Discussion Forum › General Discussion

Včera som sa viezol 6270 na 207/2 (tuším). Akože strašná technika jazdy. Vodič napálil dve sekcie, šuchtal sa a vyzeral akoby ešte jazdieval s trolejbusmi MAN-Siemens a vozil sa v Daimler-Stoll vozoch. Akože nechcem urážať, ale technika jazdy nič moc (hlavne tie dve bezdôvodne napálené sekcie, on ešte veselo držal jazdu, nie žeich "netrafil"). A na Nám. 1. mája napriek ultra šuchtaniu vytrolejil, samozrejme nechal voz nahodený, vybehol von, ako nahadzoval brko tak spraivl krásny oblúk (videl som to z okna), pomocné pohony zahučali, potom stíchli a zasa zahučali, lebo na prvý krát sa netrafil (ale oblúk spravil pekný). Jo a Buse mu ukazovalu zlú zastávku asi tri zastávky, kým si to všimol a opravil to. Zjavne ani nekukal na palubák či ide na čas. Technika jazdy šucht šucht, odrazu plná jazda a pod.... ?

Kvoli tohtorocnej stafete 9-tich generalok klbakov stale chybaju 4 vozy. Jeden sa v DPMZ odstrojuje od elektroniky, druhy sa v SNV odstrojuje od plechov, treti sa v SNV modernizuje a do stvrteho sa v DPMZ montuje elektronika. A tie vozy fakt chybaju.

S499.1023:
V AE "nechat zavést platit tramvajenky" v žádném případě NE. V současné době pracuje na Ruzyni 13 000 zaměstnanců, kteří silně přetěžují linku 119. Linka 119 tak jezdí po celý den permanentně vytížená v obou směrech. Ráno jedou ve směru na letiště zaměstanci a do Dejvic obyvatelé Dědiny a odpoledne se ten proud vymění. Pokud bychom uznali tramvajenky na AE, byla by přetěžovaná linka AE a vůbec by nepobírala. Naopak 119 by jezdila na letiště ráno prázdná a odpoledne zpět.

AE má být linka přednostně určena pro mimopražské. Pro spojení vlak-letadlo.

Letiště si žádá kyvadlovou linku operativně posilovanou ze záloh, protože proud lidí z letadel je každým měsícem, dnem či hodinou nerovnoměrný. Tomuto účelu nejlépe vyhovuje linka 100, která to má k metru co bys kamenem dohodil. Kvůli tomu je i linka operativnější, protože má kratší trasu - tedy méně záloh. Ústav dopravního inženýrství Praha spolu s Ropidem pokukazují na to, že za 5-10 let bude doprava v okolí Dejvic a Evropské ulici na pokaraji kolapsu a absolutně neprůchodná (letiště 2015-20 tisíc zaměstnanců a 20 milionu pasažerů = obrat 60 000 cestujících denně). Proto je nutné do doby vlaku/metra na letiště hledat alternativní odklonové trasy. A tady se jeví jako nerozumější Zličín. Příspěvky SZKVho o polích a končinách postrádají hlavu a patu a vůbec neví o čem píše. Je běžné v jiných milionových městech, že se z letiště cestuje do centra déle jak hodinu a nikomu to nevadí. Kdo vidí problém odvézt kyvadlově Stovkou desetitisíce turistů denně od terminálu k metru za 10-15 minut a tam je nechat přestoupit, neví o čem píše.

A pokud tedy zvýšit tarif z letiště (jsem s tebou v tomto za jedno, pak na všech linkách vč. 119 - tramvajenky ponechat). Doporučuji v létě jet se podívat na nástupní zastávky 119 na letišti. Had klidně i 30 lidí táhnoucí se od předních dveří, kde se snaží domluvit s řidičem o prodeji jízdenek a platí bankovkou v nejmenší hodnotě 200 nebo 500 CZK je od dubna po září každodenní realitou, Díky tomu pak 119 nabírá několika minutové zpoždění a není problém v inkriminovaných časech se na Dědině do spojů vůbec nedostat. Proto současná nabídka preferující 119 je špatná. Protože je v ní kumulace obyčejných obyvatel Dědiny a zaměstnanců letiště. Cizinec neočekává od dopravy zastávkovou linku s běžnými vozy, kde se přepravuje běžně až 50 kufrů. Není to opravdu žádný med jezdit teď v létě 119. Píšu to z každodenních zkušeností.

SZKV:
Tak za 1) Reagoval jsem na váš příspěvek, ve kterém píšete, že se na letiště nedostane jinak, než 119. Což je bohapustá lež.
2) Jistě jste si četl mé příspěvky na k-reportu. Nebudu se k nim nadále vyjadřovat. Na letišti se pohybuji každý den a vím, že linkou 100 je to dnes do centra rychlejší, než 119. Protože Evropská od osmi ráno do osmi do večera stojí.
3) Pokud jste tak zcestovalý, jak píšete, měl byste vědět, že většina světových letišť leží na okrajích měst v polích. Proto nechápu vaší poznámku o končinách někde na Zličíně. Máte-li snad pocit, že šestipro udá dálnice od terminálů letiště vedená přímo k metru za 10 minut, je pro někeho problém, budiž. Já tu jezdím denně a vím, že to problém pro lidi nepředstavuje.
4) Pokud znáte Prahu tak dokonale, jak se sám prezentujete, muselo by centrum ležet někde na Palmovce. Protože ze Zličína do centra rozhodně necestuji 30 minut, nýbrž 15-20. Opět vámi proklamovaná lež.
5) Pro porovnání vám úvádím časy cest z letiště na jednotlivá místa v centru při použití linek 100 a 119.
Karlovo náměstí: 100-38 min, 119-41 min,
Můstek: 100-41 min, 119-34 min
Florenc: 100-44 min, 43 min,
Hlavní nádraží: 100-50 min, 119-43 min

Ten, kdo se v oblasti Evropské ulice pohybuje častěji, ví, že časy mnou výše uváděné jsou v pracovních dnech takřka nereálné a 119 nejede proklamovaných 25 minut do Dejvic, nýbrž běžně přes 30 minut. A pak je cesta přes Zličín, světe div se, opravdu rychlejší.

Linky 179 a 225 v žádném případě neplní funkci obsluhy letiště pro cizince, ale pro zaměstnance. Proto také tyto linky staví na každém patníku a vymetají značnou část Prahy 5 a 6. Opět vámi skvěle proklamovaná lež nebo je to snad neznalost či nevědomost?

Linka AE nebyla také primárně zavedená kvůli turistům, ale hlavně jako spojení vlak-letiště.

Na 119 máte 25% garantovaných NPA. Opět z vaší strany lež, že tam jezdí jen Karosy B741 a B941. O obsluze letiště nevíte zhola nic, protože byste v životě nemohl vypustit z úst něco podobného, že nejlepší možná cesta do centra vede přes Dejvice. Ta vaše nejlepší vhodná cesta je totiž od rána do večera zacpaná automobily a přeplněná zaměstnanci letiště.

A na závěr: CELÝ MůJ MINULÝ PŘÍSPĚVEK BYLA NARÁŽKA NA TO, ŽE JSTE NAPSAL, ŽE SE NA LETIŠTE NEDOSTANETE JINAK NEŽ 119. LŽETE A JÁ VÁM TO DOKÁZAL. Načež jste tu nesmyslně začal předhazovat linky 179 nebo 225, o kterých tu řeče nebyla. Vše vzniklo, že se na letiště dá dostat jinak, než 119. A já jakožto každodenní návštěvník letiště vím, že i lépe.
Jde vám o to se pohádat? Můžeme klidně začít znovu. Pokud vás hádky nebavili, bylo by vhodné přiznat, že se na letiště dá dostat i jinak než jenom 119.

Psal jsem skutečně o speciálních letištních linkách. V Praze je integrována linka 119. Kdyby bylo po mém, tak za tarif AE jezdí i a-100, akorát bych nechal ve 100 i v AE platit tramvajenky.

Opravdu? A v Madridu speciální linku metra 8 s běžným tarifem nemají? A Lisabon není náhodou obsluhovaný cca. desítkou běžných autobusových linek do celého města? A Paříž nemá na letiště linky RER s plnou integrací? A v Kodani náhodou nejezdí na Kåstrup po deseti minutách plně integrovaný Öresundtåg? A ve Vídni neobsluhuje náhodou Swechat plně integrovaná linka S-Bahnu S-7? A v Budapešti nejezdí náhodou na Ferihegy plně integrovaná linka autobusů 200 k metru na Köbanyia- Kispest? A tak by se dalo pokračovat ještě dlouho!
To neznamená, že neexistují i drahé speciální linky, ale základní obsluha bývá pravidelně zajišťována běžnou MHD za běžný tarif.

Letištní linky jsou dražší téměř na celém světě. Linka 119 je integrovaná díky tomu, že je určena primárně pro jiné účely, než odvoz leteckých pasažérů, fakt, že linka 100 je plně integrovaná je obrovským gestem ze strany DP. A z linky AE je možné vystoupit/nastoupit za 30,- CZK i na kulaťáku, což není cena královská ani knížecí. Myslím, že ani 30,- ani 45,- CZK není cena, která by významně zasáhla do rozpočtu cestujícího těmi nejlevnějšími low-cost aerolinkami.

Konkrétne na tomto mieste je použitá výhybka s mechanickým krížom, teraz si presne nespomeniem, či symetrická, ktorá umožňuje rýchlosť 40 km/h do oboch smerov, alebo nesymetrická, ktorá dovoľuje rýchlosť 40 km/h do priameho smeru a 20 km/h. Montáž elektricky stavaného kríža by umožnila rýchlosť 60 km/h. Táto výhybka je nesprávne namontovaná na nosnej sieti predchádzajúcej podvesnej výhybky, ktorá bola tiež zle naprojektovaná. Nosná sieť neumožňuje nastavovanie polohy armatúry, čo je nutnosťou. Okrem toho je výhybka zle vykotvená, takže ťahové pomery v zostave nie sú vykompenzované. Ďalším problémom je za výhybkou nasledujúce kríženie, ktoré je starej konštrukcie (okopírovaná konštrukcia americkej firmy Ohio Brass zo začiatku 20. storočia) a okrem toho zle namontované a značne opotrebované. A oblúk do Cintorínskej ulice je priam školským príkladom, ako sa to nemá robiť - sú použité zastaralé oblúkové svorky, ktoré sa už v čase montáže tejto zostavy nevyrábali a ich polomery nezodpovedajú polomeru oblúka, takže sa trolej láme cez hrany oblúkov.

Díky za informace, mě spíš šlo o to, že kdo chce, jízdenku si (nejen) ve Vídni koupí- a nemusí přitom jak vůl desítky minut pobíhat po letišti, nádraží nebo nočním sídlišti.
A ještě bych měl dotaz- pamatuju si dobře, že na ŽST Petržalka si 24-hod. lístek jinde než v automatu nekoupím, však? Už se moc těším, jak tam budu zase rozměňovat bankovku 1000 Sk tak, abych z ní měl 9x 10Sk minci...

Jo, na lince 100 skutečně jezdí Agory, stejně jako na linkách 179 a 225. Ovšem první z nich odveze nebohého turistu do polí na samém okraji města, odkud se musí do centra štrachat půl hodiny (navíc to nejezdí zrovna dobře, proti tomu jezdí bratislavská 61 v konvoji), Druhé potom jezdí ke stejnému metru, rovněž v nepříliš "user- friendly" intervalech (půl hodiny mimo špičku, 225 tam jede vůbec jen ve špičce) a navíc ještě staví u každého patníku, protože obsluhu letiště mají jaksi mimochodem. Linka AE má sice taky pěkné NP Agory, ovšem tam si za ně nechá DPP královsky zaplatit, navíc většina turistů nejspíš netouží dostat se zrovna do Holešovic.
Takže zbývá 119, kde jezdí jen Karosy B741 nebo B941 (pravda, o něco novější než ty bratislavské, ale cestovní standard je téměř stejný). A osobně jsem hluboce přesvědčen, že stávající oblsuha letiště je do doby otevření kapacitnějšího prostředku (rychlodráha nebo metro) nejlepší možná a rozhodně bych s tím nic nedělal- pro návštěvníky Prahy to totiž je to tak totiý rozhodně nejoptimálnější.

Koľajové výhybky, ktoré sa v súčasnosti používajú, sú taktiež technicky na úrovni. Rýchlosť cez výhybky je však možné zvýšiť prakticky len pre jazdu po hrote v priamej vetve. Riziká plynúce z vykoľajenia vozidla v hustej mestskej prevádzke sú príliš vysoké na to, aby bolo možné ich pripustiť, aj keď je to riziko veľmi nízke.

To sice nepochybně mohl, ale pokud se tam za posledních 14 měsíců nic nezměnilo, tak odpověď by zněla velmi striktní "Nie". To jsem zažil osobně- a s největší pravděpodobností jsem měl tu čest se stejným prodavačem jako ten blogger- tak nepříjemných lidí je totiž na Slovensku málo!

Aha, tak to som nevedel, ďakujem za info. Ak hovoríte o "nesprávnom výbere týchto armatúr", znamená to, že to sa dá napraviť nejakým preštelovaním na danom mieste, alebo v takých prípadoch treba kupovať niečo nové?

Čo sa týka rýchlosti, tak napr. na ul. 29. augusta je výhybka na Rajskú, a z mojej skúsenosti tam trolejbusy, čo idú rovno (206, 208) veľmi spomaľujú. Teda nemuseli by, keby vedeli, ako cez to jazdiť?

A ako to je u kolajovych vyhybiek ? Jedna vec je predpis D1/1, ale druha ako su stavane, kolko znesu. Ci tam sa to zhoduje ?

ivanbuto: Zabudol som podotknúť, že veľmi veľký podiel má zlá technika jazdy vodičov, ktorých nikto na jazdu cez vysokorýchlostné armatúry neškolil a mnohí jazdia cez ne pomaly, zo zvyku, prípadne sa boja. Doporučujem vám z celého srdca vyhľadať si trolejbus #6297, jeho vodič vám predvedie, aké rýchlosti sú na súčasnom vedení možné.

o mileticke: http://dennik.pravda.sk/sk_dennik.asp?r=Bbratislavao&c=bratislavao_1_1

Problém je v tomto prípade LEN v ľuďoch, nie v peniazoch.

V BA je momentálne väčšina trolejbusových výhybiek a krížení (alebo sa to nazýva nejako inak?) robená tak, že trolejbusy musia značne spomaliť pri prechode takýmito miestami. Nie všade je to problém, napr. v blízkosti zastaviek, kde aj treba buď spomaliť alebo vyštartovať zo státia. Inde to však spomaľuje zbytočne, napr. Mickiewiczova/Am. námestie, Kollárovo nám./Nám. 1. mája, ale aj na Ul. 29. augusta pred odbočením na Rajskú, a kopa iných miest.

1a. Na aké rýchlosti sú momentálne stavané výhybky?
1b. Na aké rýchlosti sú momentálne stavané kríženia?
2. Aké rôzne typy existujú, a aké maximálne rýchlosti sú možné pri kvalitnejších riešeniach?
3. Koľko jedno takéto "vysokorýchlostné kríženie" stojí peňazí?
4. Koľko by podľa vás stálo postupné prebudovanie všetkých krížení na vysokorýchlostné? Dajú sa urobiť aj výhybka na vyššiu rýchlosť, alebo nie?

Keby mal T-Com kábel pod každým chodníkom, pod každým stĺpom a pod každým semaforom, tak by som tomu možno veril...