Discussion Forum › General Discussion

A to, že ne-RIC-ové vagóny nemajú kompatibilné napájanie (RIC nemajú prakticky žiadne vozne pre vnútroštátnu prevádzku), vyrieši Ámos s Big Domovníkom nejakým manažovaným projektom® ? . Rakúske vozne budú jazdiť na ZSSK a opačne presne tak ako dodnes - na medzištátnych vlakoch a nie pre blaho šotoušov.

Po slovensky vratná jednotka, fokusovač benefitov.

Aby sa chudák pes pokakal od zúrivosti.

Havíkov nenávidený otec pre zmenu raz hrdinom?

Ty tu hlavne neustále prezentuješ to, že si celkom mimoriadny hlupák bez štipky hanby, ktorému ani trochu nevadí, že sa prezentuje ako stále väčší truľo.

Ámos, ty nie si len obyčajný hlupák, ty si duševný mrzák.

Netrep trubkoviny a vygoogli si, čo je to prejazdný profil.

Okolí, neokolí. To se prostě nedá počítat. To by mělo Tokio 40 mil obyvatel.
V pražské aglomeraci také žije 2,5 milionu obyvatel (Praha + Středočeský kraj), je zde na 150 000 VŠ studentů a asi 250 000 lidí tu má přechodné bydliště (tedy nejsou občany Prahy).

co si tu videl ked tak pleštíš oci? ?

http://sk.wikipedia.org/wiki/Bratislava - v okolí Bratislavy (vrátene BA) žije cez 547 000 + 200 000 (študenti, pracujúci...), len škoda, že sa to neráta do počtu obyvateľstva, pretože každý napíše miesto trvalého bydliska, nie ale Bratislavu a tým pádom sa to ani do štatistík moc neráta ?

850 851 asi nie ja som jednu ale 2roky do zadu videl ako pracovné vozidlo.

?

A len dodám, že cez pracovný a školský deň sem dochádza podľa predpokladov okolo 200 000 ľudí. Ale neviem čo je na tom pravdy možno keď sa počítajú aj ľudia na intrákoch.

Len by som ta upozornil, ze v Bratislave sice nebyva 1,2mil ludi ale 425.000 no tito byvaju na 368km2 zatial co Praha ma 496km2.
Dalej najvacsi zamestnavatelia su v Bratislave na jej okraji a do Prace sa tu bezne jazdi cez cele mesto. No to kde sa nachadza mesto Bratislava nedovoluje viest linky v drvivej vacsine inak ako cez centrum. Aj napriek tomu je dost liniek, ktore centrum obchadzaju.

Som zvedavý dokedy chcú takto po 10ks modernizovať osobnú dopravu. Viem, že sa to nedá zvlášť v týchto časoch, ale na druhej strane, keď nebola kríza, všetci sa tvárili spokojne, robili sa len rekonštrukcie starých vozňov na nové a to bolo všetko...a vzhľadom na to, že dnes sa "šetrí" tak, sa asi prd nové na Slovensko vo väčšom počte dostane.

Mimochodom to fakt sú motoráky radu 850 a 851 už v šrote?! ? ?

Papyr už víceméně odpověděl. Jen bych doplnil, že milionové aglomerace nemohou mít klasický systém přestupního uzlu někde ve středu města. O městech typu Plzeň, Hradec Králové, Prešov, ale i Brno a určitě i Bratislava se dá říci, že většina lidí pracuje v centru a dojíždějí z okraje města. V Praze je běžné, že lidi dojíždějí odevšad kamkoliv, proto nelze síť naplánovat tak, aby všichni jeli přes centrum. To by se za A neúměrně protáhla jízdní doba a za B by kapacitně linky přes centrum nepobíraly. Takže linky 136 nebo 177 lze chápat i jako linky, které mají za úkol odlhečit již tak přetíženým linkám metra.

V Praze se dají autobusové linky zařadit do tří kategorií:
NAPAJEČE - linky jezdí z okraje města k metru. Mají účel odvézt lidi co nejrychleji na metro. Jsou zde linky i s intervalem 2 minuty (200 Bohnice-Kobylisy metro v kloubech), ale i linky s více jak 20 minutovým intervalem jezdící do okrajových částí města.
VYMETAČE: Doplňují napaječe k metru a jezdí většinou v delších intervalech a proplétají se sídlišti, kde k nim existuje krátká docházková vzdálenost. Prostě napaječe jezdí po hlavních ulicích v krátkých intervalech s přímou obsluhou metra, zatímco vymetače jezdí po těch okolních ulicích (151).
TANGENTY: Linky skrz celé město viz. výše - linka 177 v kloubech 76 minut dlouhá trasa 36 pořadí, dále 136, 195, 139, 183, 240, 225, 174 atd.

U tramvají se dá řící, že většina linek jsou tangenty, například linka 10 má trasu dlouhou 80 minut. Linka 22 při svých 68 minutách dlouhé trasy a intervalu 4 minut má 40 pořadí.

P.S. Prial by som trati BA-DS-KN to, co jazdi rychliky Praha-Kladno-Rakovnik. 854+054+954.2 Luxus nad luxus, na slovenskych neelektrifikovanych tratiach priamo raritny. Lenze Slovaci si hned v 90. rokoch zosrotovali motoraky 85x, takze nic.

Ale suhlas, preco by nemali byt na trati Kuty-BA-TT. Ono sa to bude zdat mnohym velmi divne, ale aj Bratislava lezi na Slovensku a raz za cas moze nieco dostat aj ona, to nie je ziadny hriech.

Mne by na trat PO-KE (a to pochadzam z PO a tuto trat poznam viac nez doverne) absolutne stacili 460-ky dovybavene tichymi brzdami a pohodlnejsimi sedadlami, alebo ked uz nieco moderne a nizkopodlazne, tak kludne nieco poschodove ako je 671, ale bez motoroveho vozna, sak Pershingov je na SK dost. Bez toho motoroveho vozna by to mohlo byt vyrazne lacnejsie.

K tym eurofondom a kontrole co sa za ne kupilo - ciastocny offtopic. Bola raz jedna nemocnica, ktora si pre svoju onkologiu zakupila z eurofondov novy ozarovac namiesto zastaraleho typu, ktory uz urad pre jadrovu bezpecnost nechcel povolit pouzivat. Novy ziaric bol vacsi ako stary a do miestnosti sa nevosiel. Nemocnica ho (uz zakupeny) dala do skladu, oblozila olovom (bol kupeny aj s naplnou) a zacala rozmyslat, kedy a ako a preco a za co prestavia pavilon ozarovne. Medzitym este boli lokalne volby a zmenilo sa vedenie atd.atd. - proste, pre neexistenciu vhodnej budovy sa presvihol termin v zmluve o eurodotacie, kde bolo jasne specifikovane v podmienkach, ze sa musi zacat pouzivat na liecenie pacientov odo dna 1.2.2009. Dodnes nie je postavena budova. Myslis, ze to ti "eurokontrolori" (ktorych v skutocnosti zamestnava ta ista VUCka, ktora je aj jedinym akcionarom tej nemocnice) budu kontrolovat? Myslis, ze dotycna nemocnica bude nieco z eurofondov vracat? Nebude