Discussion Forum › General Discussion

Tak dpb sa v Karlovke zase ukazal... X-ky v cca. 8 minutovych intervaloch, vynechavanie spojov, nove cestovne poriadky nalepene NA OPACNOM SMERE... Ja verim tomu ze sa to zlepsi uz zajtra, resp. nasledujuce dni ale hneva ma ze VZDY to najprv musi byt BLBE a az POTOM sa s tym nieco zacne robit...

nestihala som valit oci dnesne uzasne rano ked nesli elektricky pri opatovnej kazdorocnej vyluke v Dubravke- prvy autobus prisiel o 5:29 - X12 - no uzasne. Na zastavke autobusu bol vycapeny plagatik aj o nejakej X1 - ale ta nechodi kupodivu (ci ako vzdy?) vobec. Autobus nenavazuje na elektricku z Borskej a tak treba opat cakat do aleluja lebo intervaly su uplne "skvele"... niet nad to cestovat do mesta z casti Dubravka..za tie peniaze, ktore platim za elektricenku je to hnus a je mi nanic - myslim ze sa Bratislava i s dopravnym podnikom moze hanbit za takuto prepravu cestujucej verejnosti - jedny bezia s vyplazenym jazykom do narvanej elektricky ini do natrieskaneho autobusu - kultura za 2 tisic - to je sila!!!!

Keby nebola Viedeň, tak by sa napríklad na dovolenky lietalo z Bratislavy aj vtedy, ak by sa letecké spoločnosti nesnažili o získanie cestujúcich. Jednoducho, ak by niekto chcel letieť, šiel by z Bratislavy, pretože iná možnosť by nebola. Lenže keď je Viedeň, tak veľa ľudí letí z Viedne...

No ty si tiez trubka... Jednoducho NEMOZES pisat o niecom, o com nemas ani paru. Mrte (= pořádná kopa) slovenskych cestoviek ponuka zajazdy s odletom z Viedne. A nehovor ze trepem - ja tiez nechapem preco, ked Wien ma take vysoke poplatky a treba sa tam dopravit, ale je to tak.

J:
Samozřejmě, že je úspěch, že Bratislava roste takovým tempem. To nikdo nepopírá, ale je hloupost si myslet, že Bratislava odbavuje málo cestujícíh kvůli Vídni. Je to dáno malou nabídkou letových destinací, nesmyslným konkurenčním bojem Air Slovakia a Slovakia airlines atd. atd.

Žádná Vídeň nemůže za výkony Bratislavy. Poptávka od lidí ze Slovenska po více destinacích je jistě vyšší než nabízí Bratislava.

Každopádně jsem zvědavý jak poroste BA v příštích letech.

Ale ale, rád by som vedel koľko by prepravila Ruzyne keby 50km od nej bol Swechat. Nie sú tu rovné podmienky. Dôležité je čo je teraz a čo môže byť.
A keď si zoboreš počet obyvateľov Waršavy a koľko letisko prepraví cestujúcich a koľko obyvateľov má BA a koľko zrejme letisko prepraví. Pamätám si minulý rok, keď si nechcel veriť, že Bratislava má 25% rast prepravy a teraz má 166%.
Nedajú sa hodiť čísla na stôl a nepovedať aj to B.

J:
Až na to, že je to bratislavské letiště pořád nejmenším hlavním letištěm země, která vstoupila k 1.5.2004 do EU.
Pro porovnání např.
Varšava-3,7 milionu odbavených cestujících za rok
Budapešť-4 miliony cestujících za rok
Praha-7,5 milionu cestujících za rok (2003) podle prognóz letos pokoří Ruzyně 9 milionu pasažérů. Počet pohybů letadel se pohybuje v průměru 380 denně. 8.6 byl překonán počet 500 pohybů letadel denně.
Bratislava-500 000 cest./rok (letos se očekává okolo 900 000). Počet pohybů letadel se denně pohybuje okolo 25-40.

Byly tu napsané nějaké fámy o otevření nové trasy metra vč. novinářských odkazů.

Takže, nový úsek metra se nachází na lince C a je prodloužením ze stávající stanice Nádraží Holešovice do Kobylis a Ďáblic. Celý úsek je dlouhý 4 kilometry a stál 8,5 miliardy korun. Naposledy se v Praze otevíraly stanice metra Kolbenova (2001), Hloubětín (1999) a úsek Českomoravská-Vysočanská-Rajská zahrada-Černý Most (1998)

V roce 1984 byl otevřen úsek Florenc-Vltavská-Nádraží Holešovice. Posledně jmenovaná stanice byla umístěna blízko Vltavy v hloubce, aby se budoucí pokračování mohlo stavět buď mostem přes Vltavu nebo tunelem.

V roce 2000 začala stavba úseku Nádr. Holešovice-Ládví. Kvůli přírodní památce Jabloňka a exponovanému provozu lodí, byla zvolena tunelová varianta. Tekuté písky pode dnem Vltavy a následné prudké stoupání do Kobylis, donutili stavbaře použít jiné technické řešení, dosud ve světě nerealizované. V suchém doku na břehu Vltavy byly vybetonovány dva tubusy, které se později dopravily do předem vyhloubené rýhy na dně řeky. Doslova řečeno, vlaky tudy projíždějí na dně Vltavy.

Dále úsek pokračuje dvojkolejným raženým úsekem (poprvé byl dvojkolejný ražený tunel použit až v roce 1998 na úseku Hloubětín-Rajská zahrada). Mezi stanicemi Nádraží Holešovice a Kobylisy je také největší stoupání 40 promile, dosud to byl úsek Malostranská-Hradčanská se 39 promilemi. Poslední jedinečností úseku NH-KO je jeho nejdelší mezistaniční vzdálenost 2,75 kilometru. Dosud to byl úsek Smíchovské nádraží-Radlická s 2200 metry. Pro příklad nekrtaší mezistaniční úsek v Praze je Muzeum-Hlavní nádraží se 400 metry.

Stanice Kobylisy je první jednolodní ražená=(budovaná pod zemí) stanice a jediná ražená stanice na lince C. Stanice nemá žádný podpěrný sloup.

Úsek Kobylisy-Ládví je zpočátku ražený dvojkolejný později přecházející v dvojkolejný hloubený=(budovaný z povrchu) úsek.

Stanice Ládví je hloubená=(budovaná z povrchu) stanice jejíž zajímavostí je první pražské nástupiště postavené do oblouku. Vlaky se otáčí úvratí příme ve stanici.

Před měsícem začala další stavba pokračování linky C ze stanice Ládví do stanic Střížkov, Prosek a PVA Letňany. Celý úsek bude dokončen na přelomu let 2007 / 2008, dlouhý bude 4,6 kilometru a stát bude 13 miliard korun. Pro tento úsek bude zakoupeno dalších 6 nových souprav M1, kterých tak bude na lince C 48.

Příští rok se také prodlouží úsek linky A ze stanice Skalka do stanice Malešice. V roce 2007 by měla začít stavba úplně nové linky D po trase Hlavní nádraží-Náměstí Míru-Náměstí bratří Synků-Pankrác-Na Strži-Nádraží Krč-Zálesí-Nové Dvory s novým depem v Písnici. Na této lince se uvažuje provoz vlaků bez strojvedoucích s dokončením v roce 2012.

Snad sem nikoho nenudil, přuji Dobrou noc

Každá diskusia je prezentovanie svojej pravdy. Tá absolútna neexistuje. Je to len to na čom sa ľudia dohodnú. Vždy som prezentoval svoj názor a keď sa mýlim tak veľmi rád svoj názor zmením. Nikdy som nemal nemenné názory. To ma však musí dotyčný presvedčiť a to sa mu uražaním nepodarí.

Bratislavské letisko v máji prepravilo 70.000 cestujúcich, čo je nárast oproti máju 2003 o 250%. Vtedy prepravili 20.000.
Celkovo za rok 2004 prepravili 210tis. cestujúcich čo je nárast oproti rovnakému obdobiu 2003 o 166%.
Aspoň niečomu v doprave sa v Bratislave darí. ?

Lenže on zdrbáva len tých, ktorý si myslia, že majú určite pravdu a pritom ju nemajú. Ja si tiež niekedy myslím, že mám pravdu a po jeho vysvetlení pochopím, že som sa mýlil.

No podľa mňa zdrbať niekoho za to, že má zlé informácie je chybné. Keby normálne veci vysvetlil diskusia s ním by bola veľmi plodná a človek by sa naučil množstvo veci, lebo nepopieram vyzná sa z nás pravidelne diskutujúcich najviac.

Ja keď napíšem blbosť a S499.1023 ma teda prirodzene zdrbe, pochopím, že som blbosť napísal a nemám dôvod byť nahnevaný na neho. Ešte mi aj doplní vedomosti.

J:Ach jaj vidím že rozlíšiť srandu od vážne mysleného príspevku Ti robí zásadný problém...Za odborníka na opravy električiek si sa pasoval svojím slávnym "listom primátorovi".A na odborníka na opravy tratí svojím nedávnym príspevkom v BA novinách.

Ups preskočili mi slovíčka. Malo to byť takto:
Ak by si tiež požičali 30%, čo budú musieť, tak má rozpočet 8,2mld.SKK. Nechcem kritizovať Prahu keďže má veľmi dobré podmienky úverov a investuje do infraštruktúry,...

Praha má rozpočet 42,04mld.CZK ale s príjmami 29,19mld. a dlhom 12,8mld. Čiže si požičali 30,4%.
Bratislava má rozpočet na rok 2004 vo výške 6,4mld.SKK(čisté príjmy) a to bez úverov. Ak by si tiež požičali 30%, čo budú musieť nechcem kritizovať Prahu keďže má veľmi dobré podmienky úverov a investuje do infraštruktúry,..., tak má rozpočet 8,2mld.SKK. Bratislava je trikrát menšia ako Praha. Ak vezmeš ešte do úvahy rozdiel vo výkonnosti ekonomík, tak ti ten rozdiel vo výškah rozpočtov krásne sadne. Ďalšou vecou je prerozdelovanie daní, ale to už sme niekde inde.
http://www.praha-mesto.cz/main.aspx?Id=5270&ido=1189&sh=-1387884008

Re #31122 Johnny: Praha nemá samostatnú kapitolu v štátnom rozpočte. No možno má, ale určite to nie je zdroj príjmov Prahy. V CR dávno prebehla Fiškálna Decentalizácia a tak každé mesto má svoj presný podiel dane na istej úrovni a z toho financuje všetko. MHD, školstvo,... U nás to bude až od 1.1.2005 a to nie v Českom modele, čiže kto čo vyprodukuje to aj dostane, ale všetci niečo vyprodukujú a potom sa to rozdelí rovným dielom. Blbosť?! ja viem, ale takto je.

Re #31128 habrsto: To tažko keďže máme nový zákon a amnestiu ide dať iba ľuďom, kde bolo uzavreté konanie. Teda ak je tvoja pokuta v štádiu tých 30 dní na splatenie. Vtedy áno. Ak je to tam dlhšie vyhýbaš sa prietupkovému konaniu, si na súde, kvôli nezaplateniu a tak amnestia na teba neplatí. Aspoň tak mi to bolo vysvetlené. Ja si elinu platím a tak s týmto problémy nemám.

Re #31154 S499.1023: Ad2: Je to v dispečerskom fóre príspevok číslo #25572 Nezabudni v D.I.S.P.E.Č.E.R.S.K.O.M nie že začneš prekrúcať, že tam nič také na diskusnom fóre nie je ako to ty vieš.
A ty mi okomžite, ale okamžite vyhľadaj príspevok kde som sa pasoval za odborníka na opravy električiek aj koľajových tratí. Pretože ja sa vždy pýtam čo sa týchto vecí týka a zisťujem či by sa to nedalo tak a tak. A často nezabudnem podotknúť, že nie som technik.

Som podobný pesimista ako ty. Metro v réžii DPB a mesta Bratislava by vyzeralo asi tak, ako si popísal. Zabudol si ešte uviesť niekoľko zásadných vlastností: stanicami by často úplne zbytočne premávali prázdne súpravy metra s označením "MANIPULAČNÁ JAZDA"; pohyblivé schody by premávali počas letných prázdnin iba v špičke pracovných dní; hlásenie zastávok by bolo tak potichu, že by sa časom zrušilo; posledné odchody "nosného systému" z konečných radiál by boli nasledové: 22.00, 22.15, 22.35, 23.00 a potom nič.

K-report funguje na pozmenenej adrese: http://web.k-report.net/cgi-bin/discus/discus.pl
Rumunsko je v pohode ...

Ha, zdá se že toto je nějaký exil bývalého K-Reportu, který už aspoň týden nefunguje

Jenki> Do Rumunska bych se bál

Navštívil jsem minulý týden Berlín (3 mil. obyvatel) a nyní popíšu stav místní MHD. V Autobusech převládají nízkopodlažní MANy , objevují se ale i Mercedesy Citaro (známé z Kolína a žďáru) a Volva. Také jsou zde jakési dvoupatrové autobusy, značku jsem u nich nenalezl. Na čele autobusu je malá stylizovaná Brandenburská brána a vozidla jsou žlutá. Občas jsem zahlédl i CityBusy od Renaultu, ale těch tam je fakt jenom pár. Autobusy hrají prim v západní části, zato ve východní vládne čilý tramvajový provoz - vozy KT4 spřažené do souprav jezdí až k Pergamonmuseu, ale jsou tam i nové tramvaje (typ jsem nestihl zjistit)

Metro (U-BAHN) připománá spíše chaos než systém - stanice jsou mělce pod povrchem (třeba Zoogarten), orientace pro cestující jsou chabé a označovače jsem viděl jenom dva.

Velkým projektem současného Berlína je výstavba nového žel. nádraží - největšího v Evropě, umístěného na sever od Reichstagu - je to velký skleněný tubus s věží a nápisy DB.