A ešte zhrnutie z internetu:
>>> Tramvaj na pneumatikách systému Translohr je oproti konkurenčnímu systému od společnosti Bombardier klasifikována jako tramvaj. Vozidla totiž narozdíl od autobusů firmy Bombardier nelze od kolejnice odpoutat a jezdit s nimi individuálně mimo vodící kolejnici. Výhodou Translohru oproti klasickým tramvajím je lepší minimální poloměr zatáčení, schopnost překonávat větší sklony než běžná tramvaj, menší hlučnost, jednodušší a levnější budování sítě. Nevýhodou je vyšší spotřeba energie oproti klasickým tramvajovým vozidlům a také fakt, že systém Translohr dodává pouze jeden výrobce.
>>> Tramvaj na pneumatikách systému Translohr je oproti konkurenčnímu systému od společnosti Bombardier klasifikována jako tramvaj. Vozidla totiž narozdíl od autobusů firmy Bombardier nelze od kolejnice odpoutat a jezdit s nimi individuálně mimo vodící kolejnici. Výhodou Translohru oproti klasickým tramvajím je lepší minimální poloměr zatáčení, schopnost překonávat větší sklony než běžná tramvaj, menší hlučnost, jednodušší a levnější budování sítě. Nevýhodou je vyšší spotřeba energie oproti klasickým tramvajovým vozidlům a také fakt, že systém Translohr dodává pouze jeden výrobce.
Mhr1
1. Nie je to už železničné vozidlo, t.j. žiadne železničné rýchlosti, žiadna osvedčená konštrukcia, žiadna kompatibilita, absolútna závislosť na dodávke náhradných dielov, od dodávateľa vozidla atď.
2. Časté výmeny drahých pneumatík.
3. Výhodu trolejbusu, t.j. flexibilitu pri obchádzaní prekážok, to nezískalo.
4. Pomyselná výhoda, ako lacnejšia konštrukcia trate, sa veľmi skoro ukázala, ako nezmysel. Naopak, je to drahšie (takže drahšia trať, drahšie vozidlo). A prečo? Prvým mestom bol tuším Rouenne vo Francúzsku, kde len postavili vedenie, meniarne a do asfaltu zapustili vodiacu koľajnicu. Výsledok? Pamätáte, ako vyzerali zastávky MHD v Bratislave, keď boli asfaltové? Autobus a najmä ťažký trolejbus ide po ulici ako tak náhodne, variabilne, teda nedrží sa v rovnakej stope. Ale do zastávky už všetci zachádzajú zhruba rovnako. Pamätáte sa na tie vyjazdené jamy v asfalte? Preto sa postupne frekventované zastávky v Bratislave betónujú. Takže si asi viete predstaviť, ako ten asfalt po pár rokoch vyzeral - vyjazdené koľaje, keďže tento ťažký mačkopes jazdil stále v rovnakej stope. Fotky som videl - hrozné, najmä v zákrutách asfalt doslova odhrnutý na stranu. Pomalé jazdy, časté "výkoľaje" - teda strata kontaktu s vodiacou koľajnicou. Preto už mnohé ďalšie systémy budovali kvalitné podložie s hrubou vrstvou betónu. Pri dnešných cenách betónu (a jeho katastrofálnej ekologickej stope) to nakoniec vyjde drahšie ako vybudovať klasickú koľajovú trať. Niekde to už rušia - citujem z internetu:
>>> Experimentální dopravní prostředek, vozidlo připomínající tramvaj, dojezdí ve francouzském Caen. Rozhodnutí přišlo po deseti letech provozu. Tratě budou přestavěny na klasické tramvajové. Navádění jedinou kolejnicí a jízda na gumových kolech byla sice před deseti lety prezentována jako převratný vynález, ale evidentně ne zcela spolehlivý. Tuto zvláštní modifikaci tramvaje si mezitím vyhlídla další města. Jaké budou jejich zkušenosti s provozem za deset – patnáct let?