Vladimír
Zahájaení trolejbusové dopravy v Žilině
Ing. Jan Dvořák
První úvahy o zavedení trolejbusové dopravy v Žilině se objevily již v 50. letech. Reálnější podobu získaly tyto úvahy v 1. polovině 80. let, kdy se Žilina stala jedním z šesti československých měst, vytipovaných usnesením federální vlády k zavedením trolejbusové dopravy. Při rozdělování investičních prostředků však nakonec dostala přednost výstavba trolejbusového systému v Banské Bystrici, přetože ta byla v té době středoslovenským krajským městem. V roce 1988 byla v Žilině na základě studie výstavby trolejbusového systému zavedena nová koncepce MHD pod názvem "Autobusová verze trolejbusové dopravy" (viz Zpravodaj 8/88). K realizaci výstavby trolejubusových tratí však došlo až počátkem 90. let, a to zejména zásluhou žilinského primátora Sloty. Z důvodu závadění trolejbusů také 6.11.1992 vznikl Dopravní podnik města Žiliny, který 1.11.1993 převzal také autobusový provoz MHD (viz Zpravodaj 3/94).
Realizovaná čast trolejbusového systému má tři trasy:
a) Vlčince, Matice slovenskej - Predmestská - Žel. stanica - Hálkova - Kvačalova
b) Vlčince, Matice slovenskej - Vysokoškolákov - Štúrovo nám. - Hálkova
c) Žel. stanica - Štúrovo nám. - Hlinská - Solinky, Jaseňová
Zatímco trasa a) je již zcela dokončena, na trase b) probíhá zavěšování převěsů a závěsů a na trase c) jsou zatím pouze osazeny sloupy. Dokončeny jsou také všechny tři měnírny - ve vozovně, na ulici Veľká okružná a na Hlinách. Zprovozněna je také trolejbusová vozovna pod městským hřbitovem na Závodí, jejíž součastí je i nová budova sídla DPMŽ. Autobusy budou dlouhodobě garážovt v areálu ČSAD, i když za trolejbusovou vozovnou je ponechána územní rezerva pro autobusové garáže. Další výstavba tratí (od nemocnice přes Bôrik na Solinky, odbočka na Vlčincích na Fatranskou, od Závodí na Hájik) nebude zřejmě realizována dříve než za pět let.
V Předstihu zavedení trolejbusové dopravy byla a-1 odkloněna na Hálkovu, tedy do trasy budované trolejbusové linky. Zároveň s přesměrováním a-1 byly provedeny následujúcí úpravy:
a-4 zaveden celodenní provoz v intervalech 8/15/20 min.
a-5 zaveden celodenní provoz v intervalu 15 min.
a-22 odkloněna Bytčica, KD - Brodno (čáast spojů KD - Žel. stanica), v So-Ne posílena na 30 min.
a-26 odkloněna VÚVT - Hálkova - Bytčica, ZVL
a-27 spoje na Nový cintorín ukončeny na Pietnej
a-29 odkloněna Budatín, Dolná - Žilinská Lehota, Kortinskám omezena ve špičce na interval 60 min.
a-31 ráno, dopoledne a odpoledne prodloužena na Kvačalovu
První jízda trolejbusu se v Žilině uskutečnila 19.9.1994, kdy vyjel na trať vůz #206. Zkušební jízdy se pak většinou omezily na krátký okruh v objektu vozovny. K zahájení zkušebního provozu s cestujícími došlo 17.11.1994, v předvečer komunálních voleb. Jako první pravidelný kurs vyjel z vozovny ve 4.42 vůz #213 (režijně na Vlčince). Tento vůz jel také první spoj s cestujícími v 5.03 z Vlčinců. Nová t-1 Matice slovenskej - Predmestská - Žel. stanica - Hálkova - Kvačalova (Depo) je dlouhá 8,2 km. Linka je v provozu od 5. do 21.30 hod. v intervalech 10 min. ráno a odpoledne, 15 min. dopoledne a 20 min. večer (jízdní řád je shodný po celý týden), přičemž v úseku Hálkova - Kvačalova je vedeno pouze 12 spojů v pracovní dny ve špičce a v sedle. Provoz zajišťovaly zpočátku pouze vozy 14Tr, protože vozy 15Tr neměly slovenské technické preukazy (české od poloviny roku 1994 na Slovensku neplatí). Pod dodání nových technických preukazů jsou do povozu zavedeny i článkové vozy 15Tr (od 25.1.1995), definítvně je upraven jízdní řád a tím zaveden pravidelní provoz. V současné době má DPMŽ 11 vozů 14Tr a 10 vozů 15Tr ( #201 - 221). Další 4 trolejbusy 14Tr a 4 trolejbusy 15Tr ( #222 - 229) jsou již vyrobeny, ale zůstávají ve Škodě Ostrov, neboť nejsou zaplaceny a DPMŽ má pro zajištení současného provozu dostatek vozů.
Ing. Jan Dvořák
První úvahy o zavedení trolejbusové dopravy v Žilině se objevily již v 50. letech. Reálnější podobu získaly tyto úvahy v 1. polovině 80. let, kdy se Žilina stala jedním z šesti československých měst, vytipovaných usnesením federální vlády k zavedením trolejbusové dopravy. Při rozdělování investičních prostředků však nakonec dostala přednost výstavba trolejbusového systému v Banské Bystrici, přetože ta byla v té době středoslovenským krajským městem. V roce 1988 byla v Žilině na základě studie výstavby trolejbusového systému zavedena nová koncepce MHD pod názvem "Autobusová verze trolejbusové dopravy" (viz Zpravodaj 8/88). K realizaci výstavby trolejubusových tratí však došlo až počátkem 90. let, a to zejména zásluhou žilinského primátora Sloty. Z důvodu závadění trolejbusů také 6.11.1992 vznikl Dopravní podnik města Žiliny, který 1.11.1993 převzal také autobusový provoz MHD (viz Zpravodaj 3/94).
Realizovaná čast trolejbusového systému má tři trasy:
a) Vlčince, Matice slovenskej - Predmestská - Žel. stanica - Hálkova - Kvačalova
b) Vlčince, Matice slovenskej - Vysokoškolákov - Štúrovo nám. - Hálkova
c) Žel. stanica - Štúrovo nám. - Hlinská - Solinky, Jaseňová
Zatímco trasa a) je již zcela dokončena, na trase b) probíhá zavěšování převěsů a závěsů a na trase c) jsou zatím pouze osazeny sloupy. Dokončeny jsou také všechny tři měnírny - ve vozovně, na ulici Veľká okružná a na Hlinách. Zprovozněna je také trolejbusová vozovna pod městským hřbitovem na Závodí, jejíž součastí je i nová budova sídla DPMŽ. Autobusy budou dlouhodobě garážovt v areálu ČSAD, i když za trolejbusovou vozovnou je ponechána územní rezerva pro autobusové garáže. Další výstavba tratí (od nemocnice přes Bôrik na Solinky, odbočka na Vlčincích na Fatranskou, od Závodí na Hájik) nebude zřejmě realizována dříve než za pět let.
V Předstihu zavedení trolejbusové dopravy byla a-1 odkloněna na Hálkovu, tedy do trasy budované trolejbusové linky. Zároveň s přesměrováním a-1 byly provedeny následujúcí úpravy:
a-4 zaveden celodenní provoz v intervalech 8/15/20 min.
a-5 zaveden celodenní provoz v intervalu 15 min.
a-22 odkloněna Bytčica, KD - Brodno (čáast spojů KD - Žel. stanica), v So-Ne posílena na 30 min.
a-26 odkloněna VÚVT - Hálkova - Bytčica, ZVL
a-27 spoje na Nový cintorín ukončeny na Pietnej
a-29 odkloněna Budatín, Dolná - Žilinská Lehota, Kortinskám omezena ve špičce na interval 60 min.
a-31 ráno, dopoledne a odpoledne prodloužena na Kvačalovu
První jízda trolejbusu se v Žilině uskutečnila 19.9.1994, kdy vyjel na trať vůz #206. Zkušební jízdy se pak většinou omezily na krátký okruh v objektu vozovny. K zahájení zkušebního provozu s cestujícími došlo 17.11.1994, v předvečer komunálních voleb. Jako první pravidelný kurs vyjel z vozovny ve 4.42 vůz #213 (režijně na Vlčince). Tento vůz jel také první spoj s cestujícími v 5.03 z Vlčinců. Nová t-1 Matice slovenskej - Predmestská - Žel. stanica - Hálkova - Kvačalova (Depo) je dlouhá 8,2 km. Linka je v provozu od 5. do 21.30 hod. v intervalech 10 min. ráno a odpoledne, 15 min. dopoledne a 20 min. večer (jízdní řád je shodný po celý týden), přičemž v úseku Hálkova - Kvačalova je vedeno pouze 12 spojů v pracovní dny ve špičce a v sedle. Provoz zajišťovaly zpočátku pouze vozy 14Tr, protože vozy 15Tr neměly slovenské technické preukazy (české od poloviny roku 1994 na Slovensku neplatí). Pod dodání nových technických preukazů jsou do povozu zavedeny i článkové vozy 15Tr (od 25.1.1995), definítvně je upraven jízdní řád a tím zaveden pravidelní provoz. V současné době má DPMŽ 11 vozů 14Tr a 10 vozů 15Tr ( #201 - 221). Další 4 trolejbusy 14Tr a 4 trolejbusy 15Tr ( #222 - 229) jsou již vyrobeny, ale zůstávají ve Škodě Ostrov, neboť nejsou zaplaceny a DPMŽ má pro zajištení současného provozu dostatek vozů.
Najprv si to musím všetko preštudovať a rozanalyzovať, možno niečo málo budem vedieť doplniť.
Marko
CESTOVNÉ
Od 1. 7. 1991 sa zvýšilo celé cestovné na 2 Kčs, polovičné na 1 Kčs.
Nasledovalo zvýšenie cestovného od 1. 1. 1993 a to na 3 Sk (deti 1 Sk).
Posledné zvýšenie cestovného ešte pod „správou“ SAD nastalo od 23. 5. 1993, kedy sa zvýšilo na 4 Sk (1 Sk zľavnené).
Dopravný podnik mesta Žiliny v roku 1994 už „pracoval“ s cestovným 1/3/4 Sk, pravdepodobne v tvare polovičné/celé/u vodiča (?). To bolo vytlačené na cestovných lístkoch (CL) ČSAD/SAD. Preto sa vo februári 1994 uskutočnila prvá tlač CL DPmŽ a v máji 1994 prebehla výmena lístkov ČSAD za nové DPmŽ. Od 1. 7. 1994 zostali v platnosti iba CL DPmŽ. Ceny časových lístkov boli v roku 1994 nasledovné:
- mesačný občiansky 150,- Sk
- trojmesačný občiansky 390,- Sk
- mesačný zľavnený 75,- Sk
- trojmesačný zľavnený 195,- Sk
Zvýšenie cestovného od 1. 10. 1995 obsahovalo nasledovné ceny:
- jednorázový občiansky 5,- Sk
- jednorázový zľavnený 2,50 Sk
- mesačný občiansky 200,- Sk
- trojmesačný občiansky 500,- Sk
- mesačný zľavnený 100,- Sk
- trojmesačný zľavnený 250,- Sk
To platilo až do 31. 7. 1996. Nasledujúci deň boli ceny jednorázových CL opäť upravené (1. 4. 1997 určite) takto:
- občianske 6,-
- občianske u vodiča 8,-
- nočné cestovné 10,-
- zľavnené (študenti, dôchodcovia) 3,-
- občianske mesačné 240,-
- občianske mesačné prenosné 600,-
- mesačná zľavnená 120,-
- občianska štvrťročná 600,-
- občianska štvrťročná prenosná 1 600,-
Tieto ceny vydržali až do radikálnej zmeny tarify a zavedením výkonovej tarify, ktorá nasledovala rok po zmenení spôsobu označovania cestovných lístkov.
Od 15. 8. 1999 sa zmenila tarifa. Zaviedli sa pásma, ale na Slovensku v tom čase ojedinelé (a zatiaľ dodnes). Prvé pásmo vzniklo do päť zastávok od ľubovolnej zastávky (cestovné zostalo na úrovni 6 Sk/3 Sk). Základné cestovné zdraželo na 8 Sk (resp. zľavnené 4 Sk) a platilo ako dvojpásmové, t.j. na ľubovolný počet zastávok v celej sieti. Jednorazové cestovné lístky však zostali neprestupné. Okrem toho zdraželo nočné cestovné na 25 Sk a zaviedli sa kombinované cestovné lístky (rodinný víkendový za 22 Sk, 1 osoba + 1 pes za 15 Sk a 1 osoba + 1 príručná batožina za 11 Sk, všetko dvojpásmové). Vodič predával iba základný (dvojpásmový) cestovný lístok za 10 Sk.
Úplne sa však zrušili časové predplatné cestovné lístky na ľubovolný počet ciest (tzv. paušálne) a vznikli časové predplatné cestovné lístky na konkrétny počet ciest (najskôr na 80 a 240 ciest - náhrada mesačného a štvrťročného cestovného lístka), z ktorých vznikli aj rôzne zvýhodňované cestovné lístky. Presné evidovanie počtu ciest sa dosiahlo zmenou nosného systému cestovného lístka (tzv. nosič), a to formou kontaktnej čipovej karty (vtedy sa už bežne používali napríklad pre automaty verejnej telefónnej siete). Ročne sa od toho času vydalo cca 30 000 čipových kariet.
Novinkou bolo aj zavedenie tzv. turistických cestovných lístkov s platnosťou 24 hodín (denný, za 40 Sk) a trojdňový (za 100 Sk). Na tieto cestovné lístky sa vždy uviedol dátum a čas začiatku platnosti, ďalej ho už nebolo potrebné označovať (musela sa však vyplniť predtlač - t.j. meno, priezvisko a číslo občianskeho preukazu). Tieto cestovné lístky platili už na neobmedzený počet ciest, ale neplatili na nočné spoje (od 23:00 do 5:00). Preto sa u dvadsaťštyrihodinového cestovného lístka predĺžila platnosť vždy o 6 hodín do nasledujúceho dňa.
15. 7. 2000 vstúpil v platnosť výmer č. 47/2000, ktorým sa upravily ceny predplatných a jednorázových lístkov.
Ďalší cenový výmer č. 19/2001 nadobudol platnosť 15. 3. 2001. Opäť išlo o zmenu ceny predplatných (od 15. 3. 2001) a jednorázových lístkov (od 1. 4. 2001).
15. 4. 2003
Výmer č. 1/2003 s platnosťou od 15. 4. 2003 stanovil maximálne ceny cestovného MHD pre čipové karty. Týmto výmerom sa zrušil výmer č. 42/2002 zo dňa 18. 7. 2002 a dodatok č. 1 zo dňa 20.1.2003 o stanovení maximálnej ceny cestovného MHD v meste Žilina.