Reply on: Peon #133023:
Papyr už víceméně odpověděl. Jen bych doplnil, že milionové aglomerace nemohou mít klasický systém přestupního uzlu někde ve středu města. O městech typu Plzeň, Hradec Králové, Prešov, ale i Brno a určitě i Bratislava se dá říci, že většina lidí pracuje v centru a dojíždějí z okraje města. V Praze je běžné, že lidi dojíždějí odevšad kamkoliv, proto nelze síť naplánovat tak, aby všichni jeli přes centrum. To by se za A neúměrně protáhla jízdní doba a za B by kapacitně linky přes centrum nepobíraly. Takže linky 136 nebo 177 lze chápat i jako linky, které mají za úkol odlhečit již tak přetíženým linkám metra.
V Praze se dají autobusové linky zařadit do tří kategorií:
NAPAJEČE - linky jezdí z okraje města k metru. Mají účel odvézt lidi co nejrychleji na metro. Jsou zde linky i s intervalem 2 minuty (200 Bohnice-Kobylisy metro v kloubech), ale i linky s více jak 20 minutovým intervalem jezdící do okrajových částí města.
VYMETAČE: Doplňují napaječe k metru a jezdí většinou v delších intervalech a proplétají se sídlišti, kde k nim existuje krátká docházková vzdálenost. Prostě napaječe jezdí po hlavních ulicích v krátkých intervalech s přímou obsluhou metra, zatímco vymetače jezdí po těch okolních ulicích (151).
TANGENTY: Linky skrz celé město viz. výše - linka 177 v kloubech 76 minut dlouhá trasa 36 pořadí, dále 136, 195, 139, 183, 240, 225, 174 atd.
U tramvají se dá řící, že většina linek jsou tangenty, například linka 10 má trasu dlouhou 80 minut. Linka 22 při svých 68 minutách dlouhé trasy a intervalu 4 minut má 40 pořadí.
Ike
Je to ako keby (nereálny príklad) EU povedala DPB, že im zaplatí za kĺbové autobusy, ale nesmie ich nasadiť na DD, lebo tam sú na tom dobre, ale nech ich nasadí na Východné (trebárs).