Cassovia t-busy
Vážení kolegové,
do našeho časopisu o MHD bych rád uveřejnil článek o současné situaci okolo troelbjusů v BB. Chtěl bych Vás tudíž požádat, zdali by jste byli tak laskaví a přečetli si níže uvedený text a dali mi vědět, ve věci případných úprav. Předem díky.
Konec trolejbusů v Banské Bystrici !?
V dnešní Slovenské republice bylo až do 1.1. 2006 v provozu celkem pět trolejbusových systémů. Tím nejstarším byla Bratislava, kde dnešnímu provozu předcházel ještě provoz historický s tzv. elektrobusy ( podobný systém byl i v Tatrách, kde byly trolejbusy zprovozněny vůbec jako první v Rakousko-Uherském mocnářství, pozn. redakce ). V šedesátých letech následovala Bratislavu šarišská metropole Prešov. Další města, která zahájení provozu trolejbusů na Slovensku předpokládala ( např. Košice ) se dočkaly až na přelomu 80. a 90. let. Tehdy byla právě na Slovensku odstartována vlna zprovoznění nových trolejbusových systému v Československu. Nejprve byla zahájena doprava v Banské Bystrici, následovalo Ústí nad Labem, České Budějovice a po rozdělení státu na dva samostatné celky ještě Košice, Žilina a Chomutov.
Přestože výstavba tratí byla finančně náročná a zprovoznění celého systému včetně nákupu vozidel a výstavby příslušného zařízení stály milióny korun, rozhodlo se město Banská Bystrica nepřímo trolejbusovou dopravu ve městě zrušit.
Historie provozu
První myšlenky a nakonec i konečné rozhodnutí vystavět v Banské Bystrici trolejbusový systém pochází z první poloviny 80. let minulého století. Hlavní prioritou trolejbusů se mělo stát spojení nově vystavěného kapacitního sídliště Sásová s centrem města a s dalšími okolními sídlišti. Stavba byla rozdělena na dvě samostatné etapy. Ta první představovala výstavbu trati od vozovny Kremnička k železniční stanici s přilehlými odbočnými úseky a vnitroměstskými okruhy. Druhá etapa měla zahrnovat stavbu na zmíněné sídliště v Sásovej. Zatímco první etapa se v letech 1989 a 1994 realizace dočkala téměř v plnohodnotné podobě, v jaké byla plánována, s výstavbou druhé etapy se nikdy nezačalo a městští zastupitelé po čase možnost prodloužení trolejbusové sítě do této lokality zcela zametli pod stůl.
Trolejbusový provoz v Banské Bystrici byl prvním v Československu, u kterého bylo uplatněno v troleji napětí 750 V. To sebou přineslo i nároky na výrobce trolejbusů i dodavatele elektrických zařízení. Jeden trolejbus Škoda 14 Tr a jeden vůz Škoda 15 Tr tak přišly oproti zbylým vozům značně v předstihu a jakožto prototypy vozidel na 750 V musely absolvovat několikaměsíční zkušební jízdy na malém okruhu okolo Sídliska ( Žel. stanica – ul. 29. augusta – Partizánska – Nám. V.I. Lenian – Žel. Stanica ). Po úspěšném absolvování zkušebních jízd mohl být konečně zahájen pravidelný provoz na prvních dvou trolejbusových tratích o celkové délce 26 km. První trať byla vedena od hlavního nádraží v Banské Bystrici v trase bývalé autobusové linky číslo 36, s prodloužením do vozovny Kremnička, v jejíž areálu se trolejbusy otáčely. Druhá trať byla vedena v trase Wolkerova – Kolkáreň. Slavnostní zahájení proběhlo 24. srpna 1989. Po dokoupení kloubových trolejbusů v roce 1990 mohl být značně zhuštěn interval mezi jednotlivý spoji. Po čase bylo u linek čísel 4-7 usouzeno, že daný interval je zbytečný a bylo přikročeno k intervalu téměř 60ti minutovému, díky čemuž se staly trolejbusy finančně náročnější a z městská doprava získala v nastoleném intervalu charakter příměstských linek.
V roce 1994 byly zprovozněny další dva úseky, a to přes sídliště Tulská a na konečnou Internátna. Poslední kratičký úsek byl zprovozněn v únoru roku 2005, kdy začaly jezdit trolejbusy na konečnou TESCO. Výstavbu této trati financoval zčásti právě jmenovaný hypermarket. Koncem roku 2005 vypsalo město výběrové řízení na Nového provozovatele městské dopravy, do kterého se přihlásily dvě společnosti – SAD Zvolen a Bánskobytrcká dopravná společnosť. Soutěž vyhrála první z jmenovaných, která do svého programu nezahrnula provoz trolejbusů a nabídka pouze možnost provozování dopravy autobusové, s obhajobou, že motory normy EURO III a EURO IV mají stejný dopad na životní prostředí jako provoz trolejbusů.
Zrušení provozu !?
Od 1.1. 2006 tak do ulic Banské Bystrice trolejbusy nevyjely. Situaci zpočátku SAD Zvolen příliš nezvládal. Namísto kloubových vozů nasadil autobusy standardní a to ve většině případů zájezdového či linkového provedení. Výhodou pro cestující bylo snížení ceny jízdného z 15 Sk na 10 Sk. SAD Zvolen v současné době čeká na propůjčení 35 autobusů B 951, které město zakoupilo a pronajalo BBDS do konce roku 2006. BBDS je však nechce vydat. Podobně zapletené majetkové vztahy jsou v celé MHD. Doprava nebyla provozována po zahájení městem a nedošlo zde tudíž ke vzniku dopravního podniku. Po změnách v r. 1993 nevyužilo město možnosti převzít MHD a rozhodlo se, že bude dopravu řešit nadále smluvně s BBDS. Město tak zakoupilo 35 nových autobusů a v letech 1997 a 1999 i dva trolejbusy, které pronajímají BBDS za finanční úhradu. Některé investiční akce do MHD provádělo město a jiné zase BBDS, díky čemuž patří nyní jedna trolejová stopa městu a druhá BBDS, některé sloupy trolejového vedení patří rovněž těmto dvěma subjektům.
Lidé sdružení kolem webového portálu imhd.sk se rozhodli k sepsání petice pro záchranu trolejbusů v Banské Bystrici. Věřme, že zvítězí zdraví rozum a do ulic Banské Bystrice, města, které je okolo obklopeno překrásnou hornatou krajinou, trolejbusy opětovně navrátí. Společně zachraňme trolejbusy v Banské Bystrici….
do našeho časopisu o MHD bych rád uveřejnil článek o současné situaci okolo troelbjusů v BB. Chtěl bych Vás tudíž požádat, zdali by jste byli tak laskaví a přečetli si níže uvedený text a dali mi vědět, ve věci případných úprav. Předem díky.
Konec trolejbusů v Banské Bystrici !?
V dnešní Slovenské republice bylo až do 1.1. 2006 v provozu celkem pět trolejbusových systémů. Tím nejstarším byla Bratislava, kde dnešnímu provozu předcházel ještě provoz historický s tzv. elektrobusy ( podobný systém byl i v Tatrách, kde byly trolejbusy zprovozněny vůbec jako první v Rakousko-Uherském mocnářství, pozn. redakce ). V šedesátých letech následovala Bratislavu šarišská metropole Prešov. Další města, která zahájení provozu trolejbusů na Slovensku předpokládala ( např. Košice ) se dočkaly až na přelomu 80. a 90. let. Tehdy byla právě na Slovensku odstartována vlna zprovoznění nových trolejbusových systému v Československu. Nejprve byla zahájena doprava v Banské Bystrici, následovalo Ústí nad Labem, České Budějovice a po rozdělení státu na dva samostatné celky ještě Košice, Žilina a Chomutov.
Přestože výstavba tratí byla finančně náročná a zprovoznění celého systému včetně nákupu vozidel a výstavby příslušného zařízení stály milióny korun, rozhodlo se město Banská Bystrica nepřímo trolejbusovou dopravu ve městě zrušit.
Historie provozu
První myšlenky a nakonec i konečné rozhodnutí vystavět v Banské Bystrici trolejbusový systém pochází z první poloviny 80. let minulého století. Hlavní prioritou trolejbusů se mělo stát spojení nově vystavěného kapacitního sídliště Sásová s centrem města a s dalšími okolními sídlišti. Stavba byla rozdělena na dvě samostatné etapy. Ta první představovala výstavbu trati od vozovny Kremnička k železniční stanici s přilehlými odbočnými úseky a vnitroměstskými okruhy. Druhá etapa měla zahrnovat stavbu na zmíněné sídliště v Sásovej. Zatímco první etapa se v letech 1989 a 1994 realizace dočkala téměř v plnohodnotné podobě, v jaké byla plánována, s výstavbou druhé etapy se nikdy nezačalo a městští zastupitelé po čase možnost prodloužení trolejbusové sítě do této lokality zcela zametli pod stůl.
Trolejbusový provoz v Banské Bystrici byl prvním v Československu, u kterého bylo uplatněno v troleji napětí 750 V. To sebou přineslo i nároky na výrobce trolejbusů i dodavatele elektrických zařízení. Jeden trolejbus Škoda 14 Tr a jeden vůz Škoda 15 Tr tak přišly oproti zbylým vozům značně v předstihu a jakožto prototypy vozidel na 750 V musely absolvovat několikaměsíční zkušební jízdy na malém okruhu okolo Sídliska ( Žel. stanica – ul. 29. augusta – Partizánska – Nám. V.I. Lenian – Žel. Stanica ). Po úspěšném absolvování zkušebních jízd mohl být konečně zahájen pravidelný provoz na prvních dvou trolejbusových tratích o celkové délce 26 km. První trať byla vedena od hlavního nádraží v Banské Bystrici v trase bývalé autobusové linky číslo 36, s prodloužením do vozovny Kremnička, v jejíž areálu se trolejbusy otáčely. Druhá trať byla vedena v trase Wolkerova – Kolkáreň. Slavnostní zahájení proběhlo 24. srpna 1989. Po dokoupení kloubových trolejbusů v roce 1990 mohl být značně zhuštěn interval mezi jednotlivý spoji. Po čase bylo u linek čísel 4-7 usouzeno, že daný interval je zbytečný a bylo přikročeno k intervalu téměř 60ti minutovému, díky čemuž se staly trolejbusy finančně náročnější a z městská doprava získala v nastoleném intervalu charakter příměstských linek.
V roce 1994 byly zprovozněny další dva úseky, a to přes sídliště Tulská a na konečnou Internátna. Poslední kratičký úsek byl zprovozněn v únoru roku 2005, kdy začaly jezdit trolejbusy na konečnou TESCO. Výstavbu této trati financoval zčásti právě jmenovaný hypermarket. Koncem roku 2005 vypsalo město výběrové řízení na Nového provozovatele městské dopravy, do kterého se přihlásily dvě společnosti – SAD Zvolen a Bánskobytrcká dopravná společnosť. Soutěž vyhrála první z jmenovaných, která do svého programu nezahrnula provoz trolejbusů a nabídka pouze možnost provozování dopravy autobusové, s obhajobou, že motory normy EURO III a EURO IV mají stejný dopad na životní prostředí jako provoz trolejbusů.
Zrušení provozu !?
Od 1.1. 2006 tak do ulic Banské Bystrice trolejbusy nevyjely. Situaci zpočátku SAD Zvolen příliš nezvládal. Namísto kloubových vozů nasadil autobusy standardní a to ve většině případů zájezdového či linkového provedení. Výhodou pro cestující bylo snížení ceny jízdného z 15 Sk na 10 Sk. SAD Zvolen v současné době čeká na propůjčení 35 autobusů B 951, které město zakoupilo a pronajalo BBDS do konce roku 2006. BBDS je však nechce vydat. Podobně zapletené majetkové vztahy jsou v celé MHD. Doprava nebyla provozována po zahájení městem a nedošlo zde tudíž ke vzniku dopravního podniku. Po změnách v r. 1993 nevyužilo město možnosti převzít MHD a rozhodlo se, že bude dopravu řešit nadále smluvně s BBDS. Město tak zakoupilo 35 nových autobusů a v letech 1997 a 1999 i dva trolejbusy, které pronajímají BBDS za finanční úhradu. Některé investiční akce do MHD provádělo město a jiné zase BBDS, díky čemuž patří nyní jedna trolejová stopa městu a druhá BBDS, některé sloupy trolejového vedení patří rovněž těmto dvěma subjektům.
Lidé sdružení kolem webového portálu imhd.sk se rozhodli k sepsání petice pro záchranu trolejbusů v Banské Bystrici. Věřme, že zvítězí zdraví rozum a do ulic Banské Bystrice, města, které je okolo obklopeno překrásnou hornatou krajinou, trolejbusy opětovně navrátí. Společně zachraňme trolejbusy v Banské Bystrici….
PepinoBB