Discussion Forum › General Discussion

No jistě, ale ale kdyby soudruzi z ČKD na konci 80. let vyráběli totéž, co pro tehdejší SSSR, tak to bude vypadat jako v Rize nebo v Bratislavě. Je jasné, že je to o poznání horší, než série T6 z konce 90. let (kterých jsme my nakoupili hodně a vy jen pár), ale zato podstatně lepší než T3SUCS, co se nám ve velkém lifrovaly!

Ja si osobne myslim, ze po vzbudovani Trate do Petzalky a jej napojenie do KV resp Race sa vela cestujucich z 93+94 presunie do eketricky. Ale to je hudba dalekej buducnosti. ?

Porovnavaj porovnatelne. samozrejme ze aj BA ma T6 3. generacie a vyzeraju rovnako ako tie prazske. No zatial co v roku 1992 jazdili ludia v BA aj v tomto: http://www.imhd.sk/ba/fotky/_00002/e7912a01.jpg
V Prahe jazdili prevazne v tomto: http://www.imhd.sk/ba/index.php?w=372f2833232930ef392b342f26ea&typ=tatra-ckd_t3&no=370&id=27302aeef4f121f3f8f7f725
Zaklad rozdielu v interiery T6, vyplyva z doby kedy boli vyrobene.

ved sa smej, ale neviem, ci by si sa smial a vtedy, keby si sedel za volantom. Pekne by Ti oci liezli z jamok von...

sa musím smiať ? ...

Opravdu žádný rozdíl nenajdeš?
Praha: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/cs/9/9f/T6Int2.jpg
Bratislava: http://www.imhd.sk/ba/fotky/_00002/e7912a01.jpg
A takhle vypadá vnitřek té T6B5 z roku 1988 v Rize: http://ptn1.net/bim/Latvia/Riga/riga_pic/8155_25.jpg
A takhle to vypadá zvenku (v centru na Brivibas bulvari):http://ptn1.net/bim/Latvia/Riga/riga_pic/8152_52.jpg
Celá souprava vypadá takhle (nedaleko autobusové nádraží a nejvýznamnější tramvajové zastávky Central tirgus): http://ptn1.net/bim/Latvia/Riga/riga_pic/8154_06.jpg

Jen zdůrazňuju, že rok výroby je 1988 (to do Prahy a Bratislavy šly velké dodávky podstatně zastaralejších T3) a tyčový sběrač samozřejmě není základní výbava- v Rize není tramvajová síť na pantografy připravena, tak tam má tyčový sběrač všechno.
Mají ho i klasické T3SU ze 70. let (linka 10 je meziměstská a částečně jednokolejná, tak tam jezdí i sóla- jako na jediné lince v Rize a nejezdí tam T6, rovněž jako na jediné lince v síti): http://ptn1.net/bim/Latvia/Riga/riga_pic/8154_67.jpg

Tak a mame o jeden zimotvorny abus menej. Zimna sluzba nezisteneho cisla sa v krizovatke Galvaniho # Roznavska pretlacala so stlpom verejneho osvetlenia. Vysledok: stlp postrada rovnovahu a Karosa pravy predny roh... Primrznuta cesta, letne gumy a nesumerne brzdy robia svoje...

Sory ale ja to citam od najstarsieho co som cital a idem ku najnovsim.

Re #56542 81-71: Co som cital davnejsie. tak som sa tak dozvedel ze na nakup elektriciek ma byt az 3mld a jedna za cca 75mil co si ja pamatam/ak si dobre pamatam ?

Netreba byt pesimista,podla mna skor ci neskor daco urcite bude, aj tender. Dnesne eliny na dnesny stav kapacitne nepostacuju. Bratislava jednoznacne potrebuje elinu aspon taku co dovoluje vyhlaska, 40 m dlha,nizkopodlazna atd. Dnes to uz bude pomali nutnost. Neviem to teraz uplne isto,ale z tej ceny cca 5mld na Petržalsku radialu je cast-tusim cca 1,5 mld pocitanych prave na nakup 20-30 elektriciek. Co je samozrejme malo oproti realnej potrebe obnovy vozoveho parku elektriciek. Ale lepsie ako nic.

Nie vsetkych na tej zastavke vlavo, ale dvoch. Neprevalcovalo ich to, ale odhodilo pod kolesa aut. Staci citat, co uz na forum bolo napisane. ?

Ked sa pise, ze DP "by mal" vypisat tender a na jeho zaklade "by mali" prist nejake vozy, tak ti hadam musi byt jasne, ze este tender vypisany nebol. A tender, cize verejna sutaz, moze mat len takeho vitaza, ktory sa do nej prihlasil. Kedze tender este vypisany nebol, nikto sa donho nemohol prihlasit, preto logicky NEVIEME, co pride (ak vobec).

Na Ukrajine maju vacsinou rusky rozchod 1526 mm.

To nie je sci-fi, ale každodenná realita. Keď sa má tramvajou nahradiť linka s intervalom v RŠ 3 min., a PŠ 4 min. (95), tak čo potm linka s intervalom v RŠ 2 min., PŠ 2.5 min. (93+94) - to hovorí jasnou rečou. Dnes už asi ťažko, ale ešte do nedávna bol vedľa Panónskej dostatočne široký koridor na tramvaj, to by bola taká vhodná druhá radiála.
Aj keby sme ostali pri tom starom moste ako dočasne jedinom spojení pravého brehu Dunaja s ľavým, tak v mieste dlhodobého provizória Jantárova x Rusovská by mala byť odbočka a druhú radiálu spraviť cez (vedľa) Rusovskej a Panónskej, na Vyšehradskú, kde by sa opäť spojila s 1. radiálou.

Dovolte mi na zaciatok povedat, ze to co som vymyslel, je dost sialene, ale je to natolko sialene, ze by to nemusela byt az taka blbost.

Elektricka, ktora poleti na Safko vlastne malo riesi, podobne ako autobusy tu konciace. Pretoze Safarikovo namestie nie je cielova stanica. Pri ceste z Petrzalky sa ani po vystavbe elektricky neoplati ju pouzit pri ceste na Hlavnu stanicu.

Predstavme si elektricku do Petrzalky, ktora by nesla po Starom moste, ale po Novom moste. Myslim v jeho pravom jazdnom pruhu. Upozornujem, ze som sa nezamyslal nad cestnymi detailami.
Na povodnu trasu by sa napojila cez Rusovsku cestu. Jedna odbocka na ZST Petrzalka by mozno prisla vhod.
Z Petrzalky by sa pohodlne dalo vytvorit prepojenie na trat smer Dubravka a Safarikovo namestie vytvorenim triangla v miestach pred Subclubom.
Trat by samozrejme pokracovala a za urcitych okolnosti by sa dala napojit na Kapucinsku. Z mojho pohladu len smer mesto. Do tunela by to uz bolo tazsie.
Pokracovat by mohla aj na Mierove nam. kde by sa opat mohla napojit na Obchodnu (tak ako kedysi na Zupnom namesti), resp by sa mozno dala potiahnut na Kolarovo namestie a za urcitych okolnosti az po Rozhlas.

Tolko male sci-fi.

?

Clanky su oddelene klbom. To jest, "harmonikovy" autobus alebo elektricka K2 su DVOJclankove s jednym klbom. Elektricka KT8D5 (v Bratislave nejazdi) ma 3 clanky a 2 klby. Prazska elektricka Skoda 14T (ludovo "Porschetra") ma 5 clankov spojenych 4 klbmi.

Dakujem za objasnenie, ale ako si napisal. Keby sa chcelo, vsetko by sa bolo dalo...

Bol problem vyvinut hnaci podvozok PCC typu pod klbom pre 1000mm. Totiz klbove spojenie clankov okrem otocneho capu obmedzuje priestor v podvozku este aj vyskovo, a bol problem tam napchat motory a brzdy do toho zuzeneho a znizeneho priestoru. Ale ked sa chce, vsetko sa da...
Tie viacclankove elektricky inde po svete totiz zvycajne nemaju podvozok pod klbom, zato s nimi nie je problem. Ved klbova KT4 tiez bola aj na 1000mm rozchod, kedze pod klbom podvozok nemala.

To je pravda, ale aj tak tomu nerozumiem,co mali za komplex,ked to nedokazali vyvinut, vsade na svete bezproblemov behaju aj 5-clankove elektricky,dokonca aj na mensom rozchode ako je 1000 mm. ?

Ved napokon aj tie pražske su take iste ako tie bratislavske ?

Díky za vyčerpávající informace. A s těmi tramvajemi je to snad každému jasné- ono i T3 v Bratislavě a třeba v Brně se ničím kromě rozchodu neliší ?