J:
Samozřejmě, že ti vozíčkář bez cizí pomoci nepřekoná vstup do vozidla.
Např. v metru. Vůz metra má podlahu ve stejné výšce jako je nástupní hrana nástupiště. Mezi nástupištěm a podlahou vozidla je vždy 10-ti centimetrová škvíra. Kdykoliv jsem v metru viděl vozíčkáře, sám se do vozu nedostal.
Zrovna tak je to s autobusy. Ať bude mít vozidlo kneeing a řidič bude sebevíc obratnější, že zajede až k nástupišti, vždy tam bude min. 10-ti centimetrová škvíra také.
Klasický vozíček natlačí řidič do vozu bez použití plošiny, ale elektrický vozíček, to si bez šance. Tam se pak používá plošina.
Samozřejmě, že ti vozíčkář bez cizí pomoci nepřekoná vstup do vozidla.
Např. v metru. Vůz metra má podlahu ve stejné výšce jako je nástupní hrana nástupiště. Mezi nástupištěm a podlahou vozidla je vždy 10-ti centimetrová škvíra. Kdykoliv jsem v metru viděl vozíčkáře, sám se do vozu nedostal.
Zrovna tak je to s autobusy. Ať bude mít vozidlo kneeing a řidič bude sebevíc obratnější, že zajede až k nástupišti, vždy tam bude min. 10-ti centimetrová škvíra také.
Klasický vozíček natlačí řidič do vozu bez použití plošiny, ale elektrický vozíček, to si bez šance. Tam se pak používá plošina.
.
Vladimír
Zrejme mi napíšeš, že takým pomôže vodič. Iste, ale my sa bavíme o elektrickej plošine pre PREŠOVSKÝ Solaris. Ak v Prahe, alebo niekde inde, obyčajný priemerný vodič zažije prepravu vozíčka 1-2x za mesiac (možno aj to som prehnal), tak prešovský vodič L10 alebo L12 má často vozíčky v každom spoji a často sa nejedná o malý ich počet. Mne najvyšší známy počet je 8 (!) naraz prepravovaných vozíčkov na linke 12.