Turbo
Si:
O akom prepojeni na ZSR vravis? Aj keby sme mali rozchod 1435 mm, tak by to nebolo lahke. Zeleznicne trate su zatazne, ZSR by ti tam nepustili elektricky. Okrem toho mas podobne sny ako niektory ludia z DPB, ktori tvrdili, ze na T6A5 dame na strechu transformator aj s usmernovacom a bude to jazdit po regione. Ale zabudli na take veci ako hmotnost, pretoze ta mala meniaren akosi vazi 7 ton, problemy s nastupom cestujucich na zeleznicnych nastupistiach a pod. A Tvoj priklad, ze do Viedne by si radsej cestoval z Trnavskeho Myta vyriesim velmi jednoducho: Staci postavit Hlavovu zeleznicku ztanicu Filialka. Cas, za ktory by vlak presiel z Filialky, cez Predmestie a pristavny most do Petrzalky a nasledne do Viedne je urcite kratsi, ako cas, za ktory by ti presla tramvaj z Trnavskeho myta cez mesto do Petrzalky a odtial cez region (a vsetky dediny co su v nom) do Viedne. A velmi pochybujem ze by sa vo Viedni a regione do toho pustili, nakolko tam maju uz S-Bahn. Skor si viem predstavit ten Vlak z Trnka do Viedne. Klasicky vlak. Masiny na systemy 25000 V/50 Hz a 15000 V/16,2/3 Hz existuju (snad, ale urcite viem ze by sa vyrobit dali). Okrem toho Zeleznicna stanica Filialak vyriesi aj prepravu ludi z Regionu do mesta (Smery od Trnavy, Pezinka, Galanty...). Okrem toho, si mi stale neodpovedal na tu otazku, ktoru som zdoraznil.
O akom prepojeni na ZSR vravis? Aj keby sme mali rozchod 1435 mm, tak by to nebolo lahke. Zeleznicne trate su zatazne, ZSR by ti tam nepustili elektricky. Okrem toho mas podobne sny ako niektory ludia z DPB, ktori tvrdili, ze na T6A5 dame na strechu transformator aj s usmernovacom a bude to jazdit po regione. Ale zabudli na take veci ako hmotnost, pretoze ta mala meniaren akosi vazi 7 ton, problemy s nastupom cestujucich na zeleznicnych nastupistiach a pod. A Tvoj priklad, ze do Viedne by si radsej cestoval z Trnavskeho Myta vyriesim velmi jednoducho: Staci postavit Hlavovu zeleznicku ztanicu Filialka. Cas, za ktory by vlak presiel z Filialky, cez Predmestie a pristavny most do Petrzalky a nasledne do Viedne je urcite kratsi, ako cas, za ktory by ti presla tramvaj z Trnavskeho myta cez mesto do Petrzalky a odtial cez region (a vsetky dediny co su v nom) do Viedne. A velmi pochybujem ze by sa vo Viedni a regione do toho pustili, nakolko tam maju uz S-Bahn. Skor si viem predstavit ten Vlak z Trnka do Viedne. Klasicky vlak. Masiny na systemy 25000 V/50 Hz a 15000 V/16,2/3 Hz existuju (snad, ale urcite viem ze by sa vyrobit dali). Okrem toho Zeleznicna stanica Filialak vyriesi aj prepravu ludi z Regionu do mesta (Smery od Trnavy, Pezinka, Galanty...). Okrem toho, si mi stale neodpovedal na tu otazku, ktoru som zdoraznil.
Martyk
Nejdůležitější je boční zrychlení (odstředivá síla) a případně i další podobné síly. Tyto síly jsou závislé pouze na geometrické poloze koleje (GPK) a s rozchodem nemají společného vůbec nic. V praxi jednoznačně platí, že obloukem o poloměru 30 m pojedeš s monorailem stejně rychle, jako s vozidlem na rozchodu 2300 mm. Tedy asi do 25 km/h, protože při vyšší rychlosti by ti cestující padali ze sedaček. To je jednoduchá fyzika, se kterou neudělá nic žádný rozchod. Proti tomu se můžeš bránit v zásadě dvěma věcmi:
1) přechodnicemi - ty zajistí plynulý náběh bočního zrychlení. Lidské tělo naprosto podvědomě přenese těžiště (nakloní se) a tudíž můžeš obloukem projet rychleji, než kdyby ta síla vznikla skokem.
2) převýšením - v oblouku s převýšením se vozidlo nakloní a boční zrychlení tím pádem netlačí lidi ke straně, ale šikmo k podlaze.
Různé pískání a drncání v obloucích má jiné příčiny, než je rozchod kolejí a brněnský debilismus by se projevoval naprosto stejně na rozchodu 500 mm, jako se dnes projevuje na 1435 mm. Znovu opakuju, že f Prase(ti) tyhle jevy skoro nejsou a dobře víš, že u vás je pár dost drsně hvízdajících a drncajících oblouků. Tyhle problémy prostě s rozchodem nemají nic společného.
Ty sám jsi tady jako jedinou měřitelnou výhodu metrového rozchodu uvedl, že jakési (snad podélné) síly, které působí na svršek. Takové výhody se týkají pouze stavby a údržby tratí. Těžko však mohou ovlivnit jízdní vlastnosti a chování vozidla na trati. A podle mě jistá menší údržbová náročnost tratě v obloucíh nedokáže vyvážit vyšší nároky na niveletu koleje (aby se zabránilo kývání). To je vidět na TEŽ. Tratě DP Blava jaksi vzhledem k existenci trabustů nejsou vhodné pro jakékoli srovnávání.
Optimální šířka tramvaje je 2,6 m, je to kompromis mezi kapacitou (požaduje se maximální šířka) a využitím plochy ulice (požaduje se co nejužší těleso). 2,5 m, které máte v Bratislavě se tomu pěkně blíží a zúžení vozidel není nejvhodnějším řešením. I TEŽ se rozhodly pro širší vozidla. To je ale námět na dlouhou studii, pro kterou tady není dost místa a já ani zdaleka nejsem dostatečně odborně navýši, abych ji dokázal zpracovat.