To Turbo:
S tim ČKD je to všechno děsně složitý, ale někerý věci sou jinak. T5C5 sou specielní vývoj pro BKV (hlavně el. výzbroj). KT8B5 nikdy fyzicky neexistoval.KT8 obecně na metrovej rozchod je problém, protože masivní kloub nad hnacím podvozkem zabírá tolik místa (i do šířky), že v KT8D5 je nad ním zvýšená podlaha. RT6N1 spatřil světlo světa v době, kdy už ČKD bylo uhnilé natolik, že z toho tramvaj udělat nedokázalo.
PCC jezdí dodnes v minimálně v Belgii. První byly dodávány z USA a další se vyráběly již v Evropě.
Takto vypadaly původně
http://mercurio.iet.unipi.it/pix/be/trams/ASVi/10409g~1.jpg
Mě připadjí, jakoby se americké PCC protahovaly přes nějakou válcovací trať, která je brutálně zúžila.
A tyto modernější PCC jezdí dodnes.
http://mercurio.iet.unipi.it/pix/be/trams/Antwerp/PCC/pix.html
Tramvaje široké 2,8m jsou sporný nápad, neboť tramvaje širší, než 2,6 m jsou plýtváním uliční plochou (kdysi jsem o tom četl jakousi studii). Optimální jsou 2,5 m široká vozidla.
21 Tr jsou neustále potížní stroje. O dětských nemocech už jaksi nemůže být řeči. Něco o tom se dá číst tady:
http://www.k-report.cz/diskuze/messages/48/2007.html?1023778465
To all:
Dvousystémová vozidla nejsou problém. V podstatě je tam navíc transformátor a usměrňovač. Ani třísystémová vozidla nejsou nijak velkým problémem a tramvaj z Obchodní na Ring dojt může bez zvláštních potíží.
S tim ČKD je to všechno děsně složitý, ale někerý věci sou jinak. T5C5 sou specielní vývoj pro BKV (hlavně el. výzbroj). KT8B5 nikdy fyzicky neexistoval.KT8 obecně na metrovej rozchod je problém, protože masivní kloub nad hnacím podvozkem zabírá tolik místa (i do šířky), že v KT8D5 je nad ním zvýšená podlaha. RT6N1 spatřil světlo světa v době, kdy už ČKD bylo uhnilé natolik, že z toho tramvaj udělat nedokázalo.
PCC jezdí dodnes v minimálně v Belgii. První byly dodávány z USA a další se vyráběly již v Evropě.
Takto vypadaly původně
http://mercurio.iet.unipi.it/pix/be/trams/ASVi/10409g~1.jpg
Mě připadjí, jakoby se americké PCC protahovaly přes nějakou válcovací trať, která je brutálně zúžila.
A tyto modernější PCC jezdí dodnes.
http://mercurio.iet.unipi.it/pix/be/trams/Antwerp/PCC/pix.html
Tramvaje široké 2,8m jsou sporný nápad, neboť tramvaje širší, než 2,6 m jsou plýtváním uliční plochou (kdysi jsem o tom četl jakousi studii). Optimální jsou 2,5 m široká vozidla.
21 Tr jsou neustále potížní stroje. O dětských nemocech už jaksi nemůže být řeči. Něco o tom se dá číst tady:
http://www.k-report.cz/diskuze/messages/48/2007.html?1023778465
To all:
Dvousystémová vozidla nejsou problém. V podstatě je tam navíc transformátor a usměrňovač. Ani třísystémová vozidla nejsou nijak velkým problémem a tramvaj z Obchodní na Ring dojt může bez zvláštních potíží.
) sa rozhodlo, ze pre cely vychodny blok bude tramvaje vyrabat CKD. To jednak posunulo spolocnost CKD obrovsky dopredu, ale druhak to strasne brzdilo vyvoj novych typov, prave vdaka "unifikacii" a podobne (opisal som to uz v starsich prispevkoch). To, ze CKD zacinali s kupenou licenciou PCC ma vobec netrapi, ved to sa robi beze, ze sa kupi licencia a robi sa podla nej. Typ T1 bol vlastne prvy vozen systemu PCC v Europe (opravte ma ak sa mylim) a ked sa mi niekto bude vyplakavat, ze v Prahe z prvych 25 kusov overovacej serie z roku 1951 nikdy nebehali vsetky az do roku 1955 a boli vacsinou na poruchach tak nech si uvedomi ze svojho casu to bola absolutna novinka a neboli absolutne ziadne skusenosti s udrzbou a ani nahradne sucuastky. Kazdy prechod na novy typ prinasa problemy. Potom vznikol typ T2. Ten bol modernejsi a mal aj krajsi dizajn. Ale mal niektore konstrukcne nedostatky, ako napriklad samonosnu karoseriu a pod. Na zaklade ziskanych skusenosti potom typ vyrobili T3 (hlavne pre Prahu, oni seriove T2 nemali a potrebovali nove vozy). Tento typ bol oproti T2 konstrukcne jedoduchsi, so zjednodusenymi vyrobnymi procesmi. Aj to nakoniec videlo k tomu ze sa stal taky oblubeny. CKD vyvoj nezaspali, ale nemohli len tak prejst na nove typy, lebo rusi si T3-ojky natolko oblubili, ze nic ine nechceli. A i u nas tvoria vozy T3 stale dolezitu sucast vozovych parkov DP. Este treba spomenut, ze z typu T3 vznikol typ T4, co bola vlastne zuzena T3 a B4, vlecnak k T4. CKD dalej vyvyjali na zakladoch vtedajsich noriam dalsie typy, z ktorych sa vydarili KT4, KT8D5 a T6A5 (ale ten je uz zastaraly, keby bol v hotovy tak v roku 1983, tak to by bolo ine...). Vtedajsie normy modernych rychlodraznych trmavaji (napriklad CSN 28 1300) urcovali napriklad take veci ako vzidalenost otocnych capov, rozchod (povoloval sa aj 1000 mm !!!), rozmery skrine (sirka, dlzka vyska), trate, polomery, stupania, zrychlenie a max. rychlsot, atd. atd.... Na zaklade tychto a inych poziadaviek sa zacala vyvyjat nova rad vozidiel, ktora sa od starsich typov T3 a K2 odlisovala najma dizajnom (hranate krabice
Duplaky z Juraku stoja v Krasnanoch, ak som dobre videl na 1 a 2 kolaji. Teda ak neratam kolaj "historicku". A su tam aj supravy bez reklam. Inak nepremavaju iba solo 6tky, ale aj duplaky.
Bon-Cu