Discussion Forum › General Discussion

Mas pravdu.

Re #9831 Vladimír: Ano, najdlhsi spoj N1 jazdi dodnes byvaly turnus 15/1. Ale harmonika na ten jeden spoj by sa mozno dala ziskat aj odinakial, namatkou ma napada 39/1, ktora vecer robi spoj 34, aj ked ktovie, ci by vecer kratka 34-ka stacila kapacitne.

Ale tak ma napada, preco v piatok nepredlzit spoje L45 z V. Sarisa o 22:00 a 22:35 na Svaby? Ja teda neviem, co robi dalej ten voz, co o 22:19 konci na stanici, mozno nejaku L18 alebo L21, ale odviezt ludi po zast. Svabska a naprazdno na stanicu po Kosickej, to by mu asi nepritazilo, pripadne urobit kolecko ako L39. Druhy ide do vozovne, tak ten by tiez jeden den v tyzdni mohol. Nepomohlo by to tiez?

Rozloženie schodov sa už u B 961 oproti B 941E nemenilo. Zmena výšky podlahy a schodov prišla medzi B 941 a B 941E.

Tomas: 941 bola 741 s modernizovaným čelom a interiérom - tyče, sedačky. 941E dostala naviac "vaničky", ktoré znížili úroveň podlahy. 961 dostala naviac tri schody miesto dvoch, nový zadok a o tri sedačky viac, z toho jednu v pozdĺžnom prevedení.

Ale veď sám píšeš, že ide len o piatky. A spoj vyťažený vraj rozhodne je. Podľa mňa dopravca nemá čo podliehať argumentom o "pár alkáčoch". Dopravca má poskytnúť slušnú kvalitu pre všetkých - na problémových je tu Mestská polícia. Ak by som sa vracal z poobednej šichty večer uťahaný "domov na Šváby", asi by sa mi nepáčilo vysvetlenie, že tlačiť sa musím preto, lebo so mnou sa vezú aj "alkáči", pre ktorých sa žiaden luxus robiť neoplatí.

Spoj o 22.00 bude rozhodne vyťažený aj s kĺbom. O ostatné spoje N1 by som strach nemal, lebo tento spoj nočák nevykonáva (aspoň môj šanón so všetkými turnusmi platnými k 1.9.2004 tak hovorí). Spoj N1 o 20.00 zo Šebastovej, 22.20 zo stanice atď. robila vtedy linka 211/5 (po starom 15/1). Takže reč nie je o kĺbe čo ešte nad ránom behá po Solivare, ale skôr o kĺbovej L15.

Súhlasím ale s Tebou, že hrôzou ma napĺňa predstava odbočenia Teriakovce - Ruská (zrejme sa uplatní starý dušičkový manéver z 19/1 Solivar - Teriakovce - Solivar - Ruská - Solivar) a najmä podvečerné spoje na L22 (klbák točiaci na Slávičej? hmmm..).

A možno sa bavíme o ničom, že turnusy budú zašachované tak, že to bude zas celkom inak.

Oplati sa to?Co bolo neskor by ma zaujimalo.Podla mna je to blbost.Uz predtym,ako tm malo byt mali o tom prehlad vodici,ktori tam robia.Jedna sa ñ to,aby par alkacov na Svaby doviezli domov.Potom je ten spoj zbytocny.

Re Driver: Naplnenie na zast. Na hlavnej viac nez prijemne...dost napchata bola ta N1

Opravujem.Nie L-1,ale NS-1.Pokial to tak bude,tak by ma zaujimalo vytazenie vnzidla.Taktiez bezproblemove odbocenie z RNV do Teriaikoviec a otacanie na konecnej.

Pokial mam dobre info,tak L-1 bude od dnes spoj o 22:00 zo Sebastovej v piatky premavat klbak.

Uz som si to nasiel: Kĺbový autobus Karosa B 961E s normálnou výškou podlahy bol nástupcom mestského autobusu Karosa B 941E. V Karose Vysoké Mýto sa vyrábal v rokoch 2002 - 2006. Podstatnou zmenou oproti typu B 941E bolo použitie motora spĺňajúceho normu Euro 3 a nový výrobný postup. Zostavený skelet autobusu ošetrili kataforézou proti korózii, čo umožnilo predĺžiť životnosť autobusu na 12 rokov

Prave zadne celo jediny rozdiel, ktory mi je znamy . Skor ma zaujima, ci su este nejake ine vonkajsie rozdiely, vnutorne rozdiely ako aj motoricke.

Napríklad aj taký:

http://www.imhd.sk/po/index.php?w=2b2f3a2132222fef252932252c2127ef1f&id=10618&idg=273&gi=0&gn=20&gs=e&gsd=
http://www.imhd.sk/po/index.php?w=2b2f3a2132222fef252932252c2127ef1f&id=10669&idg=276&gi=0&gn=20&gs=e&gsd=

V případě 951 bych dokonce mluvení o konstrukci z 80. let považoval za silný eufemismus. Když jsem někdy kolem roku 1974 poprvé zakopl o zájem o MHD, řidiči erťáků a ešemek v mém rodném městě byli už tenkrát plni očekávání nových, tajemstvími opředených autobusů, zvaných "eurobusy", ze kterých se ještě o pár let později vyklubaly naše dodneška všudepřítomné Vrakosy .

co sa deje s 96 ? ?

Brilantní znalec a kritik poměrů SZKV opětovně objevuje Ameriku! PŘESNĚ takhle totiž zastavování na znamení funguje nejen v Prešově, ale i v Bratislavě.

Presovske volby:
O Prešov bojuje 9 mužov http://www.bleskovky.sk/cl/10/132131/O-Presov-bojuje-9-muzov a VOLEBNÝ PROGRAM JUDr. Pavel Hagyari na pis.sk http://www.zivotpo.sk/modules.php?name=News&file=article&sid=7355

No, teď budeš mít ty "nové motoráky" trochu blíž (jinak je to řada 840 ZSSK): http://www.vlaky.net/servis/sprava.asp?lang=1&id=1465 ?. Ještě se můžeš taky trochu poučit tady http://rail.sk/arp/slovakia/rolstock/840.htm. Jinak nejste sami, kdo přesně takové motoráky nakupuje, jak vyplývá okrem iného i z referenční listiny Stadleru: http://www.stadlerrail.com/file/pdf/Referenzlisten%20GTW%20d.pdf. Jen mě velmi překvapuje, že když pravidelně čteš Železniční magazín, tak o tom dosud nevíš- psalo se tam o tom docela dost...
Jinak souhlasím s Papyrem, že jak Dráha, tak ŽM jsou drahé (vzhledem k obsahu) a na internetu je informací víc (a hlavně v širších souvislostech). Já osobně nakupuju Dráhu bez přerušení 11 let, protože je tam občas něco zajímavého (třeba teď v posledním čísle se mi líbil dlouhý článek o terstské tramvajo-lanovce nebo o nádherné slovinské trati Jesenice- Sežana), ale ŽM fakt nemusím- píšou tam hlavně zaměstnanci různých dopravních firem a dopravní "odborníci", takže mi to dost připomíná reklamu (a navíc často klamavou ? ).
A ještě by mě zajímalo, jestli jsi vůbec někdy jel něčím jiným než Karosou nebo Solarisem, že máš odvahu výrobky té firmy označovat za nejlepší autobusy v Evropě! V Evropě je totiž tolik různých typů autobusů (nejde jen o vlastní konstrukci- třeba karoserie španělské firmy Castrosua udělá z hlediska cestujícího hodně i ze sprosté Agory: větší rozteč sedadel, pohodlnější sezení, u zadních dveří není podesta ale schůdek, jako u vaší nejstarší Agory #333, vepředu nejsou 1,5 sedalda, ale regulérní dvojsedačka, celkově nápaditý design apod.), že bych neměl odvahu vynášet takové soudy. A osobně považuju výrobky Karosy za podstandardní- jak u B951, tak u Citelisu se totiž jedná o konstrukci z 80. let, akorát kosmeticky vylepšenou...

Pozdravujem Vas,
dnes o 9:00 zacali pracovat na zastavke OPAL (smer sibirska) traja na budovani pristresku.
V pondelok som zazil kontrolu cestovnych listkov (linka 38 Sekcov-sidl.3) na Zeleznicnej stanici. Revizor pozrel na listok a zaznelo: "Kde ste nastupili?" Listok stale drzal v ruke a kontroloval dalsich, kym nenasiel jedneho studenta bez oznaceneho listku. Potom mi moj vratil...
Aby som bol spravodlivy, dnes som mu omylom ukazal prave ten stary listok a otazka znela: "Nemate nahodou iny listok?" Co bolo ovela prijemnejsie.
Ozaj neviete nahodou, co sa stalo, konecne spoznavam revirozor v Presovskej MHD, lebo ich nebolo velmi videt.

Chtěl jsem se zeptat, jakým způsobem se v Agorách/Citelisech ten kneeling ovládá? Jako cestující jsem si totiž za více než 10 let každodenního používání nevšiml, jestli se to vůbec používá (otázne taky je, jestli to vůbec české Agory mají- např. v Praze je často k vidění divadlo, kterak řidič otevírá plošinu pro vozíčkáře ručně a kneelingu jsem si nikdy v těch případech nevšiml). Opačný extrém představují např.švýcarské trolejbusy a autobusy, kde evidentně kneeling reaguje na prosté zastavení vozidla, protože při jakémkoliv zastavení třeba na křižovatce nebo v zácpě se to s pšouknutím nahne na stranu. Kromě Švýcarska to tak mají třeba Cristalisy v Lyonu, ale už jsem to viděl i jinde.
Čo sa týka schodů ve vozech, tak zvyk je železná košile, ovšem větší problémy než u Agor/Citelisů (to jsou přece jen výrazně odlišná vozidla i pro většinu normálních cestujících) je s tím u třetích dveří Karos B941/B 961, kde se dělá od roku 1999 o schod víc, sám jsem tam v začátcích často klopýtl, než jsem se naučil podvědomě rozlišovat konkrétní sérii ?
K zastávkám na znamení jen tolik, že se mi nejvíc líbí západní systém (rozšířený hlavně ve Skandinávii, ve Francii a na Pyrenejském poloostrově), kdy jsou de facto na znamení všechny zastávky v síti, ale cestující nemusí dávat na zastávce žádná znamení, stačí, když tam prostě jsou. Uvnitř se sice znamení dává, nicméně v těch krajích jsou lidé zvyklí na poptávkové ovládání dveří, takže prostě zmáčknou příslušný čudlík a ono to funguje i jako znamení pro řidiče. Takový systém totiž umožňuje projet zastávky, kde není zájem o výstup/nástup a cestovní rychlost je díky tomu vyšší. Osobně si myslím, že by se to mohlo rozšířit i tady- a nejen v Prešově: odpadly by spory o to, jestli cestující mávl nebo ne, zda je zastávka stálá nebo na znamení apod.

DPMP za deväť mesiacov s výnosmi 184,7 mil. Sk
http://mesto.sk/prispevky_velke/presov/dpmpzadevatmesiac1164098400.phtml