Minulý týden jsem byl na dovolené ve Skandinávii a protože tamní veřejná doprava (a MHD zvlášť) je enormě zajímavá, chtěl bych se tu podělit o nové poznatky. Pro začátek něco o malých provozech:
Landskrona- toto město je známě tím, že v roce 2004 otevřelo po čtyřiceti letech první nový trolejbusový provoz ve Skandinávii (a současně je jeden ze dvou existujících), ovšem je to provoz velmi zvláštní! Idea vznikla při stavbě nové železniční trati Malmö- Helsingborg, která Landskronu těsně míjí (předtím existovala lokálka Lund- Landskrona kuse ukončená v přístavu, ta je teď mimo provoz a pro dálkovou dopravu sloužila vnitrozemská trať daleko od města). Provoz je tedy orientován na odjezdy a příjezdy vlaků, z čehož vyplývá i zvláštní JŘ- od nádraží jsou po celý den odjezdy 07,17,30,40 a 50, což je dáno tím, že vlaky z Malmö přijíždí každou hodinu v 15 (k tomu je ten odjezd v 17) a ve 38 (k tomu patří trolejbus ve 40). Naproti tomu z Helsingborgu přijíždí vlak vždy ve 22 (k tomu trolejbus ve 30) , 45 (k tomu trolejbus v 50) a v 11. Zbývající trolejbusové spoje zajišťují místní přepravu, nicméně při „přesnosti“ DSB (nejen) na trati Kodaň- Helsingborg je dobré, že jsou- spoje návazné na vlaky nemusí čekat. Trolejbus sám má jízdní dobu 9 minut, proto v pravidelném provozu stačí 2 trolejbusy, třetí je záložní. V provozu slouží právě 3 vozy Solaris/Ganz, které se od našich zvyklostí liší jen použitými sedadly (skandinávský vzor, stejný jako ve Scanii OmniCity) a zadními jednodílnými dveřmi, díky čemuž vzniklo více místo na zadním trojsedadle. Trať sama je ve většině své délky separovaná od IAD, přičemž separaci zajišťují fantastické zábrany- „koleje“ o rozchodu kolem 2,5m, mezi nimiž je „koberec“ s nabroušenými špičatými hroty, takže klasické auto automaticky přijde o pneumatiky! Prostě nádhera! Větší část trasy to jede vilovou čtvrtí, projede to napříč centrem kolem zámku a radnice a konečná je nedaleko starého nádraží (a přístavu) ve smyčce Skeppsbron. Kromě trolejbusu MHD zajišťují autobusové linky 1 (interval 15 minut celodenně), 2 (interval 20 minut celodenně) a 4 (interval 15 minut pouze ve špičkách), které se sjíždí u výpravní budovy starého nádraží, kam však nezajíždí trolejbus (od smyčky Skeppsbron je to cca. 1 km), nicméně všechny linky trolejbus několikrát kříží a linka 1 jezdí rovněž na nádraží a zajišťuje tak spojení okrajových čtvrtí s vlakem. Autobusy jsou zejména minibusy MAN, ovšem najdou se i klasické skandinávské autobusy Volvo s karosérií Vest nebo Arna, ty však zajišťují zejména regionální linky číselné řady 200 do okolí (zpravidla v hodinovém taktu). Systém je integrovaný v IDS Skånetrafiken (zahrnuje dopravu v celém jižním Švédsku jižně od Helsingborgu a navíc kooperuje s IDS kolem Kodaně, takže je možné na jednu jízdenku jet třeba ze Skeppsbronu na stanici, tam přestoupit na vlak, tím jet do Kodaně na Oerestad a pak ještě přestoupit na metro). Ovšem celodenní jízdenky kupodivu neexistují, takže je zapotřebí si u řidiče (nebo v automatu) koupit jízdenku za 12 SEK, případně nějakou na více zón, pokud chceme pokračovat třeba do Lundu vlakem. Nastupuje se předními dveřmi, což ale při frekvenci cestujících cca. 5 lidí/spoj příliš nezdržuje. Po technické stránce je systém zajímavý tím, že zde není jediná výhybka a do vozovny trolejbusy dojíždějí na pomocný pohon a to zřejmě dost daleko, protože podél trasy trolejbusu nic podobného není. A musím přiznat, že se mi v Landskroně jeví trolejbus poněkud zbytečným, o čemž svědčí i fakt, že není problém udělat měsíční odstávku a na linku 3 nasadit minibusy (a linku odklonit mimo dráty přes autobusový terminál).
Landskrona- toto město je známě tím, že v roce 2004 otevřelo po čtyřiceti letech první nový trolejbusový provoz ve Skandinávii (a současně je jeden ze dvou existujících), ovšem je to provoz velmi zvláštní! Idea vznikla při stavbě nové železniční trati Malmö- Helsingborg, která Landskronu těsně míjí (předtím existovala lokálka Lund- Landskrona kuse ukončená v přístavu, ta je teď mimo provoz a pro dálkovou dopravu sloužila vnitrozemská trať daleko od města). Provoz je tedy orientován na odjezdy a příjezdy vlaků, z čehož vyplývá i zvláštní JŘ- od nádraží jsou po celý den odjezdy 07,17,30,40 a 50, což je dáno tím, že vlaky z Malmö přijíždí každou hodinu v 15 (k tomu je ten odjezd v 17) a ve 38 (k tomu patří trolejbus ve 40). Naproti tomu z Helsingborgu přijíždí vlak vždy ve 22 (k tomu trolejbus ve 30) , 45 (k tomu trolejbus v 50) a v 11. Zbývající trolejbusové spoje zajišťují místní přepravu, nicméně při „přesnosti“ DSB (nejen) na trati Kodaň- Helsingborg je dobré, že jsou- spoje návazné na vlaky nemusí čekat. Trolejbus sám má jízdní dobu 9 minut, proto v pravidelném provozu stačí 2 trolejbusy, třetí je záložní. V provozu slouží právě 3 vozy Solaris/Ganz, které se od našich zvyklostí liší jen použitými sedadly (skandinávský vzor, stejný jako ve Scanii OmniCity) a zadními jednodílnými dveřmi, díky čemuž vzniklo více místo na zadním trojsedadle. Trať sama je ve většině své délky separovaná od IAD, přičemž separaci zajišťují fantastické zábrany- „koleje“ o rozchodu kolem 2,5m, mezi nimiž je „koberec“ s nabroušenými špičatými hroty, takže klasické auto automaticky přijde o pneumatiky! Prostě nádhera! Větší část trasy to jede vilovou čtvrtí, projede to napříč centrem kolem zámku a radnice a konečná je nedaleko starého nádraží (a přístavu) ve smyčce Skeppsbron. Kromě trolejbusu MHD zajišťují autobusové linky 1 (interval 15 minut celodenně), 2 (interval 20 minut celodenně) a 4 (interval 15 minut pouze ve špičkách), které se sjíždí u výpravní budovy starého nádraží, kam však nezajíždí trolejbus (od smyčky Skeppsbron je to cca. 1 km), nicméně všechny linky trolejbus několikrát kříží a linka 1 jezdí rovněž na nádraží a zajišťuje tak spojení okrajových čtvrtí s vlakem. Autobusy jsou zejména minibusy MAN, ovšem najdou se i klasické skandinávské autobusy Volvo s karosérií Vest nebo Arna, ty však zajišťují zejména regionální linky číselné řady 200 do okolí (zpravidla v hodinovém taktu). Systém je integrovaný v IDS Skånetrafiken (zahrnuje dopravu v celém jižním Švédsku jižně od Helsingborgu a navíc kooperuje s IDS kolem Kodaně, takže je možné na jednu jízdenku jet třeba ze Skeppsbronu na stanici, tam přestoupit na vlak, tím jet do Kodaně na Oerestad a pak ještě přestoupit na metro). Ovšem celodenní jízdenky kupodivu neexistují, takže je zapotřebí si u řidiče (nebo v automatu) koupit jízdenku za 12 SEK, případně nějakou na více zón, pokud chceme pokračovat třeba do Lundu vlakem. Nastupuje se předními dveřmi, což ale při frekvenci cestujících cca. 5 lidí/spoj příliš nezdržuje. Po technické stránce je systém zajímavý tím, že zde není jediná výhybka a do vozovny trolejbusy dojíždějí na pomocný pohon a to zřejmě dost daleko, protože podél trasy trolejbusu nic podobného není. A musím přiznat, že se mi v Landskroně jeví trolejbus poněkud zbytečným, o čemž svědčí i fakt, že není problém udělat měsíční odstávku a na linku 3 nasadit minibusy (a linku odklonit mimo dráty přes autobusový terminál).
Na hlavnej to určite aspoň niekde majú, tak sa môžeš pozrieť.
SZKV
Tím se dostáváme k dnešní situaci, která je charakterizována naprosto minimálním podílem trolejbusové dopravy v systému MHD- pro ilustraci doplním, že Gaia trafikk provozuje 400 autobusů, což v porovnání s trolejbusy hovoří za vše! Celkově najedou vozy MHD Bergen ročně 19 mil. km, přičemž přepraví 23,7 mil. cestujících ročně, 90 000 denně a podnik zaměstnává 1092 zaměstnanců. Linek je zde velmi mnoho a to v několika úrovních: 7 linek (2,5,6,7,9,11,19) zajišťuje provoz v Bergenu a nejbližším okolí, dalších 13 předměstských linek zajišťuje rovněž přepravní vztahy ve městě (linky 20,21,22,23,24,26,30,31,50,60,70,80 a 90) a dále existuje obrovská spousta klasických příměstských linek s trojcifernými čísly. Většina autobusových linek projíždí autobusovým nádražím nedaleko žst, nikoliv však trolejbus. Pokud jde o intervaly, tak trolejbus jezdí ve čtvrthodinovém taktu ve stejných časech (00,15,30,45) z obou konečných, z čehož vyplývá, že při jízdní době 26 minut je zapotřebí 5 trolejbusů, ovšem některé spoje zajišťuje autobus přejezdem z jiné linky. Většina ostatních linek jezdí v taktu 15,30 nebo max. 60 minut, ale v Bergenu jezdí vždy několik linek proloženě, takže intenzita MHD je dost vysoká! Vozidla jsou převážně různé skandinávské autobusy (Volvo, Scania…) v typickém těžkopádném designu, který má na svědomí firma Arna, jež jim dodala karoserie. Ostatně není se čemu divit, protože stejnojmenné městečko, po němž se firma jmenuje se nachází 15 km vlakem z Bergenu a jezdí tam i několik linek Gaia trafikk. Nicméně přes svůj vzhled (a stáří- na severu je zvykem vyřazovat autobusy po 20-25 letech provozu) jsou velmi pohodlné a svým komfortem vesměs připomínají náš Ares, což je na linkách MHD opravdu luxus! Organizace autobusového provozu silně připomíná Prešov, neboť většina autobusů neustále přejíždí z linky na linku, mnohdy dělají dokonce okruhy (na Birkelundstoppen jako linka 2, tam se předělá na linku 100, přejede horský hřeben a jako linka 22 dojede po opačné straně údolí zpět do centra. To je ale typické pro většinu skandinávských systémů MHD.
Samotná trolejbusová linka je velice zajímavá, trasovaná je po prudce stoupající horské silničce a trolejbusy zde využívají veškeré přednosti elektrického provozu. Vozovna je cca. 5 minut jízdy od horní konečné a jsou zde jediné výhybky v síti.
Samozřejmě zde funguje IDS, denní jízdenka existuje pro Bergen a nejbližší okolí a stojí 55 NOK. Jinak všechny jízdenky jsou na bázi čipových karet, řidič prodává celý sortiment jízdenek (dají se taky koupit v trafikách Narvesen) a při každém nástupu do vozidla je nutné vložit jízdenku do označovače. Opět lze říci, že při místní frekvenci cestujících (téměř nikdy ve voze nebývá víc než 5-10 lidí) se jedná o systém únosný a vzhledem k tomu, že místní DP garantuje zajištění přípoje (při rozvázání přípojné vazby dostane klient kompenzaci 400 NOK jako všude v Norsku), tak je asi dobré vědět, jaké jsou přepravní proudy a karta rovněž slouží jako doklad pro vyplacení kompenzace.