Discussion Forum › General Discussion

no ja len, že cca v jej trase by som si vedel predstaviť koľajovú dopravu (kdežto radiálnemu správaniu v PID Prahe tak skoro neodzvoní).
A keď tvrdíte, že Praha má peniaze (čo má) mohla by sa urbanisticky zamyslieť nad touto možnosťou (luxusom). Je to vskutku pre mňa nepochopiteľne, že pokiaľ výhody (aj) okruhov pochopili cestári, v MHD sa to chápe ako zbytočnosť a luxus.
A na konci dňa disponovať (aj keď neuceleným) okruhom je obrovská devíza a predpoklad vhodného a nenásilného rastu každého mesta.

A aké tramvaje v súčasnosti vyrábajú?

http://www.dpo.cz/spolecnost/spolecnost.htm

Konkretne "údržba, opravy a modernizace dopravních prostředků, výroba tramvají a trolejbusů"

ale je tam viac zaujimavych cinnosti, ktore by DPB mohol ale nechce, respektive jeho majoritny akcionar mesto nechce...

aha, takže odlepili nápis a jednotku

asi to bol rovnaky pripad ako dnes na Kapucinskej, ked pri pileni stareho oznacnika zistili, ze na novom su uplne ine linky ako na starom...

Tak to je sila, tí zastávkári jasne nepochopili, ako to s tými "riadkami" myslel ten, kto ten označník navrhoval.

SZKV:
Kdo píše, že 141 má stejnou trasu? Jen píšu, že do roku 1998 obsluhovala sídliště Černý Most Ocelkovou ulicí a po otevření metra roku 98 obsluhuje stále sídliště ČM Ocelkovou ulicí! 141 vždy plnila funkci obsluhy Černého Mostu v této trase. Co se dělo s linkou za Černým Mostem není tak podstatné, protože plnila funkci napaječe Ocelkova-metro a tak to dělá dodnes. Donekonečna bychom se dohadovat nemohli, protože těch stálic je opravdu mnoho.

To co Vy račte považovat za zaměny dost podstatné, já považuji za kosmetické. Podstatná změna je pro mne ta, že linka 210 dříve jezdila v Modřanech (jih Prahy) a dnes jezdí v Čakovicích (sever Prahy). Ale to, že byla už v padesátých letech zavedena ňáká linka např. v Zadní Kopanině (256), v Nebušicích (161), v Suchodole (107), v D. Počernicích(109), na Bílý Hoře (108), v Ďáblicích (103)...mohl bych pokračovat ještě tak výčtem padesáti linek a tatáž linka v té samé čtvrti jezdí 50 let poté v roce 2006 jen s rozdílem, že nezajíždí na konečnou Krasinu, ale 81-71ky, považuji za změnu optimalizační. Nikoliv totální nebo-li úplnou. To, že mezi Divokou Šárkou a Bílou Horou jezdí linka 108 od roku 1951 dodnes pravda prostě je.

"Nebýt to bratislavské fórum, vyjádřil bych podiv"
A proč jste ho tedy vyjádřil?

stand-alone verzia noveho oznacnika:
http://www.imhd.sk/ba/index.php?w=2b2f3a2132222fef252932252c2127ef1f&id=17696&idg=108

Sommelier:
Jenže co udělat s linkou 177? To je černá můra DPP i Ropidu. Linka s trasou dlouhou 75 minut s intervalem 6 minut a s 36 pořadíma, která jezdí od rána do večera z konečné na konečnou na st. č. 4 se nedá jen tak roztrhat nebo jí zkrátit a nahradit jinou. Pořád se najde stále velká skupina lidí chtějící jet buď z Bohnic do Vysočan nebo z Proseka do Malešic nebo z Malešic na JM. A co teď s tím? Přiznávám, že radiální trasy na sebe vážou problémy zácp, sjíždění, nedodržování JŘ(CP) atp. Ale když už ta linka jezdí a cestujícíc jsou na ní zvyklí, asi bych na ní moc nešahal. Možná 100% preferenci v celé její trase. Radiální spoje se mají doplňovat s napaječi.

Nebýt to bratislavské fórum, vyjádřil bych podiv jak je možné, aby linka (141) měla stejnou trasu a přitom do roku 1998 jezdila klasicky z jedné konečné na druhou a dnes je okružní. A podobně bychom se mohli bavit donekonečna- to co račte považovat za "kosmetické změny" jsou pro mě změny dost podstatné, protože mě ta linka dnes zaveze někam jinam než před těmi x lety. Ale tohle nemá cenu- prostě je faktem, že pražský systém číslování MHD je v dnešní podobě z roku 1974 a od té doby je stabilní, jen s tím, že prochází určitým vývojem. Ovšem to samé nastalo v 90. letech v Bratislavě (mimochodem- dost by mě zajímalo kdy přesně- na mapě z roku 1989 jsou zcela jiná čísla linek než dnes a v roce 2000 už byl oblastní systém) a nebudeme si nalhávat, že to byla radikálnější změna než ta naše v 70. letech. Ale tady jde o něco jiného- na Dlhých Dieloch se investovalo do MHD, měnila se trakce a stejně jako předloni na Barrandově nikoho nenapadlo označit tramvaj autobusovým číslem jen proto, že linka jezdí skoro stejně (128 resp. 13), tak nevidím absolutně nic divného na tom, když v analogickém bratislavském případě nebudou cpát trolejbusu autobusové číslování! Zvlášť když přiřazení jedné číslice (2) před původní číslo je změna více-méně kosmetická, takže stálí cestující si toho nejspíš ani nevšimou a těm svátečním to může trochu pomoct (a navíc bude v MHD pořádek...).

Bez jakýchkoliv určite nie, to je nám jasné. V tomto ohľade má ale Praha dosť veľké rezervy.
Z mojich skromných skúseností sú najrovnomernejšie vyťažené spoje 139 a 177 - dovolím si tvrdiť. A aj z tohoto dôvodu som ťažkým odporcom dopravy založenej (výlučne) na radiálnych princípoch.

S499.1023:
Ani tehdy ani dnes DPO na výrobě ničeho neprosperuje, ale určitě je zajímavý tento článek z března roku 2005. Na tom prosperoval úplně někdo jiný.
http://www.bezkorupce.cz/vypis_zpravy.php?id=2005030306

Či tá firma zarábala, je pri účtovníctve takého podniku ako DPB veľmi otázne, to sa dá manipulovať podľa potreby a ja sám mám o ziskovosti nepravidelnej dopravy DPB vážne pochybnosti - ako dopadli Nájazdy Pozsony, veľa napovie.

Akú výrobu vozidiel máš na mysli, v ktorej DPO "pekne prosperuje"?

Ty hej, ja tiež, vždy sa to tak robí, lebo ťažko zohľadňovať odvody, ktoré má každá iné, len či tí vodiči hovoria btto.

Jen drobná poznámka: naprosto čumím nad znalostmi m@rtina , jen tak dál!!! Naprosto stebou souhlasím. Ale jinak si myslím, že ta debata ohledně číslování linek, která tady již delší dobu probíhá je trochu únavná ?

Sommelier:
Nikdy jsem nenapsal, že se nezměnilo v linkovém vedení nic. Samozřejmě, že se v určitých částech města systém zcela překopal a přizpůsobil se novým přepravním proudům (Vysočany, průmyslové zóny, hypermarkety apod.). Jen jsem tu psal, že původní pražské čtvrtě ač s třeba jinou intenzitou spojů, si ponechaly alespoň původní číslování. V žádném případě nezůstal komplexně celý systém v nezměněné podobě. Celá debata tu vznikla na základě toho, že pokud dostane turista do ruky mapu Prahy starou 20 let, bude úplně mimo. Zřejmě bude, ale v mnoha případech najde lokality, kde linkové vedení nedoznalo výrazných změn a původní čísla linek najde pořád stejné. Apokud se bude pohybovat v lokalitách, kam nebylo dosud zavedeno metro, bude na 90% "v obraze". To se týká především okrajových částí města. V Praze se samozřejmě změnil proud a frekvence cestujících a také se na to reagovalo - příměstská doprava do satelitních částí Prahy, posunutí ranní špičky z šesté až skoro k osmé hodině ranní, dnes jezdí klouby tam, kde dříve nejezdily a naopak atd. atd. A že v Praze jezdí linky nerovnoměrně vytížené. A kde nejezdí? Jsou v Londýně i Paříži linky úplnými vzduchovoziči s kloubovými vozy a jsou linky, které mají problémy s pobíráním a jezdí na nich klasiky. Osobně si myslím, že není v silách žádného dopravce udělat systém s průměrným obsazením vozidel bez jakýchkoliv odchylek.

v BA pre istotu tu cast co aspon trocha zarabala od DPB odclenili a spravili z nej novu firmu (najazdy bratislava) a kam to potom nasledne s tou firmou viedlo je uz myslim verejne zname...

SZKV:
Já jsem 117 za stabilní nepovažoval. Jen jsem psal, že ctí už léta Modřany.
Linka 256 se zkrátila od Motorletu k metru a naopak 149 se protáhla do Butovic. Pokud obě linky mají trasu dlouhou přes půl hodiny a změnil se jen koncový úsek a ještě v důsledku metra, nejedná se o žádnou markantní změnu! Jestli máte pocit, že 149 a 256 prodělalaly za svou existenci úplnou změnu, tak asi nemáte dostatek informací. A pokud tedy budeme slovíčkařit, tak 149 a 256 mají nezměněnou trasu od roku 1988 - tedy 18 let. A to považuji za stabilní.
Btw. v čem tak podstatném se dotkly cestujících změny na linkách 149 a 256?

ČM:
1) 141 stále obsluhuje sídliště ČM ve stejné traso jako tehdy. Jen se její trasa zkrátila k metru. 141 nikdy neplnila funkci obsluhy Hloubětína či Vysočan. Vždy jen obsluhovala sídliště Ocelkovou ulicí a to plní dodnes.

2) 250 byla zavedená pro obsluhu městské části Újezd nad Lesy a Běchovice. I po protažení metra na ČM tak činila a činí dodnes. Jen s tím, že nejede přes Počernice a Hrdlořezy, do kterých nebyla nikdy primárně zavedena. Počernice a Hrdlořezy se "svezly" až na připojení Újezda a Běchovic ku Praze. Přesto dodnes pokud se podívám do mapy, plní 250 obsluhu dvou daných částí, do kterých byla kdysi zavedena.

3) Pokud prodloužím někam metro a linky a v dotčeném úseku zkrátím původní linky na novou konečnou, v žádném případě nedostáváme zcela nový systém. Jen optimalizovaný k nové trase metra. Zcela nový systém by byl, kdybychom všechny původní linky (141,221,222,223,273,250,261) zrušili a nahradili je úplně jinými nebo proházeli třeba čísla tak, že 221 pojede do Klánovic a 261 do Čertous. Toto by byl zcela nový systém. To co tu popisujete je v 80% pouhopouhé zkrácení původních linek k nové konečné metra bez většího zásahu do trasy v oblasti, kam byla původně cíleně zavedena.

Pokud na západě prodloužili a postavili nové linky metra bez jakýchkoliv zásahů do povrchové MHD, tak proč proboha stavěli to metro? V Praze se většina linek jen v inkriminované trase zkrátila k novým stanicím metra a to metro je nahradilo v původních trasách (Hloubětín-Vysočany, Kobylisy-Holešovice)

Já se jen snažil zase naznačit, že původní kostra linkového vedení zůstala jakžtakž zachována a k převratným změnám nedošlo a pokud se člověk podívá do mapy před 20 a více roky, zjistí, že k převratným změnám nedošlo a že oblastem nebo pražským čtvrtím, které byly tak typické pro určité linky, zůstaly aspoň původní čísla byť v částečně pozměněných trasách.