Discussion Forum › General Discussion

hmmm, stale sa nemozem zmierit s tym, ze to IC malo meskanie. a celkovo, stale u nas vlaky meskaju. a podla mna bude meskat aj Pendolino... ja to vidim tak, ze argentina dala priklad, ako riesit problemy s verejnu dopravou... :o) uf, dost brutal... ;o(

Medzi Bratislavou a Kútmi je traťová rýchlosť 140kmh, aj keď nie na celej trase pochopiteľne.

"nevěděl jsem, že ve Stockholmu už je podíl MHD na přepravním trhu 72%!"
- taká drobná poznámočka, tých 72% uvádzajú v "The peak hour" teda len v špičke, celkový podíl je asi o niečo pesimistickejší než 72%.
Dík za ten dokument, pridávam si ho k záložkám a vo voľnom čase si prezriem. ?

Mno, pojede to tolik, co všechny EC až doteď (neřekl bych, že na 120 ŽSR se jede víc než 120 km/h) a hlavně mě naprosto fascinuje, jak to vozítko všichni adorují- proti ordinérním Bmz (třeba i obstarožním rakouským) je to silně stísněné, nemá to jídelní vůz a ušetří to pár minut. Jel jsem tím ve verzi CIS, ve Španělsku i tou smutnou třívozovou slovinskou verzí a je to všude stejné- pohodlí jak v kdejakém luxusnějším autobuse!

Že vraj sa to má zmeniť a v dohľadnej dobe by mohla financovať z Unie i Bratislava. Lenže to už bude po voľbách, takže verbálna výstavba nosného systému sa zase na čas zastaví... Aj keď by som sa veľmi rád mýlil. ?

Díky za odkaz, je to fakt zajímavé- nevěděl jsem, že ve Stockholmu už je podíl MHD na přepravním trhu 72%! Jinak na SL pár lidí znám (resp. znám je ještě z dob, kdy nedělali na SL- ve Stockholmu jsem v 90. letech trávil všechny prázdniny) a s tam obvyklými názory jsem se plně ztotožnil- pročež mám poněkud odlišná měřítka na Česko-Slovenskou dopravní realitu- např. tím, že nevidím principiální rozdíl mezi Bratislavou a Prahou (jde jen o výši dotací, mít Praha totéž co BA, bude to u nás za pár let vypadat naprosto stejně) a rovněž tak nevidím žádný významný rozdíl mezi ZA a BB a tak.
Ale abych tady planě nefilozofoval- měl bych pro zájemce k prostudování podobný dokument, ovšem z "dálného východu"- z Vilniusu:
http://www.rec.org/REC/Programs/EnvironmentalPolicy/PublicTransport/documents/CaseStudy-Vilnius.pdf

Já sice ze středních Čech nemám právo hodnotit, jestli Bratislava živí zbytek Slovenska nebo ne (soukromně si myslím, že nikoliv), ale podstatné je, že regionální HDP nevystihuje přesně bohatství regionů (už to tu bylo zmíněno- když US Steel Košice sídlí v BA, zvyšuje HDP v BA a nikoliv v Košicích). Co je ale horší, že Bratislava má díky tomu omezenou podporu ze strukturálních fondů EU (podobně jako Praha) a je to škoda- kdyby tak tu tramvaj na Petržalku mohla z 75% financovat Unie, hned by bylo veseleji!

Hračička je to síce pekná, ale po slovenských koľajniciach to aj tak viac než 140 nepôjde ? ?

OK, já určitě nemám přehled o využívání bratislavských autobusových linek- mě napadly ty 91 a 191 hlavně proto, že jsem tím jezdil ze všech sólo linek nejčastěji a prázdné mi to nepřišlo.
Jinak máš pravdu, v Brně kloubáků moc není (taky jezdí jen na linkách 45 a 44/84 což je protiběžný okruh), ovšem v Brně nevedou Petržalku. Ale jiná věc je, že vy hlavně potřebujete velké množství autobusů naráz- takže třeba 100 kloubových a 100 sólo (a snad by ani nemusely být NP- proti těm vrakům co máte je cokoliv pokrok, když toho bude hodně). Ovšem pokud by toho mělo být méně, tak pochopitelně jen kloubové- otázkou je jen co by třeba 20 nových kloubáků v tom moři vraků změnilo...
A hlavně se docela úpěnlivě modlím, aby už se začala stavět ta tramvaj na Petržalku, protože jinak se z těch dopravních problémů nevyhrabete!

hlavne, že taká 53, 57, 77, 79 tiež niesú odlíšené a raz idú na Žabí majer inkedy na Stavivá alebo do Spoaľovňe bo k Vodostavu.. to ľudia nečumia na číslo. Aj keď je to trochu iné. Hentie boli predtým tiež rozdielne označené teraz niesú ale 92 musí byť rozdielne ozančená.. Keď sa kuknú do CP tak zistia či idú do VW alebo len po Nemocnicu..
Rozdiel je v tom, že 92 a 92-S vznikli z jednej linky, a 22 a 49 sú dve rozdielne linky a fungujú presne tak isto, že v špičkách z Kramárov až DNV a v sedle a cez víkend len po Voj. nemocnicu.
Akurát že 49 je zaužívaná a ľudia by čumeli prečo ide 22-S..
A keď už ide DPB o oblastné označovanie tak 22 by mala byť 42, 39 zas 36, 49 zasa 44,.. zaujímavé že sa nenašlo ani pre jednu linky označenie 23, keď práve medzi trojkovou a dvojkovou oblasťou ich chodí najviac...

je to len môj postreh na nesystém, mna to netrápi... ?

Beus a S499.1023 Dik za vysvetlenie ? Dnes aj vcera som si vsimol tu krabicku aj v T6, aspon teda v 1. a 2.serii , len je maskovana za preglejkou a pod sedadlami. Neviem preco som si myslel, ze u T6 sa ovlada kurenie z panelu vodica ? alebo? ?

No to určite bez háčik nie. Si uvedom, akým ramenom сez tie dvere na valec pôsobíš...

Skutečně nemám žádnou, ale pražádnou radost, že tyto nepohodlné italské shity nahradí pohodlné rekonstruované klassické vozy za cenu úspory 10 minut... Asi s používáním dráhy, i tak už silně redukovaným, definitivně skončím.

Dvere sú držané v koncovej polohe tlekom vzduchového valce. Kontrola koncovej polohy dverí koncovým spínačom, ktorýrozopína obvod jazdy (ale dá sa premostiť vypínačom na stanovišti vodiča a 99% vodičov to aj má premostené...
810 má okrem tlaku vo valci ešte aj bezpečnostnú elmag. západku...

Ak VW platí DNV - Patrónka, platí teda polovicu trasy cca. Ak si k tomu priratame vecerne a vikendove jazdy, tak to moze byt dohromady viac ako polovica.
(myslím, ze tie vecerne a vikendove platia, lebo ked je zavodna dovolenka vo VW tak nejazdia.)

Re #52475 Red-Hawko: ? ze väznov, ja zdochnem. Nebuduce ked uvidime nejakeho inziniera z Olejkarskej ako si privyraba na zimnej sluzbe tak si spomeniem na toho väzna.

Re #52473 In-Tony: Lebo by sa malo prejst, ak u sa nepreslo, ze 92S bude jazdit z dostihovej az po Voj. nemocnicu a tak musis mat inak oznacene vozy aby sa cestujuci nemylil. Dnes cestujuci pozera len na cislo. Casto sa mi stava ze v 99 do Ovsista sa ma pytaju: "To nejde na Anotlsku" pritom tam ma tabulu ako svina.
Je preda lepsie ked cestujuci, ktory vie, ze 92S ide ku Vojenskej si na Patronke prestupi ak ide do DNV, ako keby si ho na 92 mal odviest ku Vojenskej a potom by hromzil ze preco to nejde do DNV. A samozrejme potom by si tu aj ty vypisoval, ako je mozne, ze to nie je nejako odlisene.
22 a 49 su dve odlisne linky. Vysvetli prosim dovody preco by mali mat rovnake cislo? Zase by si chcel vozit ludi z Kramarov, ktori chcu ist do DNV ku vojenskej nemocnici?
Skutocne nechapem dovod, preco sa akurat nad tymto pozastavujes?

nehladaj system tam kde nie je

Takto.... v Karose sú tie háčiky iba ako posledná poistka, rozumne nastavené dvere to teoreticky nepotrebujú Kedykoľvek sa ti ale môže povoliť imbus na tých ramenách a dvere začnú lietať, resp. u nás sa stáva práve to, že tie dvere nie sú dobre nastavené. Správne by mali v zavretej polohe držať tak, aby sa nepoodchýlili ani keď na ne zatlačím.

Určité časti dverí sú v trolejbusoch zhodné ako s karosou. Elektropneumatický ventil, ktorý je použítý, má tú vlastnosť, že dvere drží otvorené pod napätím, takže keď sa vypne napájanie, dvere sa zavrú. Keď chceš dvere otvárať na dlhšiu dobu, tak by si mal odvzdušniť.

do Bratislavy možno od prvej zmeny, ale od 11.12.2005 takmer isto nie...

Opakovanie je matka múdrosti, mne redundancia neprekáža ?

Ešte by som vrhol do éteru jednu nevinnú otázočku- a ako je na týchto trolíkoch konštrukčne riešené otváranie dverí?
(Napr. by ma zaujímalo, či sú dverce v zavretej polohe aretované takým zaisťovacím háčikom aké majú Karosky v tých plastových krytoch, alebo je pracovný pneumatický valec stále pod tlakom pri zavretých dverách jak na krabicoidnej železničnej srágore 810 (nemôžem sa zdržať - konštrukčný výsmech každej poriadnej mašine na veľkej štreke, 3x tfuj), či nejaký koncový spínač s vypúšťacím ventilom a elektrické blokovanie...Taký ten stuff)
Opis inkriminovaného mechanizmu, pred zvedavými očami spoľahlivo ukrytý v skrini, by potešil.
?