m@rtin
SZKV:
Zrovna tak nikdy v Praze nebude mít tolik kilometrů autobusových linek v přecpaných ulicích auty bez vyhrazených pruhů jako v Paříži. Sám jsem stál přes půl hodiny v zácpe kolem Gare du Nord.
Pokud si Stockholm řekl dost až v roce 2002, za vzor bych ho nedával. Já neznám určité dopravní proudy ve Stockholmu, ale rozhodně si nemyslím, že Praha potřebuje okružní radiály jako prase drbání. Dejme tomu, že linka Dejvická-Anděl by se chytla. Dejme tomu, že bych propojil tramvajemi Kobylisy, Bohnice a Dejvice. Ale co dál? kolik lidí jezdí z vašich Modřan do hostivaře? Pak si nemyslím, že úseky metra jsou zbytečnější a zbytečnější. Rád bych viděl Prahu za 100 let až bude metru v Letňanech tolik co dnes tomu pařížskému. Třeba za něj nakonec všichni budou rádi.
Kdepak, žádného boha nemám. Problémy DPP si moc dobře uvědumuju, tak jako nedávný listopad 89 a krátkou dobu, za kterou se nedá změnit vše mávnutím proutku a už vůbec ne myšlení lidí. Proto jsem rád za to, že se aspoň něco podařilo.
Když tu pořád omíláte ty dlouhé přestupy. Co navrhujete? Zasypat všechny linky metra postavené za bolševika, protože nesplňují dnešní kvalitativní požadavky? Musíte pracovat s tím co máte, ne snít a dělat si iluze. Po roce 89 byla do užívání předána infrastruktura odpovídající té době předešlé a co teď s ní? Také jste si zajisté všiml, že i v tom metru se určitý pokrok stal. Dostalo se na povrch a přestupy se blíží k hrana/hrana (ČM, DH, RZ, SZ)
Jako ta vaše babička ze Stockholmu nadává na minutový přestup, ta naše babička nadává na přestup tříminutový a ta Užhorodská babička nadává na to, že si musí vzít do nemocnice taxíka. Nelze Vás přesvědčit o tom, že svět není tak jednoduchý jak si myslíte a že kdyby všichni na celém světě byli tak chytří jako ve Stockholmu, byl by po celém světě mír, jídlo, spokojení lidé a minutové přestupy. Vidíte vše strašně jednoduše. Kdyby vše bylo tak jednoduché, neumírali by děti v Africe hlady. Přesvědčit vás, že porovnávat neporovnatelné nelze je jako přesvědčit Palestince, aby si za ženu vzal Židovku. 8 miliard lidí se do Stockholmu bohužel přemístit nedá. Pokud sám tak učiníte, jistě vám bude blaze. Já raději budu držet palce těm, co tu zůstanou a budou se snažit chtít změnit něco k lepšímu.
Zrovna tak nikdy v Praze nebude mít tolik kilometrů autobusových linek v přecpaných ulicích auty bez vyhrazených pruhů jako v Paříži. Sám jsem stál přes půl hodiny v zácpe kolem Gare du Nord.
Pokud si Stockholm řekl dost až v roce 2002, za vzor bych ho nedával. Já neznám určité dopravní proudy ve Stockholmu, ale rozhodně si nemyslím, že Praha potřebuje okružní radiály jako prase drbání. Dejme tomu, že linka Dejvická-Anděl by se chytla. Dejme tomu, že bych propojil tramvajemi Kobylisy, Bohnice a Dejvice. Ale co dál? kolik lidí jezdí z vašich Modřan do hostivaře? Pak si nemyslím, že úseky metra jsou zbytečnější a zbytečnější. Rád bych viděl Prahu za 100 let až bude metru v Letňanech tolik co dnes tomu pařížskému. Třeba za něj nakonec všichni budou rádi.
Kdepak, žádného boha nemám. Problémy DPP si moc dobře uvědumuju, tak jako nedávný listopad 89 a krátkou dobu, za kterou se nedá změnit vše mávnutím proutku a už vůbec ne myšlení lidí. Proto jsem rád za to, že se aspoň něco podařilo.
Když tu pořád omíláte ty dlouhé přestupy. Co navrhujete? Zasypat všechny linky metra postavené za bolševika, protože nesplňují dnešní kvalitativní požadavky? Musíte pracovat s tím co máte, ne snít a dělat si iluze. Po roce 89 byla do užívání předána infrastruktura odpovídající té době předešlé a co teď s ní? Také jste si zajisté všiml, že i v tom metru se určitý pokrok stal. Dostalo se na povrch a přestupy se blíží k hrana/hrana (ČM, DH, RZ, SZ)
Jako ta vaše babička ze Stockholmu nadává na minutový přestup, ta naše babička nadává na přestup tříminutový a ta Užhorodská babička nadává na to, že si musí vzít do nemocnice taxíka. Nelze Vás přesvědčit o tom, že svět není tak jednoduchý jak si myslíte a že kdyby všichni na celém světě byli tak chytří jako ve Stockholmu, byl by po celém světě mír, jídlo, spokojení lidé a minutové přestupy. Vidíte vše strašně jednoduše. Kdyby vše bylo tak jednoduché, neumírali by děti v Africe hlady. Přesvědčit vás, že porovnávat neporovnatelné nelze je jako přesvědčit Palestince, aby si za ženu vzal Židovku. 8 miliard lidí se do Stockholmu bohužel přemístit nedá. Pokud sám tak učiníte, jistě vám bude blaze. Já raději budu držet palce těm, co tu zůstanou a budou se snažit chtít změnit něco k lepšímu.
![<a href='mailto:beus [zavinac] terminus [bodka] sk' >Beus</a>](https://www.gravatar.com/avatar/48f9ef1559ece1050557c728084ef3bc?s=32&d=robohash&r=g){kind=avatar}
m@rtin
Celý rozdíl mezi DPP a DPB je především v koncepci. Praha tu koncepci měla už před více jak deseti lety. Nemusíte s ní souhlasit, ale já říkám - zaplaťpánbůh, že aspoň nějaká je. Bratislava se 15 let dohadovala, jestli metro nebo tramvaje. A když se pak rozhodla pro tramvaje, vyvstala otázka co s rozchodem. To Bratislavě uškodilo a celý systém se po mnoho let jen flikoval. Nikdo nevěděl, co bude dál a proto autobusy, tramavaje a vůbec celá technická infrustruktura zaostala. V Praze se naučili mechanici v dílnách k vozům chovat a hajzlbáby vztít do ruky koště, hadr a kýbl. V DPP se naučili najmout marketingové firmy na image celého podniku - informovanost, letáky, software IT apod. V DPP se udělal velký skok u školení zaměstnanců, jak se chovat k zákazníkům. Obrovský krok udělala PID, která nemá v bývalém východním bloku obdoby. Stále je tu směšně nízké jízdné k poměru životní úrovně Pražanů. Přestože udělal DPB za posledních 6 let, co jsem BA navštívil prvně, velký skok. Stále ve mě zanechává pocit, že já jako cestující zákazník, jsem tu pro ně a ne oni pro mne. Stále ušmudlané tramvaje, JŘ nalepené na orezlém plechu, stále nespočet vrakoidních autobusů, téměř nulové zastoupení NP autobusů apod. Vím, jaká bude vaše odpověď. Toto vše se dá nalézt i v Praze. Tady se, ale neshodneme na poměru těchto problémů vyjádřených procenty v obou městech. Bratislava s Prahou si mohou podat ruce v mrhání peněz, ale rozdíl v poskytováných službách tu stále existuje a ten je markantní.