutne nevybavene(okrem ineho),takze nam tu nepises nic nove.praha prekonava hranicu 10mil cestujucich az v poslednych rokoch(myslim,ze prvy krat min. rok),tak tu z nej nerob nieco extra(nad 10mil.).Vieden aj Praha su obe male regionalne letiska s par linkami mimo kontinetu,nic extra.
m@rtin
Pánové, nechci vám brát iluze ohledně leteckých linek do/z Žiliny. Letecká doprava je mým zájmem a proto bych vás rád dostal do reálu.
1) Je třeba si uvědomit, že letecká doprava na tom po celém světě není úplně nejlépe.
2) Dálkové linky z Evropy jsou zatím ve fázi, kdy létají především do několika málo hubů (přestupních velkých letišť) - Londýn, Frankfurt, Paříž, Amsterodam, Madrid, Mnichov, Řím, Kodaň. Tyto letiště odbavují přes 25 milionů pasažérů ročně a dálkových linek mají několik desítek. Druhou skupinou jsou letiště odbavující přes 10 milionu pasažérů za rok, kterých je po celé Evropě tak 20-30. Abych byl přesnější, ve střední Evropě se nacházejí dvě - Praha a Vídeň. Budapešť a Varšava hranici 10 milionu ještě zdaleka ani neatakují. Z Prahy létají dálkové linky do New Yorku, Toronta, Montrealu, Atlanty (2007), Fortaleza, Bangkog, celý Blízký východ, Srí Lanka, Soul, Tchajvan (cargo) a Tokyo (pouze v létě). Podobný rozsah dálkových linek má i Vídeň. Jen bych chtěl upozornit, že počty dálkových destinací se na těchto letištích dají spočítat na prstech dvou rukou. Velká letiště jako Londýn mají např. spojení do 100-200 destinací mimo Evropu!!! Ostatní letiště s počtem cestujících od 1 do 10 milionů mají většinou charakter s provozem napaječů do velkých hubů a dálkové linky se na těchto letištích skoro nevyskytují. Dalším typem letišť jsou od 100 000 do 1 milionu. Jedná se o regionální letiště s velmi malým provozem převážně linek charterových nebo do okolních hlavních měst (Brno, Ostrava). Všechna menší letiště DO 100 tis. mají jen velmi malý provoz a mezi ně se řadí Žilina, Sliač či Zlín-Kunovice.
3) O dálkové linky je obrovský boj a to na letištích s provozem nad deset milionů cest. Taková Praha se léta snaží o získávání dálkových linek a jestli některé opravdu nakonec získá, jedná se o obrovský úspěch. A to je Praha ohromě expandující letiště s moderním zázemím, novými terminály, moderním dráhovým systémem a zasazené ve městě, kam ročně přicestuje na 5 milionu turistů. Podobný boj o dálkové linky svádí Vídeň a pokud i ona získá nakonec nějaký ten "Soul", slaví to šampaňským.
Z toho všeho plyne, že jakékoliv myšlenky na zavedení dálkových linek v Žilině jsou pouhou utopií, která se nebude konat nikdy. A jestli někdy ano, budeme mít všichni dlouhé šedivé vousy a jednou nohou budeme stát nad hrobem. V Žilině může akorát nastat větší rozvoj linky do Prahy, kam létá pravidelná linka ze Soulu. Bohužel i na lince Praha-Žilina dnes létá jedno letadlo denně s kapacitou 42 míst a je v průměru vytíženo sotva z 50%. Větší rozvoj letadel tu nečekejte. I ta linka do Prahy je pro Žilinu obrovský úspěch. Žilina by mohal mít potenciál v nákladní letecké dopravě, ale i tady je možná pozdě - v Ostravě se plánuje usídlit nákladní letecká společnost, která hodlá u Ostravy vybudovat velký nákladní terminál. Ale buďte rádi. Z nákladní letecké dopravy mnoho pozitivního neplyne. Pouze hluk z letadel, následných kamionů a jen pramalá zaměstnanost.
Ke vší úctě k Žilině, v Evropě čeká na podobné linky z Koreji x dalších letišť umístěných v daleko větších a významnějších městech s milionovými čísly cestujících. Jestli páni z radnice Žiliny hlásají do světa, jak se bude létat z Hričova do Soulu, vůbec netuší o čem mluví a jen zesměšňují sami sebe. I provoz B737 jednou za den z Prahy by bylo dnes pro Žilinu velké soustu.
S pozdravem
m@rtin