Diskusné fórum › Všeobecná diskusia

Odpoviem ti ja. #111 je odstavená z premávky a čaká na vyradenie. Potom bude pravdepodobne zošrotovaná. Má sa vyradiť kvôli nejakej važnej technickej poruche. Myslím, že to je zlomený rám. Bus má 14 rokov a je značne zanedbaný. Namiesto neho prídu dva nové kĺbové autobusy.

Mza, Juraj:
Pánové, nechci vám brát iluze ohledně leteckých linek do/z Žiliny. Letecká doprava je mým zájmem a proto bych vás rád dostal do reálu.

1) Je třeba si uvědomit, že letecká doprava na tom po celém světě není úplně nejlépe.

2) Dálkové linky z Evropy jsou zatím ve fázi, kdy létají především do několika málo hubů (přestupních velkých letišť) - Londýn, Frankfurt, Paříž, Amsterodam, Madrid, Mnichov, Řím, Kodaň. Tyto letiště odbavují přes 25 milionů pasažérů ročně a dálkových linek mají několik desítek. Druhou skupinou jsou letiště odbavující přes 10 milionu pasažérů za rok, kterých je po celé Evropě tak 20-30. Abych byl přesnější, ve střední Evropě se nacházejí dvě - Praha a Vídeň. Budapešť a Varšava hranici 10 milionu ještě zdaleka ani neatakují. Z Prahy létají dálkové linky do New Yorku, Toronta, Montrealu, Atlanty (2007), Fortaleza, Bangkog, celý Blízký východ, Srí Lanka, Soul, Tchajvan (cargo) a Tokyo (pouze v létě). Podobný rozsah dálkových linek má i Vídeň. Jen bych chtěl upozornit, že počty dálkových destinací se na těchto letištích dají spočítat na prstech dvou rukou. Velká letiště jako Londýn mají např. spojení do 100-200 destinací mimo Evropu!!! Ostatní letiště s počtem cestujících od 1 do 10 milionů mají většinou charakter s provozem napaječů do velkých hubů a dálkové linky se na těchto letištích skoro nevyskytují. Dalším typem letišť jsou od 100 000 do 1 milionu. Jedná se o regionální letiště s velmi malým provozem převážně linek charterových nebo do okolních hlavních měst (Brno, Ostrava). Všechna menší letiště DO 100 tis. mají jen velmi malý provoz a mezi ně se řadí Žilina, Sliač či Zlín-Kunovice.

3) O dálkové linky je obrovský boj a to na letištích s provozem nad deset milionů cest. Taková Praha se léta snaží o získávání dálkových linek a jestli některé opravdu nakonec získá, jedná se o obrovský úspěch. A to je Praha ohromě expandující letiště s moderním zázemím, novými terminály, moderním dráhovým systémem a zasazené ve městě, kam ročně přicestuje na 5 milionu turistů. Podobný boj o dálkové linky svádí Vídeň a pokud i ona získá nakonec nějaký ten "Soul", slaví to šampaňským.

Z toho všeho plyne, že jakékoliv myšlenky na zavedení dálkových linek v Žilině jsou pouhou utopií, která se nebude konat nikdy. A jestli někdy ano, budeme mít všichni dlouhé šedivé vousy a jednou nohou budeme stát nad hrobem. V Žilině může akorát nastat větší rozvoj linky do Prahy, kam létá pravidelná linka ze Soulu. Bohužel i na lince Praha-Žilina dnes létá jedno letadlo denně s kapacitou 42 míst a je v průměru vytíženo sotva z 50%. Větší rozvoj letadel tu nečekejte. I ta linka do Prahy je pro Žilinu obrovský úspěch. Žilina by mohal mít potenciál v nákladní letecké dopravě, ale i tady je možná pozdě - v Ostravě se plánuje usídlit nákladní letecká společnost, která hodlá u Ostravy vybudovat velký nákladní terminál. Ale buďte rádi. Z nákladní letecké dopravy mnoho pozitivního neplyne. Pouze hluk z letadel, následných kamionů a jen pramalá zaměstnanost.

Ke vší úctě k Žilině, v Evropě čeká na podobné linky z Koreji x dalších letišť umístěných v daleko větších a významnějších městech s milionovými čísly cestujících. Jestli páni z radnice Žiliny hlásají do světa, jak se bude létat z Hričova do Soulu, vůbec netuší o čem mluví a jen zesměšňují sami sebe. I provoz B737 jednou za den z Prahy by bylo dnes pro Žilinu velké soustu.
S pozdravem
m@rtin

Juraj: Napadla mě taková věc. Co třeba povolit jízdu v linkách 25 a 35 i normálním cestujícím v po zastávku Košická, TESCO hypermarket. To by snad neměl být problém. Uvažuje se nad tím? Např. v Ostravě můžou využívat linky přes Novou huť všichni cestující, i když si dopravu platí NH. Cestující nepracující v Nové huti však nesmí vystupovat na zastávkách v areálu.

Vizualizácia novej autobusovej stanice:
"http://www.zilina.sk/index.php?page=ukazspravu&id=3521&komentare=1&nadpis=Spravodajstvo#fotogal"

Re #9859 Valec: 111-ka dojazdila? Ale vyradená ešte nebola. Je už nepojazdná?

ok, sorry.

Pre poučenie (aj pre ostaných), nepíš prosím mailové adresy v originál tvare priamo do fóra, nemôžeme vedieť aký spamer to tu sleduje. ? ?

poslal som maila na valec@imhd.sk. mas taky mail?

Doprava zamestnancov do KIE a MOBISu je realizovana len narazovo na jednu zmenu? neplanuju pracovat aj na dve?

nechodil v minulosti neverejny spoj do KIE kazdu hodinu? alebo sa mi to len zda? ak ano, chodi este? a ak nie, preco uz nie?

marek: Keby som ti poslal tabuľku so zoznamom vozidiel, vedel by si ju aktualizovať? Lebo mám taký pocit, že už sa toho pomenilo viac. Ak hej ozvi sa mi na mail.
Čo sa týka kĺbakov, vraj majú jazdiť najmä do KIE kam už vraj súčasná kapacita nepostačuje. Navyše #111 už dojazdila. To však nevylučuje že počas sedla alebo cez víkend sa nemôžu objaviť na trolejbusových linkách.

Juraj a spol.: Je dosť málo pravdepodobné, že v Žiline bude robiť toľko kórejcov aby zaplnili celú 737čku príp. Airbus. Tí budú skôr lietať nejakými menšími súkromnými letmi. Avšak je aj možnosť priameho letu, avšak s medzipristátím. Všetko bude závisieť najmä od dopytu.

Troska informacii o vzletovych a pristavacich drahach:

1/ Najdolezitejsie udaje su DLZKA a PRISTAVACIA HMOTNOST lietadiel. /Moze byt draha aj dost dlha, ale jej konstrukcia nemusi byt sposobila na pristavanie "tazkych" lietadiel./

2/ Najcastejsie "stredne velke" lietadla sa oznacuju kategoriami 4C a 4D. Do 4C patria lietadla / nazov, pocet cestujucich uzitocne zatazenie/:
Boening 737, 100-120, 15 860 kg
Do 4D:
Airbus A310 320, 210-265, 35000 kg
Boening 767-200, 216-290, 20000 kg
Boening 757-200, 178-220, 19000 kg
TU154, 154-180, 18000 kg
IL-76, 45000 kg

Vo vseobecnosti ide o kontinentalne lietadla, napr. Praha-Moskva, Vieden-Pariz, Helsinky-Ateny apod. Tymto lietadlam postacuje dlzka drahy do 2700m /napr Brno 2650m, Pardubice 2500m/.

Na medzikontinentalne lety sa pouzivaju ine /vacsie/ typy lietadiel s dlhsou vzletovou a pristavacou drahou, 3200m a viac. Napriklad Bratislava ma tu dlhsiu drahu 3190m, kde mozu pristavat aj Ruslany, Vieden 3600 a 3500m atd.

Z toho vidiet, ze zo Ziliny s vysokou pravdepodobnostou priamo do Soulu lietadla lietat nebudu, aj ked sa neda vylucit, ze mensie typy s dlhym doletom mozno ano. Ktovie...

Na priame spojenie Soul-Zilina by draha musela byt asi dlhsia ako 2150m.Pokial viem,tak dialkove lety 737 neobsluhuju,na to by muselo lietat nieco vacsie,co si vyzaduje aj dlhsiu drahu.

Juraj,
kam planujete nasadit tie nove klbove NP vozidla?

info pre VALEC:

povodna martinska karosa s garazovym cislom 27 jazdi po dodani citelisov s garazovym cislom 9.

minuly tyzden som na vrutkach videl citelis s cislom 13 a hned za nim zastala este stara karosa s garazovym cislom 13. dve trinastky vedla seba...

Ak som si správne prezrel maketu nástupišťa, zastávka MHD Žel. stanica pre autobusy by mala byť posunutá až úplne ku križovatke Ul. 1. Mája a Hviezdoslavovej a nejaká ďalšia zastávka je naznačená aj na Ul. 1. mája.
Už sa teším, ako nakoniec celá stavba bude vyzerať v skutočnosti. Len pripomínam, že s chaosom okolo staveniska máme počítať od jari 2007 do jari 2008.

Projekt komplexnej prestavby Autobusovej stanice v Žiline, ktorý bol predstavený novinárom v priestoroch historickej Radnice mesta Žiliny, by mal byť predstavený aj žilinskej verejnosti. Myslím si, že znázornená ulica na makete je Ul. 1. mája a podľa toho sa môžeš zorientovať.

Na tlačovke sa spomínalo aj o pripravovanom predĺžení pristávacej dráhy Letiska Žilina z terajších 1150 na 2150 metrov. Potom budú môcť na letisku pristávať aj väčšie lietadlá ako napríklad Boeing 737. O charterové lety väčšími lietadlami majú záujem kórejskí zamestnanci automobilky Kia, ktorí teraz lietajú cez Prahu, prípadne Viedeň. Do budúcnosti preto nie je vylúčené ani priame letecké spojenie medzi Žilinou a Soulom.

Komplexná rekonštrukcia železničnej stanice, ktorá tam bola tiež spomínaná, súvisí s výstavbou koridoru. Možno pred viac ako 20-timi rokmi sa spomínalo aj s výstavbou druhého podchodu zo železničných nástupíšť popod Poštu 02 k autobusovej stanici. K tejto investícii som však veľmi skeptický, lebo len pred pár rokmi gen. riaditeľ ŽSR zastavil mini „investíciu“ predĺženia o pár metrov 2. nástupišťa v Žiline. Čo je inde samozrejmé, tak v prípade Žiliny nemysliteľné.

Problém s dočasnými nástupišťami bude oveľa zložitejší ako sa na prvý pohľad zdá. Okrem Ul. 1. mája by sa mohla použiť aj Hviezdoslavova ulica od žel. stanice k Remeselníckemu domu. Najviac zaťažená je autobusová stanica od 13.30 h., kedy prichádzajú autobusy s ľuďmi í na popoludňajšie pracovné zmeny a asi okolo 14,30 h. odchádzajú naspäť do okolitých obcí. Teoreticky by museli autobusy odísť napr. do SAD na Košickej a vrátiť sa späť krátko pred odchodom. Autobusovej stanica je v tomto čase doslovne upchatá. Okrem toho tam premávajú počas dňa diaľkové, medzinárodné spoje a MHD linky č. 25 a 35, a preto si myslím že Ul. 1. mája je kapacitne nedostatočná a navyše uvedené priestory má prenajaté Žilinská parkovacia spoločnosť.

Podľa mňa by sa to najjednoduchšie dalo urobiť tak, že by sa zriadili dočasné nástupištia pozdĺž chodníkov na Ulici 1. mája - tam, kde sa teraz parkuje. Náklady takmer nulové - len postavenie označníkov a ak by autobusy parkovali inde (napr. na Kysuckej) a na nástupište prichádzali až tesne pred odchodom, poľa mňa by to stačilo aj kapacitne.

mirodr@inmail.sk

Ďakujem.

Tie zábery som v TV videl. Škoda, že z toho nevidím, ako bude ten objekt orientovaný.

Len tak na okraj ma napadlo, určite ste počuli, že v najbližších rokoch sa má rekonštruovať aj železničná stanica. Tu sa núka myšlienka, že by bolo zaujímavé obidve stanice spojiť nadchodom. S tým ale pravdepodobne projekt AS neráta, alebo snáď áno?

Tá autobusová stanica je riešená veľmi zaujímavo! Dúfam, že projekt bude zrealizovaný v termíne. Len som zvedavý, ako sa na koniec vyrieši doprava počas stavby. No nechajme sa prekvapiť.