Discussion Forum › General Discussion

Hroch: Nechcem ti brat iluzie, ale trat BA-Petrzalka - Kitsee - Parndorf je jednokolajna. V Parndorfe sa pripaja k trati Budapest -Gyor - Hegyeshalom - Parndorf - Wien, ktora uz je dvojkolajna. Teleso trate Petrzalka - Parndorf je sice na rakuskom uzemi stavane na dvojkolajnu trat, ale polozena je len jedna kolaj.
A na jednokolajku je tato trat vytazena pomerne slusne.

tr3mp:
možno mýli to, že keď ideš autom do Kittsee, tak hneď za rakúskou kontrolou (to sú tam takí buzeranti!!!, minule mi kontroloval nádržku ostrekovačov, že vraj čo tam mám :-))), pozeral som na neho či je normálny, no čo sa asi dáva do nádržky ostrekovačov, asi Hennessy nie... ), tak tam prechádzaš cez dve kolaje, (ale to je stanica Kittsee, kde sa čakajú vlaky) a ďalej pokračuje len jedna kolaj, si myslím.

Turbo:
elina do Viedne jazdila myslím až do roku (november?) 1938 (teda nie do 1935), kedy nám po viedenskej arbitráži osekali Slovensko, Petržalka pripadla Reichu a juh Maďarskému královstvu ( patrí k tomu královstvu, nie že nám osekali územie)

hroch: #10867 no nezda sa mi, ze by trat do brucku bola dvojkolajna. Asi pred dvoma tyzdnami som prechadzala po nadjazde ponad trat (Bratska ul.) a pozeral som si miesto, kde sa trat do Madarska a Rakuska rozdeluju. Z petrzalskej stanice vedu dve kolaje, lava vedie najskor rovno a potom zataca vlavo na Rusovce, prava - "rakuska" - trat vedie po pravej strane a potom sa posunie "o kolaj vlavo" a vedie rovno do Kitsee v pokracovani osi kolaje na Madarsko. Ale dalej pokracuje urcite len jedna kolaj, podla mojho pohladu ...

COLOR #10837 - No neviem ci to bol ten pravy dovod, ale viem, ze v Bajkali bolo objednanych 1500 hosti. Tak ze by kvoli tomu?

Autor: KLF Dátum: 24.10.2002 14.21 #10743


Kto z vas (dvaja chalani) o cca 13:50 fotografoval tych chujov tratovych robotnikov na krizovatke Radlinskeho/Starohorska ?

Add KLF: To som bol ja a ty si bol ten typek s tou T3.ja som to fotil kvoli tomu aby bolo vydiet aky bordel vedia spravit trabusti.

riko, turbo, si: áno je pravda, ža si dal torxu zavádzajúcich info, ale myslím si, že keĎ sme začali hovoriť a prejazdoch cez oblúky, okolky, výmena oblúkov a to že pohodlnosť je viacmenej len vec údržby trate a vozov turbo ho presvedčil že zmena je trochu hlúposť, trochu dosť a spravil to pár vetami.

si: je naozaj nefér hovoriť o podbíjačkách, brúsnych vozoch(máme ju od rakúskych železníc tuším) a iných technologických vozidlách, ktoré sa robia na variabilný rozchod. A aj cena, čo som ja rátal je pri 42m vlaku (eline)vyšia o 2,0milióna na 1000mm, čo je pri cene okolo 100mil. jedno.A rozdiel mohol spôsobiť aj velkosť dodávky. Lebo dobre vieš že ide v prvom rade o veľkosť dodávky. Je rozdiel či zobereme 40 alebo 10 elín.

juro "#10849" - len tak kvoli detailu: trat petrzalka-kitsee-bruck an der leitha je dvojkolajna a to uz nejaky ten mesiac... a trat cez hainburg a wolfsthal je sice jednokolajna, ale ze by na nej bol nejaky culy ruch...

color: a kedy do prcic niekto osadi nove pristresky na bulikovej a pri eu? grrr... tie stare hnusy su na zbliti...

heh, len sa mi to zda, alebo som nejaky rozculeny?

V neprospech MHD vsak hra dlhsi cas cesty - a cas su peniaze, v neprospech aut zase zle parkovanie, co tiez stoji cas a peniaze.

Ludia ale s tou ekonomickou vyhodnostou cesty po meste autom je to take divne. Pokial viem tak naklady na 1 km osobnym autom su cca 12 Sk (benzin, amortizacia, poistka,...) a za tuto cenu vas MHD za 10min (podla poriadku) dovezie predsa len dalej. A ked si kupite elektricenku za 650 Sk, tak potom na nu najazdite isto viac ako 490/12=40.8 km a to imho za mesiac najazdite MHD daleko viac. Ina situacia nastava ked mate moznost pouzivat auto s tym ze sa plati len benzin.

Ten nadpis vyzera slubne:
Moravčík žiada hlavu Kovalčíka
http://www.sme.sk/clanok.asp?vyd=20021030&cl=712250

Nove zastavky JCDecaux budu v blizkej dobe osadzat na Sevcenkovej a Postovej.

Romanca, diki velmi za prispevok. Sme radi ze je tu dalsi uvedomely clovek Mas totalnu pravdu. Nechcem ohovarat Sicka, ale Turbo (ak hovori pravdu(tipujem ze hej)) ma navrch co sa nazoru na rozchod tyka.

Bolo to 1914-1935 - Viedenska elektricka

U Durkovskeho sa mal presadzovat nazor klubu, teda vacsiny. A ten znie zachovat tisicku. Ked tam niekto dojde a zacne hovorit "Moj nazor je taky, ze..." - uz to je chyba. Slovo "Moj" nie je vhodne. Slovo "Nas" je ovela lepsie. Ale tam Si nema vela spojencov. Vacsina ludi totiz nesniva o takych veciach ako on. Ja mu jeho nazor neberiem, ale dufam ze raz dojde na to ze je to nezmysel. Zavolal som ho tam ako spoluautora projektu, nie na to aby tam prednasal svoje nazory. Teraz to lutujem... Navyse ak sa zachova tisicka v meste, stale to nebylucuje prepojenie na region pomocou kockopsov - vlozi sa tretia kolajnica. Takto to uz raz fungovalo, konkretne v rokoch 1918-1935 (opravte ma ak sa mylim). V Stuttgarte to funguje aj dnes. Ale menit celu siet je absolutny nezmysel bez akehokolvek rozumneho odovodnenia.

d3k0:
tak, tak

Neviem sice, co bolo u Durkovskeho, ale na podobnych akciach sa zvykne prezentovat nie svoj osobny nazor, ale nazor vacsiny - v tomto pripade "tisickarov". Ale na podobne veci sme si uz na Slovensku zvykli...

Turbo - maly vynatok od cloveka, co sem uz pisal - zo skodovky - teda je to jeho osobny nazor:

Ale je to iba nazor, ale cloveka, co robi v biznise:

"Složitou otázkou je, zda-li zachovat stávající metrový rozchod nebo přejít
na standardní. V současnosti existují tři gigantické firmy zabývající se
prodejem tramvají. Dvě z nich (Siemens a Alstom) směřují k produkci jednoho
univerzálního výrobku (v případě Siemense se jedná o Combino, v případě
Alstomu o Citadis 3xx), pouze Bombardier udržuje produkci svých jednotlivých
závodů - prakticky jsou tak v každé zemi provozována jiná vozidla z produkce
této firmy. Tento jev se dá vysvětlit tradičními zákazníky firem Siemes
(Duewag, SGP) a Alstom (Fiat, Konstal, LHB), zatímco nově vstoupivší na
evropský trh, Bombardier (Adtranz), si musí svoje "území" terpve získat,
tzn. zachovává tradiční výrobky firem, kterých je nyní vlastníkem. Lze tak
předpokládat, že v blízké době se všechny tyto společnosti zaměří na
maximální unifikaci a modularitu svých výrobků. Dopravní podniky tak budou
mít dvě možnosti - přizpůsobit se těmto firmám a jejich výrobnímu programu
nebo spolupracovat s menšími výrobci, kteří mají rozhodně větší ochotu i
možnosti vyjít vstříc individuálním přáním jednotlivých DP.
V praxi se každý výrobce produkující pouze malý počet typů tramvají snaží o
jejich univerzální konstrukci. Tzn. variabilita délky i možnost konstrukce
pro obojí rozchod. Schopnost kontrukce na metrový rozchod závisí hlavně na
konstrukci podvozku, který je však u současných nízkopodlažních tramvají
velice složitý. Mnohdy je trakční motor umístěn v náboji, mnohdy na střeše
vozidla. Často však konstrukce nízkopodlažního podvozku neumožňuje jeho
variabilitu a takovou tramvaj bohužel není možno postavit ve verzi pro
metrový rozchod. Oběcně tak platí, že DP provozující tramvaje na standardním
rozchodu mají mnohem větší možnost volby mezi nabízenými vozidly. Riziko
provozů s metrovým rozchodem je také možnost, že jich do budoucna bude
příliš málo na to, aby výrobci tramvají vůbec konstruovali tramvaje, jejichž
odbyt by nebyl příliš vysoký. Mohlo by tak dojít k typickému tlaku z pozice
nadnárodních společností, kdy se DP přizpůsobí výrobci spíše než ten
uzpůsobí svůj sériový výrobek. To jsou však pouze dohady o možné
budoucnosti."

KLF: hej