Discussion Forum › General Discussion

J> nie, nedalo by sa to...viac riadkov to nema...kde by potom vypisovali tie blbosti co doteraz? jo, minule som tam videl casovy udaj...po 12.00 tam svietilo ze Dobre rano...

Martyk: ULF je pekná ale mne sa viac lúbia tie starinky čo im tam jazdia E, E-1, E-2. Ja by som bol rád keby v BA jazdili T3, a K2. Ešte aj T6 by mohli, ale žiadne nové. Troxu spiatočnícke čo?

Keď hovorite otom programovaní. Nedala by sa infotabula pod mostom naprogramovať aj s časom. Bolo by to ohodne lepšie. Aj teraz je to perfektne ale s časom - dokonalé.

#8153 Martyk, ak som si dobre všimol, tak kolesá sú valcové bez profilu, a kolajnice sú I-čko, a smerom dole sa rozširujú, takže asi sú sklonené. Ak sa mýlim, tak ma opravte.

Turbo nebo kdokoli,
Jaký maj v Blavě tramvaje kola? Válcový nebo profilový ? A kolejnice sou svislý sebo skloněný?

Kolik Ik280 jsou vipravovany v odobi 1.07-31.08 a kolik v odobi 1.09-30.06?

Si,
ŽSR maj v Bratislave 25 kV, 50 Hz. To by ve městě bylo fakt drsně nebezpečný. Viděl sem, jednou nákladní auto, krý si kovovym něčim, co vezlo, štrejchlo vo trolej s 25 kV. Měl z toho díry v pneumatikách.

Martyk: ten moj napad s menenim trakcneho napatie nevyplyva z toho ze by to bolo treba upravit z dovodov aby to mohlo ist na zeleznicu (v takom priapde by som urcite volil napajacie napatie identicke ako pouziva ZSR a pre pripad prechodu na rakuske drahy by som mal proste dvojnapatovu sustavu (co by nebola ziadna novinka) (z bezpecnostnych dovodov ale tak vysoke napatie na trakciu do mesta nepatri), ale 3 systemy, to uz zaberie aj neake miesto tie zariadenicka na to (hmm a pan Kovalcik chcel taketo masinky narvat do tunela:-)). Moj ciel pri takychto spekulaciach bol skor ten aby som mohol bez potreby davat hrubsie trolejove vodice dostat na trat viacej a pripadne aj silnejsich suprav, moje uvahy sa tykali 40 metrovych voznov, pripadne 2 40 metrovych spriahnutych do 80 metroveho vlaku...

Pro ty, kdo to neznaj. ULF je správně vídeňská tramvaj typ A a B. Je to tramvaj s nejnižší podlahou na světě (18 cm, nástupní hrana 12 cm). A jedno z nejšílenějších vozidel na kolejích (elektronický osy atd.).
Pár vobrázků ULFů
http://mercurio.iet.unipi.it/pix/at/trams/Wien/ULF/pix.html

Muhehe. Sem si představil, jak po Obchodní jede třísystémovej ULF.
Změna napájecího napětí tramvají je docela divnej nápad, hlavně proto, že souběh neni možnej. Je taky zbytečná, protože voba systémy na železnici sou strídavý a tim pádem se to dá transformovat. Frekvence je irelevantní a když chceš rekuperovat, tak se to elektronicky konvertuje (v novejch lokomotivách lokomotivách je to běžný). Měniče pro trakční motory vždycky dostávaj stejnosměrnej proud, kerej měněj na střídavej, protože pro napájení trakčního asynchronního motoru musíš měnit při rozjezdu frekvenci. Elektrický vozidlo schopný dojet z Obchodní k prátru se postavit dá a je v podstatě vyřešený.

Martyk: cena za zmenu rozchodu: ano, vymenit rozchod je velmi drahe, ale v BA je situacia asi taka, ze je len malo trati ktore by nepytali udrzbu (chvalabohu toto leto sa jeden havarijnu usek uz podarilo opravit a druhy je planovany na mesiace jul a august), takze zisk z toho by bol zaroven ten zeby sa spravila rekonstrukcia trati.
Ja by som tiez celkom rad vidiet v BA hybrid medzi elektrickou a zeleznicou, urcite by to slo dosiahnut, aj ked asi stalo by to vela namahy vtesnat prislusne mestske vlaky (elektricky) do premavky na zeleznici, pretoze tratove useky ktore by boli pre takuto dopravu najzaujimavejsie su zarovan aj navacsmi dopravne zatazene (jeden je smer na Brno, druhy na Zilinu), o nieco menej zatazena trat je smerom na Galantu a asi najmenej zatazene su trate na wieden (tato by mohla byt dost zaujimava, ale znamenalo by to vyuzivat az 3 rozne napajacie sustavy), na Hegyeshalom (Madarsko) a na Komarno (tato nie je ani elektrifikovana). Posledne 3 su jednokajky.
Jednoznacne velky prinos by mali trate smerom na Malacky (Brno), Trnavu (Zilina) a Galantu, z tychto smerov dochadza denne dost velke mnozstvo ludi prevazne spojmi SAD
PS: ja osobne som uz napriklad spekuloval aj o zmene trakcneho napajania na 1.5 alebo 3 kV, co by sice po technickej stranke bolo este narocnejsie na realizaciu ako zmena rozchodu, ale malo by to vyhodu moznosti prenasat vyssie vykony cez tie iste prierezy vodicov (TEZ ma trakcne napatie 1.5 kV)

Já nevim. Tak se v česku řiká, dyž dáš do kupy dvě různý věci. Většinou to má i troku hanlivej význam.

Martyk: A z coho vzniklo oznacenie "kočkopes" (ci lepsie po slovensky "mačkopes":-)?

To Turbo:
Víš, že to byla moje první diskuze vo rozchodu? Mezi lidma, kerý se dopravou zabejvaj a kerý znám, je názor, že jinej rozchod, než 1435 je nesmysl. Asi to bude tim, že v česku i ten poslední metrovej provoz mizí před vočima. Nikdy mi nenapadlo, že metrovej rozchod má ňáký technický výhody, je to pro mě prostě jenom těžká exotika.
Úplně vynechám technický aspekty věci. Myslím si, že jak metrovej, tak i klasickej rozchod maj svoje výhody i nevýhody, vo kerejch by se dalo dlouze diskutovat a hádat se. Taky si myslim, že bych dokázal najít prameny, kerý budou dokazovat, že 1435 je lepší. Myslim, že sem na něco takovýho narazil v souvislosti s tou změnou v LIberci. Tam to začalo eště za rudocha a stav ČKD v tom rozhodování hrál taky nezanedbatelnou roli.
Muj zájem o veřejnou dopravu je ale míň technickej, takže se technickejma aspektama rozchodů zabejvat nechci. Jestli mě ale k tomu někdo donutí, tak ať se těší, protože já sem fanatickej zastánce přechodnosti tramvají na železnici.
A teď k tomu, co sem chtěl probírat, když sem psal ten první kratičkej příspěvek, kerej vyvolal takový vášně.
Podle mě je těžká dráha ve městě velikosti Bratislavy blbost. V Evropě je jediný srovnatelný město, který ji má a to je Norimberk. Můj názor je, že by se všechny peníze plánovaný na metro měly vrazit do přeměny stávajícího tramvajovýho sytému na systém rychlý tramvaje, striktně bez kolizních míst s ostatní dopravou a jeho rozšíření, aby obsluhoval celý město. Ten systém by měl bejt maximálně nosnej. Jiný druhy dopravy by ho měly jenom doplňovat a to převážně napaječovým způsobem. Do centra bych kromě tramvají pustil jenom trolejbusy. Autobusy patří jenom na linky se špičkovým intervalem delším, než 20 minut a to jen jako doplněk, tzn napaječ k závislé trakci, která jede do centra. Celej systém by měl bejt takovej, aby se z každýho místa dalo dojet do centra města s max jednim přestupem. Je-li tramvaj bezkolizní, stává se, stejně jako metro, nejspolehlivějším druhem dopravy a potom je možný bez problémů v JŘ garantovat spoje s přestupem na napaječ. Taky je dost dobrý provozovat na napaječích nízkokapacitní vozidla, tak aby i napaječe jezdily co nejčastějc.
Na tom se tady myslim shodneme. Já k tomu přidávám, že v Karlsruhe je neuvěřitelně úspěšnej kočkopes (tramvaje po železnici) a že by stálo za to zvážit, esi by nebyl vhodnej pro Bratislavu. Neznám místní poměry, mám jenom malou představu o železnich tratích v okolí Bratislavy a o přepravních proudech směrem do města a z něj. Chtěl sem vod vás slyšet váš názor na todle. Pochopitelně, že v Bratislavě by taková věc znamenala změnu rozchodu nebo částečně dvourozchodnej systém. Změna rozchodu je záležitost náročná jako blázen snad ze všech hledisek. Přechodnost vozidel na železnici je podle mě jedinej důvod, proč ji realizovat, protože dopravní přínos takovýho systému je obrovskej. Teď jde o to, jestli v Bratislavskejch podmínkách lze očekávat přínos kočkopsa takovej, aby ospravedlnil šílený náklady na změnu rozchodu. Znovu vopakuju, že to neni o technickejch výhodách metrovýho rozchodu, ale o dopravním přínosu případnýho kočkopsa. Jde o to, kolik lidí do Blavy jezdí a odkud převážně, jak sou oblasti odkud se dojíždí dostupný po železnici, je v okolí jedno nebo víc sídel, ze kerejch se do Blavy často jezdí a kam by se vyplatilo natáhnout z železnice krátkej kousek ttramvajový tratě pro zlepšení dopravní obslužnosti a spousta dalších votázek v tomdle stylu.

Turbo, prosimtěčti to pomalu, pozorně a celý, než se začneš vztekat. Vztekání neni příjemný. Hulení je lepčí.

Ad.:13sk
Mám nesmelý dojem, že už sme sa na linke asi videli - a ak mi potvrdíš moju domnienku, aj ti poviem, kde.. Tak-nejazdil si náhodou v piatok poobede linku 96/1 s vozom 4951?
Želám ti medzi "štvrtokolonistami" veľa šťastia - sú to ľudia, ktorí majú srdce na správnom mieste a od každého z nich sa môžeš veľa naučiť (toto samozrejme neplatí iba pre vodičov z Petržalky, to je dúfam jasssné ) A ako vravím, naše vozy, aj keď na pohľad pôsobia ako kopy šrotu, sú každý jeden jedinečný - každý je v niečom iný - ale to zistíš už sám Drž sa a v stredu LINKE ZDAR

Andrej (Anndy008): S chapanim narodnej hrdosti u niektorych ludi je to divne, krasny prikladom hokej: Ked Slovensko na olympijade skoncilo dost zle, mnohi hokejovi "fanusikovia" im nadavali a znosili ich pod ciernu zem, ze su hambou naroda. Zato ked sa stalo Slovensko majstrami sveta v hokeji, mnohi kricali "sme majstri" a do urcitej miery sa da povedat, ze sa chvalili cudzim uspechom (ved majstrami sa stal hokejovy team a nie fanusikovia). A preco uz tak horlivo nepriznavali svoju vinu a nevykrikovali pocas olympijady "sme debili" alebo "- Kto je predposledny? Slovensko!" ...

A nech nie som uplne off-topic (ako mnohe prispevky za poslednych 24 hodin:-). Podla mojho zbezneho odhadu je zbytocne prestavovat trate z 1000mm na 1435mm, ak ratame len s prevadzkou elektriciek na elektrickovych trasach. Ale v pripade, ze by sa zvolila kombinacia zeleznica-elektricka, bolo by to nutne.

Kombinacia elektricka-vlak by splnala aj kriterium obsluhy sirsieho regionu, tak ako je to v "kovalcikovom" nosnom systeme. Len este s drobnym vylepsenim, ze z Kamenneho namestia do Trnavy by som sa nedostal len na zeleznicnu stanicu, ale elektrickou by som sa mohol zaviest az na konkretne trnavske sidlisko (tam, kde by sa to oplatilo). Elekrtickovo-zeleznicna rychlodraha by sa dala na koncovych usekoch doviest az do oblasti, ktorej obsluha sa pozaduje, pripadne vo vacsich mestach rozvetvit (Trnava). Dokonca by bola mozna aj rychlodrazna trat z Pezinku cez Vinosady do Modry, ci z trate na Dunajsku Stredu (Kvetoslavov) do Samorina. A ako vedlajsi efekt by sa ujo Roman mohol vozit elektrickou do Jura

Pri vyuziti zeleznicnych trati je otaznou ich priepustnost, ale to je problem aj pri metre s vyuzitim zeleznic. Neviem si celkom dobre predstavit, ako sa na taku trat 110 vojdu este dalsie vlaky, ked uz aj teraz je tam dost husto ...

majkl a spol.: S epromkami uz prestali, teraz su vyhovorky na BUSE, ze v tom ich softe to neide nastavit.
CZ vs. SK: Co ste vsetci uplne ...? Slovak a Cech to je skoro to iste.
tbc: Toho dibusta pri botanickej som tam vcera videl, ale som nevedel naco tam bol...

Vcera pri zastavke Mileticova som videl ako 6290 207/? padli tak palice, ze cele vedenie sa hupalo asi 1m doprava - dolava, uz som myslel, ze sa to strhne, no nic sa nestalo. Ale palice mu pekne lietali, keby tam bol nejaky nakladak vedla neho, tak by to urcite dostal
Dnes rano na 6602 202/1 som vystupoval na zast. Novohradska a co nevidim: V troliku odpadla nejaka zenska, tak asi 5 minut tam este stal. Vodic jej doniesol vodu z kabiny a zachvilu odisiel.

Martyk:

ja pridem - jedno kedy (jedine, ze by som bol prec, ako som ti pisal uz - ale dufam, ze nie.)

Hééj, ľudkovia nezáleží predsa na tom, či je niekto tej, alebo tej národnosti...každý národ má aj niečo, na čo sám nie je hrdý - ale zanevrieť pritom na inú národnosť ako takú, lebo to a to... načo zbytočne hľadať to, čo ľudí rozdeľuje..je predsa toľko vecí, čo má veľa národov spoločných..či už povod, rodokmeň, priateľstvá alebo záľuby...alebo iba to, že či národ ten alebo ten, všetci dýchame nosom a pozeráme očami...