Discussion Forum › General Discussion

Zoznam žilinských busov z roku 1994 som už skompletizoval do excelovského súboru. E-mailom som ho zaslal Valcovi, Markovi a Jozefovi. Ak by mal záujem ešte niekto, stačí sa ozvať a pripojiť adresu.

Ozaj, čo sa stalo s tými vyradenými Ikarusmi? Boli predané? Ak hej, kam? Však mnohé z nich mali 6-7 rokov. Na slovenské pomery nové vozidlo.
A jazdili aj v mestskom nátere. To by som chcel vidieť, treba zohnať nejaké foto.

Toto som stiahol pred dvoma mesiacmi zo stranky spvd.cz. Teraz som to nevedel nájsť, možno to tam už zrušili. Mohlo by vám to pomôcť pri kompletizovaní vozového parku nielen v ZA.
www.valec.wz.cz/mhd-za/statistika_vc_karosa700.zip

Aha, pardón - hneď to napravím. Vďaka za opravu.

Dneska nieje 21.7.2004. vyď.dnešný updat fotiek. ?

Najprv boli dokonca biele, resp. také nedefinovateľne špinavobielokávové. Kedysi dáááávno som kladivká zbieral ?. To ešte červené ani neboli.

no, kedysi som sa Ik280 v zilinskej MHD viezol, kde su tie casy... jedinu vec co si z neho pamatam je, ze mal cierne kladivka (nie karosacke, ale normalne ikarusacke) na rozbitie okien. ozaj, vie mi niekto povedat nieco o tych ciernych kladivkach, bola to zvlastna nejaka seria, alebo najskor boli cierne a az potom cervene? v BA si pamatam len jeden voz s takymi kladivami (184x?)...

a čo takto Ik 280 č. ZAB 41-53?
http://sandl.publish.cz/inside/ikarusy/index.php?subj=foto&dopravce=zilina

Tretí článok, ktorý mám je vlastne kompletný stav vozového parku autobusov k 14.7.1994 s evidečnými číslami, typmi, ŠPZ a dátumom zaradenia. Teraz sa mi to nechce prepisovať sem do fóra. Prepíšem to rovno do Wordu a Markovi a ďalším záujemcom, ktorí sa ozvú, zašlem na mail.
Inak, zrejme vás poteším, v zozname sú aj viaceré vozy, ktoré Marko v svojom zozname obsihnuté nemá. Niekde sú aj odlišnosti v ŠPZ, no keďže sa jedná o originál zoznam napísaný v roku 1994 a nie nejaké dodatočné spätné zisťovania, zdá sa, že posunie naše bádanie viac dopredu.

Tie zoznamy autobusov a trolejbusov uvedené nižšie je pre vhodnejšie prezeranie si prekopírovať do *.txt súboru a pozrieť v Notepade (Poznámkový blok) alebo prekopírovať text do Wordu, nastaviť písmo "Curier New" a veľkosť "10". Nie sú použité tabulátory, medzery by teda mali sedieť s riadkom obsahujúcim samé XXXXXXX..., ktorý predstavuje stĺpce (medzerou sú oddelené ev. číslo, typ, atď.).

Ikarus #1 bol vyradený asi ešte pod správou SAD (do 1993), takže v zozname nie je uvedený!

37, 39 - mohlo ísť o predchádzajúce obsadenie ev. č., pokiaľ nesedí ŠPZ.

Zahájaení trolejbusové dopravy v Žilině

Ing. Jan Dvořák

První úvahy o zavedení trolejbusové dopravy v Žilině se objevily již v 50. letech. Reálnější podobu získaly tyto úvahy v 1. polovině 80. let, kdy se Žilina stala jedním z šesti československých měst, vytipovaných usnesením federální vlády k zavedením trolejbusové dopravy. Při rozdělování investičních prostředků však nakonec dostala přednost výstavba trolejbusového systému v Banské Bystrici, přetože ta byla v té době středoslovenským krajským městem. V roce 1988 byla v Žilině na základě studie výstavby trolejbusového systému zavedena nová koncepce MHD pod názvem "Autobusová verze trolejbusové dopravy" (viz Zpravodaj 8/88). K realizaci výstavby trolejubusových tratí však došlo až počátkem 90. let, a to zejména zásluhou žilinského primátora Sloty. Z důvodu závadění trolejbusů také 6.11.1992 vznikl Dopravní podnik města Žiliny, který 1.11.1993 převzal také autobusový provoz MHD (viz Zpravodaj 3/94).

Realizovaná čast trolejbusového systému má tři trasy:
a) Vlčince, Matice slovenskej - Predmestská - Žel. stanica - Hálkova - Kvačalova
b) Vlčince, Matice slovenskej - Vysokoškolákov - Štúrovo nám. - Hálkova
c) Žel. stanica - Štúrovo nám. - Hlinská - Solinky, Jaseňová

Zatímco trasa a) je již zcela dokončena, na trase b) probíhá zavěšování převěsů a závěsů a na trase c) jsou zatím pouze osazeny sloupy. Dokončeny jsou také všechny tři měnírny - ve vozovně, na ulici Veľká okružná a na Hlinách. Zprovozněna je také trolejbusová vozovna pod městským hřbitovem na Závodí, jejíž součastí je i nová budova sídla DPMŽ. Autobusy budou dlouhodobě garážovt v areálu ČSAD, i když za trolejbusovou vozovnou je ponechána územní rezerva pro autobusové garáže. Další výstavba tratí (od nemocnice přes Bôrik na Solinky, odbočka na Vlčincích na Fatranskou, od Závodí na Hájik) nebude zřejmě realizována dříve než za pět let.

V Předstihu zavedení trolejbusové dopravy byla a-1 odkloněna na Hálkovu, tedy do trasy budované trolejbusové linky. Zároveň s přesměrováním a-1 byly provedeny následujúcí úpravy:
a-4 zaveden celodenní provoz v intervalech 8/15/20 min.
a-5 zaveden celodenní provoz v intervalu 15 min.
a-22 odkloněna Bytčica, KD - Brodno (čáast spojů KD - Žel. stanica), v So-Ne posílena na 30 min.
a-26 odkloněna VÚVT - Hálkova - Bytčica, ZVL
a-27 spoje na Nový cintorín ukončeny na Pietnej
a-29 odkloněna Budatín, Dolná - Žilinská Lehota, Kortinskám omezena ve špičce na interval 60 min.
a-31 ráno, dopoledne a odpoledne prodloužena na Kvačalovu

První jízda trolejbusu se v Žilině uskutečnila 19.9.1994, kdy vyjel na trať vůz #206. Zkušební jízdy se pak většinou omezily na krátký okruh v objektu vozovny. K zahájení zkušebního provozu s cestujícími došlo 17.11.1994, v předvečer komunálních voleb. Jako první pravidelný kurs vyjel z vozovny ve 4.42 vůz #213 (režijně na Vlčince). Tento vůz jel také první spoj s cestujícími v 5.03 z Vlčinců. Nová t-1 Matice slovenskej - Predmestská - Žel. stanica - Hálkova - Kvačalova (Depo) je dlouhá 8,2 km. Linka je v provozu od 5. do 21.30 hod. v intervalech 10 min. ráno a odpoledne, 15 min. dopoledne a 20 min. večer (jízdní řád je shodný po celý týden), přičemž v úseku Hálkova - Kvačalova je vedeno pouze 12 spojů v pracovní dny ve špičce a v sedle. Provoz zajišťovaly zpočátku pouze vozy 14Tr, protože vozy 15Tr neměly slovenské technické preukazy (české od poloviny roku 1994 na Slovensku neplatí). Pod dodání nových technických preukazů jsou do povozu zavedeny i článkové vozy 15Tr (od 25.1.1995), definítvně je upraven jízdní řád a tím zaveden pravidelní provoz. V současné době má DPMŽ 11 vozů 14Tr a 10 vozů 15Tr ( #201 - 221). Další 4 trolejbusy 14Tr a 4 trolejbusy 15Tr ( #222 - 229) jsou již vyrobeny, ale zůstávají ve Škodě Ostrov, neboť nejsou zaplaceny a DPMŽ má pro zajištení současného provozu dostatek vozů.

Ikarus 280.08 c. 1, SPZ ZAB 04-27 ?

http://www.imhd.sk/bb/index.php?w=372f2833232930ef392b342f26ea&styl=8&typ=upgrade/2004-011&no=7&id=27302aeef1f021edf7f2f4f022213aed21

Vznik dopravního podniku v Žilině

Ing. Ján Dvořák

V souvislosti s výstavbou trolejbusové dopravy v Žilině bylo rozhodnuto o vzniku Dopravního podniku města Žiliny. Tento podnik existoval ve městě již v letech 1949 - 1962, pak provoz MHD převzala ČSAD. Obnovený DPMŽ formálně vznikl 6.11.1992 jako garant výstavby trolejbusového systému.

Předpokládalo se, že k 1.4.1993 dopravní podnik převezme dosavadní autobusový provoz. Nové městské autobusy dodané na přelomu let 1992/1993 nakupovalo již přímo město. Přechod MHD pod nového provozovatele se však ukázal poněkud komplikovanějším, než se předpokládalo, zejména pro chybějící technickou základnu DP. K výše uvedenému datu byly jen z MHD vyčleněny linky do bývalých městských částí, které se od města odtrhly, resp. tyto linky byly zkráceny po hranici města. Z vozového parku také byla vyčleněna vozidla jezdící na těchto linkách. Na jízdních řádech je od 1.4.1993 pznačení DPMŽ. Koncem srpna již označení ČSAD nebylo ani na autobusech. V současné době dostávají autobusy městský žluto-zelený nátěr. K faktickému převzetí provozu došlo od 1.11.1993.

Ve výstavbě je první trolejbusová trať Vlčince, Matice slovenskej - Predmestská - Železničná stanica - Hálkova. Dále by měly být již v roce 1994dokončeny částečně rozestavěné úseky Vlčince, Matice slovenskej - Bôrik, Vysokoškolákov - Štúrovo nám. - Hálkova a Predmestská - Štúrovo nám. - Hliny, Hlinská - Solinky, Jaseňová. Ve výstavbě je také trolejbusové vozovna v Závodí a tři měnírny. Provoz by v roce 1994 mělo zajistit 29 trolejbusů, z toho 14 kloubových.

Současné linkové vedení vychází z autobusové verze trolejbusové dopravy (viz Zpravodaj 8/1988). Oproti původnímu stavu došlo jen k drobným úpravám. přebytečná kapacita a-1 a a-2 v oblasti Lietavské Lúčky a Bytčice byla vyřešena jejich omezením a zavedením nových a-4 a a-5 s ukončením na sídlišti Solinky (ulicí Hlinskou) místo a-28, která byla převedena ulicí Kamennou na VÚMAT. Krátce byly zavedeny také zkrácené spoje a-1 po Bytčicu, označené jako a-11. Pro obsluhu nového sídliště Hájik byla zavedena nová "trolejbusová" linka a-6, vedená prozatímně ulicí Kragujevskou. Stav linkového vedení k 1.4.1993 je uveden v následujícím přehledu:

Linka / trasa / provoz / Interval - Pdš / Pds / Dk

a-1 / Fatranská - Žel. stan. - Bytčica / d / 10 / 15/ 15
a-2 / Fatranská - Vysokoškolákov / Bytčica/ Pdš, v / 5 / - / -
a-3 / Jaseňová - Žel. stan. - Jaseňová / d / 6 / 12 / 15
a-4 / Fatranská - Žel. stan. - Jaseňová / Pdš / 9 / - / -
a-5 / Fatranská - Vysokoškolákov - Jaseňová / Pds, v, So, Ne / - / 15 / 15
a-6 Rázc. VÚVT - Vysokošk. - žst. - Stodolova / d / 15 / 30 / 30
a-21 / Chlmecká - Hurbanova - VÚMAT / d / 12 / 20 / 30
a-22 / Brodno - Žel. stan. - ZVL / d / 10-40 / 30 / 60
a-24 / Magočovská - Žel. stan. - Priehradná / d / 15 / 30 / 35
a-26 / Rosinská - Žel. stan. - Nám. hrdinov / Pd / 15 / 60-120 / -
a-27 / Jakubská - Hurbanova - Pod Hradiskom / d / 10-15 / 30 / 30
a-28 / VŠDS - Predmestská - VÚMAT / Pd / 12 / 25-30 / -
a-29 / Žel. stan. - Hurbanova - Kortinská / d / 60 / 50-105 / 50-105
a-30 / Vranie - Žel. stan. - Žitná / d / 60 / 60 / 60
a-31 / Pstruhová - Matice slov. - Jaseňová - Žst. / d / 10-30 / 60 / 60
a-50 / Žst. - Matice slov. - Jaseňová - Žst. / n / - / - / -

Poznámky:
a-6 v Pdv a So-Ne provoz jen v úseku Stodolova - Žel. stan.
a-22 v So-Ne a část Pdv provoz jen v úseku Brodno - Žel. stan.
a-27 večer interval 90 min., dopoledne část spojů na Nový cintorín
a-28 v Pds a část Pdv provoz jen VŠDS - Rajecká (ELV)
a-50 interval 30-50 min.

Vo svojich "archívoch" som objavil kópie troch vydaní "Zpravodaj KMD OKD Vltavská", ktoré sa dotýkajú žilinskej MHD. Vzhľadom na to, že verejne priznávam zdroj a autorstvo plne zachovám, verím, že kolegovia z ČR nebudú mať za zlé, ak si dovolím uvedené materiály v nasledujúcich príspevkoch prepísať.

Aha,teraz som si práve všimol,že 37-ku už máš v evidencii.Ináč teraz som si spomenul,že som tou 37-kou myslel vlastne 39-inu.Tú 39-imu si ešte pamätám dobre.Mala také krémové madlá ako všetky staršie generácie Karosy.

Marko:Pamätám na jednu Karosu.Bola to asi posledná s nápravou Rába.Mala #37.Mala by to byť jedna z tých ZAB 17-XX.Skôr asi tá 17-99,ale niečo mi hovorí,že mala špz ZAB 17-39.

Re Marko: Uff! Tak teraz sa ani neviem vyjadriť Najprv si to musím všetko preštudovať a rozanalyzovať, možno niečo málo budem vedieť doplniť.

Re #533 Valec: Díky. Tú konečnú Jaseňová som si tiež všimol a už včera opravil, ale celkom som zabudol na takú "drobnosť" ako nahrať to na web. Ostatné chyby tiež dnes opravím.

Ďalšia kapitola obsahuje vývoj cestovného po roku 1990. Ešte k tomu patria prílohy s cenami od roku 1999 (tu ich neuvádzam):


CESTOVNÉ

Od 1. 7. 1991 sa zvýšilo celé cestovné na 2 Kčs, polovičné na 1 Kčs.
Nasledovalo zvýšenie cestovného od 1. 1. 1993 a to na 3 Sk (deti 1 Sk).
Posledné zvýšenie cestovného ešte pod „správou“ SAD nastalo od 23. 5. 1993, kedy sa zvýšilo na 4 Sk (1 Sk zľavnené).
Dopravný podnik mesta Žiliny v roku 1994 už „pracoval“ s cestovným 1/3/4 Sk, pravdepodobne v tvare polovičné/celé/u vodiča (?). To bolo vytlačené na cestovných lístkoch (CL) ČSAD/SAD. Preto sa vo februári 1994 uskutočnila prvá tlač CL DPmŽ a v máji 1994 prebehla výmena lístkov ČSAD za nové DPmŽ. Od 1. 7. 1994 zostali v platnosti iba CL DPmŽ. Ceny časových lístkov boli v roku 1994 nasledovné:
- mesačný občiansky 150,- Sk
- trojmesačný občiansky 390,- Sk
- mesačný zľavnený 75,- Sk
- trojmesačný zľavnený 195,- Sk
Zvýšenie cestovného od 1. 10. 1995 obsahovalo nasledovné ceny:
- jednorázový občiansky 5,- Sk
- jednorázový zľavnený 2,50 Sk
- mesačný občiansky 200,- Sk
- trojmesačný občiansky 500,- Sk
- mesačný zľavnený 100,- Sk
- trojmesačný zľavnený 250,- Sk
To platilo až do 31. 7. 1996. Nasledujúci deň boli ceny jednorázových CL opäť upravené (1. 4. 1997 určite) takto:
- občianske 6,-
- občianske u vodiča 8,-
- nočné cestovné 10,-
- zľavnené (študenti, dôchodcovia) 3,-
- občianske mesačné 240,-
- občianske mesačné prenosné 600,-
- mesačná zľavnená 120,-
- občianska štvrťročná 600,-
- občianska štvrťročná prenosná 1 600,-
Tieto ceny vydržali až do radikálnej zmeny tarify a zavedením výkonovej tarify, ktorá nasledovala rok po zmenení spôsobu označovania cestovných lístkov.
Od 15. 8. 1999 sa zmenila tarifa. Zaviedli sa pásma, ale na Slovensku v tom čase ojedinelé (a zatiaľ dodnes). Prvé pásmo vzniklo do päť zastávok od ľubovolnej zastávky (cestovné zostalo na úrovni 6 Sk/3 Sk). Základné cestovné zdraželo na 8 Sk (resp. zľavnené 4 Sk) a platilo ako dvojpásmové, t.j. na ľubovolný počet zastávok v celej sieti. Jednorazové cestovné lístky však zostali neprestupné. Okrem toho zdraželo nočné cestovné na 25 Sk a zaviedli sa kombinované cestovné lístky (rodinný víkendový za 22 Sk, 1 osoba + 1 pes za 15 Sk a 1 osoba + 1 príručná batožina za 11 Sk, všetko dvojpásmové). Vodič predával iba základný (dvojpásmový) cestovný lístok za 10 Sk.
Úplne sa však zrušili časové predplatné cestovné lístky na ľubovolný počet ciest (tzv. paušálne) a vznikli časové predplatné cestovné lístky na konkrétny počet ciest (najskôr na 80 a 240 ciest - náhrada mesačného a štvrťročného cestovného lístka), z ktorých vznikli aj rôzne zvýhodňované cestovné lístky. Presné evidovanie počtu ciest sa dosiahlo zmenou nosného systému cestovného lístka (tzv. nosič), a to formou kontaktnej čipovej karty (vtedy sa už bežne používali napríklad pre automaty verejnej telefónnej siete). Ročne sa od toho času vydalo cca 30 000 čipových kariet.
Novinkou bolo aj zavedenie tzv. turistických cestovných lístkov s platnosťou 24 hodín (denný, za 40 Sk) a trojdňový (za 100 Sk). Na tieto cestovné lístky sa vždy uviedol dátum a čas začiatku platnosti, ďalej ho už nebolo potrebné označovať (musela sa však vyplniť predtlač - t.j. meno, priezvisko a číslo občianskeho preukazu). Tieto cestovné lístky platili už na neobmedzený počet ciest, ale neplatili na nočné spoje (od 23:00 do 5:00). Preto sa u dvadsaťštyrihodinového cestovného lístka predĺžila platnosť vždy o 6 hodín do nasledujúceho dňa.
15. 7. 2000 vstúpil v platnosť výmer č. 47/2000, ktorým sa upravily ceny predplatných a jednorázových lístkov.
Ďalší cenový výmer č. 19/2001 nadobudol platnosť 15. 3. 2001. Opäť išlo o zmenu ceny predplatných (od 15. 3. 2001) a jednorázových lístkov (od 1. 4. 2001).
15. 4. 2003
Výmer č. 1/2003 s platnosťou od 15. 4. 2003 stanovil maximálne ceny cestovného MHD pre čipové karty. Týmto výmerom sa zrušil výmer č. 42/2002 zo dňa 18. 7. 2002 a dodatok č. 1 zo dňa 20.1.2003 o stanovení maximálnej ceny cestovného MHD v meste Žilina.

Ďalej uvádzam jednu podkapitolu z materiálov, ktoré pripravujem o histórii MHD v Žiline:


Predaj cestovných lístkov

Predpredaj cestovných lístkov, vybavovanie preukazov, predaj cestovných poriadkov a ďalšie administratívne úkony súvisiace s vybavením cestujúcich umiestnil DPmŽ do tzv. „predpredajných miest“, ktoré sa situovali čo možno najbližšie k cestujúcim na najfrekventovanejšie miesta. Krátko po obnovení Dopravného podniku sa tak v roku 1994 otvorili predpredajné miesta na autobusovej stanici (vedľa predpredajne SAD) a na Štúrovom námestí v Dome odborov. Neskôr, konkrétne od 1. 6. 1998, k nim pribudla ďalšia predajňa v komplexe funkčných budov na Hlinkovom námestí.

Existenica predajní DPmŽ :

- miesto - otvorenie - zatvorenie -

- Autobusová stanica - 1994 - -
- Štúrovo nám. - 1994 - -
- Hlinkovo nám. - 1. 6. 1998 - -


Otvárací čas predajní DPmŽ :


- miesto - pracovný deň - iné dni -

- Autobusová stanica - 6:00 - 17:00 - zatvorené -
- Štúrovo nám. - 7:00 - 18:00 - zatvorené -
- Hlinkovo nám. - 7:00 - 18:00 - zatvorené -


So zavedením bezhotovostného styku v MHD v ČSSR v priebehu druhej polovice sedemdesiatych rokov 20. storočia sa hľadali spôsoby, ako zabezpečiť predaj cestovných lístkov aj mimo pracovný čas stánkov Poštovej novinovej služby, obchodov a predpredajní jednotlivých podnikov zabezpečujúcich MHD. To viedlo k zavedeniu predajných automatov firmy Merona, ktoré sa dovážali z bývalej Nemeckej spolkovej republiky. Automaty Merona 2000 tak zaviedli nepretržitý predaj cestovných lístkov aj v Žiline. Vznikom DPmŽ, resp. zvyšovaním cestovného, sa iba upravoval text, ktorý sa na cestovné lístky tlačil. Každý automat vydával jeden druh cestovného lístka, buď obyčajný (celý) alebo zľavnený (polovičný). Ak bol automat na zľavnený lístok, vedľa sa zvyčajne umiestňoval automat na obyčajný lístok. Okrem "konštantného" textu sa na každý lístok vytlačilo aj poradové päťciferné číslo.
Od 1. 7. 1998 sa v súvislosti so zmenou spôsobu vybavenia cestujúcich zmenila šírka cestovných lístkov z 30 na 35 mm a zároveň sa zaviedli rôzne ďalšie druhy cestovných lístkov ako napr. jednopásmový, dvojpásmový, batožinový atď. Preto sa zmenil aj spôsob tlače cestovných lístkov vydávaných z automatov. Na papier chránený proti kopírovaniu sa vytlačí celý text pri vydávaní cestovného lístka. Okrem toho sa inštalovali tzv. viactarifné automaty, ktoré ponúkajú na predaj cestovné lístky:
- základné jednopásmové
- základné dvojpásmové
- zľavnené jednopásmové
- zľavnené dvojpásmové
- nočné
- batožinové
- 24 - hodinové turistické
Jednotarifné automaty ponúkajú na predaj iba cestovné lístky základné dvojpásmové. Viactarifné automaty na výdaj cestovných lístkov sú typu Merona NC 2010-3.