Discussion Forum › General Discussion

HA!
Dopravný podnik pošle stranám faktúry za čistenie prístreškov

KLF: odbornici radi prehovoria, len sa ich treba pytat .

Spectre: no napisal to pekne, ale nemyslim si, ze by to jednoznacne vyznelo pre zachovanie 1000mm rozchodu. Skor sa tam daju najst dovody za a pre zachovanie.

A tak isto treba pocitat aj s faktom, aky je plan rozvoja elin (vzhladom na regionalnu dopravu, kockopsy a pod. - ako sme tu nedavno viedli diskusiu).

Presne tak to je chyba, radnica vybrala pristresok kt. sa pouziva normalne na predmestia kde chodi bus raz za cas a na zastavke caka max. 5 ludi. Na tak frekventovane miesta ako su Safarikovo nam. a podobne existuje daleko vacsi pristresok od JCD, no ale ako uz niekto spravne povedal zahranicne firmy maju casto zvyk ze dodavaju presne to co si objednavatel objednal a ani o trosicku viac. Takze magistrat zasa nieco vymyslel....

J: no urcite kym sa do nich nepustia vandali, vyzeraju lepsie ako tie cervene, ale z pohladu uzivatela su neprakticke (male), a tvoja rada ze si mam nosit dazdnik, tak ako sorry, to potom zrovna tam nemusia davat budy ziadne. Hlavna chyba ale je ze si radnica objednala bez uvahy asi najmensi typ pristresku aky existuje.

g: Mne sa lubia a som rád že sú a nekupuje ich DPB ale dáva ich tam istá fa ktorá sa potom one stará a zarába na reklame. Kúp si dáždnik

Ludia, na MSV v Brne ma byt zvolenska T3mod vystavena.Nebude to nahodou 7305 ??? Idete sa tam pozriet?

Turbo: Dufam, ze si to speedpilotovi poslal aj mailom...

g.: Na tuto temu sme sa tu uz bavili (vsetci sme to skritizovali) a za toto moze magoriat (rozumej magistrat), ktory podpisal zmluvu s JC Decaux... Takze mozes pisat na radnicu...

Nemohli by se odkazat kompetentnym, aby prestali s odstranovanim velkych cervenych pristreskov na zastavkach a vymienanim ich za tie sklenene kadibudky, kde sa nezmestia ani styria ludia. Nakupili ich urcite vyhodne, ale ked ich namontuju, tak zastavky ako Farskeho, Zehrianska, Mala Scena, Kapucinska (smer mesto), ul. 29. Augusta, Sevcenkova (smer Cunovo), Sancova!, Karpatska, Racianske myto (smer von) a kopu elektrickovych zostanu urcite bez zastresenia.
Vdaka

alebo zeby este nie? 1435 alebo 1000? zas potecie krv? joj, americki filmari by si tu z nasich slovnych subojov mali brat priklad, hihihihi...

hozka: STIAHNUT sa komplet neda nikde. chudak autor (rozumej d3k0), rozdavat svoje dusevne vlastnictvo... ale vytlacit si mozes cokolvek na tyhcto strankach...

Andy008: celkom slusny mail ! Konecne niekto z odbornikov prehovoril. A suhlasim s nim. Vcelku ale ked si to tak vezmeme, tak je BA v dobrych srackach, nakolko nema prachy ani na zmenu rozchodu, alebo ani na kupu novych vozov na existujuci rozchod. Dobre nam budu este aj K2S ev. cisel 7178, 7179, 7180... atd ;))))

Este to doplnim:
Siemens Combino pre Poznan: Englishm Deutsch
Siemens Combino pre Freiburg: English, Deutsch - najdete tam aj PDF-ka, kde je aj nekres vozidla. Odporucam vsetkym tieto stranky prekukat, docitate sa mnoho zaujimaveho.

Hmm, ak by to niekoho zaujimalo, tak na temu sirka rozchodu, ci uprava elektriciek (podvodzkov) na 1000mm rozchod som mailom diskutoval priamo s jednym clovekom zo Skodovky a napisal mi svoj nazor.
Tu pripajam zaujimavy a informacne hodnotny mail:


Vážený pane,

děkujeme za Váš zájem o naše výrobky a kolejovou dopravu. Vámi diskutované
téma je velice náročné a není možno na tuto tématiku podat jednoduchou
odpověď. Nicméně jelikož je tato oblast i mé hobby, pokusím se o následující
stručné shrnutí problematiky. Pokud by se měl tento problém řešit důkladně,
jednalo by se o poměrně rozsáhlou studii, což jak zajisté uznáte, není v
tomto případě možné.

Astra na metrový rozchod nebyla vyrobena ani v prototypu, tudíž není možno o
ní cokoliv napsat. Vzhledem k rozdílům v konstrukci by se konečná cena nijak
závratně nelišila od provedení na standardní rozchod. Kolik je cena této
verze je samozřejmě naším obchodním tajemstvím, nicméně pro ilustraci
připojuji ceny konkurenčního výrobku - jedná se o 100% nízkopodlažní
modulární vozidlo. Ve verzi pro Postupim (délka cca 30m, rozchod 1435mm)
činí jeho cena v přepočtu na CZK cca 55 mil., ve verzi pro Augsburg (délka
cca 42m, rochod 1000mm) činí jeho cena v přepočtu cca 73 mil. V obou
případech tak 1m vozidla stojí 1,7 až 1,8 mil. Kč. Z tohoto je patrné, že je
prakticky jedno, zda-li je tramvaj vyrobena pro metrový nebo standardní
rozchod.
Složitou otázkou je, zda-li zachovat stávající metrový rozchod nebo přejít
na standardní. V současnosti existují tři gigantické firmy zabývající se
prodejem tramvají. Dvě z nich (Siemens a Alstom) směřují k produkci jednoho
univerzálního výrobku (v případě Siemense se jedná o Combino, v případě
Alstomu o Citadis 3xx), pouze Bombardier udržuje produkci svých jednotlivých
závodů - prakticky jsou tak v každé zemi provozována jiná vozidla z produkce
této firmy. Tento jev se dá vysvětlit tradičními zákazníky firem Siemes
(Duewag, SGP) a Alstom (Fiat, Konstal, LHB), zatímco nově vstoupivší na
evropský trh, Bombardier (Adtranz), si musí svoje "území" terpve získat,
tzn. zachovává tradiční výrobky firem, kterých je nyní vlastníkem. Lze tak
předpokládat, že v blízké době se všechny tyto společnosti zaměří na
maximální unifikaci a modularitu svých výrobků. Dopravní podniky tak budou
mít dvě možnosti - přizpůsobit se těmto firmám a jejich výrobnímu programu
nebo spolupracovat s menšími výrobci, kteří mají rozhodně větší ochotu i
možnosti vyjít vstříc individuálním přáním jednotlivých DP.
V praxi se každý výrobce produkující pouze malý počet typů tramvají snaží o
jejich univerzální konstrukci. Tzn. variabilita délky i možnost konstrukce
pro obojí rozchod. Schopnost kontrukce na metrový rozchod závisí hlavně na
konstrukci podvozku, který je však u současných nízkopodlažních tramvají
velice složitý. Mnohdy je trakční motor umístěn v náboji, mnohdy na střeše
vozidla. Často však konstrukce nízkopodlažního podvozku neumožňuje jeho
variabilitu a takovou tramvaj bohužel není možno postavit ve verzi pro
metrový rozchod. Oběcně tak platí, že DP provozující tramvaje na standardním
rozchodu mají mnohem větší možnost volby mezi nabízenými vozidly. Riziko
provozů s metrovým rozchodem je také možnost, že jich do budoucna bude
příliš málo na to, aby výrobci tramvají vůbec konstruovali tramvaje, jejichž
odbyt by nebyl příliš vysoký. Mohlo by tak dojít k typickému tlaku z pozice
nadnárodních společností, kdy se DP přizpůsobí výrobci spíše než ten
uzpůsobí svůj sériový výrobek. To jsou však pouze dohady o možné
budoucnosti.

Shrnutí:
Z hlediska ceny není rozdíl mezi vozidly pro metrový i standardní rozchod.
Z hlediska nabídky většina současných výrobků je schopná úprav pro metrový
rozchod.

Závěr:
Přechod na standardní rozchod by byl v současnosti pro Bratislavu zřejmě
nevýhodný, jelikož vozový park tvoří pouze vozidla starší koncepce z
produkce ČKD. V případě přechodu na standardní rozchod by tak Bratislava
musela rekonstruovat celý stávající vozový park nebo situaci vyřešit nákupem
nových (nebo ojetých - častý trend, zejména v Rumunsku) vozidel. Mnohem
snažší a výhodnější by tak byla postupná rekonstrukce (pokud to síť
umožňuje, kdy by vždy byla rekonstruovaná jedna linka, na které by rovněž
byly obměněny stávající tramvaje za moderní částěčně nebo 100%
nízkopodlažní...



S pozdravem

Jan Dvořák

Neviete niekto,kde sa daju stiahnut kompletne cestovne poriadky aj s casom, vsetkymi zastavkami a tak?

speedpilot: a ak by ti turbova odpoved nestacila, vezmi si tak tri-styri hodinky volno a precitaj si prispevky z minulosti. tato tema tu uz bola preberana snad milionkrat (naposledy asi pred tyzdnom...) a ja osobne si myslim, ze k nej uz nie je co noveho dodat. howgh!

Rozchod 1435 mm vobec nie je vsade v Europe. Napr. v Zeneve, Baseli, Erfurte, Freibudrgu, Palerme a inde je metrovy rozchod. Mozem uviest aj fotku z Bazileja - ide o modernu, nizkopodlaznu clankovu elektricku Siemens Combino. Rozchod 1435 mm je cesky standard. Problemom pri rozchode 1000 mm bola neochota CKD ako jedineho byvaleho vyrobcu vyvyjat elektricky na metrovy rozchod. Ku stabilite: V tomto claknu najdes presne odovodnenie, preco je rozchod 1000 mm bezpecnejsi proti vykolajeniu. Okrem toho tam uvidis aj dalsie fotky. Zmena rozchodu v Bratislave bola uz dva krat zamietnuta - opodstatnene. V dnesnej dobe, ked CKD skrachovalo (niet divu preco) mozeme kupovat nove elektricky jedine zo zahranicia. Tam sa bezne vyvyjaju aj uzkorozchodne elektricky, dokonca aj na rozchod 900 mm - pre rakuske mesto Linz. V Linzi maju Cityrunner - plne nizkopodlaznu elektricku od spolocnosti ADtranz. Bohuzial nemam k dispozicii fotku. Okrem elektriciek mame aj zelznice na rozchode 1000 mm: na Slovensku je to TEZ - Tatranska elektricka zeleznica, vo Svajciarsku je to Belinea Express. Podobne prevadzky su po celom svete. Totiz rozchod 1000 mm jenu vyhodu - lepsi prejazd oblukmi, cim je vyhodnejsi na trate s castymi a ostrymi oblukmi (mestske zeleznice a horske drahy). Mozem ponuknut fotku z TEZ. Tu sa mozno natiska otazka, preco je v mestach Praha, Brno, Kosice a inych elektrickova siet na rozchode 1435 mm. Nuz, v Prahe, Brne Kosiciach, Viedni a inde neboli elektricky ihned od pociatku. Pred elektrickami tam vsade boli konske mestske drahy. V case kedy sa stavali tieto konske drahy, Rakuso-uhorske schvalovacie organy trvali na rozchode 1435 mm. Iba z brusu nove elektrickove prevadzky mohli byt (a aj boli) uzkorozchodne. V Bratislave elektricky jazdia od roku 1895. Pred nimi sme nemali ziadnu honsku (alebo parnu - aj take boli - napr. v Budapesti) mestsku zeleznicu. Co sa stalo s uzkorozchodnymi prevadzkami? Po druhej svetovej vojne boli postihnute vsetky prevadzky. Najma tie male - uzkorozchodne (boli samozrejme aj mladise) prevadzky boli nahradene v mnohych mestach trolejbusmi, s vyuzitim tehcnickej zaklade elektriciek - meniarne a vozovne. Takymto systemom "zanikli" uzkorozchodne prevadzky na uzemi byvaleho Ceskoslovenska vo viacerych mestach, napr. v Tepliciach alebo Moste - Litvinove. Bratislava ako jedine mesto mala vacsiu prevadzku, tak sa rozhodlo ze sa opravi. V Moste - Litvinove zase po par rokoch postavali novu elektricku (trolejbusy zrusili) na zeleznicnom rozchode 1435 mm.
Podbijacky: DPB vlastni dve. Jednu starsiu vyhybkovu a jednu novsiu, tratovu. Preco sa nepouzivaju? Nie su peniaze. Navyse Moderne podbijacky maju variabliny rozchod - napr. vo Viedni taku maju. Takze argumenty typu "co vsetko by sme si mohli poziciat" su na velmi slabom zaklade. Navyse vsetci vieme ako to s poziciavanim je. Namiesto toho, aby sa vyhodili peniaze na zmenu rozchodu - trate, vyhabky, aj vo vozovniach - tam ich ja najviac by som radsej videl rekonstrukciu trati sucasnych a vystavbu trati novych. Dalsia vec su podvozky, ktore sa uz nevyrabaju a neviem odkial by sme zohnali podvozky na rozchod 1435 mm na vozidla K2, T3 alebo T6A5. CKD skrachovalo, takze pochybujem ze by tie podvozky vyrobili. Navyse su konstrukcne zastarale - PCC patent z rokov 1930-tych. Zmena rozchodu je absolutna neludskost a v ceskom meste Liberec uz dosli na to. Zacali tam prestavat siet z rozchodu 1000 mm na 1435 mm. Okrem toho, ze im tam jazdia vozy z kadejakych miest (Praha, Ostrava, etc...), su jediny, ktori este prevadzkuju elektricky typu T2 (v BA dojazdlili v roku 1987). Vyhodili peniaze na zmenu rozchodu, nemali samozrejme na to vozidla, tak pokupovali stare rachodiny s celej republiky a okrem toho este stale maju useky s rozchodom 1000 mm. Je to paradoxne, Liberec - najmensia prevadzka v Cechach - ma dva rozchody. Neviem kedy to chcu ukoncit, ale na tej prestavbe sa raidne popalili. V dnesnej dobe, ked sa daju zohnat moderne elektricky na prakticky akykolvek rozchod od 900 mm do 1524 mm (napr. v Talinne su elektricky na rozchode 1067 mm) je prestavba siete, vymena podvozkov a s tym spojene naklady absolutny nezmysel.

#9725 a skutocne je zakazane v MHD konzumovat potraviny? nieje to trochu "na hlavu"?

pre autorov stranky: kedy konecne v Ba prejde elektrickova trat na bezne pouzivany rozchod 1435mm, tak ako je to vsade inde v Europe? Sice je jasne, ze by bolo treba prekopat mnoho kilometrov sucasnych trati, ale zvysila by sa tym podstatne bezpecnost a stabilita kolajoveho zvrsku. Pomerne sikovnou vecou by potom bola moznost vyuzitia aj niektorej specialnej techniky zeleznic (obsluzne dreziny, podbijacky,...)

Včera večer o cca 22:15 som skoro odpadol, keď som uvidel na konečnej na Červenom kríži plynovú X7 tuším 3604, ale nie som si istý. Kedže výdatne pršalo o chladenie bolo dostatočne postarané :-))) a cestou po tankodrome (Mudronka) sa tým pádom nezavarila. Takže už aj do našich končín dorazil pokrok, ak sa dá podľa rečí znalcov považovať za pokrok prestavbu naftových Karos na CNG .
Keď ste tu spomínali problémy s chladením Karos na CNG, napadlo mi, že to nikto nespočítal či bude stačiť pôvodná chladiaca sústava po prestavbe na plyn? Však je všeobecne známe že naftové motory majú vyššiu účinnosť a tým pádom menej odpadového tepla ako benzínové-plynové. Pretože motor spalujúci plyn je princípe vlastne benzínový a tam problémy s chladením bývajú častejšie. Chladiaca sústava ostala pôvodná bez zmien, alebo sa upravovala? Myslím väčší chladič, silnejšie čerpadlo, úprava chladiacich kanálov v bloku a hlave valcov atd.