Discussion Forum › General Discussion

Je to o dost víc nízkopodlažní, než RTšmejd. ?

Ohio - Brass je systém tahových armatur a zavěšení troleje na pevné svorky. Dodnes je používán v USA. V bývalém Československu obdobné armatury vyráběl Elektrovod Kremnica až do druhé poloviny 80. let. Víc o tom nevím a spekulovat nechci.
Švýcarská firma Kummler - Matter snad vyvinula systém kyvných závěsů. Ty vyráběl Elektrovod také. Jestli na základě licence nebo je prostě napodobil, to nevím.
Tatáž firma vyvinula systém podvěsných kontrukcí. Ten si ovšem dala patentovat. V bývalém Československu měla licenci na podvěsné kontrukce města Zlín a Plzeň, která zahajovala provoz za 2. světové války. Tato města si směla licencované prvky vyrábět jen pro vlastní potřebu a nesměla je prodávat jinam.
Koncem 80. let, když vypršela patentová práva fy Kummler - Matter na podvěsné kontrukce, začal je okamžitě vyrábět i Elektrovod.
Mezitím ale konkurence nespala a německá firma Faba vyvinula rychloprůjezdné tahové konstrukce vhodné zejména pro provoz s lehkými pružnými sběrači. Jsou k vidění v Ostravě. Faba předala svůj výrobní program v tomto oboru firmě Elektroline Praha.
Mechanická výhybka je výhybka, kterou lze přestavět pouze nástrojem nebo rukou (zpravidla pomocí nějakého mechanismu). Ale tobě asi půjde o kříž trolejbusové výhybky. Ten může být buď pevný - nemá stavěcí části, mechanický - staví se průjezdem sběrače pomocí vedení sběrače ze strany a natáčecího mechanismu, který nastaví "trolej" do správného směru a elektrický - ten je stavěm elektromagnetem nebo elektromotorem (dle konstrukce výhybky) stejně jako výměna.

Mne to pripomina RTsmejd. ?

Inšpirácia pre našu električku do Petržalky ? http://app.uhisoft.hu/album/page.php?page=984&la=en

Ak take nieco je, tak by som najskor hladal na prislusnom oddeleni...

Dakujem za podrobne vysvetlenie. Este, prosim, dovol zopar otazok. Rad by som v tom celom mal uz aspon trochu jasno.

Ohio Brass je teda povodny vyrobca tych najstarsich pevnych svoriek? Od nich pochadza aj konstrukcia najstarsich vyhybiek, ako su na priklad na krizovatke Lovinskeho - Hrobonova? Novsie, podvesne vyhybky, su uz povodne konstruovane spolocnostou Kummler-Matter? Predpokladam, ze sa to vyrabalo "v licencii" niekde vramci RVHP -- alebo sa to snad dovazalo zvonka?

Aky je rozdiel medzi mechanickou a elektrickou vyhybkou? Domnievam sa spravne, ze mechanicka je prestavovana fyzicky nejakym "prestavnikom" (lepsie slovo ma nenapadlo) a elektricka elektromagnetom? S krizmi je to podobne? Pevny kriz je potom len nejaky kus kovu alebo nejakeho ineho materialu?

A snad uplne posledna otazka: aka je cena kompletnej vyhybky, tj dve vyhybky + kriz. Aspon velmi hruby odhad poprism, ak ma niekto predstavu. Predpokladam, ze to bude minimalne sestciferna ciastka, ak nie sedem. Je zasadny cenovy rozdiel medzi mechanickymi a elektrickymi variantmi?

Vopred vdaka.

Ospravedlnujem sa, ak sa to uz v minulosti preberalo, ale hladat to v archive je dost neprakticke a casovo narocne. Mozno by opat stalo za uvahu spravit nejaky Diskusne Forum Digest.

Od zajtra TEZ bez sprievodcov ? http://www.sme.sk/clanok-1480197.html

Veď hej, existuje, aj ja tade bežne chodievam, ale nie je to práve miesto na prechádzky s malými deťmi, myslím dosť nebezpečné prechádzanie cez Einsteinovu ...

Da sa niekde najst schema stop trolejoveho vedenia (T) s vyhybkami, krizenim (s E) , meniarnami a sekciami?
Vdaka.

Tá pri tri už viacmenej stoja, ale piata a najmä štvrtá, ktorá má byť aj cyklistická, ešte ani nie je začatá, takže úplne o chvíľu to nebude Túto sezónu sa bude naďalej šialene prechádzať cez Einsteinovu.
Nehovoriac o tom, že tá zastávka by sa tam tak či tak zišla. Nemusí byť spočiatku celodenná, veď aj Aupark je v rannej špičke prázdny, ale večer je to možno najvyužívanejšia zastávka v Petržalke Okrem toho, medzistaničné vzdialenosti Šafárikovo nám. - zastávka pri sade - Jungmannova sú podobné ako pri ostatných pravdepodobných petržalských zastávkach. Keby tam tá zastávka nebola, bola by tam príliš veľká medzera, keď vezmeme do úvahy, že priľahlé územie bude určite v najbližších rokoch využívané čoraz intenzívnejšie.

Ako? Najprv uz zrusenym usekom ulice Pri Starom haji, potom zeleznicnym priecestim, prechodom pre chodcov cez Einsteinovu (ak sa nemylim, napriek stavbe dialnice stale existuje), dalej ulicou Pri Starom haji okolo futbaloveho stadiona a si na nabrezi. Bezne tade chodievam.

Predbehol si ma... ?

To je fakt... ? No ale o chvílu už budú tie lávky cez Einsteinovu, takže sa to bude dat.

pokial sa nemylim, tak sa tam planuje jedna z lavok pod dialnicu

Vsak preve ze sa musim vraciat. Od TPD to pesi nie je kusisko, ale proste ako tam mam prejst? Ta Petrzalka je uplne idiotska, nedostanes sa normalne na nabrezie.

Hej, zhodou okolností som to tam pred chvíľkou študoval. Inak zastávam názor, že 14/15Tr s delným čelným sklom vyzerá omnoho lepšie a mali to tak nechať.
Ozaj a obrovský paradox je, že tie praskvé 14Tr0 v nejakom tom Bulharsku stále jazdia...asi majú lepších zváračov ? .

Ako si to myslel? Ved ked pojdeš od TPD hocičím na Safko a odtial pešo cez Starý most, tak sa predsa vratiš naspat, nie?

Sranda je, ze 14Tr bola v tom case uz 10-rocna konstrukcia. ☺ Ano, ta dopadla tak ako Combino teraz, nastastie vsak v overovacej serii. Na K-reporte som o tom napisal.

Vtedy ešte neboli metódy výpočtu pomocou konečného počtu prvkov či ako sa to kua volá, takže sa konštruovalo s rezervou. Okrem toho boli dlllllhé skúšobné prevádzky, takže sa to väčšinou vychytalo oešte pred sériou. U T o obdobných problémoch neviem ale 14Tr si s týmto svoje užili.
O praskaní rámov podvozkov u T neviem, iba o uvoľňovaní torzných vzpier ale tomu sa pri BA zvršku nemôže nikto čudovať...