tak zase nieco k metru:
osobne si myslim, ze zeleznicna stanica v petrzalke je dost nestastne umiestnena, nakolko hlavna os a teda aj buduce metro povedie inokade. videl som sice nejaky projekt, kde bola priestorom sucasnej rusovskej cesty vedena odbocka na stanicu, ale to asi nie je ono.
bratislava sice nema milion obyvatelov, ale narozdiel od vacsiny velkomiest jej tvar tvori akesi velke Y, teda smer na zahorie, petrzalka a najlepsie je to asi smerom na vychod, kde je rovina. dosledkom prirodzenych i umelych barier (ako male karpaty, dunaj, rakusko, madarsko, letisko) sa cely rozvoj mesta koncentruje len do urcitych koridorov. spolahlivym riesenim dopravy je uplne oddeleny dopravny prostriedok. do urcitej miery je vlastne jedno, ci to bude elektricka alebo metro (podobne riesenie by ponukala aj samostatna cesta pre autobusy - napr. na estakade, aj ked nie som zastanca autobusov).
metro je lepsie pravdepodobne z toho dovodu, ze nejako implicitne obsahuje urcitu navigaciu a teda znizuje riziko kolizii, nakolko v beznej doprave je kopa vodicov, ktori kaslu na predpisy a nasledne vznikaju problemy, zapchy a nespolahliva doprava.
(ja sa inak velmi cudujem ako mozu dat niektorym dementom vodicak). takze moj nazor, metro alebo pod/nad povrchova elektricka (alebo aj nejaka nekonvencna draha), len co najskor sa rozhodnut.
osobne si myslim, ze zeleznicna stanica v petrzalke je dost nestastne umiestnena, nakolko hlavna os a teda aj buduce metro povedie inokade. videl som sice nejaky projekt, kde bola priestorom sucasnej rusovskej cesty vedena odbocka na stanicu, ale to asi nie je ono.
bratislava sice nema milion obyvatelov, ale narozdiel od vacsiny velkomiest jej tvar tvori akesi velke Y, teda smer na zahorie, petrzalka a najlepsie je to asi smerom na vychod, kde je rovina. dosledkom prirodzenych i umelych barier (ako male karpaty, dunaj, rakusko, madarsko, letisko) sa cely rozvoj mesta koncentruje len do urcitych koridorov. spolahlivym riesenim dopravy je uplne oddeleny dopravny prostriedok. do urcitej miery je vlastne jedno, ci to bude elektricka alebo metro (podobne riesenie by ponukala aj samostatna cesta pre autobusy - napr. na estakade, aj ked nie som zastanca autobusov).
metro je lepsie pravdepodobne z toho dovodu, ze nejako implicitne obsahuje urcitu navigaciu a teda znizuje riziko kolizii, nakolko v beznej doprave je kopa vodicov, ktori kaslu na predpisy a nasledne vznikaju problemy, zapchy a nespolahliva doprava.
(ja sa inak velmi cudujem ako mozu dat niektorym dementom vodicak). takze moj nazor, metro alebo pod/nad povrchova elektricka (alebo aj nejaka nekonvencna draha), len co najskor sa rozhodnut.
DP
Dopravní podnik hl.m. Prahy, a.s. je v oboru městské hromadné dopravy hlavním dopravcem v Praze a největším v České republice. Na celkovém objemu přepravených osob v Praze se podílí MHD dvěma třetinami, zbývající jedna třetina využívá individuální automobilovou dopravu. Pro přepravu cestujících MHD slouží systém metra, tramvají, autobusů a lanové dráhy. Dopravní podnik zajišťuje i přepravu za hranice města autobusovými linkami pražské integrované dopravy, podílí se také na přepravě tělesně postižených osob.
Metro Trasy Schema
Počet linek: 3 - označené písmeny A, B, C
Provozní doba: denně od 5:00 do 24:00 hodin
Časový interval: ve špičce pracovního dne 2 - 3 min.
Délka sítě v km: 50
Počet stanic: 50 (3 přestupní)
Počet vozů v ranní přepravní špičce: 350
Stav vozového parku: 504 vozidel
Přepravené osoby/rok: 407 mil.
Tramvaje Trasy Schema
Denní provoz: od 4:30 do 24:00 hodin.
Časový interval pro denní provoz: převážná vetšina tramvajových linek jezdí ve všední den ráno a odpoledne v průměrném intervalu 8 minut, dopoledne 10 minut a v sobotu a neděli 7,5 - 15 minut.
Noční provoz: od 00:30 do 4:30 hodin.
Časový interval pro noční provoz: 40 minut.
Noční linky - čísla 51 až 58
Centrálním přestupním uzlem linek nočního provozu je zastávka LAZARSKÁ.
Počet linek - 24 denních a 8 nočních
Délka sítě v km: 136,4.
Počet zastávek: 609.
Počet vozů v ranní přepravní špičce: 675.
Stav vozového parku: 965 vozidel.
Přepravené osoby / rok: 339 mil.
Autobusy Trasy Schema
Denní provoz: od 4:30 do 24:00 hodin.
Časový interval pro denní provoz: převážná většina autobusových linek jezdí ve všední den ráno a odpoledne v průměrném intervalu 6 - 8 minut, dopoledne 10 - 20 minut a v sobotu a neděli 15 - 30 minut.
Noční provoz: od 00:30 do 4:30 hodin.
Časový interval pro noční provoz: 40 minut.
Noční linky - čísla 501 až 512
Délka sítě v km: 797,5
Počet linek: 196 denních a 11 nočních (z toho 19 školních, 20 regionálních, 2 pro tělesně postižené).
Počet zastávek: 2301.
Počet vozů v ranní přepravní špičce: 961.
Stav vozového parku: 1359 vozidel.
Přepravené osoby / rok: 322 mil.
Lanovka
Pozemní lanová dráha byla začleněna do systému městské hromadné dopravy roku 1985, kdy byla obnovena. Navazuje na tramvajovou dopravu v zastávce Újezd a je vedena po trase Újezd - Nebozízek - Petřín. Pro jízdu lanovou dráhou platí jízdenky MHD s výjimkou nepřestupních jízdenek.
Provozní doba: denně od 9:15 do 20:45 hodin
Časový interval: v zimním období (říjen - duben) jezdí v intervalu 15 minut, v letním (duben - říjen) v intervalu 10 minut
Délka tratě: 510 m
Počet zastávek: 3
Počet vozů: 2
Překonávaná výška: 130 m
Největší sklon tratě: 295 promile
Rychlost jízdy: 4 m/s
Pražská integrovaná doprava
Pražský integrovaný dopravní systém (PID) tvoří městská hromadná doprava v Praze, železniční doprava na území hlavního města a příměstská autobusová (linky řady 300) a železniční doprava (pouze 2.třídy osobních a spěšných vlaků). Systém PID funguje na principu společných tarifních zásad a jízdních dokladů, platných v dopravních prostředcích na vymezeném území.
Ve vlacích Českých drah platí jízdenky PID pro jednotlivou jízdu pouze na tratích č. 171, v úseku Praha hlavní nádraží - Řevnice a č. 221 Praha hlavní nádraží - Senohraby. V ostatních úsecích se cestující řídí tarifem ČD.
Na území hl.m.Prahy jsou dvě tarifní pásma, pásmo (P) a dojezdové pásmo (0). Okolí Prahy je rozděleno na pět vnějších pásem (1,2,3,4,5). Tarif je časový a pásmový.