A automaty na listky vo vozidlach: Ako keby nestacilo ze tie hovada rozbijaju oznacovace....
Ale to by si nebol ty (neber ako urazku). A to co pises o podbijackach je smiesne. Najprv sprdnes nase podbijacky co mame a potom pises ako to je s poziciavanim. Takze ty by si radsej zmenil rozchod a kupil nan podbijacku? Tak preco rovno nekupis podbijacku na 1000-kui?? Navyse vela modernych podbijacioek ma variabilny rozchod.
(odpoved: investor Metro a.s.... Zamyslite sa chvilu...). Dufam ze ten hnusny most nikdy nebude v takej podobe v akej je v sucastnosi prezentovany....
Tomu predsa nemozes ani sam verit.
.
V CP som totiz nasiel nejake chyby (nebudem radsej komentovat, ze preco vznikli...), takze prave teraz som uploadol novu (uz tretiu) verziu a stale je tam chyba v 92ke. Idem hladat, kde je problem, potom znovu vygenerujem cestaky (trva to pol hodinu) a zajtra by to uz teoreticky malo byt bez problemov...
taky bleskovy update cepo by som inde nebol cakal, ale toto je uzasny sajt... vznasam sa od nadsenia :-))
Martyk
Nejdůležitější je boční zrychlení (odstředivá síla) a případně i další podobné síly. Tyto síly jsou závislé pouze na geometrické poloze koleje (GPK) a s rozchodem nemají společného vůbec nic. V praxi jednoznačně platí, že obloukem o poloměru 30 m pojedeš s monorailem stejně rychle, jako s vozidlem na rozchodu 2300 mm. Tedy asi do 25 km/h, protože při vyšší rychlosti by ti cestující padali ze sedaček. To je jednoduchá fyzika, se kterou neudělá nic žádný rozchod. Proti tomu se můžeš bránit v zásadě dvěma věcmi:
1) přechodnicemi - ty zajistí plynulý náběh bočního zrychlení. Lidské tělo naprosto podvědomě přenese těžiště (nakloní se) a tudíž můžeš obloukem projet rychleji, než kdyby ta síla vznikla skokem.
2) převýšením - v oblouku s převýšením se vozidlo nakloní a boční zrychlení tím pádem netlačí lidi ke straně, ale šikmo k podlaze.
Různé pískání a drncání v obloucích má jiné příčiny, než je rozchod kolejí a brněnský debilismus by se projevoval naprosto stejně na rozchodu 500 mm, jako se dnes projevuje na 1435 mm. Znovu opakuju, že f Prase(ti) tyhle jevy skoro nejsou a dobře víš, že u vás je pár dost drsně hvízdajících a drncajících oblouků. Tyhle problémy prostě s rozchodem nemají nic společného.
Ty sám jsi tady jako jedinou měřitelnou výhodu metrového rozchodu uvedl, že jakési (snad podélné) síly, které působí na svršek. Takové výhody se týkají pouze stavby a údržby tratí. Těžko však mohou ovlivnit jízdní vlastnosti a chování vozidla na trati. A podle mě jistá menší údržbová náročnost tratě v obloucíh nedokáže vyvážit vyšší nároky na niveletu koleje (aby se zabránilo kývání). To je vidět na TEŽ. Tratě DP Blava jaksi vzhledem k existenci trabustů nejsou vhodné pro jakékoli srovnávání.
Optimální šířka tramvaje je 2,6 m, je to kompromis mezi kapacitou (požaduje se maximální šířka) a využitím plochy ulice (požaduje se co nejužší těleso). 2,5 m, které máte v Bratislavě se tomu pěkně blíží a zúžení vozidel není nejvhodnějším řešením. I TEŽ se rozhodly pro širší vozidla. To je ale námět na dlouhou studii, pro kterou tady není dost místa a já ani zdaleka nejsem dostatečně odborně navýši, abych ji dokázal zpracovat.