Este jedna úvaha:
Síce chápem ,že je byrokraticky nariadené ,aby každá samostatná mestská časť mala spojenie mhd, čo LunikIX je, ale tamojší obyvatelia bohate využívajú spojov z KVP pre blízkosť ich zastávky. Zachádzka L11 na konečnú má skutočne len byrokratický charakter.
Sú miesta, kde doprava výrazne chýba. Napr. východná časť Terasy (Idanská, Považská) ., na juhu (Kalinčiakova, Turgenevova, Žižkova)., a na Dar.hr. od konečnej "Exnárova horná trasa Krosnianska , Charkovská (?) Túto trasu sice nemám prejdenú ,nechám sa poučiť, ale spojenie z Lingova touto trasou by bolo dobré. Pochopitelne, že všetky trasy by asi museli prejsť malými úpravami pre prejazdnosť busov, zrušenie niektorých park.miest, zmena dop. značenia , ... ale ak može linka viesť cez Mikoviniho ,Michalovskú alebo Klimkovičovu, tak by nemal byt problem.
Síce chápem ,že je byrokraticky nariadené ,aby každá samostatná mestská časť mala spojenie mhd, čo LunikIX je, ale tamojší obyvatelia bohate využívajú spojov z KVP pre blízkosť ich zastávky. Zachádzka L11 na konečnú má skutočne len byrokratický charakter.
Sú miesta, kde doprava výrazne chýba. Napr. východná časť Terasy (Idanská, Považská) ., na juhu (Kalinčiakova, Turgenevova, Žižkova)., a na Dar.hr. od konečnej "Exnárova horná trasa Krosnianska , Charkovská (?) Túto trasu sice nemám prejdenú ,nechám sa poučiť, ale spojenie z Lingova touto trasou by bolo dobré. Pochopitelne, že všetky trasy by asi museli prejsť malými úpravami pre prejazdnosť busov, zrušenie niektorých park.miest, zmena dop. značenia , ... ale ak može linka viesť cez Mikoviniho ,Michalovskú alebo Klimkovičovu, tak by nemal byt problem.
SZKV
A teď k autobusům- v rámci místního IDS (koordinátorem je společnost SL- Storstockholms Lokaltrafiken) je autobusová doprava řešená v rámci velkých ucelených celků, což je dáno polohou Stockholmu a okolí na ostrovech a poloostrovech. Vlastní Stockholm má separátní systém „innerstad“, vymezený zhruba oblastí Slussen- Ropsten- Mörby- Alvik, jižně od Slussenu jsou oblasti Sydväst a Söderort. Ty jediné jsou také vzájemně provázané, jinak jezdí linky převážně v rámci systému a propojení mezi nimi se děje kolejovou dopravou (proto se také staví Tvärbanan). Najdou se tu však i výjimky, např. linka 152 spojuje letiště Bromma přes Alvik (systém Bromma) s terminálem Alvsjö (systém Söderort), jinde zase je snaha vést linky nějakého systému na styčný terminál s možností přestupu na linky jiného systému- tak např. většina linek ostrova Lidingö jede přes most do terminálu Ropsten, kde je přestup nejen na linku 13 červeného metra, ale i na vnitroměstské autobusy linek 73 (západní směr na Tekniska Högskolan a Universitetet) a 76 (jihozápadní směr přes terminál trajektů, centrum, Slussen a Sickla). Podobně to funguje od severu v oblasti Mörby, takže určitá variabilita při přejíždění hranic systémů tu existuje. Navíc systémy jsou velké a tvoří přirozené kompaktní celky, např. ostrov.
V rámci systémů je však doprava organizovaná dokonale- dál se zaměřím na vlastní Stockholm, což jsou zmíněné 3 propojené systémy- přechod mezi nimi nečiní sebemenší potíže v jakémkoliv směru a dohromady zabírají cca. 75% plochy města. Autobusová doprava je tady tvořená čtyřmi linkami „modrých autobusů“, což jsou páteřní linky, které vykrývají přepravní vztahy nerealizovatelné metrem. Provozně je to „bagr“, každá linka má přes den interval 1-3 minuty, přes léto je interval delší, 6-8 minut. Večer se jezdí po deseti minutách a vše zajišťují kloubové autobusy Scania OmniCity. Při intervalu větším než 5 minut přitom existují ostré přestupní vazby mezi linkami a bylo skutečně dojemné sledovat, jak při šestiminutovém intervalu na terminálu Odenplan zastaví za sebou autobusy linek 2 a 4 s vysvětlením, že čekání na další spoj by mohlo cestující zapudit. A takhle to funguje i jinde- samozřejmě na Slussenu, Fridhemsplan, Sergelstorg nedaleko nádraží a mnoho dalších. Večer při desetiminutovém intervalu (a po 22.hod čtvrthodinovém) je zajištěná i ostrá přestupní vazba na metro, takže s použitím těchto linek se dostane každý všude a bez jakýchkoliv zdržení. Co se děje když je nějaká mimořádnost jsem se nedověděl, protože vyhrazené bus-pruhy jsou tu skoro všude a autobusy mají automaticky přednost před IAD za všech okolností. Zácpy přitom ve vnitřním městě nevznikají (intenzita provozu IAD je tu vůbec výrazně mírnější než v Praze nebo Bratislavě), takže jediný systémový problém představuje průjezd nejužším centrem (trojúhelník Slussen- Norrmalmstorg- Sergelstorg), kde autobusy ve špičce místy blokují samy sebe- jezdí jich tu naprosto neskutečné množství!
Naprostou většinu linek však představují „červené autobusy“, což je de facto základní dopravní obsluha. Na tyto linky jsou občas nasazované Scanie OmniCity, ale podstatně běžnější jsou starší NP autobusy Scania MaxCi z let 1992-95 (vnitřní uspořádání podobné SORu BN12, je tu ale klimatizace, zato chybí hrb), případně různá Volva a Scanie s mnoha různými karoseriemi, z nichž mnohé jsou z 1. poloviny 80. let (během 90. let byl určitý výpadek v dodávkách vozidel, protože ještě nebyly koncepčně dořešené NP autobusy a Švédi požadují autobusy tak kvalitní a vyzrálé, aby je mohli provozovat několik desetiletí). Pokud jde o linky samé, nemá cenu je tu vypisovat, je jich strašná spousta a jejich provozní parametry jsou dost různorodé- intervaly během dne se pohybují u městských linek mezi 7,5- 30 minut, čím dál od Stockholmu, tím je JŘ řidší. Vždy však platí, že autobusy navazují na metro, případně jinou kolejovou dopravu a je-li to možné, pak i samy na sebe navzájem. Co si Švédi představují pod pojmem okamžitá návaznost jsem popsal u uzlu Alvik a Ropsten, přičemž tímto způsobem to chodí všude! Všeobecně ale platí, že důraz se klade na provázanost a rozsah obsluhy, vlastní rychlost autobusů je až na druhém místě, proto některé linky jezdí se závleky a oklikou, např. linka 74 ze Sickla udde zajíždí docela dlouhý úsek k Jižní nemocnici (zde přestup na linku 3) a zase zpátky, u „červených“ linek se totiž nepředpokládá, že by lidé jezdili z konečné na konečnou. Většina linek vlastně představuje mnohostranný napáječ kolejové dopravy a ostatních autobusových linek.
Noční provoz je zajišťován v pracovních dnech v půlhodinovém taktu, na sobotu a neděli se jezdí po čtvrthodině separátními linkami (v rámci města řada 90, jinde obvykle x90), které na sebe čekají naprosto stejným způsobem jako ve dne, o víkendech existují přestupní vazby i na metro.
Provozovatelem drtivé většiny linek je společnost Busslink, ale existuje i spousta menších dopravců, zvláště ve vzdálenějších systémech.
Vypravenost je opět řešena „po Prešovsku“, přičemž autobusy někdy ani nerespektují hranice svých systémů- např. jsem byl svědkem oběhu, kdy autobus přijede na Ropsten z Lidingö (linka 201), pak pokračuje přes celé centrum po lince 76 až na Norra Hamarbyhamnen, následuje manipulační přesun na Gullmarsplan a na lince 811 autobus pokračuje daleko na jih. V oblasti Mörby dokonce existuje linka trasovaná jako prešovská 2/5… Nevýhoda tohoto systému je, že celé město je tak dokonale provázané, že vlastně nelze s ničím hýbat- posun jednoho spoje o 1-2 minuty má za následek nutnost změny JŘ v polovině města. Ovšem na druhou stranu se přepravní proudy moc nemění a systém podchycuje i hypotetické přepravní proudy („co kdyby to někdo potřeboval“), takže se dá jet třeba půl hodiny v celé trase linky bez jediného spolucestujícího (stalo se mi na lince 76 s odjezdem 21.03 z Ropstenu, jel jsem až na Slussen). Odbavení odpovídá vytíženosti spojů- nastupuje se předními dveřmi a krátkodobé jízdenky označuje řidič klasickým „Trodatem“, ovšem mimo nejužší centrum málokdy nastupuje naráz víc než 5 lidí, tak to nevadí (zase jsou všechny zastávky na znamení a když tam nikdo nestojí/není zájem o výstup, stanicí se projede plnou rychlostí).
A co mě tam naprosto dostává (a dovádí k „dromologickým“ myšlenkám) je hypertrofovaná úcta ke klientům MHD! Na závěr dám jeden extrémní příklad: na červené lince 13 je v úseku Telefonplan- Fruangen výluka. Takže metro skončí na Telefonplanu, cestující vystoupí, na přilehlé smyčce již stojí připravený autobus NAD „rychlíkové linky“ 15 (za mého pobytu výhradně postarší dálkové kloubové Scanie z 80. let), který do dvou minut po příjezdu metra odjíždí. I když jede po dálnici, je cesta pořád o 6-7 minut delší než metrem, proto cestou dostávají cestující kávu (nebo čaj, čokoládu…) zdarma za tu obrovskou újmu, kterou tím utrpěli!! Samozřejmě platnost krátkodobé jízdenky se posunuje při označení razítkem řidiče linky 15 o 10 minut, z města se jezdí zadarmo. Kromě toho jezdí ještě zastávková linka 14, kde jezdí klasické „červené“ Scanie OmniCity a káva se nepodává- linka totiž obsluhuje zastávky v širokém okolí metra, tak se má zato, že se jejím cestujícím prostě přestup na metro přesunul z Fruangen na Telefonplan. Musím přiznat, že od návratu do Prahy na stockholmskou „patnáctku“ vzpomínám často a se slzou v oku, dnes jsem např. jel do práce z Českomoravské na Prosek šílenou oklikou přes Hloubětín, což je o 20 minut delší než normálně (na Palmovku postižené linky přesunout nešlo…) a kafe jsem samozřejmě nedostal
To by bylo o Skandinávii touto formou všechno, už nebudu zabírat místo a můžete tu klidně zase probírat třeba Košice
?