Discussion Forum › General Discussion

stale som nepochopil to,ze nam nechces brat iluzie.pisal som tu snad nieco o tom,ze letisko zilina sa stane nejakym vyznamnym,dolezitym siroko daleko?v kt. prispevku?jednoducho si sem prisiel,zacal si mudrovat,poucovat nas,len preto,ze pracujes v tejto oblasti a nejak si mal asi nutkanie nam chlapcom z maleho mesta napisat,ze ake velke,dolezite letisko tam v tej prahe mate.napisal si tu,ze varsava a budapest ani zdaleka neatakuju hranicu 10mil cestujucich...napr. budapest ma za prvych 10 mesiacov tohto roka 8.2mil-to pre teba znamena,ze ani zdaleka neatakuje hranicu 10mil?co si tu chces dokazat?my tu vsetci vieme ake to mate super letisko,akurat,ze sme ho mnohi aj osobne navstivili a vieme si to porovnat s inymi letiskami v podobne velkych metropoliach-a prepac,ale je to bieda,nestaci vybudovat jeden novy terminal.no a teraz nam tu napis,ze ale take v ziline ani v bratislave nikdy nebude ?

O témach mimo MHD na tomto fóre s tebou diskutovať nebudem.

Tretím ekonomicko-hospodárskym centrom Slovenska je pól osídlenia Žilina-Martin, nie samostatná žilinská aglomerácia. Práve preto Žilinsko-martinské ťažisko osídlenia mohlo (a ešte stále môže) mať vybudované moderné medzinárodné letisko s odpovedajúcimi parametrami v priestore Turčianskej kotliny (neporovnateľne priaznivejšie atmosferické a priestorové podmienky), s čím nakoniec počítala aj Štúdia o vývoji osídlenia a komplexnej infraštruktúry na Slovensku.
To „čokoľvek sa v meste budovalo“ sa väčšinou zosmiešňuje a neguje samo krátkozrakými amatérskymi riešeniami a hurásystémom projektovania a budovania. Potľapkávanie sa po pleciach nezakryje odborné fakty a tvrdú realitu.

Sídlisko Hájik
Nezmyselne sa zahusťuje plocha Hájik 1 a Hájik 2. Mesto dlhé roky ignoruje prípravu výstavby Hájika 3 a 4 (potenciálne 5 a 6) – nevykupujú sa pozemky, nebudujú inžinierske siete.

Prieťah I/18
Starý prieťah (Bôrik, Hliny, nemocnica) – najväčším negatívom je dodnes nedobudované odhlučnenie. Nový prieťah (Na Horevaží-ľavobrežná) – úrovňová križovatka Košická, jednoprúdové vetvy na rozhodujúcich uzlových križovatkách.

Trolejbusová doprava
Jednostranné „čiernobiele“ hodnotenie nie je možné.
Pozitíva : ekologická doprava s nulovými priamymi emisiami, výhodné trakčné vlastnosti v kopcovitom teréne.
Negatíva : vysoké zriaďovacie náklady (výstavba siete a zázemia prevádzky), konštrukčne zastarané vozidlá (Š14,15Tr).
Polemika : je vzdušné trolejové vedenie so stĺporadím mestotvorným alebo esteticky rušivým prvkom ...

Na záver „leteckej“ diskusie chcem pripomenúť, že žilinská aglomerácia je tretím ekonomicko-hospodárskym centrom Slovenska, význam oblasti bude neustále narastať, a tým samozrejme aj význam dopravy či už železničnej, cestnej, mestskej a spomínanej leteckej.
České aerolínie (ČSA) 15.7.2004 obnovili takmer po 25 rokoch (28.3.1981) pravidelnú leteckú linku Žilina – Praha. Obnovenia leteckej linky Praha - Žilina a otvorenia terminálu sa zúčastnili aj minister dopravy, pôšt a telekomunikácií Pavol Prokopovič, ktorý vtedy povedal že „bude prínosom nielen pre žilinský región a rozvoj jeho cestovného ruchu, ale aj pre samotné Slovensko.“ Neviem či vtedy (2004) aj prezident ČSA Jaroslav Tvrdík a predseda dozornej rady spoločnosti Letisko, a.s. Žilina George Trabelssie ako aj primátor Žiliny otvárali terminál a linku ako „neuskutočniteľnú chimériu, ktorú si vysnívali hlavne niektorí politici" (skarpo). Asi aj jeden z akcionárov Žilinskej letiskovej spoločnosti, Žilinský samosprávny kraj trpí chimériou, keď povedal, že sa chce „podieľať na významných rozvojových aktivitách, akou je aj modernizácia a rozšírenie služieb žilinského letiska.“ Od budúceho roka sa otvorí druhá linka a verím, že sa nájdu prostriedky aj na predĺženie dráhy.
Žilina mala v minulosti a má aj teraz „šťastie“ na ľudí, že čokoľvek sa v meste budovalo tak sa to muselo negovať a zosmiešňovať. Tak to bolo aj s výstavbou sídliska Hájik, cestným prieťahom I/18 ako aj trolejbusovou dopravou.

Juraj:
Toto je oficiální pojmenování!! Ne můj výmysl. Ano, velikost letišť se měří podle počtu odbavených cestujících. To jakou mají rozlohu či délku drah vůbec nehraje roli. Velikost měst se také uvádí přes počet obyvatel a ne přes kilometry čtvereční.

Mza:
Orientujete se špatně. Letiště se řadí do určitých skupin. Můžeme tvrdit, že Poprad je větší vesnice, protože tak působí. Přesto vesnicemi jsou obce s počtem obyvatel do.....

Regionální letiště jsou letiště s kapacitou do 100 000 cestujících. Pokud jsou tedy letiště Vídeň či Praha významná letiště střední Evropy, pak se Vás ptám, jak nazýváte letiště významná pro region-žilinský, popradský atd.? (Okresní?)

Letiště Atlanta je nejvetší letiště světa, přesto má význam sotva +- do vzdálenosti 1000 km od Atlanty. Je to tedy také regionální letiště v rámci USA?

Kristapána, kdo tu tvrdil, že mají letiště VIE a PRG celoevropský význam? Padl tady snad takový názor? Mimochodem, letiště Praha odbavuje 22% tranzitních cestujících - tj. více jak 2 miliony pasažérů v Praze přestupuje. Tzn., že se nejedná JEN o letiště významné pouze pro středoevropský region. Takové linky do USA jsou z více jak 70% plněny cestujícími z východní Evropy.

"kedze som menovane letiska osobne navstivil"
To je hezké, já na jednom pracuji - na odboru zabývající se rozvojem letišť. Proto jsem si myslel, že by někoho mohlo zajímat jakou má D.Hričov budoucnost. Nečekal jsem slovíčkaření typu - já to vidím takhle. Důležitá jsou fakta.

A aby bylo jasno. Mým příspěvkem jsem chtěl reagovat na to, že by snad někdy mohla mít Žilina dálkové linky. Nikdo nepřeceňoval význam letišť PRG či VIE, jen jsem uváděl jak na tom letecká doprava vůbec je a některým jsem chtěl otevřít oči a do problematiky je zasvětit. Nerozumím oč Vám jde? Ostatní snad pochopili.

vdaka,myslim,ze sa dokazem orientovat aj bez tvojej pomoci,kedze som menovane letiska osobne navstivil a mal moznost vyuzit ich sluzby.napriek tomu trvam na tom,ze su to regionalne letiska - su vyznamne len z pohladu stredoeuropskeho regionu.netvrdim,ze som ich takto oznacil podla nejakeho niekym schvaleneho delenia.ako si sam napisal,su to 25. a 30. najvacsie letiska v EU(alebo Europe?)co sa tyka poctu odbavenych osob,z toho jasne vyplyva,ze nejaky mimoriadny celoeuropsky vyznam nemaju.nehovoriac o bratislave,kt. nema ani ten stredoeuropsky vyznam.myslim,ze pha a vie su porovnatelne s vacsou zeleznicnou stanicou,ak berieme pocty cestujucich,nie co sa tyka poskytovanych sluzieb samozrejme.ale toto je forum o mhd,takze asi by sme sa mali drzat skor tymto smerom.sluzia niekde lietadla ako prostriedky mhd?

Asi si si neprecital moj prispevok, ked takto pises. Mozem zobrat meter, pasmo alebo policajne kolecko a dokazem ti, ze tvoje "pojmenovani lestist" je "na vode". Pokial nenapises "podla parametru poctu prepravenych osob". Lebo som ti vysvetlil, ze tych parametrov je viac, tak pri porovnavani VZDY musis uviest, podla ktoreho parametru uvadzas poradie ty, co si neurobil. Podla mna najvacsie letisko je v Californii /uvadzam parameter - dlzka drahy cca 15 km/, kde pristavaju raketoplany a ktore podla parametru poctu prepravenych osob je jedno z najmensich na svete! Uvadzanie toho parametra je fakt dolezite, vidis ako to skresluje.

Mza:
Praha v roce 1991 odbavovala 1,6 mil. pasažérů. Poprvé hranici deseti milionů překročila v roce 2005. Nikdo z ní nedělá něco extra. Mé přirovnání sloužilo k tomu, aby se tu pár lidí dokázalo orientovat.
Rozhodně už, ale nemohu souhlasit, že Vídeň či Praha jsou regionální letiště. Regionální letiště mají kapacitu do jednoho milionu cestujících a tuto hranici překročila dnes už i Bratislava. Pojmenování letišť zní asi takto:
velká interkontinentální - nad 25 mil.
velká - 10-25 mil.
středně velká - 1-10 mil.
malá regionální - 100 tis.-1 mil.
malá - do 100 tis.

"Vieden aj Praha su obe male regionalne letiska s par linkami mimo kontinetu,nic extra."
Vídeň je 25. největší letiště v Evropě a Praha 30. Netroufl bych si o letištích s provozem 600 letadel denně, 50 000 odbavenými cestujícími za den, 5-15% růstem za rok a s běžným provozem velkých letadel (nad 200 cest.) tvrdit, že se jedná o malá regionální letiště.

Zavolaj 5643 741 a dohodni termin.

precital si si spravne moj prispevok?ja prave tvrdim,ze na linku soul-zilina je nase miniletisko absolutne nevybavene(okrem ineho),takze nam tu nepises nic nove.praha prekonava hranicu 10mil cestujucich az v poslednych rokoch(myslim,ze prvy krat min. rok),tak tu z nej nerob nieco extra(nad 10mil.).Vieden aj Praha su obe male regionalne letiska s par linkami mimo kontinetu,nic extra.

Juraj: Dobry den, idem za Vami s takym problemom, ze mam pracovat na jednej semestralke (ide o tvorbu lubovolneho modelu a jeho odsimulovanie) a potrebujem ziskat lubovolne data, a tak ma napadlo, ci by sa nejako nedalo ich od Vas ziskat. Napriklad vytazenie jedneho vozidla pocas celeho dna a pod, pretoze este neviem ake data mate a co je mozne poskytnut. Ak by sme sa nejako mohli dohodnut kontaktujte ma prosim na moj e-mail zoza81@azet.sk

Predpokladám, že do tej frekvencie rátaš aj premávku aeroklubu a ŽU ?

Teraz chvilu vynimocne nebudem suhlasit.

1/ Letisko Zilina nie je chimerou, ale uz niekolko rokov medzinarodnym letiskom. Ak medzinarodne letisko charakterizuju vlastnosti
a/ lieta sa medzinarodne, t.j. do a zo zahranicia /na rozdielo od vnutrostatneho letiska/
b/ funguje na nom sluzba cudzineckej policie a colnici
c/ letisko sa ako zdrojove alebo koncove letisko /samozrejme s prestupmi/ nachadza v databaze medzinarodnych destinacii,
tak vsetky tieto podmienky Letisko Zilina splna.

Letiska je mozno hodnotit roznymi charakteristikami. Jedna z nich je pocet cestujucich, druha dlzka vzletovej a pristavacej drahy /drah/, tretia navigacne vybavenie, stvrta maximalna tonaz /"velkost"/ lietadiel, no a dalsia pocet vzletov a pristati za rok /frekvencia letiska/. No a o Letisku Zilina mozno jednoznacne povedat a cislami dolozit, ze je najfrejventovanejsim letiskom na Slovensku.

Mne iluzie neberies, v podstate si napisal inymi slovami co ja. Akurat ja som to napisal z pohladu technickeho a ty personalneho.

Mas dobre informacie.

Ked bude dostatocna kapacita vozidiel, uvazuje sa na tom. Uz je pripravena ja tarifa. Ale v sucasnosti sa tam ledva zmestia zamestnanci a situacia sa este pritvrdi, tak to este chvilu nepojde. Ale neskor ano.

Treba napisat, preco by sa mala pritvrdit. Povodne sa uvazovalo so zvazanim z vacsich dialok specialnymi autobusmi, ako je to u VW. Vedenie firmy vsak pred kratkym casom rozhodlo, ze namiesto organizovania specialnej dopravy bude radsej preplacat pracovnikom cestovne. Ma to 2 dosledky:
1/ Cast pracovnikov sa nedovezie specialnymi autobusmi pred firmu, ale na aut.st. a zel.st ZA, ktori zvysili naroky na dopravu L 25 a 35.
2/ Aj tym mnohym pracovnikom, ktori sa planovali vozit osob.autami /a percentualne sa s touto skupinou planovalo pri vypoctoch dopravy/, sa dnes viac opati vozit MHD a tiez navysuju pocty na L 25 a 35.

Od marca-aprila sa zacne 2. zmena a ocakava sa, ze sa to trocha rozptyli.

Nekaz nám eufóriu predvolebných sľubov ? .
"Medzinárodné" letisko Žilina-Hričov je neuskutočniteľná chiméra, ktorú si vysnívali hlavne niektorí politici, a to aj v súvislosti s považským variantom diaľničnej siete a križovatkou D1+D3 pri ňom. Letisko vzniklo v sedemdesiatych rokoch ako náhrada za zrušené letisko Brezovský Majer (dnes sídlisko Vlčince). Slúžilo prevažne VŠDS a aeroklubu. Leží v stiesnených pomeroch, ktoré znemožňujú efektívnu prestavbu a využitie. Už v 60.-rokoch bolo pre budúcu aglomeráciu Žilina-Martin a celú spádovú oblasť severozápadného Slovenska naprojektované veľké letisko v oblasti Turca pri Martine, kde sú najlepšie podmienky na leteckú dopravu na Slovensku (Arch.Juraj Turzo, Možnosti komplexného rozvoja osídlenia v podmienkach stredoslovenského kraja atď.).

Odpoviem ti ja. #111 je odstavená z premávky a čaká na vyradenie. Potom bude pravdepodobne zošrotovaná. Má sa vyradiť kvôli nejakej važnej technickej poruche. Myslím, že to je zlomený rám. Bus má 14 rokov a je značne zanedbaný. Namiesto neho prídu dva nové kĺbové autobusy.

Mza, Juraj:
Pánové, nechci vám brát iluze ohledně leteckých linek do/z Žiliny. Letecká doprava je mým zájmem a proto bych vás rád dostal do reálu.

1) Je třeba si uvědomit, že letecká doprava na tom po celém světě není úplně nejlépe.

2) Dálkové linky z Evropy jsou zatím ve fázi, kdy létají především do několika málo hubů (přestupních velkých letišť) - Londýn, Frankfurt, Paříž, Amsterodam, Madrid, Mnichov, Řím, Kodaň. Tyto letiště odbavují přes 25 milionů pasažérů ročně a dálkových linek mají několik desítek. Druhou skupinou jsou letiště odbavující přes 10 milionu pasažérů za rok, kterých je po celé Evropě tak 20-30. Abych byl přesnější, ve střední Evropě se nacházejí dvě - Praha a Vídeň. Budapešť a Varšava hranici 10 milionu ještě zdaleka ani neatakují. Z Prahy létají dálkové linky do New Yorku, Toronta, Montrealu, Atlanty (2007), Fortaleza, Bangkog, celý Blízký východ, Srí Lanka, Soul, Tchajvan (cargo) a Tokyo (pouze v létě). Podobný rozsah dálkových linek má i Vídeň. Jen bych chtěl upozornit, že počty dálkových destinací se na těchto letištích dají spočítat na prstech dvou rukou. Velká letiště jako Londýn mají např. spojení do 100-200 destinací mimo Evropu!!! Ostatní letiště s počtem cestujících od 1 do 10 milionů mají většinou charakter s provozem napaječů do velkých hubů a dálkové linky se na těchto letištích skoro nevyskytují. Dalším typem letišť jsou od 100 000 do 1 milionu. Jedná se o regionální letiště s velmi malým provozem převážně linek charterových nebo do okolních hlavních měst (Brno, Ostrava). Všechna menší letiště DO 100 tis. mají jen velmi malý provoz a mezi ně se řadí Žilina, Sliač či Zlín-Kunovice.

3) O dálkové linky je obrovský boj a to na letištích s provozem nad deset milionů cest. Taková Praha se léta snaží o získávání dálkových linek a jestli některé opravdu nakonec získá, jedná se o obrovský úspěch. A to je Praha ohromě expandující letiště s moderním zázemím, novými terminály, moderním dráhovým systémem a zasazené ve městě, kam ročně přicestuje na 5 milionu turistů. Podobný boj o dálkové linky svádí Vídeň a pokud i ona získá nakonec nějaký ten "Soul", slaví to šampaňským.

Z toho všeho plyne, že jakékoliv myšlenky na zavedení dálkových linek v Žilině jsou pouhou utopií, která se nebude konat nikdy. A jestli někdy ano, budeme mít všichni dlouhé šedivé vousy a jednou nohou budeme stát nad hrobem. V Žilině může akorát nastat větší rozvoj linky do Prahy, kam létá pravidelná linka ze Soulu. Bohužel i na lince Praha-Žilina dnes létá jedno letadlo denně s kapacitou 42 míst a je v průměru vytíženo sotva z 50%. Větší rozvoj letadel tu nečekejte. I ta linka do Prahy je pro Žilinu obrovský úspěch. Žilina by mohal mít potenciál v nákladní letecké dopravě, ale i tady je možná pozdě - v Ostravě se plánuje usídlit nákladní letecká společnost, která hodlá u Ostravy vybudovat velký nákladní terminál. Ale buďte rádi. Z nákladní letecké dopravy mnoho pozitivního neplyne. Pouze hluk z letadel, následných kamionů a jen pramalá zaměstnanost.

Ke vší úctě k Žilině, v Evropě čeká na podobné linky z Koreji x dalších letišť umístěných v daleko větších a významnějších městech s milionovými čísly cestujících. Jestli páni z radnice Žiliny hlásají do světa, jak se bude létat z Hričova do Soulu, vůbec netuší o čem mluví a jen zesměšňují sami sebe. I provoz B737 jednou za den z Prahy by bylo dnes pro Žilinu velké soustu.
S pozdravem
m@rtin